Rozbřesk: Italské volby, nízká inflace a referendum o německé koalici

Čtěte více

• Rozbřesk: Itálie v pasti pravidel?
  Rostoucí napětí mezi Itálií a Bruselem ohledně italského rozpočtu na příští rok trhům sice klidu nepřidá, v mezičase může dokonce pobavit, nicméně s jakým rozpočtem bude nakonec Itálie hospodařit, se zatím neví. Stejně tak není jisté, jestli tato druhá nejzadluženější země dostane pokutu v případě, že bude trvat dál na svém a rozpočtové úsilí nenasměřuje tak, aby uspokojila požadavky Bruselu. Jedno je téměř jisté, že pokud půjde dál svou cestou a třeba ani žádnou penalizaci ze strany EU nevyfasuje, tak ji nakonec mohou potrestat právě finanční trhy. Někdo totiž naplánovaný schodek rozpočtů profinancovat nakonec bude muset. A je téměř jisté, že to nebude ECB, která hodlá už velmi brzy ukončit program kvantitativního uvolňování. Díky němu už ve své bilanci na konci září držela dluhopisy za více než 2 biliony eur, z nichž necelých 362 mld. eur tvoří italské dluhopisy. Mají sice průměrnou splatnost 7,6 let, nicméně přijde doba, kdy některé budou splatné, a ECB bude zvažovat, zda za získané peníze reinvestovat znovu do italských papírů.
• Rozbřesk: Italská ekonomika - před volbami těžko věřit v pozitivní obrat
  Před deseti lety šéf italského svazu průmyslu a bývalý generální ředitel automobilky Fiat, Luca di Montezemolo, naservíroval italským politikům desetibodový plán nezbytných reforem, které italský byznys urgentně potřebuje. V čele figurovala štíhlejší a efektivnější byrokracie a také nižší daně. Dnes po deseti letech Montezemolo říká, že by mohl svoji výzvu zopakovat a v zásadě by nic nemusel měnit. Stejně jako velká část italských podnikatelů i on vnímá nejdelší poválečnou ekonomickou krizi Itálie jednoduše jako “promarněné období”. A po blížících se italských volbách jen těžko svitne naděje na změnu.
• Rozbřesk: Italská koaliční krize a německé HDP rozhodnou o náladě v Evropě
  Jako by nejistoty na trzích nebylo málo, a tak ke konci týdne přišel nový zásah z Itálie. Liga severu chce konec koalice a předčasné volby. Pokud to potvrdí parlament, můžeme mít v horším případě v Itálii předčasné volby již v říjnu (v lepším až v Q1 2020), a to by se trhům vůbec nemuselo líbit. Jednak proto, že nemusí být dost času na schválení rozpočtu pro rok 2020, který je v případě Itálie v posledních letech vždy velice pečlivě prověřován v Bruselu. Současně také proto, že by se italské předčasné volby trefily prakticky přesně do plánovaného odchodu Británie z EU (31. října).
• Rozbřesk: Italská politická krize končí, španělská začíná…
  Napětí v třetí největší ekonomice eurozóny zvolna polevuje. President Mattarella se rozhodl, že nakonec jmenuje vládu dvou “populistických” stran - Ligy severu a Hnutí pěti hvězd. Obě strany přitom nabídly pouze drobný ústupek. Pro prezidenta nepřijatelný ekonom Paulo Savona (kriticky se vyjadřující k euru) nakonec nebude ministrem financí, ve vládě ovšem bude zastávat pozici ministra pro EU.
