Rozbřesk: Proč je poslední propad euro-inflace pro ekonomiku dobrou zprávou?

Čtěte více

• Rozbřesk: Problémy, které se v metaverzu opravdu neřeší
  Zatímco ve virtuálních světech, v takzvaných metaverzech se prý virtuální pozemky s virtuálními výhledy na virtuální moře prodávají za skutečné statisíce či milióny korun, tak v reálném světě se i nadále řeší problémy zcela jiného rázu, jako je například válečný růst cen potravin. Jeho vrchol je ještě před námi a stále více pravděpodobné je i to, že tento šok jen tak neodezní. A dopady mohou být drtivé.
• Rozbřesk: Proč budeme potřebovat další růst sazeb?
  Hlubší pohled do letní prognózy ČNB poměrně jasně ukazuje, že stabilita sazeb se v nejbližších měsících může stát neudržitelnou. Nová prognóza ukazuje na stabilitu sazeb pouze na základě předpokladu natažení horizontu měnové politiky na 18-24 měsíců (standardně ČNB chce, aby se inflace vrátila k cíli do 12-18 měsíců).
• Rozbřesk: Proč české dluhopisy procházejí „těžkým? obdobím?
  České dluhopisy upadly v nemilost. Za posledních čtrnáct dní ztratil desetiletý český dluhopis přes 3 % a jeho výnos v důsledku toho atakoval úroveň 1,20 % - nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Ještě před rokem se přitom pohyboval zhruba o 1 procentní bod níže v těsné blízkosti nuly. Až pondělní obchodování přineslo určitou stabilizaci. Co se stalo?
• Rozbřesk – Proč Česko stále zůstává tak "levnou" zemí?
  České mzdy stále výrazně zaostávají za evropským průměrem. Vyplynulo to z hloubkového šetření Eurostatu, který včera zveřejnil Český statistický úřad. Hloubkové srovnání proběhlo na datech za rok 2014 a ukázalo, že česká roční mzda na 345 tisících korunách ročně tvoří pouze 37 % průměru EU. V evropském žebříčku tak zaujímáme až devatenáctou příčku. V posledních dvou letech tempo růstu mezd sice zrychlilo, s celkovým pořadím to ale pravděpodobně příliš nezahýbalo. Proč Česko stále zůstává tak “levnou? zemí?
• Rozbřesk: Proč Česko zatím nedoplácí na obchodní války tolik jako Německo?
  Střet Číny a USA začíná mít řadu nezamýšlených důsledků. Posledním z nich jsou problémy americké NBA s odchodem skoro všech čínských sponzorů. To vše po nevinném tweetu generálního ředitele Houston Rockets, ve kterém podpořil protesty v Hongkongu. I když byl tweet rychle smazán a následovala omluva soudruhům v Pekingu, bylo pozdě.
• Rozbřesk: Proč ČNB utratila miliardy eur za “preventivní” intervenci?
  Zápis z posledního zasedání bankovní rady ukazuje, že ani holubice v tuto chvíli netvoří zcela jednolitý tábor. Na jedné straně se zdá, že guvernér Aleš Michl či Oldřich Dědek mají laťku pro další růst úrokových sazeb pravděpodobně posazenou relativně vysoko. Na druhé Jan Frait otevřeně v zápisu z posledního zasedání přiznává, že v prostředí rychlejšího růstu sazeb v eurozóně a v USA může být nutné sazby kvůli tlaku na korunu dál zvyšovat.
• Rozbřesk: Proč guvernér Rusnok hovoří o možnosti dvojitého růstu sazeb do konce roku?
  Guvernér Rusnok včera trhy překvapil, když přiznal, že sazby mohou jít tento rok vzhůru ještě dvakrát. S jedním růstem sazeb do konce roku jsme my i trhy počítali, druhý růst ale poslední prognóza v zásadě připouští jen v náznacích. Proč tedy guvernér Rusnok hovoří o možnosti druhého růstu sazeb právě teď?
• Rozbřesk: Proč je Česko ve střední Evropě nejzranitelnější?
