Rozbřesk: Jak moc bude chtít ČNB trhy překvapit?

Čtěte více

• Rozbřesk: Italské volby, nízká inflace a referendum o německé koalici
  Tento týden euro pravděpodobně nebude “úplně ve své kůži”…, čeká nás únorová inflace v eurozóně, a především na konci týdne italské volby. Oboje přidělává ECB vrásky na čele a i euru to spíše vezme vítr z plachet, než aby se jednalo o záminku k novému útoku na silnější úrovně.
• Rozbřesk: Jackson Hole aneb ostře sledovaná diskuse o rušení měnového dopingu
  Více jak dvacet měsíců po startu pandemie začne tento týden klíčové setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole. Tématem číslo jedna bude ústup z mimořádných pandemických stimulů ve světle sílící inflace. A nejostřeji sledované bude bezesporu vystoupení guvernéra Fedu Powella. I když většina centrálních bankéřů pravděpodobně podporuje obrat v měnové politice (tapering - tj. snižování nákupů dluhopisů do bilance Fedu) ke konci tohoto roku, poslední zápis ze zasedání Fedu odkryl nesoulad mezi hlasujícími bankéři. Obavy z Jackson Hole znejišťovaly akciové trhy a udržovaly dolar na silných úrovních.
• Rozbřesk: Jackson Hole + nejistota před zářijovou ECB = silné euro
  Eurodolar sledoval ke konci týdne s napětím slovní přestřelky v Jackson Hole. Výroční setkání centrálních bankéřů je pro eurodolar vždy velkou událostí - dochází na něm k oznámení zásadních změn v měnové politice, nových iniciativ a směrů (například QE). Zpráva, že se letošního setkání zúčastní jak šéfka Fedu Janet Yellenová, tak president ECB Mario Draghi jenom zvýšila očekávání. Od roku 2014 totiž dvě největší centrální banky na světě míří každá opačným směrem - americký Fed postupně opatrně utahuje měnovou politiku, zatímco ECB srazila sazby do záporu a od roku 2015 provádí až do dnes politiku QE. Setkání v Jackson Hole mohlo být příležitostí oznámit “nalodění zpět na společnou loď?.
• Rozbřesk: Jaká jsou úskalí hospodářské strategie do roku 2030?
  Česká vláda chce připravit hospodářskou strategii do roku 2030. To na jedné straně dává smysl. Je dobré přesunout pozornost od okamžitého hašení pandemického požáru k “chytřejší” podpoře ekonomiky. Nemělo by jít už jen o to, likviditními záplatami a kurzarbeity lepit díry do zatékající lodi. S rozvolněním opatření jde čím dál víc o to, loď co nejlépe dostat do pohybu - nasadit chytré stimuly k restartu poptávky a možná i využít příležitosti k podpoře strukturálních změn v ekonomice. A to by právě měla řešit strategie 2030.
• Rozbřesk – Jak číst komunikaci Fedu?
  Rok se s rokem sešel a jedním z hlavních faktorů pro utváření si názoru na možný ekonomický vývoj v roce 2017 je tradičně očekávaná politika americké centrální banky, respektive vývoj amerických úrokových sazeb. Připomeňme, že Fed na posledním letošním zasedání trhy překvapil tím, že nová agregovaná projekce pro vývoj oficiálních sazeb pro rok 2017 ukazuje jejich trojí zvýšení namísto dvojího, které ukazoval tzv. Souhrn ekonomických projekcí (SEP) ještě v září. Po dlouhé době jsme se tak dočkali toho, že “tečky? v proslulém “tečkovém? grafu, jenž agreguje mediánové projekce jednotlivých členů FOMC, naznačují vyšší sazby, než předchozí prognózy.
• Rozbřesk: Jak daleko jsme od vrcholu inflace? Eurodolar u parity přes výprodej akcií i dluhopisů
  Inflace nás v posledních dvou měsících překvapovala vesměs nižšími výsledky - v srpnu meziroční dynamika dokonce lehce poklesla ze 17,5 na 17,2 %. Do značné míry je to ovšem důsledek pozdějšího navyšování ceníků energetických společností, než jsme očekávali my i celý trh. I proto jsme jen v čase posouvali dosažení inflačního vrcholu směrem ke konci roku. Co teď ovšem udělá s inflací zavedení stropů na ceny plynu (3 Kč za KWh) a elektřiny (6 Kč za KWh) od listopadu tohoto roku?
• Rozbřesk: Jak dlouho může Česko odolávat slabému Německu?
  Špatné zprávy z Německa jako by se staly běžným denním chlebem. Velice slabé výsledky indexu Ifo v kombinaci s propady vývozů do Číny o více než 7 % meziročně a do Británie o více než 12 % meziročně ukazují, jak moc je německá ekonomika zranitelná vůči propadům globálního obchodu (meziročně klesá o necelé 1,5 %). Nepříjemné navíc je, že se špatná nálada, soudě alespoň podle posledních výsledků indexu Ifo, pomalu rozšiřuje ze sektoru pro-exportně orientovaného průmyslu do sektoru služeb. Ten doposud těžil z dobré situace na trhu práce a z růstu příjmů domácností. Špatná průmyslová nálada ovšem začíná spotřebitele čím dál víc ovlivňovat. Ti tak mohou být v následujících měsících o něco opatrnější v útratách, což se může projevit ve slabších číslech za maloobchod. Zajímavé ovšem je, že se horší čísla z Německa zatím nepromítají v Česku. Čím to?