• Rozbřesk: Italská vláda dnes pod tlakem odhalí předpoklady rozpočtu
  Italská vláda by dnes měla předložit odhady růstu, na kterých zakládá rozpočtové plány na roky 2019-2021. Pravděpodobně budou počítat s výrazným zrychlením hospodářského růstu, který nominálně (včetně růstu cen) zůstával v posledních letech pod úrovní 2 %. Jinak si lze těžko představit, že by mohla italská vláda počítat při deficitech (2,4 %, 2,1 % a 1,8 %) s poklesem veřejného zadlužení. To dnes přesahuje 130 % HDP, což je po Řecku druhá největší hodnota. My počítáme s pokračováním nominálního růstu okolo 2 %, což by mělo v následujících třech letech udržet italský veřejný dluh relativně stabilní v okolí 130 % HDP. Tedy na první pohled “žádná tragédie”, ovšem ani “žádné vítězství”. Otázkou ale je, zda snížení odhadů růstu nakonec nepovede ještě k horším odhadům deficitů a dalšímu zhoršení dluhové trajektorie. To vše budeme moct říct až ve chvíli, kdy vláda zveřejní bližší detaily rozpočtu.
• Rozbřesk: Italská vláda padla, trhům to však zatím nevadí
  Italská vláda včera podle očekávání padla. V zemi, která po druhé světové válce vystřídala již šedesát jedna vlád, se ovšem nejedná o nic zcela mimořádného. Na politickou nejistotu jsou trhy v zásadě zvyklé. Potíž je dnes ovšem v tom, že italská ekonomika může v druhé polovině roku opět spadnout do recese a její veřejné finance se tak automaticky dostávají pod větší tlak. Příprava italského rozpočtu na rok 2020 je proto v Bruselu ostře sledovaná. Současná dohoda zní jasně, pokud Italové nenajdou v rozpočtu na příští rok dostatečné úspory, dojde automaticky k navýšení DPH. To by mohlo poškodit již tak slabou spotřebu italských domácností.
• Rozbřesk: Italská vláda v recesi těžko splní rozpočtové cíle
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v únoru pravděpodobně odrazila od svého dna. Má to ovšem svá ale. Za prvé nálada v průmyslu, který je zdrojem největších obav, šla dál dolů. A za druhé, první čísla naznačují, že situace v Itálii se dál zhoršuje (index bez zahrnutí Francie a Itálie dál padá). To dříve nebo později může Itálii vrátit do centra vyostřených bruselských debat.
• Rozbřesk: Italské ceny nemovitostí dále padají… jako jediné v Evropě
  Italské volby budou jednou z hlavních politických událostí tohoto roku. A do jejich konání již chybí méně než dva měsíce (4. března). I proto každé nové číslo z Itálie přitahuje v tuto chvíli dvojnásobnou pozornost. Demokratická strana bývalého premiéra Mattea Renziho se snaží voliče přesvědčit o tom, že ekonomická situace se (i díky reformám jeho vlády) vylepšuje. Není to však jednoduchý úkol, protože podle posledního výsledku eurobarometru si více jak 80 % Italů myslí, že jejich ekonomická situace je špatná.
• Rozbřesk: Italské napětí roste. Koruna stále nedotčena
  Zpráva, že italský prezident nejmenuje vládu Ligy severu a Hnutí pěti hvězd, skutečně neuklidnila trhy na dlouho. Ve včerejším obchodování šly tak italské výnosy nakonec neomylně vzhůru. V tuto chvíli je desetiletý italský výnos poblíž čtyřletých maxim okolo 2,70 % - o více než 2,3 procentního bodu výše než výnos německý.
• Rozbřesk: Italské trhy čeká další perný týden…
  Italská přestřelka s Evropskou komisí pokračuje. V uplynulém díle (týdnu) Evropská komise ostře odmítla rozpočtové plány italské vlády, které se podle ní výrazně odchylují od dohodnutého scénáře (nárůst výdajů o 2,7 % namísto 0,1 % a deficit 2,4 % namísto 0,8 % HDP). V reakci na to italské výnosy vyskočily na úroveň pětiletých maxim a agentura Moody’s v pátek snížila rating na nejnižší investiční stupeň.
