Rozbřesk: Český rozpočet dál láme rekordy a půl biliónový schodek začíná být realitou

Čtěte více

• Rozbřesk: Česko ztrácí tempo, americká ropa na ceně
  Podle předběžného odhadu se HDP ve třetím čtvrtletí mezikvartálně zvýšil jen o 0,3 % - tedy na necelou polovinu předchozího výsledku – a v meziročním vyjádření se jeho tempo snížilo na 2,5 %. Bez podrobnějších čísel můžeme jen spekulovat, co přesně výkon českého hospodářství ovlivnilo, ale dvě základní hypotézy nepochybně vyřknout lze.
• Rozbřesk - Český absurdistán: výnos dvouletého dluhopisu -1 %, inflace +2 %
  Včera se obchodoval dvouletý český vládní dluhopis s výnosem nižším než mínus 1 %. Český krátkodobý vládní dluh je tak prakticky nejníže úročeným dluhem na světě, když jediní, kdo nám aktuálně konkurují, jsou jenom Švýcaři.
• Rozbřesk: Český automotive zaostává za Německem. Odrazí se to v dynamice mezd?
  Šéf odborů Škody Auto Jaroslav Povšík dnes v Hospodářských novinách přiznal, že dodávky čipů v rámci koncernu jsou špatné a že spolu se Seatem tahají za kratší konec provazu. Obává se proto, že i příští rok nebude možné vyrobit přes 200 tisíc vozů, a situace se nijak dramaticky nevylepší.
• Rozbřesk: Český běžný účet po letech v mínusu
  Běžný účet platební bilance občas slouží jako lakmusový papírek, který naznačuje zdraví každé ekonomiky, respektive je docela dobrým indikátorem blížící se finanční krize. V dobrých časech se mu, třeba v případě ČR, však až taková pozornost nevěnovala. Od roku 2014 končil pravidelně jako přebytkový a větší zájem vyvolal teprve až na konci kurzových intervencí. Do jisté míry totiž vyjadřuje, jak je česká ekonomika schopna vnitřními silami generovat příliv peněz ze zahraničí a docela dobře se dal právě jeho nepříliš vysoký výsledek porovnávat s nahromaděným objemem horkého kapitálu přicházejícího s koncem intervenčního režimu. Nebyl to nijak povzbudivý poměr, protože v nejlepších časech takto ČR dosahovala kladného salda na běžném účtu cca 1,7 % HDP ročně, zatímco objem příchozího, řekněme spekulativního kapitálu se přiblížil hranici 40 % HDP. Na to, aby mohl případně hladce odejít bez výrazného tlaku na kurz koruny, rozhodně česká ekonomika sama o sobě dostatečné zdroje eur vygenerovat nedokáže. A ty, které sem přišly, má už dávno ve své bilanci ČNB.
• Rozbřesk: Český kurzarbeit na obzoru, Fed mění přístup k inflaci i nezaměstnanosti
  Firmy sice z programu Antivirus A a B čerpají stále méně peněz, avšak s nezaměstnaností v ČR to zatím vůbec nic nedělá. Z přehledu MPSV vyplývá, že boom čerpání „dotací“ na mzdy v rámci české obdoby kurzarbeitu již skončil. I když tyto programy mají fungovat ještě další dva měsíce, od dubna se čerpání peněz postupně snižuje.
• Rozbřesk: Český maloobchod na vlně květnových rozvolnění…
  Dnešní květnový výsledek maloobchodních tržeb může patřit k těm dobrým letním zprávám. Maloobchodní tržby bez prodejů motorových vozidel stouply meziročně bez očištění o 8,1 procenta. Trh čekal tempo zhruba poloviční. Přírůstky nakažených (nejen) díky postupující vakcinaci poklesly v květnu z více než dvou tisíc nových případů na méně než pět set nových nakažených za den. I v důsledku toho došlo na první vlny výraznějších rozvolnění - otevíraly se školy, zahrádky, hotely a zmírňovala se pravidla pro kulturní akce. A proto se viditelně vylepšil index mobility mapující pohyb lidí v maloobchodě, pohostinství a rekreačních objektech.
• Rozbřesk: Český maloobchod utrpěl v lockdownu méně, než se čekalo
  Dnes a zítra přicházejí asi nejzajímavější čísla z tuzemské ekonomiky. Ta dnešní za tuzemský maloobchod v dalším lockdownovém měsíci dopadla lépe než analytici očekávali. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel v únoru meziročně bez očištění klesly o 5,8 %, zatímco konsensus byl nastaven na proprad o 7,8 %. Meziměsíčně po očištění o sezónní vlivy dokonce vzrostly o 2,8 %. A jak na tom bylo v únoru nejvýznamnější tuzemské odvětví – průmysl, se dozvíme zítra.
