Český průmysl táhnou "nad nulu" auta, v květnu pozitivně překvapil zahraniční obchod Česka sílí více, než se čekalo, svědčí mu auta, levný plyn i ropa

Čtěte více

• Český průmysl se propadá nejvíce za skoro rok a půl, důvodem je čipový hladomor a zastavení výroby aut
  Tuzemská průmyslová výroba se v říjnu dle očekávání citelně propadla, meziročně o 7,4 procenta v neočištěném vyjádření. Trh citelný propad očekával, ale přece jenom ne až takto hluboký. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na propadu čítajícím 6,8 procenta. V očištění o odlišný počet pracovních dní klesla výroba pouze o 4,9 procenta, protože loňský říjen měl o jeden pracovní den více než ten letošní.
• Český průmysl se varovně propadá, a bude hůř. Propouštění oznámily Continental, Audi, Daimler, výrobu omezuje nošovický závod Huyndai
  Intenzita zhoršování provozních podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu v listopadu opět nabrala nepříjemně na síle. Podmínky se zhoršovaly dvanáctý měsíc v řadě, a to prakticky nejintenzivněji za celé období od poloviny krizového roku 2009. Vyplývá to z dnes zveřejněných listopadových čísel indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který sestavuje společnost Markit.
• Český průmysl se v loňském roce propadl
  „Českému průmyslu škodí zpřísňování emisních limitů a dalších ekologických regulací. Pro udržení konkurenceschopnosti bude nutné masivně investovat do technologií šetrnějších k životnímu prostředí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde
  Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde. Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se sice i v únoru nadále zhoršovaly, avšak nejpomalejším tempem od loňského května. Příslušný předstihový ukazatel společnosti Markit, zachycující pohled nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu, vykázal v únoru hodnotu 46,5 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodů znamená zhoršování podmínek. Naposledy se podmínky zlepšovaly, tj. hodnota byla vyšší padesáti bodů, v listopadu 2018. Únorový vývoj tak signalizuje začátek stabilizace českého průmyslu, který právě od konce roku 2018 ztrácí na výrobní dynamice. Únorová čísla však ještě plně nezachycují „náraz“, který svtovému průmyslu způsobuje šíření koronavirové nákazy, zejména pak související únorové zavření až padesáti procent výrobní kapacity, tj. továren a závodů, v Číně.
• Český průmysl se zvedá jen pomalu
  Po děsivém dubnovém propadu o více než třetinu došlo v tuzemské průmyslové výrobě pouze k částečnému zotavení, když v květnu vykázala meziroční pokles o 25,7 %. Ve srovnání s dubnem tak po sezónním očištění narostla o 13,8 %, ovšem je třeba si uvědomit, že právě v dubnu prožíval průmysl svůj nejhorší měsíc. Trh byl ve svém odhadu mírně optimističtější, když očekával meziroční pokles okolo 22 %, ovšem vzhledem k bezprecedentní ekonomické situaci se nejedná o nijak šokující odchylku. Oproti dubnu se již mírně snížil meziroční propad nových zakázek, který nově činil 34,7 %, tedy o téměř 8 procentních bodů méně, než před měsícem. Citelnější úbytek zakázek byl zaznamenán ze zahraničí (-36,8 %), než z tuzemska (-29,7 %). Evidenční počet zaměstnanců poklesl o 3,6 %, zatímco jejich průměrná hrubá mzda se snížila o 6,1 %. Situace zaměstnanců v průmyslu se tak zhoršila ještě o trochu citelněji, než před měsícem, ovšem výraznější dopady se zřejmě objeví teprve v následujících měsících, kdy doběhnou výpovědní lhůty a skončí vládní podpůrné programy. Dostupná data ukazují, že cesta k zotavení českého průmyslu bude trnitá.
• Český průmysl srážejí vysoké ceny energií. Dražší výrobky pak nejsou konkurenceschopné
  Cenu elektřiny letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. Průmyslové společnosti přitom stále bojují s tím, že kvůli vysokým vstupním nákladům musejí zvyšovat ceny výrobků, které pak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost.
• Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v srpnu stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. Výsledek průmyslu je však v prázdninových měsících rok co rok zkreslován odlišným časováním celozávodních dovolených, pročež je třeba na úplné zhodnocení rozsahu dopadu neblahého zahraničního vývoje vyčkat, až budou známa i zářijová data.
