Průměrná hodnota úroku z hypotéky v červenci vzrostla na 2,34 %, zájem o tyto úvěry přesto neklesá ani během léta

Čtěte více

• Prudký růst cen negativně ovlivnil zemědělství, průmysl i stavebnictví
  „Zdražování komodit a chemických látek neblaze ovlivní růst cen v zemědělství. Hnojiva výrazně podraží, což se odrazí ve zvyšování cen potravin. Hrozí, že někteří výrobci budou šidit kvalitu, aby udrželi přijatelné ceny pro spotřebitele,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Prudký růst libry se změnil v nový pokles
  Libra, která v očekávání nových makrodat stagnovala, na začátku nového týdne prudce vzrostla. Tento růst ale neměl dlouhého trvání. Následující den se propadla a znovu trhy zklamala.
• Prudký výprodej Bitcoinu! ⚡
  Nálada na trhu kryptoměn je již delší dobu poměrně slabá a volatilita zůstává na nejnižších úrovních za posledních 7 let. Podle očekávání skončilo období konsolidace a nejistoty nárůstem volatility. Cena bitcoinu se na vlně některých negativních zpráv ponořila do blízkosti 25 000 USD.
• Průlom etherea k úrovni 1,300 USD.
  V předchozích příspěvcích jsme varovali obchodníky, že ethereum s největší pravděpodobností vytváří medvědí pattern hlavy a ramen a že prolomení pod úrovní 1,500 - 1,450 USD urychlí prodej a poskytne nový medvědí signál. Během víkendu cena zřetelně prolomila, byla zpětně otestována a odmítnuta u modré linie krku. Tato linie byla úrovní supportu a nyní je klíčovou rezistencí. Cena je nyní pod tlakem a hledáme pohyb níže k úrovni 1,000 USD. Cíl vzoru hlavy a ramen se nachází na úrovni 850 USD. Náš první cíl a nejbližší důležitý support se však nachází na úrovni 1,200 – 1,180 USD. Krátkodobý trend zůstává medvědí.
• Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu, a tedy i elektřiny, je tu. Znamená prohru Německa, které se obává, že Unii nyní hrozí „maďarský scénář“
  Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se dnes odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.
• Průlomové partnerství: Microsoft a Stockholm Exergi budou dekarbonizovat
  Technologický gigant Microsoft uzavřel klíčové partnerství se švédskou energetickou společností Stockholm Exergi v rámci průlomového kroku v boji proti změně klimatu. Spolupráce představuje významný krok v iniciativách zaměřených na řízení emisí uhlíku a partnerství mezi technologickým lídrem a dodavatelem energie poukazuje na to, jak může společné úsilí vést k významnému pokroku směrem k udržitelnější a uhlíkově neutrální budoucnosti.
• Průlom společnosti Micron v oblasti umělé inteligence, zisky Číny: Trhy jsou připraveny na nové rekordy
  Po týdnech ticha v oblasti umělé inteligence, kdy se pozornost soustředila na výrazné snížení úrokových sazeb Fedu, se o rozruch na trzích postarala nečekaně společnost Micron.
• Průlom v umělé inteligenci společnosti DeepSeek vyvolal výprodej technologických akcií v hodnotě 1 bilionu dolarů
  Průlomový model umělé inteligence čínského startupu DeepSeek otřásl světovými technologickými trhy a vyvolal výprodej akcií technologických firem v USA a Evropě v hodnotě 1 bilionu dolarů. Nový model umělé inteligence, který se o víkendu dostal na první místo v žebříčku App Store společnosti Apple, vyvolal otázky ohledně ocenění velkých společností, které do umělé inteligence výrazně investují, včetně společností Microsoft, Meta Platforms a Alphabet.
• Průměrná cena povinného ručení v září nepatrně klesla
  Broker Consulting Index povinného ručení, který pravidelně sleduje vývoj průměrných nákladů na zákonné pojištění vozidel pro řidiče bez pojistné historie, zaznamenal v září pokles cen. Průměrná hodnota Indexu se snížila ze srpnových 7 482 Kč na 7 416 Kč. Ve srovnání se zářím loňského roku (7 152 Kč) jsou ceny o něco vyšší, ale vývoj zůstává vyrovnaný a bez výrazných výkyvů.