  OECD nevěští Česku vůbec nic pěkného. Podle posledního červnového výhledu této organizace bude Česko patřit do pětice nejpostiženějších ekonomik na světě - dopad do HDP v roce 2020 bude podle OECD viditelně vyšší než u dalších zemí v regionu, zejména Polska a Maďarska. Proč by tomu tak mělo být?
• Rozbřesk: Proč je koruna nervózní z nového guvernéra?
  Česká koruna nenese obměnu v bankovní radě vůbec dobře. V souvislosti se jmenováním nového guvernéra Aleše Michla ztratila postupně přes korunu a kurz zpátky pod 25,00 EUR/CZK nakonec musela zatlačit sama centrální banka svými intervencemi.
• Rozbřesk: Proč je podpora demokracie u mladých historicky nízká?
  Podpora demokracie mezi mladými v Evropě a v USA je na historicky nejnižších úrovních. Alespoň to ukazuje znepokojivý průzkum Centra pro budoucnost demokracie při univerzitě v Cambridge, který staví na čtyř milionech respondentů zpovídaných průběžně mezi lety 1973 až 2020.
• Rozbřesk: Proč jsou automobilky kritickým motorem německých investic?
  Německý průmysl zvedá hlavu z písku. K tomu aby fungoval opět jako tahoun celé eurozóny, má ovšem daleko. Uvidíme, jaký obrázek narýsují tento týden podnikatelské nálady Ifo a PMI, které v dubnu překvapivě poklesly. Květnová čísla (na programu ve čtvrtek) by ještě neměla být zatížená opětovným rozjezdem obchodního válčení mezi USA a Čínou, a i proto mohou zaznamenat lehké vylepšení. Kritická ovšem stejně nakonec budou tvrdá data z jednotlivých průmyslových odvětví, která se od nálad poměrně výrazně odlišovala. A to zejména ze dvou, která se nejvíce zasloužila o průmyslovou recesi na konci roku 2018 - v automobilovém a farmaceutickém průmyslu.
• Rozbřesk: Proč koruna po zvýšení sazeb oslabila? Přijde další růst v prosinci?
  Česká národní banka zvýšila sazby, jak slíbila, a koruna v reakci oslabila ke 25,70 EUR/CZK. Jaký je důvod, a jsou ztr...
• Rozbřesk: Proč může být čínské otevření problémem pro Evropu?
  V komunistické Číně se v posledních týdnech hnuly ledy. Pod tlakem rostoucího počtu nově nakažených, negativních dopadů do ekonomiky a nezvykle silných občanských protestů se úřady rozhodly rozvolnit politiku nulové tolerance vůči covidu. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Čína vydá západní cestou minimálních restrikcí a naučí se „žít s covidem“. Pro evropskou ekonomiku však může být tento krok – zvláště pokud proběhne překotně – spojený minimálně s dvěma negativními riziky.
• Rozbřesk: Pro ČNB se pomalu vyjasňuje
  Nová data přicházející z tuzemské i evropské ekonomiky dávají pomalu a jistě dohromady obrázek, nad kterým se bude na konci března ČNB rozhodovat o dalším případném zvýšení úrokových sazeb. Už má za sebou test prognózy HDP i mezd, který v prvním případě dopadl lépe, ve druhém hůře, a včera centrální banka mohla opět zjistit, jak přesná je ve svém odhadu inflace. Únorové inflační číslo se podle očekávání přiblížilo horní hranici tolerančního intervalu, nicméně odchylka od prognózy se tentokrát snížila z lednového půl procentního bodu na tři desetiny. I když jádrová inflace už nevzrostla a setrvala na lednových tří procentech, zůstávají inflační tlaky v české ekonomice podle ČNB silné, a to především „díky“ zvyšování mezd a pokračujícímu růstu ekonomiky.
• Rozbřesk: Proč nejhorší poválečný propad ekonomiky zrychluje růst cen nemovitostí?
