Horší výhled pro růst, spekulace o inflaci pokračují. Trhy dnes nemají jasný směr

Čtěte více

• Horký prachy (TV Prima): Pátý díl na farmě a v kasinu
  V pátém dílu Horkých prachů se dozvíme, jak funguje kolektivní investování a podílové fondy.
• Horký prachy - zábavný a edukativní pořad o investování startuje tuto neděli na Primě!
  Horký prachy - zábavný a edukativní pořad o investování startuje tuto neděli na Primě!
• Hororový scénář stále blíže realitě
  David Karsbol, hlavní ekonom Saxo Bank Vzhledem k tomu, že krize v zemích PIIGS neus...
• Horší celkové údaje o zaměstnanosti v Austrálii tlačí AUD, aspoň zpočátku, dolů
  První z dnešních oznámení centrálních bank o úrokových sazbách př...
• Horší data z amerického trhu práce zase tak špatná nejsou. Dolar nemá důvod slábnout
  Spojené státy dnes zveřejnily výsledky z amerického trhu práce a i když nově příchozí data na první pohled vypadají trochu děsivě, nic hrozného se neděje. V USA vzniklo podle vládních statistik (NFP) minulý měsíc pouze 98 tis. pracovních míst, což je výrazně méně než s čím počítal většinový konsenzus, který doufal ve výsledek kolem 180 tis. Čísla však nejsou zdaleka tak hrozná naředíme-li je výsledky, které přicházely z USA v předchozích dvou měsících. Během těch totiž NFP dokázaly pokaždé výrazně překvapit, takže se tříměsíční průměr nově vytvořených pracovních míst pohybuje na velmi slušných 178 tis. To je naprosto očekávávaný výsledek v situaci, kdy se ekonomice daří.
• Horší data z trhu práce v USA překonala lepší z trhu bydlení a index PMI z výroby, Kanada zklamala
  Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA vzrostl v mezitýdenním srovnání o 28 000 na 326 000. Předchozí vý...
• Horšie dáta z Číny poslali zlato na 14 mesačné maximá
  Minulý týždeň bol viac pozitívny pre akciové trhy ako tento týždeň, keďže tento týždeň trhy nezaznamenali výraznejší pohyb. Niektoré správy, ktoré boli dnes ráno zverejnené však naznačujú, že budúci týždeň by mohli trhy otvoriť nižšie.
• Horší ekonomická data dostala evropské akcie pod tlak
  Po nadprůměrně volatilním týdnů přichází na jeho konci výprodej, který dostává ocenění evropského indexu DAX na otevírací cenu začátku týdne. Důvodem nervozity jsou ekonomická data PMI z eurozóny, která dopadla ve většině případů hůře, než se očekávalo a trochu zchladila optimismus, který na trzích panoval. Prodloužené lockdowny si zatím vybírají daň na měkkých ekonomických datech, které předpovídají delší ekonomické zotavení.
• Horší maloobchodní tržby oslabily dolar
  Uplynulý týden přinesl další oslabení amerického dolaru. Po klidném začátku týdne, kdy se v USA slavil Kolumbův den a trhy tak byly zavřené...
• Horší rating euru sílu nesebral, pozice hájí i koruna
  Krok avizovaný od července se dostavil - Moody´s snížila rating Španělsku na Aa1 z Aaa kv...
• Horší výhlídky pro stavební sektor ve Velké Británii
  Ve Velké Británii byl zveřejněn index nákupních manažerů (PMI) za sektor stavebnictví. Výhled pro britské stavebn...
• Horúca zima na európskom trhu s ropu
  Prvý deň nového obchodného týždňa sa začal pomerne nervózne. Trh očakával report Trojky z Grécka. Dočkal sa správy, v ktorej sa v súvislosti s gréckymi verejnými financiami skloňovali slová ako „katastrofa“. Toľko k implementácii gréckych úsporných opatrení. Podobne, depozity ECB pozastavili svoju klesajúcu trajektóriu a vyšvihli sa opäť nad ?500 mld. Banky tak dali najavo, že je im bližšie teplo ECB a istý výnos 0.25% ako by mal úverovať potápajúcu sa ekonomiku. Trh však stále nechce uveriť, že by situácia bola až taká zlá. Na reči Merkózyho o tom, ako blízko je dohoda, ako Grécko musí ostať v eurozóne, že nemá inú možnosť ako sa dohodnúť trhy reagovali pozastavením rastu. Grécki zákonodarcovia sú tiež veľmi blízko dohody – o znižovaní platov o 20% resp. obmedzení možnosti poberať dôchodok popri plate. Takže ak si to zhrnieme – všetci sa niekam blížia a sú už veľmi blízko a čoraz bližšie až to celé vyzerá tak, že sa nikam nepohli a čím väčšia je bezradnosť, tým silnejšie reči a istejšie vyjadrenia počúvame. Problémom sú tiež vyjadrenia, že Portugalsko sa určite nechystá reštruktualizovať svoj dlh. Ak by to totiž nehrozilo, nemuseli by to vyvracať. A vyjadrenia dlžníkov, ktorí ubezpečujú, že nepotrebujú pomoc, sa už stali folklórom krízy spoločnej dlhovej meny.
