Inflace klesla a je nyní bezpečněji v pásmu ČNB

Čtěte více

• Inflace je stále více než čtyřikrát vyšší, než by měla být
  „Inflace dál znehodnocuje úspory českých střadatelů. Ti buď musí sledovat, jak si za své úspory mohou pořídit stále méně zboží a služeb, nebo musí investovat své úspory do rizikovějších produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je stále vysoká a letos už moc klesat nebude. Přesto se však Češi mohou „utlouct“ po dovolených, které tudíž markantně zdražují a ženou inflaci nad očekávání vysoko
  Spotřebitelské ceny v Česku v červenci rostly – dle očekávání – tempem 8,8 procenta. Jedná se od nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. Zároveň jde o mírně slabší tempo inflace, než s jakým ve své prognóze počítala Česká národní banka – 8,9 procenta. V meziměsíčním pohledu však inflace v červenci vykázala vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během července totiž poskočily o 0,5 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejspíše jen o 0,4 procenta.
• Inflace je stále vysoko. Vzhůru ceny žene zdražující elektřina, teplo, vepřové či ovoce
  Míra inflace vykázala v říjnu v souladu s očekáváním trhu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,5 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.
• Inflace je zkrocena, ČNB se přesto musí mít na pozoru
  Nejnovější data o vývoji cenové hladiny v domácí ekonomice vyznívají relativně pozitivně. Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok byla 10,7 procenta, což bylo o 4,4procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. V letošním roce by se tak inflace měla významně přiblížit 2% cíli naší měnové autority (ČNB ve své prognóze v současnosti odhaduje 2,6 %). Nenechme se však zmást, pohled do historie ukazuje, že inflace může snadno opět znovu růst.
• Inflace již téměř dosáhla svého cíle
  „Cena ropy Brent se již téměř vrátila na úroveň před pandemií koronaviru. Lze tedy očekávat, že i přes snížení spotřební daně na naftu bude v letošním roce docházet ke zdražování pohonných hmot,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace kanadských výrobců roste pomaleji, než se očekávalo 📈
  Inflace výrobců v prosinci vzrostla o 0,2 % m/ma 4,1 % r/r. Toto tempo je nižší než prognóza a pomalejší než listopadový růst. Nejvyšší nárůst inflace oproti minulému měsíci byl zaznamenán u textilu a kůže (+2,1 %), dřeva (+1,3 %) a neželezných kovů (+0,8 %). Klesající ceny energií mírně zpomalily dynamiku PPI, která bez zahrnutí nákladů na energie a paliva vzrostla o 0,4 % m/ma 5,1 % r/r.
• Inflace klesá, ale dlouhodobá očekávání zůstávají relativně vysoká
  Míra inflace v České republice dosáhla v květnu 2,4 %, což je mírně nad cílem 2 %, ale zároveň výrazně pod loňskými úrovněmi. To je pozitivní signál pro ekonomiku a naznačuje návrat k cenové stabilitě. Bude to v praxi znamenat levnější hypotéky?
• Inflace klesá, rozhodující bude leden
  „I když vývoj většiny makroekonomických ukazatelů není právě pozitivní, najdeme alespoň jednu výjimku, a to míru inflace. V listopadu klesla inflace na 7,3 % z říjnových 8,5 %. V říjnu přitom inflace povyskočila vinou technické operace, kdy se do výpočtu promítl dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivnil srovnávací základnu inflace. Tento efekt má dopad i na listopadovou inflaci a bude mít vliv ještě na její výpočet v prosinci. Pokud bychom tuto skutečnost nebrali v potaz, byla by listopadová inflace 4,7 %, což je méně než říjnových 5,8 %, na kterých by byl růst spotřebitelských cen opět po očištění o vliv úsporného energetického tarifu,“ uvádí vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku
  Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával jak trh, tak Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna totiž poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta.
