Rozbřesk: Problémy, které se v metaverzu opravdu neřeší

Čtěte více

• Rozbřesk: Powellův Fed: počítejte s dalším grilováním ekonomiky
  Americká centrální banka sice v souladu s očekáváním zvýšila úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů, ale jinak zasedání Fedu přineslo řadu lehce překvapivých rozhodnutí. Tím nejzajímavějším bylo asi to, že američtí centrálními bankéři sice dále zlepšili výhled pro ekonomiku, avšak to se neodrazilo v jimi prognózovaném růstu úrokových sazeb pro tento rok. Fed totiž i po dnešku stále pro rok 2018 počítá “jen” s trojím zvýšením úroků o 25 bazických bodů. A právě tato informace byla hlavním důvodem, proč úrokové sazby příliš nevzrostly a dolar byl ze zasedání FOMC vyloženě zklamán.
• Rozbřesk: Powell zacementoval očekávání na červencovou redukci úroků Fedu
  Vypadá to, že alespoň nějaký čas by mohl Powellův Fed dělat prezidentu Trumpovi radost. Včerejší vystoupení šéfa americké centrální banky v americkém Kongresu totiž vyznělo jako srozumitelný signál toho, že se oficiální úrokové sazby budou snižovat již na konci tohoto měsíce. Fed tak bude fakticky negovat na poslední zvýšení úrokových sazeb, provedené v prosinci minulého roku, které prezident Trump označoval za zásadní chybu.
• Rozbřesk: Pozornost se obrací k ČNB. Eurodolar testoval 1,20
  Zrychlující šíření pandemie napříč Evropou a neschopnost Spojených států dohodnout se na pokračování koronavirové pomoci ekonomice asi budou hýbat trhy na počátku nového týdne. Nová čísla včetně statistiky z amerického trhu práce (payrolls) nakonec mohou být odcloněna na vedlejší kolej…, a to i kdyby v červenci ukázaly na další silný přírůstek pracovních sil (blížících se 1,5 milionu).
• Rozbřesk: Praha patří k nejrychleji zdražujícím místům na světě
  Nejdražším městem na světě je podle čerstvě sestaveného žebříčku týdeníku The Economist Singapur, následovaný Paříží a Curychem. Nejlevněji je naopak v Damašku a Caracasu. To má samozřejmě své důvody a Damašek kvůli tomu rozhodně nebude populárnějším místem k životu. Jinak tomu může být u relativně drahých měst, která v poslední době viditelněji zlevnila - z první desítky například kvůli slabšímu dolaru vypadla všechna americká města včetně New Yorku. A pozornost si zaslouží také města, která naopak v posledních 12 měsících nejvíce zdražila. Do této skupiny patří i Praha, která poskočila dopředu o třináct příček a je osmdesátým druhým nejdražším místem na světě - cenová úroveň podle The Economist dosahuje 67 % úrovně New Yorku a Praha je tak dražší než Moskva nebo Petrohrad.
• Rozbřesk: Praha patří k nejrychleji zdražujícím se místům na světě
  Nejdražším městem na světě je podle čerstvě sestaveného žebříčku týdeníku The Economist Singapur, následovaný Paříží a Curychem. Nejlevněji je naopak v Damašku a Caracasu. To má samozřejmě své důvody a Damašek kvůli tomu rozhodně nebude populárnějším místem k životu. Jinak tomu může být u relativně drahých měst, která v poslední době viditelněji zlevnila - z první desítky například kvůli slabšímu dolaru vypadla všechna americká města včetně New Yorku. A pozornost si zaslouží také města, která naopak v posledních 12 měsících nejvíce zdražila. Do této skupiny patří i Praha, která poskočila dopředu o třináct příček a je osmdesátým druhým nejdražším místem na světě - cenová úroveň podle The Economist dosahuje 67 % úrovně New Yorku a Praha je tak dražší než Moskva nebo Petrohrad.
