Rozbřesk: Vyšší výnosy odráží důvěru ve vyspělé ekonomiky… co ji může nahlodat?

Čtěte více

• Rozbřesk: Výrobní versus spotřebitelské ceny potravin
  Dechberoucí ceny pšenice a spol. jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století. V eurozóně je dokonce na maximech historických, což je ale dáno tím, že časová řada začíná až v letech devadesátých.
• Rozbřesk: Výsledek francouzských voleb lehce svědčí euru, Macronův velký test přijde ale už v září?
  Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získala jeho strana En Marche dohromady s centristickou Modem 350 míst - pohodlnou většinu. První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy. Macron by rád chtěl již v průběhu září prosadit klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů.
• Rozbřesk: Výsledky české ekonomiky se neustále vylepšují
  Nikoliv o 5,1 % nebo následně o 5,2 %, ale o 5,5 % rostla česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku. Tak se dá zjednodušeně zhodnotit nová várka zpřesňujících údajů, které včera vydal statistický úřad, když přehodnotil růst investic a vládní spotřeby nahoru. Zpřesnění údajů přineslo i vylepšení celkových výsledků české ekonomiky za rok 2017. Růst českého hospodářství za celý loňský rok tak dosáhl 4,6 % a podílela se na něm především spotřeba domácností následovaná investicemi a zahraničním obchodem. Na nabídkové straně zůstal růst ekonomiky především v režii zpracovatelského průmyslu, kterému sekundovala odvětví služeb jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, finanční služby a profesní služby. Podíl stavebnictví a zemědělství na ekonomickém růstu zůstal i v roce 2017 marginální.
• Rozbřesk: Výsledky českých veřejných rozpočtů se zatím nelepší
  Průběžné výsledky hospodaření veřejného sektoru ukazují, že se situace zejména státních financí, které generují největší část schodku i dluhu, zatím ještě nevrací k normálu. Na konci prvního čtvrtletí roku se tak schodek veřejných rozpočtů prohloubil na necelých -10 % HDP, nebo jak uvádí statistický úřad na -8,8 % po sezónním očištění.
• Rozbřesk: Vysoká inflace volá po vyšších sazbách. Svět teď čeká na tu americkou
  Česká inflace začala atakovat pětiprocentní hranici. V září meziročně vyskočila na 4,9 %, což je více než 1,7procentního bodu nad letní prognózou centrální banky. Navíc za prudkým nárůstem do značné míry stojí jádrová inflace, která láme nové rekordy – v září vystoupala až na 5,8 %, což je 2,3procentního bodu nad srpnovou prognózou centrální banky.
• Rozbřesk: Vysokou ziskovost si tuzemské firmy udržely i ve druhém čtvrtletí
  Další zpřesnění českého HDP za druhý kvartál letošního roku už s celkovými čísly nijak nezahýbalo, nicméně přineslo řadu zajímavých podrobností. Ekonomika skutečně dosáhla nevídaného mezičtvrtletního růstu 2,5 % a v meziročním srovnání už moc nechybělo a dosáhla pětiprocentního tempa. Hlavní zásluhu si na nabídkové straně opět připsal průmysl, na straně poptávky spotřeba domácností a čistý export.