• Inflace klesá více, než se čekalo. Padají cen vajec nebo mléka, takže i proto bude letošní inflace ani ne třetinová v porovnání s loňskou
  Prosincová míra inflace v Česku zaostala prakticky za všemi expertními odhady. V meziročním pohledu dosáhla úrovně 6,9 procenta. Bez započtení vlivu energetického úsporného tarifu, jenž předloni v prosinci hladinu spotřebitelských cen uměle snižoval, by inflace v prosinci 2023 činila dokonce jen 4,2 procenta. To proto, že dochází ke srovnání s uměle poníženou základnou prosince 2022. Tento efekt však již z nadcházejícího, lednového meziročního srovnání vymizí.
• Inflace klesla kvůli potravinám, ČNB však bude sledovat mzdy a další vývoj konfliktu na Blízkém východě
  Česká inflace poklesla v únoru tak, jak jsme předpokládali, z 1,6 % na 1,4 % – překvapila tím trh i ČNB sázející na stabilní inflaci. Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,7 % (včetně tabáku) a meziroční potravinovo-tabáková inflace zpomalila na 4 %. To není velké překvapení a vzhledem k poklesu cen v zemědělské produkci a v části potravinářského průmyslu (zejména mlékařů) předpokládáme další výrazné zvolňování potravinových inflačních tlaků.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základny, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základy, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla níže, než očekával trh
  Index spotřebitelských cen klesl v říjnu o -1,4 % meziměsíčně a 15,1 % meziročně oproti 0,8 % m/m a 18 % y/y. Trhy očekávaly meziměsíčně růst na 0,9 % a meziročně pokles na 17,9 %.
• Inflace klesla pod 2 %, jádrová složka a růst cen služeb ale zůstávají vysoko
  Česká inflace v lednu klesla z prosincových 2,1 % na 1,6 % y/y. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou centrální banky. Našim očekáváním zhruba odpovídala rovněž struktura lednové inflace.
• Inflace klesla pod 7 %
  Růst spotřebitelských cen v prosinci zpomalil na 6,9 % y/y z listopadových 7,3 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou avšak výrazně pod tržním konsensem, který očekával stagnaci na 7,3 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné v listopadu očekávala prosincovou inflaci ve výši 7,0 %. Nadále platí, že meziroční inflaci drží výše nižší srovnávací základna konce roku 2022, kdy působil vliv úsporného energetického tarifu. Nebýt toho statistického efektu, tak by podle ČSÚ inflace v prosinci činila 4,2 %.
• Inflace klesla pod 9 %, dynamika jádrové složky mírně zrychlila
  Česká inflace v červenci klesla z 9,7 % y/y na 8,8 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. ČNB čekala inflaci ve výši 8,9 % y/y. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 pb) a potraviny (+1,7 pb). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.
• Inflace klesla výrazně pod cíl, mělo by to však být omezené na letní měsíce
  Inflace nás v červnu překvapila o poznání výraznějším poklesem, za kterým stál opět pozoruhodně příznivý vývoj cen potravin. Ceny tak meziměsíčně poklesly v červnu o 0,3 % a meziroční inflace poklesla z 2,1 % na 1,5 %. Potravinová deflace se výrazně prohloubila (ceny potravin meziročně klesají již o 3,4 %) a celkový deflační tlak z „nejtěžší váhy“ spotřebitelského koše začíná být podobný jako v roce 2024 – kdy docházelo k odeznívání energetické krize v potravinách. Ostatní položky spotřebitelského koše zdaleka tak výrazné překvapení nezaznamenaly.
• Inflace klesne pod 3 %, ČNB ale do té doby zůstane opatrná
  ČNB podle nás na svém únorovém zasedání sníží úrokové sazby o dalších 25 bb a zůstane tak opatrná pod vlivem nejistoty kolem lednové inflace. Rozhodnutí bankovní rady by mohlo být ovlivněno také silným očekáváním finančního trhu ohledně snižování sazeb, které vedlo k výraznému uvolnění finančních podmínek, či oslabující korunou.
• Inflace, korporátní výsledky i hádky v Bílém domě. Co ovlivňuje prop trading a jak se na to připravit?
  Proprietární obchodování vysoce dynamická disciplína, která reaguje na makroekonomické události v reálném čase. Strategie prop traderů ovlivňují klíčové ekonomické události, jako jsou změny úrokových sazeb, inflační data nebo geopolitické roztržky, jako ta nedávná mezi Trumpem a Zelenskym ohledně řešení válečného konfliktu na Ukrajině.