HDP ČR, zpřesněné údaje, 2Q 2025

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za letošní 2. čtvrtletí potvrdily růst HDP tempem 0,5 % mezikvartálně a 2,6 % meziročně.

Mezikvartální růst české ekonomiky táhla domácí poptávka: spotřeba domácností a vlády, investiční výdaje a také tvorba zásob, zatímco příspěvek čistých exportů byl negativní.

Pro letošek držíme náš odhad celoročního růstu HDP na úrovni 2,2 %, rizika pro tento výhled ale existují v obou směrech v podobě celních válek a vyšších evropských výdajů na obranu a infrastrukturu.

Dle zpřesněných údajů vykázala česká ekonomika v letošním 2. čtvrtletí růst HDP tempem 0,5 % mezikvartálně a 2,6 % meziročně: v souladu s dříve reportovanými daty.

Údaje o HDP zároveň potvrzují, že počínaje loňským 3. čtvrtletím vykazuje české ekonomiky skutečně solidní tempa mezikvartálního růstu HDP.

Mezikvartální růst HDP byl v letošním 2. čtvrtletí tažen spotřebou domácností a vlády, změnou stavu zásob a investičními výdaji (hrubá tvorba fixního kapitálu).

Čisté exporty měly na mezikvartální výkon české ekonomiky negativní vliv v důsledku kombinace slabého růstu vývozů a poměrně svižného mezikvartálního růstu dovozů.

Na spotřebu domácností i nadále působí příznivý vliv kombinace nízké inflace a solidního růstu nominálních mezd.

Průměrná reálná mzda v české ekonomice roste, což povede k dalšímu růstu spotřeby domácností.

Stav zásob je doplňován z nízkých úrovní a zásoby by tak měly v nejbližších čtvrtletích podporovat mezikvartální výkon české ekonomiky i nadále.

Tahounem meziročního růstu HDP byly v letošním 2. čtvrtletí zásoby, spotřeba domácností a spotřeba vlády.

Čisté exporty a mírně též výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu (tj. investiční výdaje) měly v letošním 2. čtvrtletí negativní dopad na meziroční výkon české ekonomiky.

Loni vykázala česká ekonomiky růst HDP na úrovni 1,1 %, v letošním roce by se tempo růstu HDP mohlo zdvojnásobit a dosáhnout úrovně 2,2 %.

Klíčovými tahouny růstu HDP by letos měla být spotřeba domácností a vývoj stavu zásob, pozitivně přispěje také vládní spotřeba a oživit by se mohly také investiční výdaje.

Nejistotu pro letošní rok stále jsou cla ze strany Spojených států, jež pro hospodářský růst v Evropě představují negativní faktor; evropský růst může naopak profitovat z vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu.

Pro letošní 2. pololetí očekáváme zmírnění mezikvartálního růstu HDP, v průběhu roku 2026 by se ale měla dynamika mezikvartálního růstu české ekonomiky zvýšit díky evropským výdajům na obranu a infrastrukturu.

Důležitou součástí dnes zveřejněných údajů za letošní 2. čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem domácností ze zaměstnaní v 2. čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 1,4 % a v meziročním vyjádření o 4,1 %, což jsou velmi solidní výsledky.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v letošním 2. čtvrtletí vzrostl o 0,1 % v mezičtvrtletním vyjádření a 0,3 % v meziročním vyjádření.

Reálná spotřeba na obyvatele vzrostla o 2,9 % meziročně a o 0,8 % v mezičtvrtletním vyjádření.

Meziroční tempo růstu reálné spotřeby na obyvatele oproti letošnímu 1. čtvrtletí mírně zrychlilo, což odpovídá zrychlení růstu reálných příjmů a vývoji míry úspor.

Míra úspor domácností v letošním 2. čtvrtletí klesla meziročně o plné 2 procentní body, na úroveň 18,4 %.

V mezikvartálním vyjádření míra úspor ve 2. čtvrtletí vzrostla o 0,6 procentního bodu, jde ale o první mírný nárůst po předchozích třech čtvrtletích s mezikvartálními poklesy.

Pokles míry úspor domácností je reflexí ochoty tuzemských domácnosti více ochotné utrácet na spotřebu a mírný mezikvartální nárůst míry úspor, pozorovaný v letošním 2. čtvrtletí, je dle našeho názoru spíše výjimkou a trend k pozvolnému mezikvartálnímu poklesu míry úspor by se měl v dalších čtvrtletích potvrdit.

Na straně nefinančních podniků v letošním 2. čtvrtletí míra zisku mezikvartálně nepatrně klesla na úroveň 43,6 %, v meziročním vyjádření byla nižší o 1,5 procentního bodu.

Na úrovni 43,6 % byla míra zisku druhá nejnižší od 4. čtvrtletí 2021 (hůře než letošní 2. čtvrtletí na tom bylo závěrečné čtvrtletí 2024 s mírou zisku 43,4 %).

Ziskové marže byly od 3. čtvrtletí 2023 mezikvartálně v sestupném trendu, v letošním 1. pololetí se ale ziskové marže v zásadě stabilizovaly, ovšem na historicky nízkých úrovních.

Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice jde o náznak určité stabilizace, důležité ovšem bude, zda tato stabilizace míry zisku bude trvat i v letošním 2. pololetí.

Míra investic nefinančních podniků ve 2. čtvrtletí mezikvartálně stagnovala na úrovni 26,3 %, když v průběhu loňského roku míra investic převážně pozvolna rostla.

V meziročním vyjádření míra investic nefinančních podniků klesla o 1,2 procentního bodu.

Výhled na letošní rok je v řadě ohledů zahalen nejistotami: silnější růst české ekonomiky a čerpání prostředků z fondů EU hovoří pro oživení míry investic nefinančních podniků, ve stejném směru by měla působit perspektiva vyšších evropských výdajů na obranu.

Pomyslný protivítr ale představují cla ze strany Spojených států s jejich negativním dopadem na mezinárodní obchod a globální hospodářskou aktivitu obecně.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE