HDP ČR, zpřesněné údaje, 2Q 2023

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí hlásí o něco slabší výkon HDP, než se původně soudilo.

Dle zpřesněných dat HDP v letošním druhé čtvrtletí mezikvartálně stagnoval (0,0 %) a meziročně klesl o 0,6 %, když předchozí údaje uváděly mezikvartální růst HDP 0,1 % a meziroční pokles 0,4 %.

Zpřesněná data však zároveň hlásí, že v letošním prvním čtvrtletí HDP mezikvartálně vzrostl o 0,1 %, zatímco původní data hlásila pro letošní první čtvrtletí mezikvartální stagnaci české ekonomiky.

Česká ekonomika dle zpřesněných údajů vykázala v letošním druhém čtvrtletí mezikvartální stagnaci HDP (0,0 %) a meziroční pokles o 0,6 %.

O něco hůře si oproti původně hlášenému růstu vedla spotřeba domácností a výrazněji se propadly zásoby.

Potvrzeno bylo mírné mezikvartální oživení spotřeby domácností, jež v letošním druhém čtvrtletí činilo 0,2 %.

Na mezikvartální výkon HDP, jenž v souhrnu dosáhl stagnace, měl ve druhém čtvrtletí především zahraniční obchod (tzv. čisté exporty), investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a spotřeba domácností i vlády, negativní vliv měl naopak prudký propad zásob.

Meziroční pokles HDP o 0,6 % byl tažen pokračujícím poklesem spotřeby domácností a propadem zásob, zatímco zahraniční obchod, investiční výdaje a spotřeba vlády měly ve druhém čtvrtletí na meziroční výkon HDP kladný vliv.

Meziroční pokles spotřeby domácností se ve druhém čtvrtletí nicméně zmírnil, neboť spotřebitelé pociťují příznivý dopad klesající inflace na vývoj jejich disponibilních příjmů.

Navzdory mírné negativní revizi výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí i nadále předpokládáme, že v celoročním vyjádření může česká ekonomika letos vykázat mírný růst HDP na úrovni 0,1 %.

V mezikvartálním vyjádření by v letošním druhém pololetí mělo pokračovat oživení spotřeby domácností díky kombinaci solidního růstu nominálních mezd a klesající inflace v české ekonomice.

Tahounem mírného růstu HDP by v celoročním vyjádření měl být zahraniční obchod, investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a také spotřeba vlády, zatímco spotřeba domácností a vývoj zásob budou mít v celoročním vyjádření na výkon HDP negativní dopad.

Riziko, jež může českou ekonomiku letos vést k celoroční stagnaci či dokonce k mírnému poklesu HDP, představuje vývoj v eurozóně a především pak v Německu, neboť německá ekonomika má letos nakročeno k celoročnímu poklesu HDP.

Důležitou součástí dnes zveřejněných údajů za letošní druhé čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem ze zaměstnaní ve druhém čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,5 %, v meziročním vyjádření ovšem ještě stále klesl, o 2,4 %, nicméně tempo meziročního poklesu reálného příjmu ze zaměstnání se v porovnání s předchozími čtvrtletími výrazně zmírnilo.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v letošním druhém čtvrtletí klesl meziročně o 4,1 % a v mezičtvrtletním vyjádření ztratil 0,2 %.

Reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 7,3 %, v mezičtvrtletním vyjádření ale reálná spotřeba vzrostla o 0,3 %.

Míra úspor domácností v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,9 procentního bodu na úroveň 18,8 %, přičemž vzrostla i v mezikvartálním vyjádření, o 1,8 procentního bodu.

Nárůst míry úspor domácností za letošní druhé čtvrtletí je do určité míry překvapivý, neboť naznačuje, že domácnosti jsou ve svých výdajích poměrně opatrné.

Nárůst míry úspor domácností by mohl pomoci utlumit obavy centrálních bankéřů ze scénáře rychlého poklesu míry úspor, jenž by vedl k rychlejšímu oživení spotřeby domácností a potenciálně i k silnějším inflačním tlaků v české ekonomice.

Na straně nefinančních podniků v letošním druhém čtvrtletí míra zisku mezikvartálně vzrostla o 0,4 procentního bodu na úroveň 49,0 %, v meziročním vyjádření byla vyšší o 2,9 procentního bodu.

Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice by bylo dobrou zprávou zastavení růstu ziskových marží podniků, neboť by šlo o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen.

Míra investic nefinančních podniků ve druhém čtvrtletí mezikvartálně vzrostla z 27,6 % na 28,1 % poté, co v předchozích třech čtvrtletích mazikvartálně klesala.

Vzhledem k nejistému výhledu globální ekonomiky včetně eurozóny může míra investic nefinančních podniků v české ekonomice v několika následujících čtvrtletích kolísat oběma směry.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE