Hořký kalich potupy. Německé automobilky v Číně drtivě prohrávají, začínají se objevovat úvahy, že je bude muset sanovat německá vláda

Čtěte více

• Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
  Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
• Horší průmysl ukazuje na pomalejší HDP
  Po lepším dubnovém výsledku nás průmysl v dubnu opět lehce zklamal. Sezónně neočištěný průmysl poklesl meziročně o 3,2 % (naše očekávání -1,4 %). Když přidáme k horšímu výkonu výroby i nepřesvědčivé výsledky podnikatelských nálad (PMI) a slabé nové objednávky, zdá se, že reálné exporty i investice mohou minimálně ve druhém kvartále zaostat za našimi očekáváními.
• Horší rating euru sílu nesebral, pozice hájí i koruna
  Krok avizovaný od července se dostavil - Moody´s snížila rating Španělsku na Aa1 z Aaa kv...
• Horší situace na americkém trhu práce povzbudí rizikový apetit a globálně oslabí dolar
  Globální trhy se dnes otevírají, byť ne zcela. Burzy v Evropě a USA obnovily provoz, zatímco ostatní oblasti mají stále volno.
• Horší výhled pro růst, spekulace o inflaci pokračují. Trhy dnes nemají jasný směr
  Během dnešního obchodování se o více než 5 procent zvedla cena uhlí, ale jinak na hlavních trzích těžko hledáme nějaký zásadní pohyb či společnou myšlenku. Akcie jsou vesměs dole, ale nijak výrazně. Americké indexy se nacházejí pod nulou jen těsně, evropské odepisují v případě těch hlavních 0,3-0,6 pct. Najdou se však i některé zelené výjimky, jako v Itálii či Španělsku.
• Horší výhlídky pro stavební sektor ve Velké Británii
  Ve Velké Británii byl zveřejněn index nákupních manažerů (PMI) za sektor stavebnictví. Výhled pro britské stavebn...
• Horúca zima na európskom trhu s ropu
  Prvý deň nového obchodného týždňa sa začal pomerne nervózne. Trh očakával report Trojky z Grécka. Dočkal sa správy, v ktorej sa v súvislosti s gréckymi verejnými financiami skloňovali slová ako „katastrofa“. Toľko k implementácii gréckych úsporných opatrení. Podobne, depozity ECB pozastavili svoju klesajúcu trajektóriu a vyšvihli sa opäť nad ?500 mld. Banky tak dali najavo, že je im bližšie teplo ECB a istý výnos 0.25% ako by mal úverovať potápajúcu sa ekonomiku. Trh však stále nechce uveriť, že by situácia bola až taká zlá. Na reči Merkózyho o tom, ako blízko je dohoda, ako Grécko musí ostať v eurozóne, že nemá inú možnosť ako sa dohodnúť trhy reagovali pozastavením rastu. Grécki zákonodarcovia sú tiež veľmi blízko dohody – o znižovaní platov o 20% resp. obmedzení možnosti poberať dôchodok popri plate. Takže ak si to zhrnieme – všetci sa niekam blížia a sú už veľmi blízko a čoraz bližšie až to celé vyzerá tak, že sa nikam nepohli a čím väčšia je bezradnosť, tým silnejšie reči a istejšie vyjadrenia počúvame. Problémom sú tiež vyjadrenia, že Portugalsko sa určite nechystá reštruktualizovať svoj dlh. Ak by to totiž nehrozilo, nemuseli by to vyvracať. A vyjadrenia dlžníkov, ktorí ubezpečujú, že nepotrebujú pomoc, sa už stali folklórom krízy spoločnej dlhovej meny.
• “Hořčíkový hladomor” - další pohroma, které čelí automobilky. Ojetiny může zdražit nad cenu zcela nového vozu
  Automobilky čelí celosvětově dalšímu závažnému problému. Vedle kritického nedostatku čipů, který zastavil výrobu například ve Škodě Auto, čelí rostoucím potížím se zajištěním dodávek hořčíku. Hořčík je přitom zcela nepostradatelná součást každého auta. Bez něj si prakticky nelze představit výrobu hliníkových slitin a plátů, které dělají auto autem, neboť jsou obsaženy v kdejaké součásti vozu, od volantu, přes nádrž na pohonné hmoty až po motor.
• Hořká pilulka pro libru: Británie aktivuje proces vystoupení z EU do března 2017
  Theresa Mayová, nová britská premiérka, konečně načrtla trhům cestovní mapu k brexitu. Vyšla tak do velké míry vstříc tlaku evropských politiků, kteří chtěli, aby Británie co nejdříve vyložila na stůl karty a začala jednat. Theresa Mayová chce tedy nakonec jednat až překvapivě rychle. Článek 50 (startující oficiální 2leté jednání o brexitu) chce aktivovat nejpozději do března 2017 a vystoupit z Unie pak logicky plánuje v roce 2019. Navíc se zdá, že startovací pozicí ve vyjednáváních bude tzv. “tvrdý brexit? - prioritou Mayové podle posledních slov bude převzít plnou kontrolu nad migrační politikou a tím pádem pravděpodobně do velké míry obětovat dnešní volný přístup na jednotný evropský trh. I když ve hře je velice mnoho neznámých a pozice se mohou během jednání měnit, scénáře rychlého “tvrdého brexitu? se řada britských podniků obává. I když se podnikatelské nálady v Británii po prvotním šoku z výsledku referenda rychle oklepaly (tento týden dostaneme první zářijové odhady), může je rychlý start tvrdých jednání o brexitu (uprostřed francouzské předvolební kampaně) zase pokazit. To bezesporu nejsou nijak příznivé zprávy pro libru.