  Se startem pandemie COVID-19 mnozí v obavách vzhlíželi k realitnímu trhu. Není divu – nemovitosti jsou největší třídou aktiv na světě a domácnosti v nich mají uložen největší objem úspor. Při poslední finanční krizi po pádu investiční banky Lehman Brothers přitom realitní trh ztratil globálně více než deset procent a dlouho brzdil domácnosti v návratu do “nového normálu”.
• Rozbřesk: Proč německý průmysl zaostává za italským?
  Evropský průmysl vysílá trochu rozporuplné signály. Celkový pohled není nijak optimistický a je jasné, že z motoru oživení se ke konci roku 2021 stává jeho brzda. Na druhou stranu ne všude jsou výpadky v subdodávkách, špatná logistika a drahé energie stejně velkou brzdou.
• Rozbřesk: Proč neodložit podnikům DPH?
  I když máme na stole první scénáře uvolňování karanténních opatření, začíná být jasné, že po celý druhý kvartál bude řada odvětví jednoduše krvácet. A to ať už skrze přímé omezení výroby, výpadky subdodávek nebo v důsledku slabé poptávky. Pokud se budou výpadky likvidity v podnikovém sektoru pohybovat v řádu vyšších stovek miliard až jednoho bilionu korun, zdá se, že česká vláda nemůže agresivnějšími krátkodobými opatřeními mnoho pokazit. Záruční úvěrové programy COVID I a COVID II měly pomalý náběh a v jejich rámci se nakonec poskytl relativně malý objem úvěrů (zatím přibližně 300 plus 600 milionu CZK). Je tedy zapotřebí, aby se co nejrychleji rozjely nové záruční programy, a to rychleji administrované a takové, na které dosáhne větší počet podniků (například připravovaný COVID III). Do té doby může česká vláda zvážit i jiné způsoby, jak ponechat dočasně více hotovosti ve firmách - například odklad plateb DPH nebo sociálního a zdravotního pojištění výměnou za rozumný úrok. Šlo by svým způsobem o rychlou překlenovací půjčku a stát by mohl úrok nastavit jednoduše a rychle například výrazným snížením sankcí za opožděné platby.
• Rozbřesk: Proč nevěřit koruně?
  Koruna na uplynulý týden nebude vzpomínat úplně dobře. Měnový pár si je v jednu chvíli vyrazil na výlet až do blízkosti 25,90 EUR/CZK - nejslabší úrovně od počátku roku. Zdá se jako by část zahraničních investorů opět ztrácela s korunou trpělivost, a ta tak nečekaně dokáže zahrát i roli největšího otloukánka v regionu, který v určitých seancích zaostává i za maďarským forintem.
• Rozbřesk: Proč “nové” intervence proti koruně nejsou žádoucí?
  Uvolňování karanténních opatření nebude ve finále nic jednoduchého. Včera jeden z hlavních epidemiologů z amerického vládního týmu varoval Donalda Trumpa před fatálními důsledky rychlého rozvolňování karanténních opatření (které je podpořeno více tlakem byznysu než seriózními daty). Strach z druhé vlny epidemií navíc přiživují negativní zprávy o nových případech z Koreje a Číny. A to je důležitá zpráva i pro Česko, kde tento týden nastartovala zatím nejvýraznější vlna uvolňování karantény a ČNB současně představila alternativní scénář počítající s opětovným startem epidemie, který nevypadá vůbec pěkně.
• Rozbřesk: Proč odklad sociálního a zdravotního může Česku pomoci
  Česko podle řady měřítek zaostává v pomoci postiženým odvětvím a domácnostem, a to zvlášť při porovnání se sousedním Německem. Tam zatím plánovaná pomoc státu čítající kromě přímé pomoci, odklad plateb státu a garantovaných úvěrů může dosáhnout více než 50 % HDP (viz statistiky think tanku Bruegel). V Česku i kvůli pomalému startu garantovaných úvěrů (zatím COVID I a II) bude náběh celkové pomoci daleko pomalejší (pokud vše půjde tak jako doposud, odhadujeme do 10 % HDP). I proto se nabízí úvahy záplatovat výpadky likvidity v podnikovém sektoru dočasně plošnějšími rychlými nástroji - například novými odklady plateb daní.