Inflace klesla pod 7 %

Čtěte více

• Inflace klesá, ale dlouhodobá očekávání zůstávají relativně vysoká
  Míra inflace v České republice dosáhla v květnu 2,4 %, což je mírně nad cílem 2 %, ale zároveň výrazně pod loňskými úrovněmi. To je pozitivní signál pro ekonomiku a naznačuje návrat k cenové stabilitě. Bude to v praxi znamenat levnější hypotéky?
• Inflace klesá, rozhodující bude leden
  „I když vývoj většiny makroekonomických ukazatelů není právě pozitivní, najdeme alespoň jednu výjimku, a to míru inflace. V listopadu klesla inflace na 7,3 % z říjnových 8,5 %. V říjnu přitom inflace povyskočila vinou technické operace, kdy se do výpočtu promítl dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivnil srovnávací základnu inflace. Tento efekt má dopad i na listopadovou inflaci a bude mít vliv ještě na její výpočet v prosinci. Pokud bychom tuto skutečnost nebrali v potaz, byla by listopadová inflace 4,7 %, což je méně než říjnových 5,8 %, na kterých by byl růst spotřebitelských cen opět po očištění o vliv úsporného energetického tarifu,“ uvádí vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku
  Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával jak trh, tak Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna totiž poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta.
• Inflace klesá více, než se čekalo. Padají cen vajec nebo mléka, takže i proto bude letošní inflace ani ne třetinová v porovnání s loňskou
  Prosincová míra inflace v Česku zaostala prakticky za všemi expertními odhady. V meziročním pohledu dosáhla úrovně 6,9 procenta. Bez započtení vlivu energetického úsporného tarifu, jenž předloni v prosinci hladinu spotřebitelských cen uměle snižoval, by inflace v prosinci 2023 činila dokonce jen 4,2 procenta. To proto, že dochází ke srovnání s uměle poníženou základnou prosince 2022. Tento efekt však již z nadcházejícího, lednového meziročního srovnání vymizí.
• Inflace klesla a je nyní bezpečněji v pásmu ČNB
  Tuzemské spotřebitelské ceny v květnu meziměsíčně stagnovaly a jejich meziroční růst zpomalil z 2,9 % na 2,6 %. Jak meziměsíční, tak i meziroční vývoj odpovídal naší prognóze. Tržní konsensus však pro květen očekával vyšší meziroční inflaci na úrovni 2,8 %. Naopak ČNB odhadovala 2,5 % y/y.
• Inflace klesla kvůli potravinám, ČNB však bude sledovat mzdy a další vývoj konfliktu na Blízkém východě
  Česká inflace poklesla v únoru tak, jak jsme předpokládali, z 1,6 % na 1,4 % – překvapila tím trh i ČNB sázející na stabilní inflaci. Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,7 % (včetně tabáku) a meziroční potravinovo-tabáková inflace zpomalila na 4 %. To není velké překvapení a vzhledem k poklesu cen v zemědělské produkci a v části potravinářského průmyslu (zejména mlékařů) předpokládáme další výrazné zvolňování potravinových inflačních tlaků.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základny, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základy, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla níže, než očekával trh
  Index spotřebitelských cen klesl v říjnu o -1,4 % meziměsíčně a 15,1 % meziročně oproti 0,8 % m/m a 18 % y/y. Trhy očekávaly meziměsíčně růst na 0,9 % a meziročně pokles na 17,9 %.
• Inflace klesla pod 2 %, jádrová složka a růst cen služeb ale zůstávají vysoko
  Česká inflace v lednu klesla z prosincových 2,1 % na 1,6 % y/y. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou centrální banky. Našim očekáváním zhruba odpovídala rovněž struktura lednové inflace.
• Inflace klesla pod 9 %, dynamika jádrové složky mírně zrychlila
  Česká inflace v červenci klesla z 9,7 % y/y na 8,8 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. ČNB čekala inflaci ve výši 8,9 % y/y. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 pb) a potraviny (+1,7 pb). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.
• Inflace klesla výrazně pod cíl, mělo by to však být omezené na letní měsíce
  Inflace nás v červnu překvapila o poznání výraznějším poklesem, za kterým stál opět pozoruhodně příznivý vývoj cen potravin. Ceny tak meziměsíčně poklesly v červnu o 0,3 % a meziroční inflace poklesla z 2,1 % na 1,5 %. Potravinová deflace se výrazně prohloubila (ceny potravin meziročně klesají již o 3,4 %) a celkový deflační tlak z „nejtěžší váhy“ spotřebitelského koše začíná být podobný jako v roce 2024 – kdy docházelo k odeznívání energetické krize v potravinách. Ostatní položky spotřebitelského koše zdaleka tak výrazné překvapení nezaznamenaly.