• “Hořčíkový hladomor” - další pohroma, které čelí automobilky. Ojetiny může zdražit nad cenu zcela nového vozu
  Automobilky čelí celosvětově dalšímu závažnému problému. Vedle kritického nedostatku čipů, který zastavil výrobu například ve Škodě Auto, čelí rostoucím potížím se zajištěním dodávek hořčíku. Hořčík je přitom zcela nepostradatelná součást každého auta. Bez něj si prakticky nelze představit výrobu hliníkových slitin a plátů, které dělají auto autem, neboť jsou obsaženy v kdejaké součásti vozu, od volantu, přes nádrž na pohonné hmoty až po motor.
• Hořká pilulka pro libru: Británie aktivuje proces vystoupení z EU do března 2017
  Theresa Mayová, nová britská premiérka, konečně načrtla trhům cestovní mapu k brexitu. Vyšla tak do velké míry vstříc tlaku evropských politiků, kteří chtěli, aby Británie co nejdříve vyložila na stůl karty a začala jednat. Theresa Mayová chce tedy nakonec jednat až překvapivě rychle. Článek 50 (startující oficiální 2leté jednání o brexitu) chce aktivovat nejpozději do března 2017 a vystoupit z Unie pak logicky plánuje v roce 2019. Navíc se zdá, že startovací pozicí ve vyjednáváních bude tzv. “tvrdý brexit? - prioritou Mayové podle posledních slov bude převzít plnou kontrolu nad migrační politikou a tím pádem pravděpodobně do velké míry obětovat dnešní volný přístup na jednotný evropský trh. I když ve hře je velice mnoho neznámých a pozice se mohou během jednání měnit, scénáře rychlého “tvrdého brexitu? se řada britských podniků obává. I když se podnikatelské nálady v Británii po prvotním šoku z výsledku referenda rychle oklepaly (tento týden dostaneme první zářijové odhady), může je rychlý start tvrdých jednání o brexitu (uprostřed francouzské předvolební kampaně) zase pokazit. To bezesporu nejsou nijak příznivé zprávy pro libru.
• Hořký obchod s cukrem
  České cukrovarnictví má historii, která sahá do 18. století. K prudkému rozvoji však došlo až po roce 1806, kdy Napoleon vyhlásil kontinentální blokádu. Ta výrazným způsobem omezila mezinárodní obchod se zahraničím a vedla k nedostatku cukru na evropském trhu. V důsledku tohoto vývoje došlo k rozvoji pěstování cukrové řepy. Nejlépe se této plodině dařilo na území českých zemí, kde koncem 19. století sídlila produkce více než čtyř pětin výroby cukru v rámci celé rakousko-uherské monarchie.
• Hospodárske oživenie spomaľuje
  Svetová ekonomika čelí pomalšiemu hospodárskemu oživeniu, ako sa očakávalo. Predstihové indikátory, medzi ktoré patrí napríklad, spotreba elektrickej energie v jednotlivých krajinách, či údaje týkajúce sa mobility obyvateľstva naznačujú, že ekonomická aktivita v mnohých rozvinutých krajinách sa dostala začiatkom roka do útlmu.
• Hospodaření skupiny PPF neblaze zasáhl koronavirus, jde ale jen o přechodný útlum její výkonnosti
  Hospodaření skupiny PPF neblaze zasáhla letošní kronovairová krize. Přesto, že skupina PPF je značně geograficky diverzifikovaná, citelnému dopadu krize neunikla, neboť rozsah zejména první vlny krize byl prakticky celosvětový.
• Hospodaření státu končí rekordní „sekerou“ dějin. Mezi nejdražší položky patří „rouškovné“ pro důchodce, výdaje na zdravotní pomůcky, testy a vakcíny a na programy Antivirus
  Hospodaření českého státního rozpočtu za rok 2020 končí suverénně největší „sekerou“ v historii veřejných financí České republiky. Výsledný schodek 367,4 miliardy korun by byl ještě začátkem roku 2020 zcela z říše sci-fi. Bohužel, v důsledku koronavirové krize se stává smutnou skutečností. Jen slabou útěchou je to, že deficit je od poloviny loňského roku plánován na 500 miliard korun. Toto číslo je třeba vnímat v kontextu tuzemského legislativního procesu jako maximální možné, nikoli jako částku, s níž bychom měli poměřovat nynější výsledek.
• Hospodaření vlády bylo v opět nejhorší v historii, pád pokračuje. Vláda už se začíná vážně zabývat zvyšováním daní, které by bez koronaviru nenastalo
  Srpnové plnění státního rozpočtu je nejhorší v dějinách, když schodek představuje více než 230 miliard korun. Výše deficitu překonává dosavadní rekord z července letošního roku. Přesto lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší než plánovaných 500 miliard korun. Hlavně proto, že za čtyři měsíce už se nejspíše „nestihne“ tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tak pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun. V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie.
• Hospodářská krize přináší příležitosti. Do čeho se vyplatí investovat a kam uložit své finance?
  Ochlazení světového hospodářství prorokovali ekonomové již několik let. Všichni ale očekávali přirozené zpomalení růstu HDP, ke kterému dochází v pravidelných cyklech. Nikoho ani ve snu nenapadlo, že krize bude vyvolána celosvětovou pandemií koronaviru. Jak během krize ochránit své peníze? A v čem představuje hospodářská recese příležitost k investování?