Státním Lesům ČR za první čtvrtletí klesl zisk o 21 procent na 1,95 miliardy Kč

Čtěte více

• Státní dluh ČR loni narostl o tolik jako předtím za skoro deset let. Mezinárodní investoři a ratingové agentury ale zatím zůstávají v klidu
  Státní dluh ČR vykázal za loňský rok poprvé v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně 2049,7 miliardy korun. Během loňského roku tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun. Nárůst dluhu v loňském roce se tak příliš neliší od nárůstu dluhu v období od konce roku 2009 do konce roku 2019, kdy stoupl o 462 miliard. Státní dluh tak loni stoupl o tolik jako předtím za skoro deset let. Česká republika však i tak bude patřit i letos k nejméně zadluženým zemím EU, neboť státní, potažmo veřejné zadlužení kvůli dopadům šíření pandemie onemocnění covid-19 citelně narůstá napříč prakticky celou Evropou.
• Státní dluh ČR se i loni dařilo držet stabilizovaný, letos bude hůře, počítejme s citelným schodkem
  Státní dluh Česka se i loni dařilo držet stabilizovaný. Stabilizovaný tak dluh zůstává již od roku 2013. Hospodaření vlády svědčí ekonomická prosperita, která v té době započala. Příznivá fáze národohospodářského cyklu dodnes usnadňuje hospodaření s veřejnými prostředky, neboť snižuje zátěž na výdajové straně, zatímco zvyšuje inkaso strany příjmové. Díky stabilizovanému státnímu dluhu vykazuje Česko jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU, což oceňují i ratingové agentury a mezinárodní investorská obec. Poměrně udržitelně, ba přebytkové navíc hospodaří nejen vláda, ale také obce či kraje nebo zdravotní pojišťovny, jejichž rozpočty jsou společně se státním rozpočtem součástí celkového veřejného rozpočtování a hospodaření. Letošní rok však z hlediska veřejných financí představuje dosud největší výzvu od roku 2013. Letos se poprvé po letech projeví, jak dobře jsme se v dobrých časech dokázali připravit na časy horší. Důvodů k optimismu zase tolik není, vždyť letos státní rozpočet zřejmě skončí s vyšším než plánovaným schodkem, a sice schodkem ve výší 50 až 60 miliard, zejména kvůli zadrhnutí ekonomiky.
• Státní dluh stoupl ke konci září na 43,3 % HDP, na jednoho Čecha vychází 157 tisíc Kč (+komentář)
  Státní dluh České republiky se od počátku roku do konce září zvýšil o 153 miliard korun na 1,652 bilionu korun, což odpovídá 43,3 procentu výkonu české ekonomiky. Růst dluhu je podle ministerstva financí způsoben tím, že resort využívá příznivých podmínek na trhu a vydává dluhopisy do rezervy. Na každého Čecha tak připadá dluh více než 157.000 korun.
• Státní dluh stoupl v 1. čtvrtletí o 128 miliard na 2,6 bilionu Kč
  Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou dnes vydalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 247.000 korun.
• Státní dluh v pololetí stoupl nad dva biliony korun
  Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejvyšší úroveň státního dluhu od roku 1993. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Dalším důvodem je snaha MF získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ale až ve druhém pololetí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 201.700 korun.
• Státní fond Abu Dhabi v hodně 243 miliard dolarů investuje do ekosystému kryptoměn
  Generální ředitel státního fondu Mubadala Investment Capital, Khaldoon al-Mubarak, se během svého nedávného rozhovoru pro CNBC o kryptoměnách vyjádřil pozitivně.
• Státní Gas Storage CZ loni ztrojnásobil provozní zisk na 1,397 miliardy korun
  Provozovatel zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ loni meziročně víc než ztrojnásobil provozní zisk na 1,397 miliardy korun. Tržby stouply téměř o polovinu na 2,473 miliardy Kč. Proti předloňsku se zvýšil také čistý zisk na 2,6 miliardy korun, což pozitivně ovlivnila jednorázová změna účetní hodnoty dlouhodobých aktiv. Společnost, kterou loni na podzim převzal stát, to dnes oznámila ČTK. Podle analytiků k zisku přispěla zejména napjatá situace na trhu s plynem.
• Státní komerční banka na přání komunistů je ekonomický nesmysl, smysl může mít jen banka rozvojová. Předpokládané citelné ztráty státní komerční banky by platili obyčejní lidé z daní
  Komunisté už delší dobu volají po zřízení státní komerční banky. S blížícími se volbami svůj tlak v této věci stupňují, hmatatelné kroky vedoucí k vytvoření banky představují jednu z podmínek jejich další tolerance současné vlády hnutí ANO a ČSSD. Předseda komunistů Vojtěch Filip nyní aktivněji než kdy jindy veřejně požaduje vznik „banky komerčního typu v rukou státu“. Podle Filipa je pro ekonomiku ČR „důležité, aby stát vytvořil banku, kterou může ovládat a která by tlačila konkurenčním způsobem na zahraniční vlastníky bank, kteří v České republice operují“.
• Státní Lesy ČR v 1. čtvrtletí zvýšily zisk o 18 procent na 2,3 miliardy korun
  Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v letošním prvním čtvrtletí zvýšil hrubý zisk meziročně o 18 procent na 2,3 miliardy korun. V růstu zisku se kladně projevilo zvýšení těžby dřeva o 5,1 procenta na 2,18 milionu metrů krychlových. Za dřevo podnik utržil více. Tržby za vlastní výrobky a služby zvýšil o 11 procent na 4,12 miliardy korun. ČTK to dnes řekla mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.