• Rozbřesk: Vyspělý svět míří do (technické?) recese
  Zatímco první polovina roku se nesla ve znamení rostoucích obav z inflačního vývoje, do druhé půlky vstupují finanční trhy se strašákem jménem recese. Tento posun v převládajícím makro narativu nejlépe ilustruje pohled na dluhopisový trh – dlouhé výnosy prudce padají společně s tím, jak trhy přeceňují výhled úrokových sazeb. Obavy z recese jsou nicméně viditelné také v reálné ekonomice na straně spotřebitelů; například v eurozóně je spotřebitelská důvěra na podobné úrovni jako z počátku pandemie, v Česku dokonce ještě o poznání nižší…
• Rozbřesk: Vyšší americká inflace = březnový růst sazeb o 50 bps
  Americká lednová inflace nakonec opět trhy překvapila vyšším číslem a vzrostla na 7,5 % (jádrová na 6 %) - nejvyšší úrovně za poslední čtyři dekády. Nedá se sice říct, že inflace překvapila vyšším číslem “na celé čáře”. Rychlý meziměsíční růst však zaznamenaly kategorie, které mají největší “setrvačnost” (rychle neodezní) - tedy zejména nájmy a zdravotnické služby. Inflační vrchol máme proto v USA stále před sebou (pravděpodobně v únoru těsně pod 8 %) a pokud se nic mimořádného nestane, bude složité vidět americkou inflaci do konce roku pod 4 %.
• Rozbřesk: Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci… myslel, že je to známka punku
  V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: jsouce konfrontováni s vysokou inflací, začínají nám někteří čelní představitelé v některých zemích tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje. Diplomaticky řečeno jde o velmi neortodoxní ekonomický názor...
• Rozbřesk: Vyšší sazby navzdory horšímu výhledu
  Na svém květnovém zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla po krátké přestávce opět zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na úroveň 2 %, kde byla naposledy před deseti lety. Rozhodnutí bylo jednomyslné a centrální banka k němu přistoupila navzdory faktu, že zhoršila svůj výhled pro českou ekonomiku pro tento i příští rok. Současně navýšila odhad letošní inflace, nicméně na horizontu měnové politiky, kam má směřovat její primární pozornost, se na jejím inflačním očekávání nezměnilo téměř nic.
• Rozbřesk: Vytáhne ČNB něco nového ze zbrojního arzenálu?
  Česká národní banka tento týden pravděpodobně opět bude chtít ekonomice podat pomocnou ruku. Počítáme s dalším snížením sazeb o 0,5 procentního bodu na 0,5 %. Otázkou spíše je, zda se ČNB s rozšířenými pravomocemi (po novele zákona) nakonec rozhodne sáhnout i po nových méně ortodoxních zbraních.
• Rozbřesk: Vyvedený rok 2019
  Rok 2019 je už téměř za námi, a tak přichází jako již tradičně na řadu bilancování. Nebyl to vůbec špatný rok a dokonce se obešel bez velkých překvapení. Naše ekonomika vstoupila podle očekávání do fáze cyklického zpomalení, nicméně celkově si nevedla vůbec zle. Růst zůstal nad dvěma procenty, nezaměstnanost rekordně nízká, závěr roku trochu poznamenala neočekávaně vyšší inflace.
• Rozbřesk: Vzkaz německého voliče: rudo-zelená koalice nebude
  Německý volič vyslal v neděli rozporuplný signál: nechal sice zvítězit sociálně-demokratickou stranu (SPD), ale na druhou stranu nedal šanci na vznik „melounové“ či rudo-zelené koalici. Němečtí Zelení totiž nakonec nezískali, to co by si ještě před pár měsíci přáli (14,8 %) a postkomunistická levice lavírovala na (5 %) hraně volitelnosti.
• Rozbřesk: Wall Street zažil nejhorší výprodej od února, Asie jej dnes následuje
  Finanční podmínky ve světě (odrážející dostupnost peněz) se zhoršují a rizika narůstají, říká poslední zpráva o finanční stabilitě Mezinárodního měnového fondu (MMF). Poněkud symbolicky ve stejný den americké akcie zažily největší propad od února tohoto roku (3,3 %). MMF již podruhé v řadě, a poměrně nahlas, varuje před kombinací vysoké zadluženosti a příliš drahých aktiv - především akcií a nemovitostí. Nejzranitelnější je podle MMF rozvíjející se svět, kde v posledních deseti letech rostlo zadlužení nefinančního sektoru nejrychleji, jak ostatně potvrzují i naše analýzy finančního cyklu. To ovšem neznamená, že vyspělé ekonomiky jsou zcela bezproblémové. Opakovaně je kritizována americká administrativa za nerozumný nárůst vládního dluhu na vrcholu hospodářského cyklu. V rámci rozvíjejícího se světa je vytažena na první místo Čína, kde dramaticky vzrostlo zadlužení podniků i domácností a bez dalšího nárůstu dluhu se dostane do slepé pasti stávající model růstu, který příliš spoléhá na investice (tvoří skoro polovinu HDP).
