Rozbřesk: Průmysl brzdí oživení ekonomiky

Čtěte více

• Rozbřesk: Projde dohoda o brexitu britským parlamentem? Velká otázka pro trhy
  Brexit naplno hýbe trhy. Po včerejším uzavření dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií posílila prudce nejen libra, ale i česká koruna - ta během několika minut zpevnila o více než deset haléřů. Obě dvě měny ale své zisky v zásadě smazaly ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že Boris Johnson nemá vůbec jistou podporu v parlamentu. Jeho tradiční spojenci ze severního Irska (DUP) jsou proti dohodě, která počítá se zaváděním celních kontrol mezi severním Irskem a zbytkem Spojeného království. A je otázkou, zda sežene podporu ve zbytku poslanecké sněmovny v dvou kriticky důležitých frakcích - mezi konzervativními euroskeptiky a labouristy z okrsků silně podporujících brexit.
• Rozbřesk: Promoříme se a proočkujeme k chytré karanténě?
  Čtvrtá vlna COVIDu v Česku pomalu odeznívá. Zemřelí bohužel přibývají stále příliš rychle a nároky na zdravotní systém klesají pomaleji, než bychom si všichni přáli. Dobrou zprávou v jinak prazvláštních časech je, že tempo očkování zrychluje. Po Velikonocích by snad podle vládních představitelů mohlo dosáhnout až 100 tisíc dávek denně. A to už je číslo, které nás může pomoci snad i celkem rychle přiblížit ke stavu, kdy se třeba děti podívají do školy i jinak než jen přes webkameru.
• Rozbřesk: Propad amerických úrokových sazeb vytlačil eurodolar nad 1,14
  Kapitulace americké centrální banky na měnovou restrikci je téměř dokonána. Podle nové prognózy vedení Fedu již letos neočekává žádné další zvýšení úroků a restriktivní politika redukce bilance velmi pravděpodobně skončí již 30. září. Když k tomu připočteme snížení odhadů pro růst a (celkovou) inflaci v roce 2019, tak nezbývá než konstatovat, že přeměna jestřábího Fedu ve vrkající holubičku se odehrála v rekordně krátkém čase jednoho čtvrtletí.
• Rozbřesk: Propad evropského automobilového trhu zpomaluje
  Mírně optimisticky bylo možné vnímat lednové výsledky evropského průmyslu zveřejněné ve středu. Svoji roli sice sehrála energetika, která celková čísla vylepšila, nicméně první zmínka o tom, že se už alespoň (a prozatím) průmysl nepropadá dále, tu je. Přílišnému optimismu však brání minimálně vyznění dosavadních PMI, které na jasný obrat k lepšímu ovšem stále neukazují. Jak je na tom tuzemský průmysl s jeho produkcí a zakázkami se ovšem dozvíme až dnes.
• Rozbřesk: Propadla česká ekonomika více než německá?
  Nehledě na nejhorší výsledek americké nezaměstnanosti od velké hospodářské deprese - třicátých letech (dvacátého století) - se akciím a rizikovým aktivům daří velice dobře. V dubnu počet zaměstnaných Američanů poklesl o více než 20 milionů a nezaměstnanost vystřelila na 14,7¨%. Akciový index S&P 500 si i tak připsal v uplynulém týdnu přes 3,5 % (v pátek více než +1,5 %). Investoři se v tuto chvíli zjevně dívají za mizerná aktuální čísla a věří, že díky uvolňování karanténních opatření a masivní reakci centrálních bank budeme z nejhoršího venku. Nejhorší čísla nás ale z řady míst teprve čekají a pořád není vůbec jasné, zda rozvolňování opatření nebude jen “dočasnou úlevou”. I proto možná česká koruna a obecně devizové trhy reagují o něco opatrněji. Měnový pár se drží nad 27,00 EUR/CZK a do dalších zisků se mu příliš nechce.
• Rozbřesk: Propad registrací aut v EU a nová post-exitová maxima koruny
  Současný úspěch české ekonomiky je spojený především s průmyslem, který se už na HDP podílí téměř třetinou. Je to nesrovnatelně více, než v ostatních – zvláště pak západních zemích – EU. Jde přitom o dlouhodobý výsledek především expandujícího automobilového průmyslu, který se stal nejsilnějším průmyslovým oborem ČR, téměř největším zaměstnavatelem a hlavním exportérem zaměřeným především na unijní země, kde už od roku 2013 roste hlad po nových osobních automobilech. Boom automobilového trhu v Evropě nahrává tuzemské produkci směřující k novému historickému rekordu (ten poslední je zatím z loňska, kdy automobilky překonaly hranici 1,3 mil. osobních vozů).
• Rozbřesk: Propad registrací aut v Evropě. Je čas se bát?
