Inflace lehce pod odhadem ČNB

Čtěte více

• Inflace klesla kvůli potravinám, ČNB však bude sledovat mzdy a další vývoj konfliktu na Blízkém východě
  Česká inflace poklesla v únoru tak, jak jsme předpokládali, z 1,6 % na 1,4 % – překvapila tím trh i ČNB sázející na stabilní inflaci. Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,7 % (včetně tabáku) a meziroční potravinovo-tabáková inflace zpomalila na 4 %. To není velké překvapení a vzhledem k poklesu cen v zemědělské produkci a v části potravinářského průmyslu (zejména mlékařů) předpokládáme další výrazné zvolňování potravinových inflačních tlaků.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základny, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základy, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla níže, než očekával trh
  Index spotřebitelských cen klesl v říjnu o -1,4 % meziměsíčně a 15,1 % meziročně oproti 0,8 % m/m a 18 % y/y. Trhy očekávaly meziměsíčně růst na 0,9 % a meziročně pokles na 17,9 %.
• Inflace klesla pod 2 %, jádrová složka a růst cen služeb ale zůstávají vysoko
  Česká inflace v lednu klesla z prosincových 2,1 % na 1,6 % y/y. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou centrální banky. Našim očekáváním zhruba odpovídala rovněž struktura lednové inflace.
• Inflace klesla pod 7 %
  Růst spotřebitelských cen v prosinci zpomalil na 6,9 % y/y z listopadových 7,3 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou avšak výrazně pod tržním konsensem, který očekával stagnaci na 7,3 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné v listopadu očekávala prosincovou inflaci ve výši 7,0 %. Nadále platí, že meziroční inflaci drží výše nižší srovnávací základna konce roku 2022, kdy působil vliv úsporného energetického tarifu. Nebýt toho statistického efektu, tak by podle ČSÚ inflace v prosinci činila 4,2 %.
• Inflace klesla pod 9 %, dynamika jádrové složky mírně zrychlila
  Česká inflace v červenci klesla z 9,7 % y/y na 8,8 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. ČNB čekala inflaci ve výši 8,9 % y/y. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 pb) a potraviny (+1,7 pb). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.
• Inflace klesla výrazně pod cíl, mělo by to však být omezené na letní měsíce
  Inflace nás v červnu překvapila o poznání výraznějším poklesem, za kterým stál opět pozoruhodně příznivý vývoj cen potravin. Ceny tak meziměsíčně poklesly v červnu o 0,3 % a meziroční inflace poklesla z 2,1 % na 1,5 %. Potravinová deflace se výrazně prohloubila (ceny potravin meziročně klesají již o 3,4 %) a celkový deflační tlak z „nejtěžší váhy“ spotřebitelského koše začíná být podobný jako v roce 2024 – kdy docházelo k odeznívání energetické krize v potravinách. Ostatní položky spotřebitelského koše zdaleka tak výrazné překvapení nezaznamenaly.
• Inflace klesne pod 3 %, ČNB ale do té doby zůstane opatrná
  ČNB podle nás na svém únorovém zasedání sníží úrokové sazby o dalších 25 bb a zůstane tak opatrná pod vlivem nejistoty kolem lednové inflace. Rozhodnutí bankovní rady by mohlo být ovlivněno také silným očekáváním finančního trhu ohledně snižování sazeb, které vedlo k výraznému uvolnění finančních podmínek, či oslabující korunou.
• Inflace, korporátní výsledky i hádky v Bílém domě. Co ovlivňuje prop trading a jak se na to připravit?
  Proprietární obchodování vysoce dynamická disciplína, která reaguje na makroekonomické události v reálném čase. Strategie prop traderů ovlivňují klíčové ekonomické události, jako jsou změny úrokových sazeb, inflační data nebo geopolitické roztržky, jako ta nedávná mezi Trumpem a Zelenskym ohledně řešení válečného konfliktu na Ukrajině.
• Inflace lehce pod odhadem ČNB: jaký bude prosincový verdikt bankovní rady?
  Inflace v listopadu vzrostla meziměsíčně o 0,1 % a meziročně zůstala nezměněna na 2,8 %. My jsme očekávali zrychlení inflace na 3,0 % a ČNB na 2,9 %. Za překvapením však stál opět o něco mírnější než očekávaný růst cen potravin, které zdražují zejména v případě mlékárenských výrobků o něco pomaleji, než naznačovala předčasná šetření. Ve zbytku spotřebitelského koše jsou překvapení pro nás (a pravděpodobně i pro ČNB) relativně malá.