• Státní majetek? Nikoliv. Lithium na Cínovci vytěží Australané.
  Pokud si myslíte, že nalezené Lithium by mělo být státním majetkem a z výnosu bychom měli těžit všichni, asi tomu tak nebude. Výtěžek na rozvoj naší české republiky nepůjde. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje zásadní dokument týkající se budoucí těžby lithia na Cínovci. Memorandum je připravované s australskými těžaři a tamní vládou, a má zajistit, že lithium z Cínovce se bude zpracovávat v České republice. Moc lidí ale práci nezíská. Austrálie je největším producentem lithia na světě. Loni se vytěžilo 36 000 tun a z toho v Austrálii 14 300 tun. Dalším významným těžařem je Chile s 12 000 tun.
• Státním Lesům ČR za první pololetí klesl zisk o čtvrtinu na 2,83 miliardy korun
  Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za letošní první pololetí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 2,83 miliardy korun z 3,85 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku bylo nižší zpeněžení dřeva těženého v mladších porostech a také v polomech. Tržby podniku za leden až červen meziročně klesly o osm procent na 7,56 miliardy korun. Proti plánu je však pololetní zisk více než dvojnásobný. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Státním Lesům ČR za první pololetí stoupl hrubý zisk o 13,6 pct na 3,21 mld. Kč
  Hrubý zisk státního podniku Lesy České republiky (LČR) činil v prvním pololetí 3,21 miliardy korun a meziročně vzrostl o 13,6 procenta. Přispěl k tomu především vyšší objem těženého dřeva i průměrná cena dříví, dále úspory v režijních nákladech podniku. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je letošní pololetní hospodářský výsledek podniku o 384 milionů korun vyšší. ČTK to dnes sdělil mluvčí podniku Přemysl Šrámek. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Státním Lesům ČR za tři čtvrtletí klesl zisk o 16 procent na 3,88 miliardy korun
  Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za letošní první tři čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 16 procent na 3,875 miliardy korun z 4,63 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku bylo nižší zpeněžení dřeva. Podnik prodával více slabšího dříví a vyšší měl i prodej vlákninového dřeva z mladých porostů. Tržby podniku za leden až září meziročně klesly o 2,7 procenta na 10,97 miliardy korun. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Státní orgány dál pokračují ve snaze regulovat krypto projekty. Poslední příklad je z Velké Británie
  V poslední době můžeme pozorovat poměrně silné snahy vlád a regulačních orgánů o omezení resp. regulaci odvětví kryptoměn a blockchainu obecně. Zatím je těžké říci, zda jde o snahu odstranit "konkurenci" pro vládou zaváděné CBDC (Central Bank Digital Currencies - ekvivalent bezhotovostní společnosti a sociálního úvěru), nebo jen o boj proti konkurenci pro standardní fiat měny.
• Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS
  Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Obchod potvrdily tuzemské i evropské regulační úřady, dnes obě strany podepsaly převodní listiny. ČTK o tom informovala společnost ČEPS. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů.
• Státní pojišťovna EGAP zastavila pojišťování vývozu do Ruska a Běloruska
  Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruska a Běloruska. Důvodem je vpád vojsk těchto zemí na Ukrajinu a související sankce Západu. Export EGAP nepojišťuje ani na Ukrajinu kvůli bezpečnostní situaci, s exportéry je v kontaktu a pojišťování obnoví hned, jakmile to bude možné. Společnost to dnes uvedla v tiskové zprávě.
• Státní protiinflační dluhopisy jsou výhodné
  V současné době se zdá, že státní protiinflační dluhopisy nemají žádnou konkurenci. Jsou totiž mnohem výhodnější než spořící účty nebo termínované vklady. Na rozdíl od 90. let jsou navíc dnes dluhopisy elektronicky evidované u depozitáře.
• Státní rozpočet bude pod tlakem války na Ukrajině
  Od 21. března se státní kasa dostala ze zajetí rozpočtového provizoria a nová vláda tak má volné ruce. Na saldo ovšem nově bude dopadat válka na Ukrajině. Za první tři měsíce roku 2022 dosáhl deficit 59,1 mld. Kč. Výsledek je lepší než byl ve stejném období během předchozího roku, ale o něco horší než během první vlny pandemie.
• Státní rozpočet dodržen. Nyní úspěch, problém do budoucna?
  Plnění státního rozpočtu za rok 2024 dopadlo lépe, než se očekávalo, když deficit dosáhl 271,4 mld. Kč, a skončil tak s nižším výsledkem o 10,6 mld. Kč. Z hlediska dodržení plánované bilance příjmů a výdajů se jedná o třetí úspěšný rok v řadě, kdy se navíc podařilo snižovat i celkový deficit. V kontextu dodatečných výdajů lze vládu pochválit zejména za zvýšení investic o 25,5 mld. Kč nad plán. S optimismem je přesto třeba spíše šetřit. K dodržení letošního schodku nejspíše pomohlo i navýšení deficitního plánu na pomoc po povodních, z nichž zhruba 4 mld. Kč zřejmě nebyly použity na tento účel. Bližší pohled na plnění rozpočtu navíc odhaluje i řadu problematických částí do budoucna, jako je bobtnající podíl výdajů na obsluhu historického dluhu.
• Státní rozpočet hospodaří nejhůře v historii
  „Vzhledem k blížícím se volbám jsme svědky nesčetného množství slibů, které budou zhoršovat hospodaření státního rozpočtu. Naopak snahu hledat úsporná opatření vykazuje jen minimum politiků. Odpovědného hospodaření se tak pravděpodobně v následujících letech nedočkáme,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.