  Výhledy pro českou ekonomiku na letošní rok mají jedno společné, a sice předpokládají zpomalení růstu z loňských 4,6 % na 3-4 %. Posledním příkladem je i poslední prognóza Mezinárodního měnového fondu zveřejněná včera, která předpokládá, že české hospodářství letos poroste tempem 3,5 % a v roce následujícím už jen 3procentním.
• Rozbřesk: Pro prognózu ČNB dnes přišel další test
  Poté, co minulý týden statistický úřad dále vylepšil už tak velmi silná data růstu ekonomiky, dnes ČNB dostala další možnost otestovat svoji poslední prognózu. Přišly totiž na řadu mzdy, respektive jejich růst ve druhém čtvrtletí letošního roku. A očekávání centrální banky byla přitom nemalá.
• Rozbřesk: Prosincová inflace zrychlila, pro trhy už by to ale nemělo být velké překvapení
  Dnes české trhy vyčkávali na jedno hlavní číslo - prosincovou inflaci. Růst cen opět zrychlil a meziroční dynamika výrazně překoná 6 %, dosáhla na 6,6 %. Hlavní inflační skok však přijde až v lednu, ve chvíli kdy se opět vrátí na původní úroveň DPH na energie a současně značná část domácností dostane nové vyšší zálohy na elektřinu a plyn (část již přirozeně pocítila vyšší ceny energií ke konci roku).
• Rozbřesk – Prudký růst amerických výnosů bere střední Evropě vítr z plachet
  Výprodej amerických dluhopisů po vítězství Donalda Trumpa pokračuje. Při představě rozpočtového balíčku zaměřeného na vyšší infrastrukturní výdaje a nižší daně, dosahujícího potenciálně až 1 bilionu dolarů, vstávají dluhopisovým investorům na hlavě vlasy hrůzou. I když o konkrétních rozpočtových plánech Donalda Trumpa víme zatím pramálo a nejambicióznější předvolební sliby by jen těžko prošly přes republikánský Kongres, dluhopisům to k nastartování výprodejní paniky zatím zdá se stačí. Výnos amerického desetiletého dluhopisu včera poprvé od léta 2015 zdolal hranici 2,40 %.
• Rozbřesk: Průmysl brzdí pád evropské ekonomiky, Yellenová americkou ministryní financí?
  Ještě chvíli bude trvat, než se druhá vlna pandemie v EU propíše do tvrdých dat, nicméně první signály podzimního útlumu už přinášejí předběžné indexy nákupních manažerů v eurozóně. Celkový PMI tam v listopadu propadl na šestiměsíční minimum (z 50 bodů na 45,1) v důsledku silného zhoršení situace ve službách. Jde o v podstatě pochopitelnou a vlastně i nepřekvapivou reakci na restriktivní opatření zavedená v řadě zemí v reakci na druhou vlnu koronaviru. Na rozdíl od jara však tentokrát dostaly zásah „jen“ služby, neboť průmysl se dál držel nad hranicí padesáti a oproti předchozím výsledkům jeho PMI korigoval víceméně jen drobně. Listopad sice přinesl i zpomalení trendu nových zakázek, nicméně ty i nadále pokračovaly v růstu.
• Rozbřesk: Průmysl drží ekonomiku v posledním kvartále u nás i v Německu, koruna na dohled šestadvacítky
  Série měkkých dat po pondělních PMI pokračovala i včera, kdy přišly na řadu české sentimenty a německé Ifo. I tentokrát se ukázalo, že podnikatelský sektor pociťuje negativní důsledky podzimní vlny pandemie, nicméně v menší míře než v průběhu té jarní. Průmysl jako nejsilnější tuzemské odvětví vykazuje poměrně silnou míru rezistence a vyhnul se velkým odstávkám, ke kterým ho na jaře dotlačil i rozpad dodavatelských řetězců. Tentokrát se sice musí rovněž vyrovnávat s nedostatkem pracovníků způsobeným karanténami, avšak bez velkých odstávek jede dál. Umožňuje mu to jednak stávající zásoba zakázek i solidní poptávka, která však podle očekávání firem bude v nejbližších měsících slábnout.
• Rozbřesk: Průmysl má strach z vysokých cen a slabé poptávky. Mzdy jako klíčové číslo pro ČNB
  Situace v českém průmyslu se mění. Hlavní problém posledních dvou let - rozbité výrobní řetězce - pomalu ustupuje do pozadí. To ale neznamená, že s lepší dostupností polovodičů se automaticky blýská na lepší časy. Novým zásadním problémem jsou vysoké vstupní ceny (zejména energií) a slábnoucí poptávka, která zjevně v řadě oblastí nedokáže dobře strávit rychlý cenový nárůst. Srpnový index PMI ukázal, že nové zakázky kvůli vysokým cenám klesají v průmyslu šestý měsíc v řadě a nejrychlejším tempem od května 2020 (čísla z ČSÚ vyznívají optimističtěji, ale jsou dva měsíce zpožděná). Klienti podle průzkumu PMI s nákupy napříč sektory více váhají a někteří z nich dokonce ruší rozdělané projekty. To se pomalu začíná odrážet i v produkci, která v průběhu léta dál klesala.