• Rozbřesk: Jackson Hole aneb ostře sledovaná diskuse o rušení měnového dopingu
  Více jak dvacet měsíců po startu pandemie začne tento týden klíčové setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole. Tématem číslo jedna bude ústup z mimořádných pandemických stimulů ve světle sílící inflace. A nejostřeji sledované bude bezesporu vystoupení guvernéra Fedu Powella. I když většina centrálních bankéřů pravděpodobně podporuje obrat v měnové politice (tapering - tj. snižování nákupů dluhopisů do bilance Fedu) ke konci tohoto roku, poslední zápis ze zasedání Fedu odkryl nesoulad mezi hlasujícími bankéři. Obavy z Jackson Hole znejišťovaly akciové trhy a udržovaly dolar na silných úrovních.
• Rozbřesk: Jackson Hole + nejistota před zářijovou ECB = silné euro
  Eurodolar sledoval ke konci týdne s napětím slovní přestřelky v Jackson Hole. Výroční setkání centrálních bankéřů je pro eurodolar vždy velkou událostí - dochází na něm k oznámení zásadních změn v měnové politice, nových iniciativ a směrů (například QE). Zpráva, že se letošního setkání zúčastní jak šéfka Fedu Janet Yellenová, tak president ECB Mario Draghi jenom zvýšila očekávání. Od roku 2014 totiž dvě největší centrální banky na světě míří každá opačným směrem - americký Fed postupně opatrně utahuje měnovou politiku, zatímco ECB srazila sazby do záporu a od roku 2015 provádí až do dnes politiku QE. Setkání v Jackson Hole mohlo být příležitostí oznámit “nalodění zpět na společnou loď?.
• Rozbřesk: Jaká jsou úskalí hospodářské strategie do roku 2030?
  Česká vláda chce připravit hospodářskou strategii do roku 2030. To na jedné straně dává smysl. Je dobré přesunout pozornost od okamžitého hašení pandemického požáru k “chytřejší” podpoře ekonomiky. Nemělo by jít už jen o to, likviditními záplatami a kurzarbeity lepit díry do zatékající lodi. S rozvolněním opatření jde čím dál víc o to, loď co nejlépe dostat do pohybu - nasadit chytré stimuly k restartu poptávky a možná i využít příležitosti k podpoře strukturálních změn v ekonomice. A to by právě měla řešit strategie 2030.
• Rozbřesk – Jak číst komunikaci Fedu?
  Rok se s rokem sešel a jedním z hlavních faktorů pro utváření si názoru na možný ekonomický vývoj v roce 2017 je tradičně očekávaná politika americké centrální banky, respektive vývoj amerických úrokových sazeb. Připomeňme, že Fed na posledním letošním zasedání trhy překvapil tím, že nová agregovaná projekce pro vývoj oficiálních sazeb pro rok 2017 ukazuje jejich trojí zvýšení namísto dvojího, které ukazoval tzv. Souhrn ekonomických projekcí (SEP) ještě v září. Po dlouhé době jsme se tak dočkali toho, že “tečky? v proslulém “tečkovém? grafu, jenž agreguje mediánové projekce jednotlivých členů FOMC, naznačují vyšší sazby, než předchozí prognózy.
• Rozbřesk: Jak daleko jsme od vrcholu inflace? Eurodolar u parity přes výprodej akcií i dluhopisů
  Inflace nás v posledních dvou měsících překvapovala vesměs nižšími výsledky - v srpnu meziroční dynamika dokonce lehce poklesla ze 17,5 na 17,2 %. Do značné míry je to ovšem důsledek pozdějšího navyšování ceníků energetických společností, než jsme očekávali my i celý trh. I proto jsme jen v čase posouvali dosažení inflačního vrcholu směrem ke konci roku. Co teď ovšem udělá s inflací zavedení stropů na ceny plynu (3 Kč za KWh) a elektřiny (6 Kč za KWh) od listopadu tohoto roku?
• Rozbřesk: Jak dlouho může Česko odolávat slabému Německu?
