Průměrná hodnota úroku z hypotéky v červenci vzrostla na 2,34 %, zájem o tyto úvěry přesto neklesá ani během léta

Čtěte více

• Průlom etherea k úrovni 1,300 USD.
  V předchozích příspěvcích jsme varovali obchodníky, že ethereum s největší pravděpodobností vytváří medvědí pattern hlavy a ramen a že prolomení pod úrovní 1,500 - 1,450 USD urychlí prodej a poskytne nový medvědí signál. Během víkendu cena zřetelně prolomila, byla zpětně otestována a odmítnuta u modré linie krku. Tato linie byla úrovní supportu a nyní je klíčovou rezistencí. Cena je nyní pod tlakem a hledáme pohyb níže k úrovni 1,000 USD. Cíl vzoru hlavy a ramen se nachází na úrovni 850 USD. Náš první cíl a nejbližší důležitý support se však nachází na úrovni 1,200 – 1,180 USD. Krátkodobý trend zůstává medvědí.
• Průlom nad 2 000 USD může změnit trend etherea
  Ethereum pokračuje ve výrazném růstu již čtvrtou obchodní seanci v řadě. Po úspěšném průlomu z měsíčního konsolidačního pásma se kurz vyšplhal na nejvyšší úroveň od února, čímž výrazně zlepšil svůj krátkodobý technický obraz. Kupující po několikatýdenní stagnaci znovu převzali iniciativu a průlom nad horní hranici obchodního pásma představuje důležitý býčí signál.
• Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu, a tedy i elektřiny, je tu. Znamená prohru Německa, které se obává, že Unii nyní hrozí „maďarský scénář“
  Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se dnes odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.
• Průlomové partnerství: Microsoft a Stockholm Exergi budou dekarbonizovat
  Technologický gigant Microsoft uzavřel klíčové partnerství se švédskou energetickou společností Stockholm Exergi v rámci průlomového kroku v boji proti změně klimatu. Spolupráce představuje významný krok v iniciativách zaměřených na řízení emisí uhlíku a partnerství mezi technologickým lídrem a dodavatelem energie poukazuje na to, jak může společné úsilí vést k významnému pokroku směrem k udržitelnější a uhlíkově neutrální budoucnosti.
• Průlom společnosti Micron v oblasti umělé inteligence, zisky Číny: Trhy jsou připraveny na nové rekordy
  Po týdnech ticha v oblasti umělé inteligence, kdy se pozornost soustředila na výrazné snížení úrokových sazeb Fedu, se o rozruch na trzích postarala nečekaně společnost Micron.
• Průlom v CXMT: Jsou marže u pamětí HBM v ohrožení? ⚠️
  Čínský výrobce pamětí CXMT se znovu dostal do centra pozornosti investorů, tentokrát díky pokroku ve vývoji nové architektury DRAM.
• Průlom v umělé inteligenci společnosti DeepSeek vyvolal výprodej technologických akcií v hodnotě 1 bilionu dolarů
  Průlomový model umělé inteligence čínského startupu DeepSeek otřásl světovými technologickými trhy a vyvolal výprodej akcií technologických firem v USA a Evropě v hodnotě 1 bilionu dolarů. Nový model umělé inteligence, který se o víkendu dostal na první místo v žebříčku App Store společnosti Apple, vyvolal otázky ohledně ocenění velkých společností, které do umělé inteligence výrazně investují, včetně společností Microsoft, Meta Platforms a Alphabet.
• Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU stoupne po pátečním zneplatnění recipročních cel a po včerejším zvýšení globálního cla z 10 na 15 % o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 %. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie
  Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
• Průměrná cena povinného ručení v září nepatrně klesla
  Broker Consulting Index povinného ručení, který pravidelně sleduje vývoj průměrných nákladů na zákonné pojištění vozidel pro řidiče bez pojistné historie, zaznamenal v září pokles cen. Průměrná hodnota Indexu se snížila ze srpnových 7 482 Kč na 7 416 Kč. Ve srovnání se zářím loňského roku (7 152 Kč) jsou ceny o něco vyšší, ale vývoj zůstává vyrovnaný a bez výrazných výkyvů.
• Průměrná délka doby splatnosti dosáhla rekordu. Zažila nejvyšší skok od krize v roce 2008
  Loňský rok se stal rekordním z hlediska nárůstu průměrné délky doby splatnosti pohledávek. Celosvětově doba splatnosti vzrostla o tři dny na 59 dnů, což je nejvyšší skok od roku 2008, kdy započala celosvětová finanční krize. Nárůst potřetí za sebou zaznamenal i ukazatel potřeby pracovního kapitálu (WCR), jenž se zvýšil o 2 dny na celkových 76 dnů. Vyplývá to z nejnovější analýzy Allianz Trade.
