Průlom etherea k úrovni 1,300 USD.

Čtěte více

• Prudké zdražování benzínu nekončí. Benzín zdražuje citelněji než ropa
  Cena benzínu u českých čerpacích stanic v uplynulém týdnu opět citelně vylétla vzhůru. Litr benzínu Natural 95 podražil za sedm dní o 62 haléřů. Naproti tomu cena nafty stoupla v uplynulém týdnu jen o dvanáct haléřů na litr. Nyní se litr benzínu prodává u českých čerpacích stanic průměrně za 32,24 koruny za litr, zatímco nafta stojí 31,70 koruny za litr.
• Prudké zdražování je překážkou pro dokončování staveb
  „Rozpočty ke stavebním projektům se stávají pouhými cáry papírů, které jsou vhodné maximálně na podpal. Projekty se musí přeceňovat, což vede k jejich odkládání. Skokové nárůsty cen pak brání i dokončování již rozdělaných projektů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Prudký nárůst počtu stavebních povolení v USA kompenzován slabšími začátky bydlení
  Zajímavá data z amerického trhu s nemovitostmi, z nichž vyplývá, že ceny mohou v blízké době vzrůst vzhledem k omezené nové nabídce. Na druhou stranu více povolení v delším časovém horizontu, by mělo zpomalit růst cen a zároveň mít pozitivní dopad na ekonomiku.
• Prudký pokles tržeb v eurozóně o 6,4 %. Růst HDP a spotřebitelské důvěry v USA překonává očekávání
  České hospodářství zaznamenalo v minulém roce nejhlubší propad od vzniku samostatné České republiky. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu HDP vloni pokleslo o 5,6 %. „Nejvýrazněji k poklesu, o 2,2 procentního bodu, přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a dále průmysl o 2,1 procentního bodu,“ konstatoval ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
• Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
  Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
• Prudký růst amerického dolaru pokračuje
  Kombinace faktorů souvisejících s nadcházejícím zasedáním FOMC vyvíjela tlak na americké akcie, což vedlo k růstu státních dluhopisů a mělo znatelný dopad na růst amerického dolaru. Zasedání Fedu se uskuteční příští týden.
• Prudký růst Bitcoinu, Etherea a Dogecoinu uprostřed panického nakupování: Mohammed El-Erian říká, že král kryptoměn těží ze slabého dolaru
  Hlavní kryptoměny zažily v pondělí večer výrazný nárůst v důsledku kombinace několika faktorů. Mezi tyto faktory patří zvýšená nákupní aktivita vyvolaná pocitem paniky, očekáváním nižších úrokových sazeb a očekávaným rozhodnutím o spotovém ETF na bitcoin.
• Prudký růst cen negativně ovlivnil zemědělství, průmysl i stavebnictví
  „Zdražování komodit a chemických látek neblaze ovlivní růst cen v zemědělství. Hnojiva výrazně podraží, což se odrazí ve zvyšování cen potravin. Hrozí, že někteří výrobci budou šidit kvalitu, aby udrželi přijatelné ceny pro spotřebitele,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Prudký růst libry se změnil v nový pokles
  Libra, která v očekávání nových makrodat stagnovala, na začátku nového týdne prudce vzrostla. Tento růst ale neměl dlouhého trvání. Následující den se propadla a znovu trhy zklamala.
• Prudký výprodej Bitcoinu! ⚡
  Nálada na trhu kryptoměn je již delší dobu poměrně slabá a volatilita zůstává na nejnižších úrovních za posledních 7 let. Podle očekávání skončilo období konsolidace a nejistoty nárůstem volatility. Cena bitcoinu se na vlně některých negativních zpráv ponořila do blízkosti 25 000 USD.
• Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu, a tedy i elektřiny, je tu. Znamená prohru Německa, které se obává, že Unii nyní hrozí „maďarský scénář“
  Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se dnes odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.