• Rozbřesk: WTO verdiktem v kauze Airbus otevírá novou frontu obchodní války
  Obchodní války postupují do další fáze. Donald Trump slaví první vítězství na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Ta rozhodla v kauze Airbus v neprospěch Evropské unie - označila státní podporu výrobci letadel za nepřípustnou a umožnila uvalit USA cla ve výši až 100 % na zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolaru. Vítězství ovšem může brzy Donaldu Trumpovi zhořknout - WTO by měla brzy rozhodnout o proti-žalobě Bruselu na americký Boeing, kde verdikt s vysokou pravděpodobností bude podobný. Jen rozhodnutí v kauze Airbus přišlo o něco dříve, a to je možná trochu problém…
• Rozbřesk: Yellenová potvrdila březnový růst sazeb, dolar ale není schopen dál posílit
  Janet Yellenová ve svém pátečním vystoupení stvrdila březnový růst sazeb v USA. Jasně řekla, že růst sazeb v březnu je “žádoucí?, pokud budou chodit dál slušná čísla. Posledním důležitým číslem budou v tomto týdnu souhrnné statistiky z amerického trhu práce za únor (payrolls). My čekáme silný výsledek - přírůstek pracovních míst přes 200 tisíc (viz náš Stopař - http://bit.ly/2k8R6Cd). Zajímavé je, že přes výrazný nárůst sázek na březnový růst amerických sazeb (šance 96 %) nezabodoval výrazněji americký dolar, kterému se stále nechce pod 1,05 EUR/USD.
• Rozbřesk: Yellenová s Fischerem dnes potvrdí záměr Fedu zvýšit v půlce března úroky
  Tento týden přinesl jednu zásadní změnu - trhy výrazně zvýšily své sázky na růst sazeb v USA. Minulý týden dávali investoři pravděpodobnost březnovému růstu sazeb pouze 27 %, dnes je to skoro 90 %. Hlavním důvodem je série jestřábích vystoupení centrálních bankéřů z amerického Fedu včetně Williama Dudleyho a Laely Brainardové.
• Rozbřesk: Yellenovou čeká v tomto týdnu nový republikánský Kongres
  Čeká nás týden, ve kterém se mohou více odhalit plány dvou nejdůležitějších centrálních bank - amerického Fedu a evropské ECB.
• Rozbřesk: Začátek týdne ve znamení obchodních válek
  Nový týden začne pravděpodobně opět ve znamení strachu z obchodních válek. Kombinace lehce jestřábího Fedu a oznámení nového balíku cel na dovoz čínského zboží do USA připravila trhům ke konci uplynulého týdne nebezpečnou číši bolehlavu. A její účinky budou pravděpodobně patrné i na začátku tohoto týdne. První protiúder z Číny totiž již přišel.
• Rozbřesk: Za českou inflací hledejme především dražší jídlo
  Dnes přichází na řadu asi poslední velké číslo z české ekonomiky, které mimochodem může podpořit, nebo spíše nalomit úvahy centrální banky o brzkém zvyšování úrokových sazeb. Bude to sice „jen“ číslo za červen, avšak může docela dobře ovlivnit další inflační výhledy centrální banky. Zvlášť pokud se realita ještě více vzdálí od modelového pohledu ČNB. Předpokládáme, že ano, avšak než předem spekulovat nad výsledkem, který bude za chvíli znám, podívejme se na dosavadní podrobná inflační čísla za ČR, která se zveřejňují obvykle do tří týdnů po samotné inflaci.