• Český průmysl stahuje dolů chabý výkon toho německého, propouští se. Průmyslníci ale zatím zjevně nevěří, že Trump zavede cla v „plné palbě“
  Vývoj průmyslové výroby v Česku v říjnu zklamal. Meziroční propad o 2,1 procenta nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg nečekal, ve střední hodnotě expertních odhadů se počítalo s poklesem jen o 0,6 procenta. Tuzemský průmysl nadále stahuje dolů utlumený průmyslový výkon německé ekonomiky. Poměrně slabý je ale také objem domácích zakázek.
• Český průmysl stále hlavním rizikem probíhajícího oživení
  Průmysl meziročně po sezónním očištění poklesl o 1,9 %, což je výsledek blízký našemu odhadu. Jako celek výroba nevykazuje další zhoršení a čísla jsou zatím v souladu s našimi sázkami na stabilizaci průmyslu ve třetím kvartále. Při pohledu do struktury se však jedná o další slabý výsledek. Zaostávání některých páteřních odvětví zvyšuje rizika našich sázek na oživení průmyslu na přelomu roku 2024 a 2025. Slabý výkon českého a německého průmyslu také zůstává hlavním rizikem pro náš letošní výhled pro hospodářský růst (+1,1 %).
• Český průmysl šlape
  Průmyslová výroba v dubnu meziměsíčně povyrostla o 1,9 %, což bylo spíše lehce nad naším očekáváním ve výši 1,5 %. V meziročním vyjádření ovšem díky nízké srovnávací základně vypadá růst 55,1 % bombasticky. Ve srovnání s očekáváním trhu ve výši 54,0 % ale jde o velmi malé pozitivní překvapení. Bombastickými meziročními údaji bychom se ale neměli nechat zmást. Hlavní a pozitivní zprávou je, že po březnovém růstu o 2,6 % pokračuje průmyslová výroba v expanzi, i když mírně pomalejším tempem.
• Český průmysl údajně potřebuje vyšší “dovozy? cizinců, ty ale opět rostou
  Česká ekonomika trpí nedostatkem levné kvalifikované síly, který je třeba co nejrychleji vyřešit “dovozem? Ukrajinců. Toť výstupy debaty kapitánů průmyslu na strojírenském veletrhu v Brně. Přesněji řečeno podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy je zapotřebí “dovézt? nějakých 140 tisíc technicky kvalifikovaných pracovníků, přičemž premiér Sobotka získávání pracovníků ze zemí nám kulturně blízkých údajně podporuje.
• Český průmysl v depresi
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v říjnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů PMI sice kosmeticky vzrostl z 41,7 na 42 bodů, nadále však setrvává hluboko v pásmu recese (<50). Podobně jako v minulých měsících za tím stojí slabá poptávka, která má za následek pokles výroby i nových objednávek.
• Český průmysl v nejistotě
  Situace v českém průmyslu je v posledních měsících zatížena velkou mírou nejistoty. I proto budou v tomto týdnu ostře sledovány výsledky únorové průmyslové produkce i březnového indexu nákupních manažerů v průmyslu (PMI). Na český průmysl na jedné straně bezesporu pozitivně působí pozvolný poklesu cen energií, který vede k poklesu napětí v energeticky nejnáročnějších odvětvích.
• Český průmysl v plusu
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila na 0,3 % meziročně oproti -0,3 % v únoru. Trhy naopak očekávaly zpomalení na -2,6 % meziročně.
• Český průmysl v říjnu mírně rostl
  Průmyslová produkce v ČR v říjnu po očištění o sezónní vlivy oproti září vzrostla o 0,9 %. S ohledem na kontext omezení výroby v některých automobilkách to není špatná zpráva. My jsme počítali s nepatrným poklesem. V meziročním srovnání to znamená pokles 7,4 %, zatímco my jsme čekali snížení o 8,5 %. Tržní očekávání bylo optimističtější s průměrným odhadem -6,5 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů činil meziroční pokles průmyslové výroby 4,9 %.