• Rozbřesk: Jak dopadne bitva “jihu proti severu” o záchranný fond EU?
  Tento týden se rozhodne o tom, zda má plán Německa a Francie na společný záchranný fond šanci na úspěch. Trhy návrh společného záchranného mechanismu přijaly velmi pozitivně, zvlášť po té, co německý ústavní soud komplikuje komplikuje život ECB. Nový záchranný fond by mohl poskytnout přímou finanční pomoc (formou grantů nikoliv úvěrů) v celkovém objemu 500 miliard euro (zhruba 5% HDP EU). Důležité je, že se má jednat o nevratnou finanční pomoc, a to ve vyšším objemu než původně navrhovala Komise.
• Rozbřesk: Jaké nástroje zbyly ECB pro boj s koronavirem?
  Christine Lagardeová má dnes nezávidění hodnou roli. Měla by investorům nabídnout lék na tržní paniku, ale má už prakticky vybraný zbrojní arzenál. Epidemie koronaviru zastihla ECB se sazbami v hlubokém záporu (-0,5 %) a s rozjetou politikou kvantitativního uvolňování. Přesto pravděpodobně nebude chtít stát se založenýma rukama. Zvlášť, když panika po mimořádných opatřeních Donalda Trumpa zastavující jakékoliv cesty z Evropy do USA pravděpodobně paniku ještě přiživí. Co tedy ECB dnes může nabídnout?
• Rozbřesk: Jak koruna obstojí v testu francouzských voleb?
  Česká koruna může projít při francouzských volbách zajímavým testem. Historicky se nikdy nejednalo o měnu, která by reagovala výrazněji na nárůst napětí v eurozóně. V tom zpravidla vynikal polský zlotý nebo maďarský forint, které jako výše úročené měny přitahují v dobrých časech více pozornost spekulativního kapitálu a ten pak v časech nervozity a napětí obratem zase odtéká. V tuto chvíli je ale situace na českém devizovém trhu jiná. Odhadujeme, že před vypnutím intervencí do Česka přiteklo velké množství kapitálu - kumulativní “sázky? na silnější korunu mohly podle našich odhadů na konci března dosahovat 50-60 miliard euro. Pokud půjde v průběhu francouzských voleb napětí vzhůru, bude to zatěžkávací zkouška pro trpělivost sázkařů na zisky koruny. Pokud jí neprojdou (a začnou dlouhé pozice zavírat), může tlak na dočasné ztráty koruny sílit. Co tedy čekat od francouzských voleb?
• Rozbřesk – Jak moc jsou vlastně italské banky solventní?
  Nejstarší banka světa Monte dei Paschi bude pro italskou vládu tvrdším oříškem, než původně myslela. Namísto původně požadovaných 5 miliard euro bude muset sehnat kapitál ve skoro dvojnásobném objemu (8,8 miliard euro). Takto výrazná revize požadavků na kapitál jednak citelně prodraží záchranu samotné Monte dei Paschi a současně přinese značnou nejistotu ohledně toho, kolik budou italské banky jako celek ve finále potřebovat kapitálu. ECB totiž bohužel své rozhodnutí navýšit kapitálový požadavek nijak blíže nezdůvodnila. V oznámení se uvádí pouze, že bance výrazně poklesla likvidita (1 měsíční z 12,1 miliard dolaru na 7,7 miliard dolaru). Pokles likvidity ale těžko může být sám o sobě důvodem k navýšení kapitálových požadavků - i když pokles likvidity bance výrazně ztěžuje život, likvidita a kapitál jsou dvě různé věci.
• Rozbřesk: Jak moc mohou být trhy nervózní z italské euroskeptické vlády a ropa z Venezuely?
  Výnosy italských dluhopisů po zprávě o sblížení dvou euro-skeptických stran (Hnutí pěti hvězd a Ligy severu) zamířily neomylně vzhůru, zatímco euro šlo současně dolů. Ke skutečné panice má ovšem situace na italských trzích hodně daleko. Výnos italského desetiletého dluhopisu zůstává stále hluboko pod úrovněmi po italských volbách a euro své ztráty hned druhý den smazalo. Je tedy vůbec čeho se bát?
• Rozbřesk: Jak moc se bát tržních výprodejů?
  České koruně se obrat nálady na globálních trzích vůbec nelíbí a oslabila v závěru týdne k 25,40 EUR/CZK. A není se čemu divit. Byla to právě kombinace nízkých globálních výnosů a nízké averze k riziku, která držela zahraniční hráče ve spekulativních pozicích v české měně. Uplynulý týden nám nabídl dobrou ochutnávku toho, jak by koruna mohla reagovat na případnou změnu klimatu. Pro všechny, co koruna zajímá, je tedy důležité odpovědět si na zásadní otázku - budou výprodeje na globálních akciových trzích a s nimi i strach dál narůstat?