• Rozbřesk: Český průmysl ovládl pesimismus
  S předběžně odhadnutým růstem o 0,6 % si česká ekonomika ve druhém kvartále nevedla vůbec zle ve srovnání s tím zbytkem Evropy, který vůbec dokázal své HDP ve stejném čase odhadnout či vypočítat. Co přesně za tímto výsledkem stálo, se dozvíme sice až v pátek, ale už podle prvního komentáře statistického úřadu je zřejmé, že motorem ekonomického růstu tentokrát nebylo největší tuzemské odvětví – průmysl – ale některé služby. Navzdory (zřejmě) počínající německé recesi se ekonomice podařilo udržet si tempo nastavené už na začátku roku, se kterým sice nemůžeme soupeřit s Maďarskem nebo Polskem, avšak stále trojnásobným ve srovnání třeba s eurozónou.
• Rozbřesk: Český realitní trh - na obzoru ochlazení, zatím ne pád
  Ceny na českém realitním trhu pomalu začínají zvolňovat svůj růst. Nejedná se však o žádný pád, zatím spíše o pozvolné sešlapování brzdového pedálu. Ve druhém kvartále 2022 ceny stávajících bytů stále mezikvartálně rostly o 5,3 % (6,2 % v prvním kvartále 2022 a 7,3 % ve čtvrtém kvartále 2021). Výrazněji zpomaluje dynamika v hlavním městě, kde ceny stávajících bytů rostly jenom o 1,8 % mezikvartálně a ceny nových bytů prakticky stagnovaly.
• Rozbřesk: Český realitní trh se v roce 2018 dál přehřívá
  Poslední data z OECD ukazují, že nadhodnocenost českého realitního trhu postupně narůstá. I když v roce 2018 postupně zvolňuje dynamika růstu cen nemovitostí, ty pořád pádí meziročně vpřed rychleji než nájmy nebo mzdy. Především vůči příjmům domácností jsou tak ceny nemovitostí hodně vysoko nad dlouhodobým průměrem - podle našich propočtů skoro 2 směrodatné odchylky. Z tohoto pohledu se zdá nadhodnocení vůči nájmům o poznání menší - poměr cen nemovitostí k nájmům je nad dlouhodobým průměrem stále necelou jednu směrodatnou odchylku. Poslední čísla tak potvrzují naše závěry z konce minulého roku. Český realitní trh je v průměru drahý pro domácnosti, které chtějí bydlet - koupit nemovitost a splácet ji ze svého příjmu. Naopak nemusí být nutně předražené pro domácnosti, které peníze jednoduše mají, chtějí je do nemovitostí uložit a inkasovat nájem.
• Rozbřesk: Český rozpočet míří k rekordnímu schodku
  Český rozpočet láme nové rekordy - za první čtyři měsíce deficit narostl na rekordních 192 miliard korun (ze 125 miliard v březnu). Zatímco z počátku roku vypadal plán ministryně Schillerové počítající s deficitem 500 miliard korun jako přehnaně pesimistický, a již tradičně vytvořený s velkou rezervou, po čtyřech měsících je vše jinak. Třetina roku je za námi a pokud se něco zásadního nezmění, můžeme být za deficit okolo půl bilionu korun ještě rádi.
• Rozbřesk: Český růst hluboko pod trojkou regionu
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla o půl procenta – tedy stejně jako v úvodu roku. V meziročním srovnání však v důsledku vysokého srovnávacího základu tempo HDP propadlo až na 2,3 %. Na první pohled je to hodně velký sešup ze 4,2 % dosažených v prvním čtvrtletí, avšak ve skutečnosti to až takové překvapení není. S číslem hluboko pod trojkou se více méně počítalo na trhu i v centrální bance. Česká ekonomika se už fakticky dostává na hranici svých možností, takže vlastně ani prostor pro zrychlení zatím nemá. Úspěšné firmy jedou naplno a na další expanzi nemají v danou chvíli ani technologie, ani zaměstnance.
• Rozbřesk: Čeští centrální bankéři se do snižování sazeb nehrnou
  Na úvod nového týdne ještě stojí za to ohlédnout se za pátečními předběžnými výsledky indexu nákupních manažerů v eurozóně, který v mezičase, než budou k dispozici zpožděná tvrdá data, indikuje dění v průmyslu i ve službách. Tentokrát celkový index pod vlivem nastupující druhé vlny pandemie zamířil zpět pod padesátku. O pokles se postaraly služby, které tíží obavy z dalších potenciálních proti-pandemických omezení, zatímco průmysl dál pokračoval v růstu v dosahovaní krátkodobých maxim. Situace v německém průmyslu, na který je do jisté míry navázán i ten tuzemský, zůstává velmi příznivá nejenom z pohledu aktuálního růstu, ale i nových zakázek.