  Špatné zprávy z Německa jako by se staly běžným denním chlebem. Velice slabé výsledky indexu Ifo v kombinaci s propady vývozů do Číny o více než 7 % meziročně a do Británie o více než 12 % meziročně ukazují, jak moc je německá ekonomika zranitelná vůči propadům globálního obchodu (meziročně klesá o necelé 1,5 %). Nepříjemné navíc je, že se špatná nálada, soudě alespoň podle posledních výsledků indexu Ifo, pomalu rozšiřuje ze sektoru pro-exportně orientovaného průmyslu do sektoru služeb. Ten doposud těžil z dobré situace na trhu práce a z růstu příjmů domácností. Špatná průmyslová nálada ovšem začíná spotřebitele čím dál víc ovlivňovat. Ti tak mohou být v následujících měsících o něco opatrnější v útratách, což se může projevit ve slabších číslech za maloobchod. Zajímavé ovšem je, že se horší čísla z Německa zatím nepromítají v Česku. Čím to?
• Rozbřesk: Jak dopadne bitva “jihu proti severu” o záchranný fond EU?
  Tento týden se rozhodne o tom, zda má plán Německa a Francie na společný záchranný fond šanci na úspěch. Trhy návrh společného záchranného mechanismu přijaly velmi pozitivně, zvlášť po té, co německý ústavní soud komplikuje komplikuje život ECB. Nový záchranný fond by mohl poskytnout přímou finanční pomoc (formou grantů nikoliv úvěrů) v celkovém objemu 500 miliard euro (zhruba 5% HDP EU). Důležité je, že se má jednat o nevratnou finanční pomoc, a to ve vyšším objemu než původně navrhovala Komise.
• Rozbřesk: Jaké nástroje zbyly ECB pro boj s koronavirem?
  Christine Lagardeová má dnes nezávidění hodnou roli. Měla by investorům nabídnout lék na tržní paniku, ale má už prakticky vybraný zbrojní arzenál. Epidemie koronaviru zastihla ECB se sazbami v hlubokém záporu (-0,5 %) a s rozjetou politikou kvantitativního uvolňování. Přesto pravděpodobně nebude chtít stát se založenýma rukama. Zvlášť, když panika po mimořádných opatřeních Donalda Trumpa zastavující jakékoliv cesty z Evropy do USA pravděpodobně paniku ještě přiživí. Co tedy ECB dnes může nabídnout?
• Rozbřesk: Jak koruna obstojí v testu francouzských voleb?
  Česká koruna může projít při francouzských volbách zajímavým testem. Historicky se nikdy nejednalo o měnu, která by reagovala výrazněji na nárůst napětí v eurozóně. V tom zpravidla vynikal polský zlotý nebo maďarský forint, které jako výše úročené měny přitahují v dobrých časech více pozornost spekulativního kapitálu a ten pak v časech nervozity a napětí obratem zase odtéká. V tuto chvíli je ale situace na českém devizovém trhu jiná. Odhadujeme, že před vypnutím intervencí do Česka přiteklo velké množství kapitálu - kumulativní “sázky? na silnější korunu mohly podle našich odhadů na konci března dosahovat 50-60 miliard euro. Pokud půjde v průběhu francouzských voleb napětí vzhůru, bude to zatěžkávací zkouška pro trpělivost sázkařů na zisky koruny. Pokud jí neprojdou (a začnou dlouhé pozice zavírat), může tlak na dočasné ztráty koruny sílit. Co tedy čekat od francouzských voleb?
• Rozbřesk: Jak moc bude chtít ČNB trhy překvapit?
  Kalendář ekonomických dat a událostí napovídá, že tento týden rozhodně nebude patřit mezi ty nudné. Už dnes se pozornost finančních trhů zaměří na předběžné výsledky evropské ekonomiky, které by měly naznačit, jak si vedla většina zemí eurozóny v posledním kvartále loňského roku, kdy delta variantu koronaviru začal postupně vytlačovat v té době ještě málo známý omikron.