Státní komerční banka na přání komunistů je ekonomický nesmysl, smysl může mít jen banka rozvojová. Předpokládané citelné ztráty státní komerční banky by platili obyčejní lidé z daní

Čtěte více

• Statistika zklamala investoři a nasměrovala trhy k červené zóně.
  Obchodní seance v pondělí, celkově, proběhla pod tlakem publikovaných statistických dat, které zklamali investoři v Ev...
• Statistiky nepotvrzují, že rozhodnutí FED bylo uspokojivé
  Kvůli čtvrtečnímu zveřejnění makroekonomických statistických dat zakončoval americký trh s menším poklesem. Zhoršené v...
• Statistiky pomáhají trhám.
  Poslední obchodní den minulého týdne byl docela plný na makroekonomický publikace statistických dat, která ovlivnili u...
• Statistiky trhu práce v USA zklamali investory.
  Už dlouho očekávána data o zaměstnaností v září zklamali účastníky trhu, projevili nějaký prospěch, který byl mnohem s...
• Statistiky ukazují, že současný stabilní růst je neobvyklý
  Americký akciový trh setrvale roste již od roku 2009. Od konce loňského roku navíc akciový trh zaznamenává vůbec nejmenší výkyvy od padesátých let 20. století.
• Statistiky z USA nenadchli investoři.
  Obchodní seance na evropských burzách začaly dnes v červené zóně, nicméně, včera indexy ukázaly spíše plochou dynamiku...
• Státní dluh ČR loni narostl o tolik jako předtím za skoro deset let. Mezinárodní investoři a ratingové agentury ale zatím zůstávají v klidu
  Státní dluh ČR vykázal za loňský rok poprvé v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně 2049,7 miliardy korun. Během loňského roku tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun. Nárůst dluhu v loňském roce se tak příliš neliší od nárůstu dluhu v období od konce roku 2009 do konce roku 2019, kdy stoupl o 462 miliard. Státní dluh tak loni stoupl o tolik jako předtím za skoro deset let. Česká republika však i tak bude patřit i letos k nejméně zadluženým zemím EU, neboť státní, potažmo veřejné zadlužení kvůli dopadům šíření pandemie onemocnění covid-19 citelně narůstá napříč prakticky celou Evropou.
• Státní dluh ČR se i loni dařilo držet stabilizovaný, letos bude hůře, počítejme s citelným schodkem
  Státní dluh Česka se i loni dařilo držet stabilizovaný. Stabilizovaný tak dluh zůstává již od roku 2013. Hospodaření vlády svědčí ekonomická prosperita, která v té době započala. Příznivá fáze národohospodářského cyklu dodnes usnadňuje hospodaření s veřejnými prostředky, neboť snižuje zátěž na výdajové straně, zatímco zvyšuje inkaso strany příjmové. Díky stabilizovanému státnímu dluhu vykazuje Česko jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU, což oceňují i ratingové agentury a mezinárodní investorská obec. Poměrně udržitelně, ba přebytkové navíc hospodaří nejen vláda, ale také obce či kraje nebo zdravotní pojišťovny, jejichž rozpočty jsou společně se státním rozpočtem součástí celkového veřejného rozpočtování a hospodaření. Letošní rok však z hlediska veřejných financí představuje dosud největší výzvu od roku 2013. Letos se poprvé po letech projeví, jak dobře jsme se v dobrých časech dokázali připravit na časy horší. Důvodů k optimismu zase tolik není, vždyť letos státní rozpočet zřejmě skončí s vyšším než plánovaným schodkem, a sice schodkem ve výší 50 až 60 miliard, zejména kvůli zadrhnutí ekonomiky.
• Státní dluh stoupl ke konci září na 43,3 % HDP, na jednoho Čecha vychází 157 tisíc Kč (+komentář)
  Státní dluh České republiky se od počátku roku do konce září zvýšil o 153 miliard korun na 1,652 bilionu korun, což odpovídá 43,3 procentu výkonu české ekonomiky. Růst dluhu je podle ministerstva financí způsoben tím, že resort využívá příznivých podmínek na trhu a vydává dluhopisy do rezervy. Na každého Čecha tak připadá dluh více než 157.000 korun.
• Státní dluh v pololetí stoupl nad dva biliony korun
  Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejvyšší úroveň státního dluhu od roku 1993. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Dalším důvodem je snaha MF získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ale až ve druhém pololetí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 201.700 korun.
• Státní majetek? Nikoliv. Lithium na Cínovci vytěží Australané.
  Pokud si myslíte, že nalezené Lithium by mělo být státním majetkem a z výnosu bychom měli těžit všichni, asi tomu tak nebude. Výtěžek na rozvoj naší české republiky nepůjde. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje zásadní dokument týkající se budoucí těžby lithia na Cínovci. Memorandum je připravované s australskými těžaři a tamní vládou, a má zajistit, že lithium z Cínovce se bude zpracovávat v České republice. Moc lidí ale práci nezíská. Austrálie je největším producentem lithia na světě. Loni se vytěžilo 36 000 tun a z toho v Austrálii 14 300 tun. Dalším významným těžařem je Chile s 12 000 tun.
• Státní protiinflační dluhopisy jsou výhodné
  V současné době se zdá, že státní protiinflační dluhopisy nemají žádnou konkurenci. Jsou totiž mnohem výhodnější než spořící účty nebo termínované vklady. Na rozdíl od 90. let jsou navíc dnes dluhopisy elektronicky evidované u depozitáře.
• Státní rozpočet hospodaří nejhůře v historii
  „Vzhledem k blížícím se volbám jsme svědky nesčetného množství slibů, které budou zhoršovat hospodaření státního rozpočtu. Naopak snahu hledat úsporná opatření vykazuje jen minimum politiků. Odpovědného hospodaření se tak pravděpodobně v následujících letech nedočkáme,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet na rok 2020
  „Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet pokračuje v rekordech
  Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.
• Státní rozpočet prohloubil deficit, dopad koronaviru uvidíme ale až v dalších měsících
  Státní rozpočet hospodařil za první tři měsíce tohoto roku s deficitem 44,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 35,5 mld. Kč. Větší deficit jsme mohli vidět pouze v roce 2010 jako dozvuk globální hospodářské krize.
• Státní rozpočet se dále propadá
  Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
• Státní rozpočet se vydal na cestu k rekordnímu schodku
  „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet skončil za prvních pět měsíců v deficitu 157,4 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních pěti měsících tohoto roku s deficitem 157,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 106,5 mld. Kč. Z pohledu květnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. I oproti doposud nejhoršímu květnovému výsledku z roku 2010 je letošek horší o 62,1 mld. Kč. Podle nás však bude rozhodující až druhá polovina roku.
• Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč
  Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).