• Inflace klesne pod 3 %, ČNB ale do té doby zůstane opatrná
  ČNB podle nás na svém únorovém zasedání sníží úrokové sazby o dalších 25 bb a zůstane tak opatrná pod vlivem nejistoty kolem lednové inflace. Rozhodnutí bankovní rady by mohlo být ovlivněno také silným očekáváním finančního trhu ohledně snižování sazeb, které vedlo k výraznému uvolnění finančních podmínek, či oslabující korunou.
• Inflace, korporátní výsledky i hádky v Bílém domě. Co ovlivňuje prop trading a jak se na to připravit?
  Proprietární obchodování vysoce dynamická disciplína, která reaguje na makroekonomické události v reálném čase. Strategie prop traderů ovlivňují klíčové ekonomické události, jako jsou změny úrokových sazeb, inflační data nebo geopolitické roztržky, jako ta nedávná mezi Trumpem a Zelenskym ohledně řešení válečného konfliktu na Ukrajině.
• Inflace lehce pod odhadem ČNB
  Inflace v listopadu vzrostla meziměsíčně o 0,1 % a meziročně zůstala nezměněna na 2,8 %. My jsme očekávali zrychlení inflace na 3,0 % a ČNB na 2,9 %. Za překvapením však stál opět o něco mírnější než očekávaný růst cen potravin, které zdražují zejména v případě mlékárenských výrobků o něco pomaleji, než naznačovala předčasná šetření. Ve zbytku spotřebitelského koše jsou překvapení pro nás (a pravděpodobně i pro ČNB) relativně malá.
• Inflace lehce pod odhadem ČNB: jaký bude prosincový verdikt bankovní rady?
  Inflace v listopadu vzrostla meziměsíčně o 0,1 % a meziročně zůstala nezměněna na 2,8 %. My jsme očekávali zrychlení inflace na 3,0 % a ČNB na 2,9 %. Za překvapením však stál opět o něco mírnější než očekávaný růst cen potravin, které zdražují zejména v případě mlékárenských výrobků o něco pomaleji, než naznačovala předčasná šetření. Ve zbytku spotřebitelského koše jsou překvapení pro nás (a pravděpodobně i pro ČNB) relativně malá.
• Inflace letos může nepříjemně překvapit. Nebezpečně se prodražují dodávky z Asie, zdražení způsobí i zrušení superhrubé mzdy
  V Česku citelně zrychluje inflace. I když zatím docela nepozorovaně. Jedná se totiž o inflaci nikoli cen spotřebitelských, ale cen vstupů. Ovšem vstupů, které průmysloví výrobci používají pro výrobu spotřebního zboží. Znatelný nárůst cen vstupů se tak v nadcházejících měsících může projevit výraznějším než nyní předpokládaným nárůstem spotřebitelských cen. To vše v době, kdy statisíce domácností v ČR budou tak jako tak čelit nejvýraznější hrozbě propuštění ze zaměstnání nebo závažného poklesu příjmu za posledních takřka deset let.
• Inflace má před sebou ještě divokou jízdu
  Při pohledu na inflaci, respektive index spotřebitelských cen v USA vidíme od poloviny loňského roku klesající tendenci. Neočekávejme ale, že pokles zpět k inflačnímu cíli centrálních bankéřů bude plynulý a přímý. Platí totiž, že když je inflace vysoká, její další vývoj bude pravděpodobně volatilní.
• Inflace měřená HICP v eurozóně nadále zpomaluje
  Inflace v eurozóně v září prudce klesla na 4,3 % z 5,2 % v předchozím měsíci. Tempo růstu cen v eurozóně tak výrazně zpomaluje a blíží se cíli centrálních bank. Meziměsíčně však stále roste tempem 0,3 % a zpomalení je tak částečně způsobeno odchylkou z minulých měsíců, kdy ceny rostly meziměsíčně vyšším tempem. V Evropské unii se však inflace oproti předchozímu měsíci nepohnula a zůstává na úrovni 4,5 %.
• Inflace meziročně klesla
  Index spotřebitelských cen v květnu meziročně klesl na 11,1 % oproti +12,7 % v dubnu, trhy očekávaly pokles na 10,8 % meziročně. Meziměsíčně vzrostla na +0,3 % oproti -0,2 %, přičemž trhy očekávaly růst na 0,1 % meziměsíčně.