• Průměrná délka doby splatnosti dosáhla rekordu. Zažila nejvyšší skok od krize v roce 2008
  Loňský rok se stal rekordním z hlediska nárůstu průměrné délky doby splatnosti pohledávek. Celosvětově doba splatnosti vzrostla o tři dny na 59 dnů, což je nejvyšší skok od roku 2008, kdy započala celosvětová finanční krize. Nárůst potřetí za sebou zaznamenal i ukazatel potřeby pracovního kapitálu (WCR), jenž se zvýšil o 2 dny na celkových 76 dnů. Vyplývá to z nejnovější analýzy Allianz Trade.
• Průměrná hypoteční sazba padá ke dnu
  „V prvních třech čtvrtletích letošního roku bylo sjednáno o 17 704 hypotečních úvěrů méně než ve stejném období loňského roku. Klienti přestávají slyšet na snižování úrokových sazeb. Odrazují je vysoké ceny nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná inflace za loňský rok těsně pod 11 %
  Spotřebitelská inflace klesla z listopadových 7,3 % na 6,9 % v prosinci, zatímco trh očekával stagnaci okolo listopadové hodnoty. Zásadní roli hrál efekt statistické základny, která byla v posledním čtvrtletí roku 2022 snížena vládním opatřením na pomoc domácnostem s energiemi. Pokud by nebyl brán v úvahu tzv. úsporný tarif, inflace by činila 4,2 %.
• Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla úrovně 2,4 procenta
  „Rok 2024 přinesl zkrocení inflace. To v kombinaci se zvýšením reálných mezd podpořilo spotřebu domácností, která se stala hlavním motorem růstu naší ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná mzda, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v závěru loňského roku výrazný nárůst, roli sehrály mimořádné odměny ve zdravotnictví. Meziroční nárůst průměrné nominální mzdy o 6,5 % byl nejsilnější od druhého čtvrtletí roku 2019, pohled na jednotlivá odvětví ale odhaluje velmi nevyrovnaný vývoj. Mzdový růst ve zdravotní a sociální péči na úrovni 31 % anebo ve vzdělávání o 10,6 % kontrastuje s nízkým mzdovým růstem anebo dokonce poklesem v jiných odvětvích české ekonomiky.
• Průměrná mzda dosáhla úrovně 46 924 korun
  „Nedostatek pracovních sil tlačí na růst reálných mezd. Díky tomu se zvyšuje spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců pozitivně ovlivňuje výběr daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná mzda nad 40 tisíci, reálně ale klesla
  Průměrná česká mzda vzrostla v závěrečném kvartálu roku 2021 o 4,0 %. Po očištění o inflaci to ale znamená zápornou dynamiku reálných mezd ve výši -2,0 %. To je zklamání jak vůči našemu odhadu, odhadu trhu, tak i vůči prognóze ČNB. Za slabším vývojem stojí mj. i pokles mezd ve zdravotnictví a stagnace v automobilovém průmyslu.
• Průměrná mzda reálně klesla
  Průměrná mzda v 1. čtvrtletí reálně klesla o 6,7 % meziročně, přičemž trhy očekával pokles o 6 %. Nominálně průměrná mzda stoupla o 8,6 % meziročně.
• Průměrná mzda roste rychleji, ČNB bude držet sazby stabilní
  Průměrná mzda viditelně zrychlila a ve druhém kvartále tohoto roku rostla meziročně o 7,8 % (oproti růstu o 6,7 % z Q1 2025). Reálná mzda díky tom rostla o 5,3 % meziročně - což je z historického pohledu jeden z nejrychlejších růstů. Růst mezd je rychlejší, než jsme předpokládali jak my (7,1 % y/y), tak i ČNB (6,7 %). Dynamika zrychluje napříč většinou odvětví. Celá řada navíc hlásí dvouciferný růst mezd - ať už jde o stavebnictví (11 %), automotive (10,3 %) a celou řadu služeb včetně oblasti real estate (10,9 %) nebo pohostinství a hoteliérství (10,4 %). Za čelem pelotonu zaostávají vesměs některé mimotržní segmenty jako zdravotní péče (5,6 %) a následně těžební průmysl (4,8 %) a finanční služby (5 %).
• Průměrná mzda roste v České republice reálně o 4,6 %!
  Ve třetím čtvrtletí vzrostla průměrná nominální mzda meziročně o 7 % na 45 412 Kč. Medián dosáhl 40 482 Kč. V reálném vyjádření vzrostly mzdy o 4,6 %.
• Průměrná mzda se reálně zvýšila o 3,9 procenta
  „Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.