• Rozbřesk: Pravděpodobnost březnového růstu sazeb Fedu stoupá
  Americká čísla včera jenom podtrhla to, co již v úterý naznačila šéfka Fedu Janet Yellenová - dalšího růstu sazeb v USA se můžeme dočkat již v březnu. Pravděpodobnost březnového růstu sazeb vzrostla v posledních dnech zhruba na dvojnásobek (z 23 % na 44 %). To se líbilo logicky americkému dolaru, zatím ale zdá se na výraznější zisky nemá dost síly a otočil se na úrovni 1,0500 EUR/USD. To se může změnit, pokud sázky na růst sazeb v USA ještě půjdou nahoru a na druhé straně Atlantiku současně vzroste napětí před volbami v Nizozemí a ve Francii.
• Rozbřesk: Pravděpodobnost divokého brexitu vzrostla, Apple ukazuje na slabou Čínu
  Pravděpodobnost divokého brexitu včera opět o něco vzrostla. Britská dolní sněmovna včera nakonec zamítla návrh, který by v případě krachu jednání premiérce Mayové zadal za úkol vyjednat odklad vystoupení Británie z EU. Mayová se tak bude muset vrátit zpátky do Bruselu k jednacímu stolu. A to nehledě na jasné ne, které řekli hlavní evropští státníci na adresu možných změn v dohodnuté smlouvě. Pokud Mayová v Bruselu neuspěje (nevyjedná nic nebo jen drobné symbolické ústupky), bude možná chuť britských poslanců odložit brexit vyšší. Včera ovšem pravděpodobnost odkladu klesla a libra se tak opět dostala pod tlak.
• Rozbřesk: Prezident Zeman úspěšně zaintervenoval na forwardovém trhu s korunou
  Kdo umí, ten umí. Prezident Miloš Zeman znovu ukázal, že je to on, kdo na rozdíl od centrálních bankéřů z ČNB umí slovně intervenovat na trhu s korunou. Se spotovým kurzem EUR/CZK se českému prezidentovi samozřejmě pohnout nepodařilo, nicméně dopad jeho slov o tom, že exit ČNB z intervencí proběhne možná dříve, než se nadějeme, byl zřetelně viditelný na forwardovém trhu.
• Rozbřesk: Pro Bank of England je tvrdý brexit neřešitelnou úlohou
  Bank of England varovala, že tvrdý brexit bez dohody může nastartovat v Británii podobně velké problémy jako velká finanční krize po pádu Lehman Brothers. Je zde ovšem jeden zásadní rozdíl. Nikdo neví, zda by brexit v takovém případě srazil primárně dolů britskou poptávku (investiční a spotřební výdaje - podobně jako v případě velké finanční krize) anebo nabídku (výpadky v nadnárodních produkčních řetězcích by snížily schopnost britské ekonomiky produkovat zboží a služby). Zdá se, že na tom vlastně nesejde. Ale to je omyl. Proti různým šokům nemůže centrální banka ani vláda nasadit stejnou medicínu.
• Rozbřesk: Problém na obzoru - trhy ECB nevěří
  ECB se narůstající mračna nad globální ekonomikou vůbec nelíbí a po vzoru Fedu se pokusila minulý týden otočit měnově politickým kormidlem a zamířit zpátky do holubičích vod. Při pohledu na eurodolar je však jasné, že se jí manévr příliš nepovedl. Trhy jednoduše ECB nevěří, že se odhodlá k dalšímu snížení sazeb a i další rozjezd QE je podle nich spíše hudbou vzdálenější budoucnosti (pravděpodobně po jmenování nového šéfa ECB v říjnu). To Fed pravděpodobně zareaguje svižněji, a to okamžitě dostupnými konvenčními zbraněmi - úrokovými sazbami. Nově předpokládáme, že Fed může v tomto roce preventivně dvakrát snížit sazby. I trhy proto postupně tlačí na silnější euro, což se ECB vůbec nelíbí...
• Rozbřesk: Proč budeme potřebovat další růst sazeb?
  Hlubší pohled do letní prognózy ČNB poměrně jasně ukazuje, že stabilita sazeb se v nejbližších měsících může stát neudržitelnou. Nová prognóza ukazuje na stabilitu sazeb pouze na základě předpokladu natažení horizontu měnové politiky na 18-24 měsíců (standardně ČNB chce, aby se inflace vrátila k cíli do 12-18 měsíců).
• Rozbřesk: Proč české dluhopisy procházejí „těžkým? obdobím?