• Průměrná hrubá mzda v ČR poprvé v historii překonává 50 000 Kč. Ve třetím čtvrtletí ale růst mezd zaostal za odhady
  Meziroční růst průměrné reálné hrubé mzdy letos v třetím čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 4,6 procenta, zatímco ve skutečnosti vzestup činí 4,5 procenta. Průměrná mzda letos od července do září dosahovala hodnoty 48 295 korun. V právě probíhajícím čtvrtém čtvrtletí tedy průměrná mzda poprvé v historii ČR překonává ve čtvrtletním sledování psychologickou hranici 50 000 Kč.
• Průměrná hypoteční sazba padá ke dnu
  „V prvních třech čtvrtletích letošního roku bylo sjednáno o 17 704 hypotečních úvěrů méně než ve stejném období loňského roku. Klienti přestávají slyšet na snižování úrokových sazeb. Odrazují je vysoké ceny nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná inflace v roce 2025 na 2,5 %, letos okolo 2 %
  Český statistický úřad potvrdil, že výsledky prosincové inflace byly věrnou kopií té listopadové. Meziměsíčně tak inflace poklesla o 0,3 % a meziroční růst zůstal na 2,1 %. To byl mírně nižší výsledek, než se kterým původně počítal trh, ČNB (2,3 %) i náš odhad (2,2 %). Průměrná inflace tak za celý rok 2025 byla o 0,1 p.b. vyšší než v roce 2024, když činila 2,5 %. Tento inflační vývoj byl plně v souladu s naší predikcí již ze třetího kvartálu roku 2024. Inflace se pohybovala v průběhu celého minulého roku v tolerančním pásmu ČNB, svého vrcholu dosáhla v červnu (2,9 %), naopak svého dna pak v dubnu (1,8 %), kdy ovšem v obou případech sehrála roli výše statistické základny. V letošním roce očekáváme, že inflace zamíří ke 2 % a v některých měsících dokonce pod tuto hranici na základě rozhodnutí nové vlády o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Tuto tíhu na sebe vezme státní rozpočet. Pokles inflace až k cíli ČNB může přimět některé členy bankovní rady, aby uvažovali o uvolnění měnové politiky. Přesto naším základním scénářem zůstává stabilita sazeb po celý rok 2026.
• Průměrná inflace za loňský rok těsně pod 11 %
  Spotřebitelská inflace klesla z listopadových 7,3 % na 6,9 % v prosinci, zatímco trh očekával stagnaci okolo listopadové hodnoty. Zásadní roli hrál efekt statistické základny, která byla v posledním čtvrtletí roku 2022 snížena vládním opatřením na pomoc domácnostem s energiemi. Pokud by nebyl brán v úvahu tzv. úsporný tarif, inflace by činila 4,2 %.
• Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla úrovně 2,4 procenta
  „Rok 2024 přinesl zkrocení inflace. To v kombinaci se zvýšením reálných mezd podpořilo spotřebu domácností, která se stala hlavním motorem růstu naší ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná mzda, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v závěru loňského roku výrazný nárůst, roli sehrály mimořádné odměny ve zdravotnictví. Meziroční nárůst průměrné nominální mzdy o 6,5 % byl nejsilnější od druhého čtvrtletí roku 2019, pohled na jednotlivá odvětví ale odhaluje velmi nevyrovnaný vývoj. Mzdový růst ve zdravotní a sociální péči na úrovni 31 % anebo ve vzdělávání o 10,6 % kontrastuje s nízkým mzdovým růstem anebo dokonce poklesem v jiných odvětvích české ekonomiky.
• Průměrná mzda dosáhla úrovně 46 924 korun
  „Nedostatek pracovních sil tlačí na růst reálných mezd. Díky tomu se zvyšuje spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců pozitivně ovlivňuje výběr daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná mzda dosáhla úrovně 48 295 korun
  „Z české ekonomiky přichází velmi dobré zprávy. Listopadová inflace se propadla na úroveň 2,1 procenta a průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vzrostla o 7,1 procenta. Nízká inflace v kombinaci s prudkým růstem nominálních mezd vede k výraznému navyšování reálných mezd. Díky tomu se zvyšuje spotřeba domácností, což českou ekonomiku katapultovalo mezi nejrychleji rostoucí v rámci Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná mzda nad 40 tisíci, reálně ale klesla
  Průměrná česká mzda vzrostla v závěrečném kvartálu roku 2021 o 4,0 %. Po očištění o inflaci to ale znamená zápornou dynamiku reálných mezd ve výši -2,0 %. To je zklamání jak vůči našemu odhadu, odhadu trhu, tak i vůči prognóze ČNB. Za slabším vývojem stojí mj. i pokles mezd ve zdravotnictví a stagnace v automobilovém průmyslu.
• Průměrná mzda reálně klesla
  Průměrná mzda v 1. čtvrtletí reálně klesla o 6,7 % meziročně, přičemž trhy očekával pokles o 6 %. Nominálně průměrná mzda stoupla o 8,6 % meziročně.