• Rozbřesk: Jak moc se trefí ČNB s optimistickými sázkami na český růst?
  Světová ekonomika šlape na plyn. Ve druhém kvartále eurozóna opět zrychlila (0,6 % mezikvartálně), podobně příjemně překvapuje i Japonsko a nakonec i Spojené státy (rovněž růst okolo 0,6 % mezikvartálně). Navíc silná červencová čísla z amerického trhu práce ukazují na dobrý výkon i ve třetím kvartále. To vše je nakonec dobře i pro Česko a i proto možná až překvapivě výrazně Česká národní banka minulý týden zvýšila svůj odhad českého růstu (na 3,6 % v tomto roce). Jestli udělala správně, mohou trochu naznačit již následující dva týdny.
• Rozbřesk: Jak mohou trhy reagovat na americké volby?
  Začíná americký volební týden. Hlasování by formálně mělo skončit v úterý 3. listopadu, ale sčítání hlasů se může protáhnout. Větší pozornost se tak může soustředit na výsledky senátních voleb a na to, zda se demokratům nepodaří ovládnout celý Kongres. Pokud by “zmodral” Kongres a demokratický kandidát Joe Biden vyhrál také prezidentské klání, byl by to pro trhy pravděpodobně signál, že poměrně hladce může projít mega stimulační balík v řádu několika bilionů dolarů, po kterém opakovaně volá americký Fed. To by byla dobrá zpráva pro většinu rizikových aktiv včetně středoevropských měn a koruny. V takovém případě by šly pravděpodobně také vzhůru dlouhé výnosy, a naopak pod tlak by se mohl dostat americký dolar.
• Rozbřesk: Jak mohou trhy reagovat na německé volby?
  Poslední průzkumy volebních preferencí hovoří jasně - první a druhá místa ve víkendových volbách v Německu jsou “rozdaná?. O co se tedy hraje? O nic méně než o místo třetí a budoucí podobu koalice.
• Rozbřesk: Jak může české ekonomice pomoci příchod uprchlíků z Ukrajiny?
  Počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku podle posledních údajů mobilních operátorů přesáhl 270 tisíc, zatímco registrovaných (s jednoročním dočasným vízem) jich je přes 205 tisíc. A při pohledu na humanitární katastrofu v Mauriopolu a v dalších městech na jihovýchodě Ukrajiny je pravděpodobné, že počet válečných uprchlíků bude ještě dál narůstat. Podle migračních studií z jiných válečných konfliktů je pravděpodobné, že se velká část nově příchozích v Česku usadí natrvalo. Pro českou společnost a ekonomiku proto nakonec bude důležité, jak dobře zvládneme nově příchozí integrovat.
• Rozbřesk: Jak napjatý bude trh s ropou v roce 2018?
  V minulém týdnu vydaly dvě hlavní „ropné“ organizace – IEA a OPEC – své měsíční zprávy, první od listopadového prodloužení dohody států OPEC+ na pokračujícím omezení produkce. Historicky se jedná o organizace, které představují jistou protiváhu – IEA vzniká jako reakce západních zemí na ropné embargo států OPEC. Z tohoto důvodu se i jejich zprávy o stavu trhu s ropou, respektive jeho dalším směřování mnohdy významně rozcházejí.
• Rozbřesk: Jak (ne)mohou centrální banky pomoci v boji s koronavirem
  Trhy se budou snažit na počátku týdne vzpamatovat z nejhoršího akciového masakru od pádu investiční banky Lehman Brothers. Americký index S&P 500 ztratil za uplynulý týden 11 %. A zdá se, že nové zprávy přes víkend nenabízí moc čerstvého optimismu. Přírůstky případů mimo Čínu dál zrychlují, zatímco čínské PMI spadly na historicky nejnižší úrovně vůbec, stejně tak jako výnos desetiletého amerického dluhopisu.
• Rozbřesk: Jako by svět měl dvě tváře. Povzbuzení z USA, studené sprchy z Evropy
  Jako by svět měl dvě tváře. Ze Spojených států přichází velmi povzbudivá ekonomická čísla, která ukazují na solidní oživení (naposledy silné payrolls), přírůstky nakažených jsou víceméně stabilizované a očkování probíhá více jak třikrát rychleji než ve většině evropských zemí. Evropa nejen že je pomalejší ve vakcinaci, ale na většině starého kontinentu se rozjíždí třetí vlna pandemie – s čestnou výjimkou Česka, kde se podle posledních čísel snad daří krotit již čtvrtou vlnu. I proto poslední čísla na rozdíl od USA nevypadala nijak přesvědčivě – na globální trhy orientovaný průmysl sice pořád jede vpřed, ale maloobchod zažil na začátku roku jednu z nejstudenějších “sprch” od začátku pandemie.