Česko má v rámci EU nejrychlejší internet ve vlaku. Internet ve vlacích není jen o komfortu, je i o růstu ekonomiky

Čtěte více

• Česko má nejvyšší inflaci v celé EU, klíčovým „viníkem“ je přitom takzvaný úsporný tarif, ukazují nová data Eurostatu. Česko svojí inflací překonává dokonce už i Maďarsko
  Česká republika vykazovala letos v listopadu vůbec nejvyšší míru meziroční inflace v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. Takzvaná harmonizovaná inflace – tedy inflace srovnatelná napříč unijními zeměmi – dosáhla v listopadu v Česku meziroční úrovně rovných osmi procent. Inflace v Česku tak převyšuje dokonce i inflaci v druhém Maďarsku (viz graf níže). Nejnižší inflaci hlásí Belgie, kde se už ceny dokonce meziročně propadají, a to o 0,8 procenta. Průměr EU pak odpovídá hodnotě 3,1 procenta.
• Česko má nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat
  Zatímco obecná míra nezaměstnanosti se i podle dnešních dat Úřadu práce vyvíjí příznivě, vykazuje za červenec úroveň 3,5 procenta, lepší než převážně očekávanou hodnotu 3,6 procenta, Česko má nebývale vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 25 let. Ta letos v červnu dle dat Eurostatu čítala 13,7 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Eurostatu.
• Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
  Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta).
• Česko má nejvyšší schodek v historii, úroková sazba na jeho dluhu i proto dnes vyskočila na desetileté maximum
  Česká republika loni vykázala historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu, 419,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které na dnešní tiskové konferenci zveřejnil ministr financí Zbyněk Stanjura. Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.
• Česko má nejvyšší schodek zahraničního obchodu v dějinách. A mohlo být ještě hůře – loňský prosincový „finiš“ je totiž lepší, než se čekalo, zejména díky dobrému výkonu autoprůmyslu
  Zahraniční obchod České republiky vykázal v loňském roce svůj největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Deficit nakonec psychologickou metu 200 miliard těsně nepřekonal, skončil na úrovni 198,1 miliardy korun. A to díky tomu, že prosincový výsledek zahraničního obchodu výrazně předčil všechna expertní očekávání. V posledním měsíci loňska totiž schodek činil jen 1,2 miliardy korun. Pokud by činil 19 miliard korun, což byla hodnota, kterou experti oslovení agenturou Bloomberg viděli jako nejpravděpodobnější, celkový loňský deficit by hranici 200 miliard korun hravě překonal.
• Česko má podle Bloombergu reálně jednu z nejvíce uvolněných měnových politik na světě. V režii ČNB se tak ocitá ve společnosti proinflačních ekonomik Turecka, Srí Lanky, Argentiny či Pákistánu
  Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
• Česko má podle ministra Havlíčka šanci změnit systém emisních povolenek EU ETS
  Česká republika se snaží ohledně změny systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a podle ministra průmyslu Karla Havlíčka se to Česku daří. Ministr dnes v Bruselu řekl, že existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní. Změnu dosavadního systému emisních povolenek prosazuje premiér Andrej Babiš a o tématu by se mělo jednat i tento čtvrtek na summitu EU.
• Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné
  Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.
• Česko má s přehledem nejvyšší inflaci v EU. Své vedení v nelichotivém žebříčku Eurostatu v prosinci 2023 ještě upevnilo
  Česko v prosinci 2023 upevnilo své vedení v nelichotivém žebříčku zemí EU podle výše míry inflace. V posledním měsíci loňska tomuto pořadí, které sestavuje Eurostat, vévodilo ještě přesvědčivěji než předtím v listopadu, jak dokládají dnes zveřejněná data.
• Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?
  Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.
• Česko má za loňský rok historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu – 190 miliard korun. Vývozcům pomohlo pandemické oslabení koruny a mírnější druhá vlna
  Český zahraniční obchod vykázal za rok 2020 historicky rekordní přebytek. V neočištěném vyjádření činí 190 miliard korun, v očištěném pak 181,7 miliardy korun. Oba údaje jsou ve své příslušné časové řadě nejvyšší za celé období do roku 1993.
• Česko má 6. nejhorší podmínky pro podnikání v EU: Firmy brzdí drahé energie, nedostatek startupů i převaha zahraničních podniků
  Tuzemské podnikatelské prostředí má 6. nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce, oproti minulému roku se propadlo o 2 příčky, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Za zhoršením stojí zejména rostoucí ceny elektřiny, které se od roku 2021 firmám více než zdvojnásobily, a také zvýšení daně z příjmu právnických osob na počátku letošního roku. Podpořit podnikání by mohla mimo jiné podpora burzy cenných papírů. Ta má totiž v současnosti 8. nejnižší tržní kapitalizaci v EU, což limituje financování firem a startupů.
• Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
  Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
• Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance, ceny nemovitostí pravděpodobně dále porostou
  Inflace bude. Do nadcházejících let se na ni musí každý připravit. Prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.
• Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
  Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
• Česko může na Dukovanech utrpět ztrátu až 416 miliard korun
  Česko může na Dukovanech utrpět ztrátu až 416 miliard korun, pokud Jihokorejci nesplní svůj slib o podílu českého průmyslu na jejich výstavbě nových tamních bloků. Taková ztráta převyšuje cenu samotných bloků, kterou jihokorejská strana slibuje ve výši 400 miliard korun.
• Česko může v souvislosti s auditem firem kolem Agrofertu přijít až o desítky miliard korun evropských peněz. Nad rámec těch, jež potenciálně bude na základě auditu Bruselu vracet
  Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to dnes navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.
• Česko nakupuje nejvíce zlata na světě, společně se zeměmi typu Číny, které chtějí omezit svoji závislost na dolaru. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní, šestinásobně převyšuje průměr let 1993 až 2024
  Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
• Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy. Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze
  V letošním prvním pololetí už Česko na ukrajinských uprchlících vydělávalo. Konkrétně 4,4 miliardy korun, jak plyne z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Loni za celý rok bylo ještě "v mínusu", ale jen 0,6 miliardy. V roce 2022 pak to byl z pochopitelných důvodů "mínus" hlubší, a to 12,4 miliardy.
• Česko nechystá zákaz dovozu ukrajinského obilí
  Česko zatím nechystá zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny. Oznámil to dnes v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko a Slovensko, jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Země, které zákazy zavedly, opatření zdůvodňují potřebou ochrany domácích zemědělců před dovozem levných komodit i ochranou zdraví spotřebitelů.