Čtvrtek 15. duben 2021 01:11
reklama
Dukascopy
reklama
Admiral Markets na Admirals
reklama
Purple Trading srovnani platformy 2

Státní komerční banka na přání komunistů je ekonomický nesmysl, smysl může mít jen banka rozvojová. Předpokládané citelné ztráty státní komerční banky by platili obyčejní lidé z daní

08.04.2021 14:51  Sekce: Online FX zpravodajství  Tisk

Komunisté už delší dobu volají po zřízení státní komerční banky. S blížícími se volbami svůj tlak v této věci stupňují, hmatatelné kroky vedoucí k vytvoření banky představují jednu z podmínek jejich další tolerance současné vlády hnutí ANO a ČSSD. Předseda komunistů Vojtěch Filip nyní aktivněji než kdy jindy veřejně požaduje vznik „banky komerčního typu v rukou státu“. Podle Filipa je pro ekonomiku ČR „důležité, aby stát vytvořil banku, kterou může ovládat a která by tlačila konkurenčním způsobem na zahraniční vlastníky bank, kteří v České republice operují“.

Filipův návrh postrádá ekonomickou racionalitu. Tuzemský bankovní sektor patří k nestabilnějším v EU. A také k nejodolnějším. Navíc už nyní na něm přetrvává poměrně ostrá konkurence. Některé z menších bank musely proto v uplynulých letech z trhu odejít. Těžko si lze představit, že stát by uměl provozovat banku, která by v tomto vysoce konkurenčním prostředí obstála.

Samozřejmě, mohla by obstát třeba prostřednictvím dotací. Pak se ale smazává výhodnost pro občana, kterou se komunisté zaklínají. Došlo by akorát k tomu, že jedna skupina občanů bude proti své vůli platit jinou skupinu občanů. Skrze státní banku. Například tak, že druhá skupina občanů by získala výhodně úročený úvěr. Měl by nižší úrok, než za jaký stejnou půjčku nabízejí komerční banky na tržní bázi. Vzhledem k ostré konkurenci, která na trhu panuje, by to ovšem znamenalo, že aby byla půjčka opravdu výhodná, musel by ji částečně dotovat stát. Tedy daňový poplatník. Příjemce úvěru od státní komerční banky by jej tedy získal velmi výhodně, výhodněji než jak to umožňuje trh, pročež by takové půjčování ovšem bylo pro banku ztrátové nebo alespoň dlouhodobě finančně neudržitelné. Vzniklou ztrátu nebo destabilizující situaci by nesanoval nikdo jiný než stát, tedy daňový poplatník. Zatímco jedna skupina občanů by získala výhodný úvěr, druhá skupina občanů by jeho výhodnost zaplatila. Ze svých daní, které by pokryly dotaci nutnou k zajištění oné výhodnosti. Stát sám totiž prakticky žádné peníze nevydělává. Veškeré peníze, které má, má buď z daní, nebo z dluhu, který ovšem není ničím jiným než budoucími daněmi.

Smysl má hovořit nikoli o státní komerční bance, ale o státní rozvojové bance. Ta by ovšem nebyla přímou konkurencí stávajícím bankám komerčním. V rámci Národní ekonomické rady vlády se vede debata o státní rozvojové bance již delší dobu. Pokud bude její koncept takový, že pod jednu střechu dostane nyní roztříštěné instituce, pak může představovat účinnější, a přitom také levnější státní podporu ekonomiky. Právě i proto, že by s jejím vznikem synergicky postupně vymizela ona roztříštěnost. Státní rozvojová banka by mohla být budována nejprve okolo či na základě Českomoravské záruční a rozvojové banky, která již disponuje bankovní licencí. Postupně by se pak kompetence státní banky rozšiřovaly prostřednictvím integrace s jinými státními institucemi, jako je Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) nebo Česká exportní banka.

Zřízení státní banky ČR, obdoby německého KfW, francouzské Caisse des depots+bpi nebo italské Cassa de Prestiti e Depositi může zajistit české ekonomice dlouhodobé pozitivní účinky a systematickou podporu přednostně, avšak ne exkluzivně, v oblasti malých a středních podniků. Jednou z podmínek vzniku takové zastřešující organizace by ovšem mělo být to, že povede k rušení části stávajících příslušných pracovních pozic v uvedených a dalších postupně zastřešovaných státních institucích. Daňový poplatník by měl ve vzniku státní banky vidět zřetelný benefit, například právě v podobě poklesu zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů.

Státní rozvojová banka tak svůj ekonomický smysl mít může, státní komerční banka ovšem nikoli. To je třeba rozlišovat. Nynější tanečky kolem možného založení státní komerční banky a návrhu na její konkrétní podobu, který premiér Andrej Babiš včera komunistům poskytl, jsou tedy pravděpodobně jen předvolebním „rituálem“. Premiér si chce návrhem, který nenaplní, zajistit to, aby se „vlk nažral, koza zůstala celá“. Tedy aby komunisté měli pocit, že konečně dostávají to, po čem měsíce volají, neztráceli tak dále před voliči tvář a nedělali tudíž „vlny“ stran své další tolerance vlády. Ale zároveň aby se už nic zásadního v dané věci do voleb „nestihlo“. Aby tedy bankovní systém ČR zůstal nadále beze výraznější změny, celý. Jako ona koza. 

Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • Statistika zklamala investoři a nasměrovala trhy k červené zóně.
    Obchodní seance v pondělí, celkově, proběhla pod tlakem publikovaných statistických dat, které zklamali investoři v Ev...
  • Statistiky nepotvrzují, že rozhodnutí FED bylo uspokojivé
    Kvůli čtvrtečnímu zveřejnění makroekonomických statistických dat zakončoval americký trh s menším poklesem. Zhoršené v...
  • Statistiky pomáhají trhám.
    Poslední obchodní den minulého týdne byl docela plný na makroekonomický publikace statistických dat, která ovlivnili u...
  • Statistiky trhu práce v USA zklamali investory.
    Už dlouho očekávána data o zaměstnaností v září zklamali účastníky trhu, projevili nějaký prospěch, který byl mnohem s...
  • Statistiky ukazují, že současný stabilní růst je neobvyklý
    Americký akciový trh setrvale roste již od roku 2009. Od konce loňského roku navíc akciový trh zaznamenává vůbec nejmenší výkyvy od padesátých let 20. století.
  • Statistiky z USA nenadchli investoři.
    Obchodní seance na evropských burzách začaly dnes v červené zóně, nicméně, včera indexy ukázaly spíše plochou dynamiku...
  • Státní dluh ČR loni narostl o tolik jako předtím za skoro deset let. Mezinárodní investoři a ratingové agentury ale zatím zůstávají v klidu
    Státní dluh ČR vykázal za loňský rok poprvé v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně 2049,7 miliardy korun. Během loňského roku tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun. Nárůst dluhu v loňském roce se tak příliš neliší od nárůstu dluhu v období od konce roku 2009 do konce roku 2019, kdy stoupl o 462 miliard. Státní dluh tak loni stoupl o tolik jako předtím za skoro deset let. Česká republika však i tak bude patřit i letos k nejméně zadluženým zemím EU, neboť státní, potažmo veřejné zadlužení kvůli dopadům šíření pandemie onemocnění covid-19 citelně narůstá napříč prakticky celou Evropou.
  • Státní dluh ČR se i loni dařilo držet stabilizovaný, letos bude hůře, počítejme s citelným schodkem
    Státní dluh Česka se i loni dařilo držet stabilizovaný. Stabilizovaný tak dluh zůstává již od roku 2013. Hospodaření vlády svědčí ekonomická prosperita, která v té době započala. Příznivá fáze národohospodářského cyklu dodnes usnadňuje hospodaření s veřejnými prostředky, neboť snižuje zátěž na výdajové straně, zatímco zvyšuje inkaso strany příjmové. Díky stabilizovanému státnímu dluhu vykazuje Česko jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU, což oceňují i ratingové agentury a mezinárodní investorská obec. Poměrně udržitelně, ba přebytkové navíc hospodaří nejen vláda, ale také obce či kraje nebo zdravotní pojišťovny, jejichž rozpočty jsou společně se státním rozpočtem součástí celkového veřejného rozpočtování a hospodaření. Letošní rok však z hlediska veřejných financí představuje dosud největší výzvu od roku 2013. Letos se poprvé po letech projeví, jak dobře jsme se v dobrých časech dokázali připravit na časy horší. Důvodů k optimismu zase tolik není, vždyť letos státní rozpočet zřejmě skončí s vyšším než plánovaným schodkem, a sice schodkem ve výší 50 až 60 miliard, zejména kvůli zadrhnutí ekonomiky.
  • Státní dluh stoupl ke konci září na 43,3 % HDP, na jednoho Čecha vychází 157 tisíc Kč (+komentář)
    Státní dluh České republiky se od počátku roku do konce září zvýšil o 153 miliard korun na 1,652 bilionu korun, což odpovídá 43,3 procentu výkonu české ekonomiky. Růst dluhu je podle ministerstva financí způsoben tím, že resort využívá příznivých podmínek na trhu a vydává dluhopisy do rezervy. Na každého Čecha tak připadá dluh více než 157.000 korun.
  • Státní dluh v pololetí stoupl nad dva biliony korun
    Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejvyšší úroveň státního dluhu od roku 1993. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Dalším důvodem je snaha MF získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ale až ve druhém pololetí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 201.700 korun.
  • Státní majetek? Nikoliv. Lithium na Cínovci vytěží Australané.
    Pokud si myslíte, že nalezené Lithium by mělo být státním majetkem a z výnosu bychom měli těžit všichni, asi tomu tak nebude. Výtěžek na rozvoj naší české republiky nepůjde. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje zásadní dokument týkající se budoucí těžby lithia na Cínovci. Memorandum je připravované s australskými těžaři a tamní vládou, a má zajistit, že lithium z Cínovce se bude zpracovávat v České republice. Moc lidí ale práci nezíská. Austrálie je největším producentem lithia na světě. Loni se vytěžilo 36 000 tun a z toho v Austrálii 14 300 tun. Dalším významným těžařem je Chile s 12 000 tun.
  • Státní protiinflační dluhopisy jsou výhodné
    V současné době se zdá, že státní protiinflační dluhopisy nemají žádnou konkurenci. Jsou totiž mnohem výhodnější než spořící účty nebo termínované vklady. Na rozdíl od 90. let jsou navíc dnes dluhopisy elektronicky evidované u depozitáře.
  • Státní rozpočet hospodaří nejhůře v historii
    „Vzhledem k blížícím se volbám jsme svědky nesčetného množství slibů, které budou zhoršovat hospodaření státního rozpočtu. Naopak snahu hledat úsporná opatření vykazuje jen minimum politiků. Odpovědného hospodaření se tak pravděpodobně v následujících letech nedočkáme,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
  • Státní rozpočet na rok 2020
    „Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
  • Státní rozpočet pokračuje v rekordech
    Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.
  • Státní rozpočet prohloubil deficit, dopad koronaviru uvidíme ale až v dalších měsících
    Státní rozpočet hospodařil za první tři měsíce tohoto roku s deficitem 44,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 35,5 mld. Kč. Větší deficit jsme mohli vidět pouze v roce 2010 jako dozvuk globální hospodářské krize.
  • Státní rozpočet se dále propadá
    Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
  • Státní rozpočet se vydal na cestu k rekordnímu schodku
    „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
  • Státní rozpočet skončil za prvních pět měsíců v deficitu 157,4 mld. Kč
    Státní rozpočet hospodařil v prvních pěti měsících tohoto roku s deficitem 157,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 106,5 mld. Kč. Z pohledu květnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. I oproti doposud nejhoršímu květnovému výsledku z roku 2010 je letošek horší o 62,1 mld. Kč. Podle nás však bude rozhodující až druhá polovina roku.
  • Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč
    Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
Capital.com