• Rozbřesk: Průmyslová euforie na obou stranách Atlantiku a koruna zdolává nová maxima
  Průmysl na obou stranách Atlantiku nezklamal. Jak evropský index nákupních manažerů (PMI), tak americký ISM za červen dopadl výborně, když dokonce překonal optimistické odhady trhu. V eurozóně se PMI dostal dokonce na více než šestileté maximum, především zásluhou pozitivního vývoje v Německu, Rakousku a Nizozemí. Dobrou zprávou je zlepšení i v zemích s tradičně slabšími ekonomickými fundamenty, a sice v Itálii a Francii.
• Rozbřesk: Průmysl pravděpodobně výrazněji šlápl na brzdu
  ČNB dostane v tomto týdnu poslední várku makroekonomických čísel před červnovým zasedáním. Dnešní průmyslová výroba za duben pravděpodobně zaznamená meziměsíční i meziroční pokles a potvrdí, že česká ekonomika se startem invaze míří do horších časů (zejména po velmi silném prvním kvartále). Podnikatelské nálady ukazují, že nákladové tlaky v průmyslu přetrvávají a růst vstupních cen je jeden z nejrychlejších v historii.
• Rozbřesk: Průmysl přestává fungovat jako motor evropského oživení
  Průmysl v eurozóně opět viditelně zaostal za očekáváním - v květnu na místo očekávané stagnace poklesl o procento. A to nehledě na to, že podnikatelské nálady věštily průmyslové výrobě výrazně lepší výsledek. Meziroční tempo průmyslu zůstává vysoké (přes 20 %), to však o mnohém nevypovídá. Extrémně nízká srovnávací základna roku 2020 by vykouzlila svižný růst i z daleko horších květnových čísel. Faktem je, že v druhém kvartále již naplno na řadu průmyslových odvětví dolehl fenomén v lepším případě opožděných a v horším zcela nedostupných subdodávek. Výroba tak viditelně zaostává za vysokými novými objednávkami. A to se bude odrážet ve výkonu ekonomiky ve druhém a možná i ve třetím kvartále.
• Rozbřesk: Průmysl se potýká s nedostatkem vstupů a Škoda plánuje další odstávky
  Srpnové výsledky průmyslu ukázaly, že nedostatek vstupů začíná být závažnou brzdou dalšího oživení českého hospodářství. Zatímco většina průmyslových odvětví rostla, výpadky vstupů pro sužovaný autoprůmysl přispěly k meziměsíčnímu poklesu průmyslu o 3 %. A září pravděpodobně nebude lepší.
• Rozbřesk: Průmysl ukazuje na rychlejší růst ekonomiky. Nakolik ho brzdí nedostatek čipů?
  Český průmysl jede na plný plyn. Dubnová čísla ukázala, že se definitivně přehoupl nad předkrizové úrovně. V jádru “comebacku” je autoprůmysl, který se pohybuje zhruba 6 % nad úrovní produkce v roce 2019. Důležitá nejsou ani tak impozantní meziroční čísla (+55,1 %), která víc svědčí o nízké srovnávací základně z minulého roku než o čemkoliv jiném…
• Rozbřesk: Průmysl umazává jarní propad, koruna u 26,50 k euru a brent pod 42 dolary
  Včera zveřejněná čísla průmyslu potvrdila, že se největšímu tuzemskému odvětví daří postupně umazávat ztráty nakumulované během krizových jarních měsíců. Od května, kdy končily odstávky především v automobilovém průmyslu, se výpadek produkce postupně zmírňuje z dubnové třetiny až na aktuální zhruba čtyři procenta. Tedy alespoň pokud se díváme na jednotlivé měsíční objemy produkce ve srovnání s před-koronovým únorem.
• Rozbřesk: Průmyslu přibývají zakázky, avšak nadále chybí komponenty. Koruna dál pod úrovní 25,40 EUR/CZK
  Nová sada dat z české ekonomiky vyznívá zatím poměrně smíšeně. V pondělí zveřejněné statistiky z průmyslu překvapily dalším růstem výroby tohoto odvětví i vysokým objemem zakázek. Srpnové statistiky z trhu práce zase odkryly opětovný pokles nezaměstnanosti a vedle toho další zvýšení počtu volných pracovních míst. Naproti tomu ve stavebnictví se situace k lepšímu zatím příliš neobrací. Ale popořadě.