Česko nyní dováží více než polovinu plynu z Ruska, plyne z dat rakouské plynárenské společnosti

Čtěte více

• Česko má 6. nejhorší podmínky pro podnikání v EU: Firmy brzdí drahé energie, nedostatek startupů i převaha zahraničních podniků
  Tuzemské podnikatelské prostředí má 6. nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce, oproti minulému roku se propadlo o 2 příčky, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Za zhoršením stojí zejména rostoucí ceny elektřiny, které se od roku 2021 firmám více než zdvojnásobily, a také zvýšení daně z příjmu právnických osob na počátku letošního roku. Podpořit podnikání by mohla mimo jiné podpora burzy cenných papírů. Ta má totiž v současnosti 8. nejnižší tržní kapitalizaci v EU, což limituje financování firem a startupů.
• Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
  Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
• Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance, ceny nemovitostí pravděpodobně dále porostou
  Inflace bude. Do nadcházejících let se na ni musí každý připravit. Prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.
• Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
  Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
• Česko může na Dukovanech utrpět ztrátu až 416 miliard korun
  Česko může na Dukovanech utrpět ztrátu až 416 miliard korun, pokud Jihokorejci nesplní svůj slib o podílu českého průmyslu na jejich výstavbě nových tamních bloků. Taková ztráta převyšuje cenu samotných bloků, kterou jihokorejská strana slibuje ve výši 400 miliard korun.
• Česko může v souvislosti s auditem firem kolem Agrofertu přijít až o desítky miliard korun evropských peněz. Nad rámec těch, jež potenciálně bude na základě auditu Bruselu vracet
  Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to dnes navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.
• Česko nakupuje nejvíce zlata na světě, společně se zeměmi typu Číny, které chtějí omezit svoji závislost na dolaru. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní, šestinásobně převyšuje průměr let 1993 až 2024
  Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
• Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy. Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze
  V letošním prvním pololetí už Česko na ukrajinských uprchlících vydělávalo. Konkrétně 4,4 miliardy korun, jak plyne z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Loni za celý rok bylo ještě "v mínusu", ale jen 0,6 miliardy. V roce 2022 pak to byl z pochopitelných důvodů "mínus" hlubší, a to 12,4 miliardy.
• Česko nechystá zákaz dovozu ukrajinského obilí
  Česko zatím nechystá zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny. Oznámil to dnes v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko a Slovensko, jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Země, které zákazy zavedly, opatření zdůvodňují potřebou ochrany domácích zemědělců před dovozem levných komodit i ochranou zdraví spotřebitelů.
• Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
  Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
• Česko odebírá nebývale vysoké množství plynu z Ruska. Nic na tom nemění ani nový dovoz z Alžírska
  Hned 94 % plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas (viz graf níže). Jen 6 % plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
• Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat
  Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
• Česko od začátku invaze do letošního dubna dovezlo ruskou ropu celkem za 107 miliard korun. Problém je, že „ruskou“ může být navíc i ropa ázerbájdžánská
  Ázerbájdžán dle včera zveřejněných dat letos v prvním pololetí dovážel meziročně o zhruba 34 % více ruské ropy. Přitom už loni svůj dovoz ropy z Ruska zčtyřnásobil.
• Česko opět vymírá. Nedostatečná imigrace je stále palčivější ekonomickou brzdou, přispívá k rekordní inflaci
  Na konci letošního září mělo Česko o takřka 20 tisíc obyvatel méně než na začátku roku. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v první letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací. Česko tak bohužel navázalo na nejsmrtelnější rok ve své historii, rok 2020, kdy zemřelo přes 129 tisíc osob, nejvíce od roku 1993.
• Česko opouští recesi jako “princezna Koloběžka první”
  Česká ekonomika jako by připomínala známou “princeznu Koloběžku” z pohádky Jana Wericha – ustrojená neustrojená, obutá neobutá, učesaná neučesaná… Na jednu stranu opouští pomalu ale jistě spotřebitelskou recesi a zdá se, že domácnostem se díky napjatému trhu práce a rychlému nominálnímu růstu mezd blýská na lepší časy. Na druhé straně se však stahují nová mračna nad zahraničním obchodem a investicemi - dvěma pozitivními motory českého hospodářství posledních kvartálů.
• Česko otcům nepřeje, přichází tak až o desítky miliard ročně. Zítřejší Den otců si připomíná jen každá pátá rodina, zůstává ve stínu Dne matek
  Už zítra slavíme Den otců – svátek, který v Česku stále zůstává ve stínu výrazně komercializovanějšího Dne matek. Zatímco Den matek je v naší zemi spojován s květinami, čokoládami, reklamami a slevovými akcemi, Den otců obchodníci téměř ignorují a věnují mu jen zlomek pozornosti. Podle průzkumu ho přitom slaví zhruba každá pátá rodina.
• Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z dluhu ven, jinak ratingovým agenturám dojde trpělivost
  Česko padá hlouběji do dluhu. Státní dluh ČR vykázal za loňský rok prvně v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun.
• Česko patřilo v závěru roku 2025 mezi desítku zemí s nejrychlejším růstem cen bytů a domů v EU
  V Česku i na Slovensku patří bydlení dlouhodobě mezi klíčová společenská témata, zejména pokud jde o vývoj cen, dostupnost bydlení a výstavbu nových nemovitostí. Ceny bytů a domů ovlivňuje celá řada faktorů, především vztah mezi nabídkou a poptávkou, výše úrokových sazeb u hypoték, lokalita nebo celkový ekonomický vývoj. Jak si Česko stojí v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie? Na tuto otázku odpovídá Eva Sadovská, analytička WOOD & Company, která se ve své aktuální analýze zaměřila na nejnovější data Eurostatu za čtvrté čtvrtletí 2025.
• Česko, Plzeň nebo Dubaj? Kam dnes dává smysl investovat do nemovitostí
  Necelých 71 tisíc fyzických osob v Česku pronajímá přibližně 225 tisíc investičních bytů. Podle analýzy společnosti Dataligence to představuje zhruba deset procent ze všech 2,4 milionu bytů v bytových domech. Investiční bydlení tak hraje v české ekonomice nezanedbatelnou roli – a přesto část investorů dnes obrací svou pozornost k zahraničí.
• Česko podlehlo mýtu, že firmu jako Agrofert lze vložit do slepého fondu. Ne, možné to není; ani v ČR, ani v USA, kde se to nezdařilo prezidentu Carterovi a Trump už na to zcela rezignoval
  Lidé, kteří nyní žádají, aby premiér Babiš vložil holding Agrofert do fondu, který bude skutečně slepý, žádají vlastně nemožné. Nejde to ani v Česku, ani v zemích typu USA s nepřerušenou tradicí právního státu. Ostatně právě v USA se účinné vložení vlastní firmy do slepého fondu nezdařilo prezidentu Jimmy Carterovi, přičemž Donald Trump už na něco takového zcela rezignoval. A to přitom právní pořádek USA institut slepého fondu zakotvuje, zatímco ten český tak úplně ne.