  České dluhopisy upadly v nemilost. Za posledních čtrnáct dní ztratil desetiletý český dluhopis přes 3 % a jeho výnos v důsledku toho atakoval úroveň 1,20 % - nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Ještě před rokem se přitom pohyboval zhruba o 1 procentní bod níže v těsné blízkosti nuly. Až pondělní obchodování přineslo určitou stabilizaci. Co se stalo?
• Rozbřesk – Proč Česko stále zůstává tak "levnou" zemí?
  České mzdy stále výrazně zaostávají za evropským průměrem. Vyplynulo to z hloubkového šetření Eurostatu, který včera zveřejnil Český statistický úřad. Hloubkové srovnání proběhlo na datech za rok 2014 a ukázalo, že česká roční mzda na 345 tisících korunách ročně tvoří pouze 37 % průměru EU. V evropském žebříčku tak zaujímáme až devatenáctou příčku. V posledních dvou letech tempo růstu mezd sice zrychlilo, s celkovým pořadím to ale pravděpodobně příliš nezahýbalo. Proč Česko stále zůstává tak “levnou? zemí?
• Rozbřesk: Proč Česko zatím nedoplácí na obchodní války tolik jako Německo?
  Střet Číny a USA začíná mít řadu nezamýšlených důsledků. Posledním z nich jsou problémy americké NBA s odchodem skoro všech čínských sponzorů. To vše po nevinném tweetu generálního ředitele Houston Rockets, ve kterém podpořil protesty v Hongkongu. I když byl tweet rychle smazán a následovala omluva soudruhům v Pekingu, bylo pozdě.
• Rozbřesk: Proč ČNB utratila miliardy eur za “preventivní” intervenci?
  Zápis z posledního zasedání bankovní rady ukazuje, že ani holubice v tuto chvíli netvoří zcela jednolitý tábor. Na jedné straně se zdá, že guvernér Aleš Michl či Oldřich Dědek mají laťku pro další růst úrokových sazeb pravděpodobně posazenou relativně vysoko. Na druhé Jan Frait otevřeně v zápisu z posledního zasedání přiznává, že v prostředí rychlejšího růstu sazeb v eurozóně a v USA může být nutné sazby kvůli tlaku na korunu dál zvyšovat.
• Rozbřesk: Proč guvernér Rusnok hovoří o možnosti dvojitého růstu sazeb do konce roku?
  Guvernér Rusnok včera trhy překvapil, když přiznal, že sazby mohou jít tento rok vzhůru ještě dvakrát. S jedním růstem sazeb do konce roku jsme my i trhy počítali, druhý růst ale poslední prognóza v zásadě připouští jen v náznacích. Proč tedy guvernér Rusnok hovoří o možnosti druhého růstu sazeb právě teď?
• Rozbřesk: Proč je Česko ve střední Evropě nejzranitelnější?
  OECD nevěští Česku vůbec nic pěkného. Podle posledního červnového výhledu této organizace bude Česko patřit do pětice nejpostiženějších ekonomik na světě - dopad do HDP v roce 2020 bude podle OECD viditelně vyšší než u dalších zemí v regionu, zejména Polska a Maďarska. Proč by tomu tak mělo být?
• Rozbřesk: Proč je koruna nervózní z nového guvernéra?
  Česká koruna nenese obměnu v bankovní radě vůbec dobře. V souvislosti se jmenováním nového guvernéra Aleše Michla ztratila postupně přes korunu a kurz zpátky pod 25,00 EUR/CZK nakonec musela zatlačit sama centrální banka svými intervencemi.
• Rozbřesk: Proč je podpora demokracie u mladých historicky nízká?
  Podpora demokracie mezi mladými v Evropě a v USA je na historicky nejnižších úrovních. Alespoň to ukazuje znepokojivý průzkum Centra pro budoucnost demokracie při univerzitě v Cambridge, který staví na čtyř milionech respondentů zpovídaných průběžně mezi lety 1973 až 2020.
• Rozbřesk: Proč je poslední propad euro-inflace pro ekonomiku dobrou zprávou?
  Inflace v eurozóně v říjnu spadla na 0,7 % a dál se vzdaluje od cíle ECB. Je ale otázkou, zda je v tuto chvíli třeba bít tolik na poplach. Nízko-inflační prostředí v eurozóně je realitou, ale možná ne realitou až tak škodlivou, jak by se mohlo na první pohled zdát.