• Průměrná délka doby splatnosti dosáhla rekordu. Zažila nejvyšší skok od krize v roce 2008
  Loňský rok se stal rekordním z hlediska nárůstu průměrné délky doby splatnosti pohledávek. Celosvětově doba splatnosti vzrostla o tři dny na 59 dnů, což je nejvyšší skok od roku 2008, kdy započala celosvětová finanční krize. Nárůst potřetí za sebou zaznamenal i ukazatel potřeby pracovního kapitálu (WCR), jenž se zvýšil o 2 dny na celkových 76 dnů. Vyplývá to z nejnovější analýzy Allianz Trade.
• Průměrná hodnota úroku z hypotéky v červenci vzrostla na 2,34 %, zájem o tyto úvěry přesto neklesá ani během léta
  Podle údajů Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů se průměrná úroková sazba u hypotéky dostala v červenci na dosud nejvyšší hodnotu od začátku letošního roku, a sice na 2,34 %. Odborníci očekávají, že její růst bude v reakci poskytovatelů úvěrů na opakované zvyšování základních úrokových sazeb České národní banky pokračovat i v dalších měsících. Ačkoli sazby rostou, zájem Čechů o hypotéky neslábne ani v jinak klidnějším letním období. To potvrzuje i společnost Broker Consulting, jejíž konzultanti klientům v červenci zprostředkovali hypotéky v o téměř 30 % vyšším objemu než ve stejném měsíci loňského roku.
• Průměrná hypoteční sazba padá ke dnu
  „V prvních třech čtvrtletích letošního roku bylo sjednáno o 17 704 hypotečních úvěrů méně než ve stejném období loňského roku. Klienti přestávají slyšet na snižování úrokových sazeb. Odrazují je vysoké ceny nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná inflace za loňský rok těsně pod 11 %
  Spotřebitelská inflace klesla z listopadových 7,3 % na 6,9 % v prosinci, zatímco trh očekával stagnaci okolo listopadové hodnoty. Zásadní roli hrál efekt statistické základny, která byla v posledním čtvrtletí roku 2022 snížena vládním opatřením na pomoc domácnostem s energiemi. Pokud by nebyl brán v úvahu tzv. úsporný tarif, inflace by činila 4,2 %.
• Průměrná mzda, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v závěru loňského roku výrazný nárůst, roli sehrály mimořádné odměny ve zdravotnictví. Meziroční nárůst průměrné nominální mzdy o 6,5 % byl nejsilnější od druhého čtvrtletí roku 2019, pohled na jednotlivá odvětví ale odhaluje velmi nevyrovnaný vývoj. Mzdový růst ve zdravotní a sociální péči na úrovni 31 % anebo ve vzdělávání o 10,6 % kontrastuje s nízkým mzdovým růstem anebo dokonce poklesem v jiných odvětvích české ekonomiky.
• Průměrná mzda nad 40 tisíci, reálně ale klesla
  Průměrná česká mzda vzrostla v závěrečném kvartálu roku 2021 o 4,0 %. Po očištění o inflaci to ale znamená zápornou dynamiku reálných mezd ve výši -2,0 %. To je zklamání jak vůči našemu odhadu, odhadu trhu, tak i vůči prognóze ČNB. Za slabším vývojem stojí mj. i pokles mezd ve zdravotnictví a stagnace v automobilovém průmyslu.
• Průměrná mzda reálně klesla
  Průměrná mzda v 1. čtvrtletí reálně klesla o 6,7 % meziročně, přičemž trhy očekával pokles o 6 %. Nominálně průměrná mzda stoupla o 8,6 % meziročně.
• Průměrná mzda v ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v letošním prvním čtvrtletí meziroční růst 3,2 %, což znamená o něco slabší výsledek, než se čekalo. Průměrná nominální mzda v prvních třech měsících letošního roku vykázala nejpomalejší meziroční růst od loňského druhého čtvrtletí.
• Průměrná mzda v ČR poprvé překonala úroveň 35 tisíc i 36 tisíc korun. Komentář k odhadu vývoje
  Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí podle našeho předpokladu reálně meziročně o 3,6 procenta. Vzhledem k tříprocentní meziroční inflaci to značí, že nominální průměrná mzda stoupla v období od října do prosince 2019 meziročně o 6,6 procenta. Stoupla tedy z nominální úrovně 33 871 korun ve čtvrtém čtvrtletí 2018 na zhruba 36 100 korun.