10 let s úrokovými stropy na Slovensku: třetina lidí ví, kde najít lichváře

Česká republika nyní zvažuje zavedení stropů na úroky spotřebitelských úvěrů. Omezení dostupnosti legálních úvěrů pomůže šedému trhu, naznačuje zkušenost ze Slovenska.

Nový průzkum ze Slovenska ukazuje, že 10 let po zavedení úrokových stropů má 37 % lidí problém získat legální úvěr. Třetina respondentů zároveň ví, kde najít lichváře –trojnásobek oproti dotazování v roce 2018. Česká vláda přitom plánuje podobnou regulaci úrokových sazeb. Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) varuje, že i v Česku může dojít k omezení dostupnosti půjček pro nízkopříjmové domácnosti a k posílení nelegálního trhu.

Deset let po změně zákona o spotřebitelském úvěru, která na Slovensko přinesla i zavedení úrokových stropů má 37 % lidí potíže se získáním legálního úvěru a více než 33 % ví, kde najít lichváře. Vyplývá to z aktuálního reprezentativního průzkumu agentury AKO mezi tisícovkou respondentů. Ještě v roce 2018 přitom znalost nelegálních poskytovatelů deklarovalo jen 11 % dotázaných. Oproti minulosti se také výrazně zvýšily bariéry přístupu k úvěrům pro méně bonitní klienty, zejména pro lidi se základním vzděláním – potíže se získáním úvěru přiznalo 40 až 47 % z nich. „Pro část obyvatel, kteří nedosáhnou na bankovní úvěr a zároveň nemají finanční rezervu, může být dostupnost legální nebankovní půjčky zásadní. Pokud se tato možnost uzavře, lidé se často obracejí na neregulované poskytovatele,“ komentuje výsledky Aleš Perutka, předseda představenstva APNÚ.

Jak je obtížné získat půjčku od banky nebo nebankovního poskytovatele po zavedení regulace v SR?

Až 31 % respondentů uvedlo obtíže při získávání úvěrů a dalších 6,1 % nemohlo získat žádný úvěr, i když jej potřebovalo.

Největší problém se získáním úvěru uvedli lidé se základním vzděláním a bez maturity (40 % resp. 47 %)

Slovenská zkušenost – licence pročistily trh, stropy omezily dostupnost

V roce 2015 Slovensko zásadně zpřísnilo podmínky pro poskytování nebankovních úvěrů. Trh začala regulovat Národní banka Slovenska a poskytovatelé museli nově žádat o licenci. To vedlo k výraznému pročištění trhu – počet subjektů se během deseti let snížil z více než 250 na necelou třicítku. Seriózní nebankovní poskytovatelé tehdy sami prosazovali zavedení licencí jako nástroj ke zvýšení důvěryhodnosti sektoru.

Součástí této legislativy bylo také zavedení cenové regulace spotřebitelských úvěrů s cílem pomoci spotřebitelům. Výsledkem této změny ale bylo výrazné omezení dostupnosti legálních úvěrů pro méně bonitní klientelu. Firmy, jejichž obchodní model byl postaven na obsluze klientů mimo bankovní sektor, trh opustily. Část klientů tak ztratila přístup k legálním úvěrům – a to především v případech, kdy hledali způsob, jak vyřešit nenadálý výdaj, neměli dostatečné finanční rezervy, ale neprošli skóringem v bance. Nižší socioekonomická skupina, která ale představuje významnou část společnosti, tak musí hledat řešení na šedém nebo nelegálním trhu. Celá třetina všech respondentů ví, kde takového lichváře najít - online. „Nabídky na sociálních sítích, webu a i přímé oslovení e-mailem se na Slovensku rozmohly exponenciálně a stejný vývoj očekáváme i u nás. Po zavedení zbytečně nízkých úrokových stropů hrozí velký rozmach těchto nekalých praktik, kde ochrana spotřebitele a možnost regulace bude nulová. Můžeme počítat s tím, že svět půjček typu ‘peníze hned, bez smlouvy’ nebo ‘bez ověření příjmů’ zaplaví online prostor i ulice,“ popisuje Aleš Perutka.

