Trump cílí na farmaceutický sektor

Čtěte více

• Trump a koniec globalizácie
  Na začiatku roka by sotva niekto povedal, že Briti odhlasujú odchod z EÚ a americké voľby vyhrá Trump. Každý, kto by tieto udalosti tipoval pred vyše rokom by získal stonásobok svojho vkladu. Nech akokoľvek nepravdepodobné sa javili, nie sú náhodné. Naopak, sú potvrdením existujúcich trendov. Tým najdôležitejším je koniec globalizácie.
• Trump a Mayová si padli do noty
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování v zisku. Index Dow Jones posiluje o 0,9 %, S&P 500 roste o 1 % a technologický Nasdaq přidává 0,7 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejlépe daří sektoru zdravotní péče (+1,3 %). Protipólem mu jsou síťová odvětví se ztrátou 0,5 %. To hlavní, co aktuálně žene globální trhy vzhůru, je návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Velké Británii. V průběhu tiskové konference prohlásil, že případná obchodní dohoda mezi oběma zeměmi by měla „ohromný potenciál“. V podobném duchu zněla i slova britské premiérky Theresy May.
• Trump a Musk se staví na stranu Putina. Proč?
  Válka na Ukrajině již pokračuje třetím rokem a americká strategie ve vztahu k ní se s vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách extrémně změnila. Zatímco se jeho předchůdce Joe Biden v čele s demokraty postavil jasně na stranu Ukrajiny a potažmo Evropy a vystupoval proti ruské agresi, dva z nyní nejvlivnějších mužů světa – Donald Trump a Elon Musk zaujímají postoje, které nápadně vyhovují ruským zájmům. Trump dokonce nedávno označil řádně zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ (protože Ukrajina během války odložila volby), ale na adresu Putina se kriticky vůbec nevyjadřuje. To nutí mnohé Evropany a také Američany k zamyšlení, zda Trump opravdu přeběhl na stranu Ruska. Co ale za tím stojí? Ať už je motivace za tím jakákoli, výsledek je jasný: alespoň dočasné oslabení západní jednoty a posílení Putinovy pozice.
• Trump a Si se dohodli na obchodním příměří. Je to dobrá zpráva pro českou korunu, ČNB zřejmě před Vánoci úroky nezvýší
  Prezidenti Spojených států a Číny Donald Trump a Si Ťin-pching se na okraj argentinského summitu lídrů zemí skupiny G20 dohodli na devadesátidenním příměří ve vzájemných obchodních vztazích. Trumpova administrativa tudíž k 1. lednu 2019 nezvýší celní sazbu na čínský dovoz v celkovém ročním objemu 200 miliard dolarů. Washington měl až do argentinského summitu v úmyslu zvýšit tuto sazbu ze stávající úrovně deseti procent na 25 procent. Peking se v rámci dojednaného příměří zavázal neprodleně opět odebírat zemědělské, průmyslové a energetické produkty s visačkou „Made in USA“. Uleví se tak například zemědělcům na americkém Středozápadě, jejichž letošní sklizeň sójových bobů se hromadí ve skladech právě z důvodu nemožnosti vývozu do Číny. Ta je zdaleka největším světovým konzumentem sóji.
• Trump a uzavření vlády: Další chybný odhad Wall Streetu?
  Říjen je obvykle nejvíce turbulentním měsícem roku pro akciové trhy. Jeho průměrná volatilita je o 33 % vyšší než u ostatních jedenácti měsíců a uzavření americké vlády to nyní znovu připomnělo. I když by prodloužené uzavření zasáhlo stovky tisíc federálních zaměstnanců, v praxi je jeho dopad na širší ekonomiku a trhy obvykle omezený. Bude tentokrát situace jiná?
• Trump a Xi Jinping sa stretnú na summite krajín G-20
  Americký prezident Donald Trump sa dnes po rozhovore s čínskym prezidentom Xi Jinpingom vyjadril, že obe hlavy štátov sa stretnú na summite krajín G-20. Toto vyjadrenie vyvolalo pozitívnu náladu na trhoch, pretože sa obnovila nádej na dosiahnutie obchodnej dohody medzi USA a Čínou, čo by viedlo k oživeniu globálneho hospodárskeho rastu. Rizikové aktíva vrátane ropy reagovali rastom, zatiaľ čo bezpečné prístavy ako zlato zaznamenali pokles.
• Trump bojuje proti Číně. Co to znamená pro čipy?
  Asie je globálním centrem polovodičového průmyslu. Masivní vládní podpora od asijských států jako jsou Čína, Taiwan či Korea jim umožnila získat výraznou konkurenční výhodu a stát se klíčovým dodavatelem pro celý svět. Pro USA jde o bezpečnostní riziko. Bidenova vláda se snažila podpořit domácí výrobu skrz granty, úlevy na daních a na firmy v zahraničí zkoušel metodu cukru. Trump zvolil bič. Hrozbou vysokých cel chce firmy donutit přesunout výrobu do USA. Není to však tak snadné.
• Trump bojující proti sesazení je pro trhy riziko. Akcie pod tlakem, dolar se drží
  Americký Kongres bude jednat o odvolání Donalda Trumpa. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů se rozhodli spustit proces impeachmentu, na jehož konci může být sesazení prezidenta. K tomu ale s největší pravděpodobností nedojde, o co tedy jde?
• Trump bude s Putinem v Rijádu jednat bez Evropy, ta je z toho zoufalá. Co mají evropské země dělat, aby to příště zase nebylo „o nich bez nich“?
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na zítra do Paříže narychlo v nouzi nejvyšší svolává jednání o Ukrajině. Lídři Francie, Německa, Itálie, Británie, Polska a Dánska se zřejmě ještě budou snažit amerického prezident Donalda Trumpa odradit od vyjednávání s Ruskem, případně se domoci místa u jednacího stolu v Rijádu. Což USA ale nevidí jako realistické.