• Český průmysl v únoru prožil své ticho před bouří
  Průmysl prožil své ticho před bouříTuzemský průmysl letos v únoru prožil své „ticho před bouří“. Průmyslová výroba totiž meziročně po očištění poklesla jen o 0,9 procenta. Takový pokles je vskutku „tichem“, či stagnací, v porovnání s „bouří“, tedy citelným propadem, který se dostaví v březnu, a zejména v dubnu a pak do značné míry i v dalších měsících. V únoru ještě průmysl vykazoval poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivému vývoji, který byl tehdy patrný zejména v Číně a některých dalších asijských ekonomikách, v nichž koronavirus udeřil nejdříve. K závažnějšímu ochromení průmyslu mimo oblast Asie došlo až v březnu. I když již v únoru i průmysloví výrobci mimo Asii pociťovali rapidní zbrzdění tamních ekonomik, protože se například zadrhávaly čínské dodávky. Od března však průmyslovou výrobu v ČR čeká a nemine mohutný propad, a to za celý rok v rozsahu od patnácti do dvaceti procent.
• Český průmysl vzrostl
  Průmyslová výroba v srpnu vzrostla na 10,3 % meziročně oproti -1,9 % v červenci. Trhy očekávaly růst 5,4 % meziročně.
• Český průmysl zakončil loňský rok zklamáním
  Průmyslová výroba v prosinci meziročně poklesla o 0,9 %. Ačkoliv se od ní nečekaly zázraky, dosažený výsledek je přesto poněkud překvapivě slabý a za odhady zaostal o 2,6 procentních bodů. Průmyslu přitom pomáhal počet pracovních dní, kterých v prosinci bylo o jeden více oproti předchozímu roku. Po očištění o tento vliv byl tak výsledek ještě slabší, konkrétně -3,4 %. V meziměsíčním srovnání pak český průmysl odepsal 0,9 %. Za slabým výsledkem stojí primárně sektor výroby motorových vozidel, jehož meziroční pokles o více než 10 % znamenal vzhledem k jeho významné roli příspěvek -1,8 procentního bodu do celkového růstu. Nedařilo se ani v odvětví výroby kovových konstrukcí (příspěvek -0,7) či výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-0,6). Mezi výjimky, jež si připsaly pozitivní výsledek, se pak řadí výroba elektrických zařízení, která narostla o 9,1 %, čímž podpořila celkový růst 0,6 procentními body. V poklesu na konci roku pokračovaly i objemy zakázek, jež se meziročně snížily o 2,7 %, přičemž z výrazné většiny za tímto výsledkem stálo oslabení zájmu ze zahraničí. Stejně jako v průběhu celého roku 2019 se i v posledním měsíci dále snižoval počet zaměstnanců v průmyslu, tentokráte o 1,8 %. K silnějšímu růstu se ovšem vrátily mzdy, které v tomto odvětví poskočily meziročně o 7,2 %. Na českém průmyslu je tak nadále zřetelně patrné ochlazení přicházející ze zahraničních trhů a vzhledem k datům z Německa je pravděpodobné, že slabý trend bude pokračovat i v nejbližších měsících.
• Český průmysl zakončil rok v útlumu
  Podmínky v tuzemském průmyslu se na konci roku znovu zhoršily. Index nákupních manažerů (PMI) poklesl v prosinci ze 46 bodů na 44,8. Pesimistická nálada (pod hranicí 50 bodů) přetrvala nejen po celý minulý rok, ale táhne se již od poloviny roku 2022. Pozitivní zprávou je alespoň fakt, že v průběhu roku 2024 se nálada měla přece jen tendenci trendově mírně zlepšovat, třebaže z nízkého základu.
• Český průmysl zaostává za očekáváními, která navíc ani nebyla valná – sklady jsou plné a opadl strach z Trumpa. V červnu se v Česku také vyrobilo nejméně elektřiny z uhlí v historii
  Tuzemský průmysl v červnu navázal na poměrně výrazný květnový meziměsíční propad. V květnu ztratil meziměsíčně 1,6 procenta, v červnu to bylo 1,1 procenta. Oba údaje kontrastují z meziměsíčními nárůsty z prvního letošního čtvrtletí. Za ochabnutím meziměsíční dynamiky tuzemského průmyslu stojí zejména pokles zahraniční poptávky, která v prvním kvartále sílila na základě obav z uvalení cel Spojených států na dovoz třeba z EU. Tento efekt předzásobení už tedy v květnu, ani v červnu nebyl tak silný, protože se buď „sklady naplnily“, nebo polevil strach z drakonické výše cel. V první polovině dubna totiž americký prezident Donald Trump vyhlásil 90denní přestávku v uplatňování recipročních cel na dovoz z drtivé většiny zemí a ekonomik, včetně EU.