Bez nebankovního poskytovatele: Odchod k lichvářům

V rámci studie na Slovensku probíhaly také hloubkové rozhovory s klienty nebankovních poskytovatelů, kteří byli nejvíce zasaženi zavedenou novelou zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovým spouštěčem zájmu o půjčku od nebankovní instituce je pro tyto klienty akutní finanční šok (neočekávaná platba, porucha auta, nemoc dítěte), kombinovaný s nízkou či nulovou rezervou. Banky jsou v dané souvislosti vnímány jako pomalé, administrativně náročné či přímo nedostupné (odmítnutí kvůli exekuci, nízkým či nepravidelným příjmům). Nebankovní půjčka tak představuje pro tyto lidi poslední možnost, neboť vyplňuje časovou i institucionální mezeru mezi akutní potřebou a schopností bankovního systému reagovat.

„Z hloubkových rozhovorů na Slovensku vyplynulo, že řada lidí byla nucena hledat finance v šedé oblasti nelegální ekonomiky. Jedná se především o finančně vyloučené s nízkým nebo nestabilním příjmem, ale také domácnosti, které nemají rezervy a opakovaně řeší nenadálé výdaje. Poptávka po rychlých penězích nemizí; bez regulovaných nebankovních firem ji naplňují neformální nebo zcela neregulovaní poskytovatelé (lichváři, zastavárny, krátkodobé směnky s extrémním úrokem),“ uvádí sociolog Jiří Remr.

Česko zvažuje podobný přístup – prohibice místo přísnějších pravidel

Ministerstvo financí ČR v rámci novelizace zákona o spotřebitelském úvěru aktuálně navrhuje zastropování úrokových sazeb. Navrhovaná regulace by podle odhadů APNÚ mohla znemožnit přístup k legálnímu úvěru až 90 tisícům lidí jen ze zákaznické základny členů asociace. Nejčastěji jde o klienty s nižšími příjmy, bez finanční rezervy, kteří si půjčují na nečekané výdaje – například rozbitou pračku nebo opravu auta.

Zásadní rozdíl oproti situaci na Slovensku spočívá v tom, že Česko už má většinu klíčových prvků regulace zavedenou. Od roku 2016 musí mít každý poskytovatel úvěru licenci České národní banky. Spotřebitele navíc chrání judikatura Nejvyššího soudu, která považuje za nepřípustné úroky přesahující čtyřnásobek nejvyšší sazby v bankovním sektoru. Podle APNÚ proto není potřeba přidávat další cenovou regulaci – zejména pokud by vedla k omezení nabídky úvěrů bez reálného přínosu pro klienty. Místo toho je klíčové důsledně definovat a uplatňovat přísná pravidla pro posuzování úvěruschopnosti – tedy zajištění toho, aby si lidé nepůjčovali nad své možnosti, ale zároveň nebyli plošně vylučováni ze systému. Právě v tomto směru vidí asociace prostor pro zlepšení a posílení ochrany spotřebitelů.

Stanovisko APNÚ: Opatrnost je na místě

Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů upozorňuje, že zkušenosti ze Slovenska ukazují i nezamýšlené důsledky cenové regulace. Ačkoliv zavedení licencování a dohledu považuje za správný krok, zastropování úroků výrazně omezilo dostupnost legálních úvěrů pro nízkopříjmové domácnosti. Na tento vývoj by si podle asociace měla dát pozor i Česká republika. „Spotřebitelé, kteří nedosáhnou na půjčky od regulovaných poskytovatelů úvěrů, budou vytlačeni k neoficiálním nebo neregulovaným poskytovatelům, kteří nabízejí úvěry za mnohem vyšší ceny a s nulovou ochranou. Úrokové stropy tedy nebudou znamenat větší ochranu, ale spíše větší riziko,“ uzavírá Aleš Perutka, předseda představenstva APNÚ.

Vedlejší efekt studie: dobrý úmysl musí podložit reálná data

Průzkum agentury AKO ukazuje, že dopady regulace lidé vnímají rozporuplně. Téměř třetina respondentů se domnívá, že kvůli regulaci se banky začaly chovat přísněji nebo si účtovat vyšší úroky, aby se přiblížily povolenému zákonnému cenovému stropu. Na druhé straně podle 15 % dotázaných zákonný strop omezil přehnané úroky. Tato ambivalence ukazuje, že regulace může mít různé dopady na různé skupiny obyvatel, a že při tvorbě legislativy je potřeba vycházet z reálných dat, ne pouze z dobrého úmyslu, který na první pohled může působit smysluplně.