• Hořké polknutí: Náklady na výrobu piva stouply za dva roky o 62 % a předpovídají ‚‚inflaci nápojů‘‘
  Podle vůbec prvního Indexu piva, sociální investiční platformy eToro, vzrostly náklady na komodity potřebné k výrobě, balení a přepravě piva za poslední dva roky o 62 %.
• Hořký obchod s cukrem
  České cukrovarnictví má historii, která sahá do 18. století. K prudkému rozvoji však došlo až po roce 1806, kdy Napoleon vyhlásil kontinentální blokádu. Ta výrazným způsobem omezila mezinárodní obchod se zahraničím a vedla k nedostatku cukru na evropském trhu. V důsledku tohoto vývoje došlo k rozvoji pěstování cukrové řepy. Nejlépe se této plodině dařilo na území českých zemí, kde koncem 19. století sídlila produkce více než čtyř pětin výroby cukru v rámci celé rakousko-uherské monarchie.
• Hospodárske oživenie spomaľuje
  Svetová ekonomika čelí pomalšiemu hospodárskemu oživeniu, ako sa očakávalo. Predstihové indikátory, medzi ktoré patrí napríklad, spotreba elektrickej energie v jednotlivých krajinách, či údaje týkajúce sa mobility obyvateľstva naznačujú, že ekonomická aktivita v mnohých rozvinutých krajinách sa dostala začiatkom roka do útlmu.
• Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
  Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.
• Hospodaření skupiny PPF neblaze zasáhl koronavirus, jde ale jen o přechodný útlum její výkonnosti
  Hospodaření skupiny PPF neblaze zasáhla letošní kronovairová krize. Přesto, že skupina PPF je značně geograficky diverzifikovaná, citelnému dopadu krize neunikla, neboť rozsah zejména první vlny krize byl prakticky celosvětový.
• Hospodaření státu končí rekordní „sekerou“ dějin. Mezi nejdražší položky patří „rouškovné“ pro důchodce, výdaje na zdravotní pomůcky, testy a vakcíny a na programy Antivirus
  Hospodaření českého státního rozpočtu za rok 2020 končí suverénně největší „sekerou“ v historii veřejných financí České republiky. Výsledný schodek 367,4 miliardy korun by byl ještě začátkem roku 2020 zcela z říše sci-fi. Bohužel, v důsledku koronavirové krize se stává smutnou skutečností. Jen slabou útěchou je to, že deficit je od poloviny loňského roku plánován na 500 miliard korun. Toto číslo je třeba vnímat v kontextu tuzemského legislativního procesu jako maximální možné, nikoli jako částku, s níž bychom měli poměřovat nynější výsledek.
• Hospodaření státu zaznamenalo v listopadu další zhoršení
  Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil z 335 mld. Kč na 401,5 mld. Kč. Meziměsíční zhoršení tak zhruba odpovídalo tomu z letošního dubna, nijak však nevybočovalo ve srovnání s loňským listopadem. Meziroční růst celkových příjmů zpomalil z 2,1 % na 1,1 %, v případě daňových příjmů pak z 3,5 % na 3,3 %.
• Hospodaření vlády bylo v opět nejhorší v historii, pád pokračuje. Vláda už se začíná vážně zabývat zvyšováním daní, které by bez koronaviru nenastalo
  Srpnové plnění státního rozpočtu je nejhorší v dějinách, když schodek představuje více než 230 miliard korun. Výše deficitu překonává dosavadní rekord z července letošního roku. Přesto lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší než plánovaných 500 miliard korun. Hlavně proto, že za čtyři měsíce už se nejspíše „nestihne“ tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tak pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun. V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie.
• Hospodářská dynamika Španělska se výrazně zlepšila
  Údaje ze Španělska a Francie celkově ukazují na oživení/stagnaci ekonomik Evropské unie. Spotřebitelská aktivita se vyvíjí lépe, než se očekávalo (Francie), na což navazuje i růst inflace ve Španělsku. Bezprostředně po zveřejnění údajů ze Španělska euro vůči americkému dolaru posílilo.
• Hospodářská izolace Ruska zesiluje
  S tím, jak rostou počty ukrajinských obětí včetně těch civilních (viz včerejší bombardování Charkova), tak se i Rusko stále hlouběji propadá do hospodářské izolace. K sankcím se včera přidalo i Švýcarsko, které si vzalo na mušku mimo jiné i šéfa ropné společnosti Rosněfť. Horší ekonomické následky pro Rusko než sankce na jednotlivce a to nejen ty krátkodobé bude mít asi i odezva ropných společností jako Shell či BP, které couvají ze společných projektů s ruskými energetickými společnostmi, Nord Streamem počínaje a LNG terminálem na Sachalinu konče.
• Hospodářská krize přináší příležitosti. Do čeho se vyplatí investovat a kam uložit své finance?
  Ochlazení světového hospodářství prorokovali ekonomové již několik let. Všichni ale očekávali přirozené zpomalení růstu HDP, ke kterému dochází v pravidelných cyklech. Nikoho ani ve snu nenapadlo, že krize bude vyvolána celosvětovou pandemií koronaviru. Jak během krize ochránit své peníze? A v čem představuje hospodářská recese příležitost k investování?