• Inflace letos může nepříjemně překvapit. Nebezpečně se prodražují dodávky z Asie, zdražení způsobí i zrušení superhrubé mzdy
  V Česku citelně zrychluje inflace. I když zatím docela nepozorovaně. Jedná se totiž o inflaci nikoli cen spotřebitelských, ale cen vstupů. Ovšem vstupů, které průmysloví výrobci používají pro výrobu spotřebního zboží. Znatelný nárůst cen vstupů se tak v nadcházejících měsících může projevit výraznějším než nyní předpokládaným nárůstem spotřebitelských cen. To vše v době, kdy statisíce domácností v ČR budou tak jako tak čelit nejvýraznější hrozbě propuštění ze zaměstnání nebo závažného poklesu příjmu za posledních takřka deset let.
• Inflace má před sebou ještě divokou jízdu
  Při pohledu na inflaci, respektive index spotřebitelských cen v USA vidíme od poloviny loňského roku klesající tendenci. Neočekávejme ale, že pokles zpět k inflačnímu cíli centrálních bankéřů bude plynulý a přímý. Platí totiž, že když je inflace vysoká, její další vývoj bude pravděpodobně volatilní.
• Inflace měřená HICP v eurozóně nadále zpomaluje
  Inflace v eurozóně v září prudce klesla na 4,3 % z 5,2 % v předchozím měsíci. Tempo růstu cen v eurozóně tak výrazně zpomaluje a blíží se cíli centrálních bank. Meziměsíčně však stále roste tempem 0,3 % a zpomalení je tak částečně způsobeno odchylkou z minulých měsíců, kdy ceny rostly meziměsíčně vyšším tempem. V Evropské unii se však inflace oproti předchozímu měsíci nepohnula a zůstává na úrovni 4,5 %.
• Inflace meziročně klesla
  Index spotřebitelských cen v květnu meziročně klesl na 11,1 % oproti +12,7 % v dubnu, trhy očekávaly pokles na 10,8 % meziročně. Meziměsíčně vzrostla na +0,3 % oproti -0,2 %, přičemž trhy očekávaly růst na 0,1 % meziměsíčně.
• Inflace mírně poklesla
  Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu v únoru inflace vzrostla meziměsíčně o 0,2 % a meziročně poklesla z lednových 2,8 % na 2,7 %. To bylo v souladu s mediánovým odhadem trhu. Reakce koruny proto byla velmi mírná a nadále se pohybuje okolo 25,05 EUR/CZK.
• Inflace mírně vzrostla, pokles sazeb se ale nezastaví
  Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %. V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly především vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu inflace činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly.
• Inflace mírně zpomaluje
  Spotřebitelské ceny v ČR v únoru oproti lednu vzrostly v průměru o 0,2 % a jejich meziroční tempo tak zpomalilo na 2,1% z předchozích 2,2 %. Trh počítal se stagnací na 2,2 % y/y, my čekali zrychlení na 2,3 %.
• Inflace mírně zvolnila meziměsíční tempo, meziročně překonala 17 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu meziročně 17,2 % (v květnu 16,0 %). Překvapení se nekonalo, neboť medián tržního odhadu počítal s 17,1 %. Meziměsíční dynamika zvolnila z předchozích 1,8 % na 1,6 %. Nejedná se přitom o vrchol meziročního tempa inflace. Ten by měl přijít v červenci, kdy očekáváné zvýšení cen dodavatelů energií vyústí v další svižný nárůst minimálně nad 18 %. Po zbytek roku pak inflace pravděpodobně nezamíří pod 16 %.
• Inflace míří ke 20 %, a to i přes slábnoucí poptávku
  Květen přinesl částečné zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. To se pozitivně projevilo ve výrobě aut i v jejich prodejích. Celkové maloobchodní tržby i průmyslová produkce by v důsledku toho měly zaznamenat mírný meziměsíční nárůst. Jak ve výrobním, tak i spotřebitelském sektoru jsou však již patrné známky slábnoucí poptávky. Trend vývoje pro nejbližší měsíce je tak z hlediska ekonomické aktivity spíše negativní. V cenovém vývoji to však pravděpodobně moc vidět nebude. Inflace podle našeho odhadu v červnu dále zrychlila z 16,0 % na 17,4 %. V červenci pak z důvodu výrazného zdražení energií pro domácnosti čekáme skok ke 20 % a poblíž této úrovně by meziroční inflace měla následně setrvat po zbytek letošního roku.