• Rozbřesk: Čína hlásí nejhorší HDP od krize a napětí na italských dluhopisech stoupá
  Čína zaznamenala nejpomalejší růst za posledních deset let (6,5 %). To není dobré znamení pro ekonomiku, která v budoucnu podle našich analýz může být jedním z epicenter finanční krize.
• Rozbřesk: Čína hlásí prudký nárůst počtu nových nakažených koronavirem
  Čínská provincie Hubei nahlásila prudký nárůst nových případů koronaviru (14840) i počtu mrtvých (242). Současně čínská vláda odvolala v postižené provincii šéfa tamní komunistické strany. Ukazuje se, že čínské úřady nemají situaci zatím pod kontrolou a paralýza čínské ekonomiky na začátku roku může být výraznější.
• Rozbřesk: Čína pokračuje v rozvolnění opatření proti COVIDu...a posílá stíhačky cvičit k Tchaj-wanu
  Před Vánoci se koruna obchodovala kolem EUR/CZK 24,20. Obchodování mezi svátky by mělo být tradičně klidnější, alespoň co se týče objemů. Volatilita sice může být vyšší, nicméně případným výkyvům bychom z hlediska interpretace nepřikládali velký význam.
• Rozbřesk: Čína roste nejpomaleji od roku 1990
  Čína zaznamenala nejpomalejší růst od roku 1990. Ve čtvrtém kvartále uplynulého roku rostla pouze o 6,4 % - výrazně za původními odhady. Na vině jsou především investice, které tvoří značnou část čínského HDP a zpomalily ze 7,2 % na 5,9 %. Exportně zaměřené firmy investují méně kvůli obavám z obchodní války a ty ostatní (včetně velkých státních) kvůli tažení čínských úřadů proti dalšímu nadměrnému zadlužování. Dluh čínských podniků a domácností se vyšplhal do blízkosti 220 % HDP (z přibližně 110 % HDP v roce 2008) a je značnou hrozbou pro finanční stabilitu země. Čínská administrativa sice ve světle špatných čísel upustila od svého anti-dluhového tažení a od léta 2018 představila řadu stimulů (naopak) podporujících nové úvěry. Ty ale jakoby už neměly takový účinek - manévrovací prostor Číny při podpoře a vyhlazování růstu se snižuje.
• Rozbřesk: Čína roste nejpomaleji za 29 let a těžko nabere rychle novou sílu
  I když včera americké akcie podporovány úlevou okolo obchodních válek a solidními zisky lámaly nová maxima, Čína jako by zvedala varovný prst. HDP v roce 2019 rostlo nejpomaleji za posledních dvacet devět let s tím, že výsledek za poslední kvartál ještě lehce zaostal za očekáváním trhů. Pohled na čínská čísla, i když jim nemusíte stoprocentně věřit, ukazuje na prohlubující se strukturální problémy světové ekonomické dvojky. Přeinvestovanost řady odvětví, slabý finanční systém a stárnoucí populace jsou problémy, které tu byly před obchodní válkou s USA a zůstanou tady i po středečním uzavření dočasného příměří.
• Rozbřesk: Čínská realitní nákaza děsí trhy
  Globální akciové trhy včera zasáhl masivní výprodej, který odstartovaly obavy o kondici čínské ekonomiky. Ty byly ještě několik týdnu nazpět spojeny s šířením delta varianty koronaviru, nyní se však pozornost trhů upíná k problémům realitního giganta Evergrande. Druhý největší čínský developer se dostal na pokraj bankrotu, jehož negativní dopady by mohly tvrdě zasáhnout nejen domácí realitní sektor, ale zprostředkovaně také navazující části čínské ekonomiky a finanční trhy.
• Rozbřesk: Čínské akcie otevřely nejhůře za posledních 13 let
  Náladu v tomto týdnu bude dál určovat především strach z koronaviru. Silný propad čínských akcií dnes po ránu dokázala jen lehce zmírnit svými opatřeními čínská centrální banka. Ta napumpovala do finančního systému dodatečnou likviditu v celkovém objemu přes 170 miliard dolarů. I když v minulosti se dopady epidemií na globální ekonomiku ukázaly být zpravidla jako dočasné, je těžké říci, kdy panika nakonec dosáhne svého vrcholu. Trhy pravděpodobně potřebují vidět jistou kombinaci stabilizace nákazy a současně vidinu výraznějšího čínského rozpočtového stimulu. Tak jako tak se čínská ekonomika zkoušená obchodními válkami a slabým finančním systémem nevyhne výraznému zpomalení růstu. Otázkou pouze je, jak rychlé a výrazné nakonec bude post-epidemické oživení.