• Trump cenu bitcoinu nakonec přece jenom srazil. Část investorů se lekla, že by jej mohl zakázat
  Bílý dům se dosud debatě o bitcoinu a kryptoměnách v podstatě vyhýbal. To se ale změnilo koncem minulého týdne. „Nejsem fanoušek bitcoinu ani jiných kryptoměn,“ svěřil se prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu. „Nejsou to peníze, jejich hodnota vysoce kolísá a nejsou ničím podloženy,“ polemizoval dále. Navíc podle něj podněcují nezákonné jednání, jako je například obchod s drogami.
• Trump: Cla nemohou být zrušena
  Donald Trump je připraven bojovat za "svá cla" až do konce, resp. do vítězství. Je třeba si připomenout, že soudní spory nejsou pro současného prezidenta USA ničím novým – během prvního prezidentského období byl často obviňován z různých činů a často se musel dostavovat k soudu. Čelil i dvěma pokusům o impeachment. Na začátku druhého období opět čelí obviněním z nezákonných činů a připravuje se třetí pokus o impeachment. Není těžké uhodnout, kdo za těmito "pokusy o převrat" stojí – demokraté. Podali žalobu k Soudu pro mezinárodní obchod a právě oni chystají třetí impeachment.
• Trump: Co se týče cel a bariér, chová s k nám EU ještě hůře než Čína
  Americký prezident Donald Trump minulý týden opět signalizoval, že myšlenku zavedení dodatečných cel na zboží z Evropské unie vůbec neshodil ze stolu. To je varovné zvláště proto, že evropská ekonomika citelně zpomaluje. Trump v květnu o půl roku odložil rozhodnutí o zavedení cel na auta či autodíly z EU. Mohl by je tedy zavést v první polovině listopadu, pravděpodobně zrovna v době, kdy se Evropa bude vypořádávat s bezprostředními dopady brexitu, dost možná jeho tvrdé varianty.
• Trump, Čína, Německo. Trhy na úvod týdne dusí stará témata, euro ztrácí
  Víkend rozdmýchal známá témata, která už trhy přestávala tížit, takže do pondělního obchodování vstoupily negativně. Akcie v Asii i Evropě padaly či padají, americké dluhopisy naopak rostou, zatímco evropské jsou na tom smíšeně. Euro vůči dolaru klesá na 1,1640 a japonský jen si trochu polepšil. Koruna začala týden oslabením, ale dokázala se vrátit lehce pod 26,00 za euro, když jí pomohl překvapivý růst aktivity naznačený indexem PMI.
• Trump dále vyostřuje obchodní válku
  Americký prezident Donald Trump dále vyostřuje průběh obchodní války s Čínou. Dává nyní druhé největší světové ekonomice měsíční lhůtu, aby přistoupila na požadavky americké strany, jinak uvalí 25procentní cla na její veškerý dovoz do USA.
• Trump dále ztrácí body u ekonomů, akciím to nevadí
  Ekonomové v USA začínají znít mírně pesimisticky, co se týče politiky současného prezidenta Donalda Trumpa a jejího dopadu na ekonomiku USA. Ať už se jedná o obchodní politiku a cla, imigraci nebo rozpočet a fiskální stimuly. Krátkodobý pozitivní dopad snížených daní a pobídek by měl rychle vyprchat, domnívá se většina analytiků.
• Trump dál vyvíjí tlak na obchodní partnery USA (možné obnovení růstu USD/JPY a etherea)
  Spojené státy prostřednictvím svého prezidenta dál vyvíjejí ekonomický – a zřejmě i geopolitický – tlak na své obchodní partnery, což má vedlejší účinky na globální obchod a finanční trhy. Zajímavé však je, že nyní dochází k výrazné změně v tom, jak účastníci trhu situaci hodnotí – a tato změna je poměrně radikální.
• Trump data neschovává. Byl by sám proti sobě
  Americký statistický úřad při ministerstvu práce začal zpětně zveřejňovat data, která chyběla z důvodu uzavírky federálních úřadů. S ohledem na problémy při sběru a zpracování bylo potřeba pozměnit plán, zejména u dat z trhu práce. Některá z nich přitom nebudou zveřejněna vůbec. V návaznosti na to jsme mohli narazit na spekulace, že jde o dílo Donalda Trumpa, který chce schovat špatná data související například s propouštěním státních úředníků. Realita je však úplně jinde.
• Trump dělá Amerikou malou. Zatím…
  Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
• Trump dnes pro změnu vyhrožuje domácím podnikům, trhy ale zatím zůstávají v klidu
  Po včerejším výplachu se dnes situace na akciových trzích pomalu uklidňuje. V Evropě se tak akciové indexy na nízkých objemech vracejí do zelených čísel, i když jsou zisky relativně mírné a pohybují se v řádech několika málo desetin procenta. Ke zklidnění pomáhá hlavně absence nových fundamentů a možná i buy the dip mentalita, která na trzích v poslední době začíná znovu převažovat.
• Trump dnes rozešle první dopisy s oznámením výše cla. Trhy to ale už moc nevzrušuje, prezidenta stále více berou jako „psa, který sice štěká, ale nekouše“
  Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa dnes zahájí rozesílání dopisů obchodním partnerům Spojených států, v nimž jim jednostranně sdělí výši nové celní sazby. Ta se podle prezidentových slov bude pohybovat od 10 do 70 procent a platit má od letošního 1. srpna. Rozesílání dopisů by mělo pokračovat ještě začátkem příštího týdne, takže do 9. července budou všechny dotčené země informovány.