Rozbřesk: Český maloobchod utrpěl v lockdownu méně, než se čekalo

Čtěte více

• Rozbřesk: Česko ve vleku Německa hlásí rychlý “letní” růst, jde však o “staré” číslo
  Dnešek je dalším dnem pravdy. Dozvídáme se, jak se ekonomice dařilo ve třetím kvartále. Jak moc se dokázala po jarním propadáku nadechnout a nabrat síly před druhou vlnou pandemie. Již včerejší čísla z USA ukázala rekordní nárůst ekonomiky o více než 7 % a dnešní ranní čísla z Německa potvrdila podobný, i když o něco slabší růst i v největší evropské ekonomice – v Německu. Celá eurozóna nicméně mohla v létě přidat také okolo 7 %. Česká jsou v souladu s našimi odhady o něco slabší - mezikvartální růst 6,2 %, meziroční pokles o 5,8 %.
• Rozbřesk: Česko vstupuje do recese. Důvodem vysoká inflace a propad reálných příjmů domácností
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021). Tentokrát však důvodem nejsou zavřené obchody a restaurace, po jejichž otevření spojeným s uvolněním covidových opatření na jaře 2021 spotřeba hnaná úsporami opět rychle rostla. Nyní je důvodem poklesu spotřeby vysoká inflace a prudký propad reálných příjmů českých domácností, který v nadcházejících kvartálech bude působit ještě více. Navíc české ekonomice nebude v budoucnu pomáhat zahraniční obchod a investice, kterým se ve třetím kvartále dařilo díky poklesu napětí ve výrobních řetězcích (pokles cen v mezinárodní logistice, lepší dostupnost komponent v sektoru automotive).
• Rozbřesk: Česko vykázalo nižší prosincovou inflaci, zásadní však bude leden
  Tuzemská inflace v prosinci meziměsíčně stagnovala a meziroční dynamika proto zvolnila z listopadových 16,2 % na 15,8 %. Oproti našemu očekávání šlo o lehce nižší dynamiku, vzhledem k celkové výši inflace a vysoké volatilitě řady položek nepovažujeme celkovou prosincovou odchylku od konsensu i našeho odhadu za zásadní. Průměrná míra inflace za celý rok 2022 činila 15,1 % – od vzniku samostatné České republiky byla inflace vyšší jen v roce 1993, a to 20,8 %.
• Rozbřesk: Česko zpět na cestě do čtvrtého stupně, v centru pozornosti brexit a evropský rozpočet
  Česko je zpět na cestě do čtvrtého stupně rizika protiepidemického systému PES. Od začátku posledního rozvolnění bylo jasné, že přichází stále na velice nebezpečných úrovních – přírůstky počtu nakažených byly na úrovních, kde Izrael v září připravoval “tvrdý lockdown”, vir se zjevně ve velké části republiky šířil komunitně a pozitivita testů byla vysoká. V takové situaci stačí relativně málo k tomu, abychom si rychle zadělali na nový problém.
• Rozbřesk: Česko ztrácí tempo, americká ropa na ceně
  Podle předběžného odhadu se HDP ve třetím čtvrtletí mezikvartálně zvýšil jen o 0,3 % - tedy na necelou polovinu předchozího výsledku – a v meziročním vyjádření se jeho tempo snížilo na 2,5 %. Bez podrobnějších čísel můžeme jen spekulovat, co přesně výkon českého hospodářství ovlivnilo, ale dvě základní hypotézy nepochybně vyřknout lze.
• Rozbřesk - Český absurdistán: výnos dvouletého dluhopisu -1 %, inflace +2 %
  Včera se obchodoval dvouletý český vládní dluhopis s výnosem nižším než mínus 1 %. Český krátkodobý vládní dluh je tak prakticky nejníže úročeným dluhem na světě, když jediní, kdo nám aktuálně konkurují, jsou jenom Švýcaři.
• Rozbřesk: Český automotive zaostává za Německem. Odrazí se to v dynamice mezd?
  Šéf odborů Škody Auto Jaroslav Povšík dnes v Hospodářských novinách přiznal, že dodávky čipů v rámci koncernu jsou špatné a že spolu se Seatem tahají za kratší konec provazu. Obává se proto, že i příští rok nebude možné vyrobit přes 200 tisíc vozů, a situace se nijak dramaticky nevylepší.
• Rozbřesk: Český běžný účet po letech v mínusu
  Běžný účet platební bilance občas slouží jako lakmusový papírek, který naznačuje zdraví každé ekonomiky, respektive je docela dobrým indikátorem blížící se finanční krize. V dobrých časech se mu, třeba v případě ČR, však až taková pozornost nevěnovala. Od roku 2014 končil pravidelně jako přebytkový a větší zájem vyvolal teprve až na konci kurzových intervencí. Do jisté míry totiž vyjadřuje, jak je česká ekonomika schopna vnitřními silami generovat příliv peněz ze zahraničí a docela dobře se dal právě jeho nepříliš vysoký výsledek porovnávat s nahromaděným objemem horkého kapitálu přicházejícího s koncem intervenčního režimu. Nebyl to nijak povzbudivý poměr, protože v nejlepších časech takto ČR dosahovala kladného salda na běžném účtu cca 1,7 % HDP ročně, zatímco objem příchozího, řekněme spekulativního kapitálu se přiblížil hranici 40 % HDP. Na to, aby mohl případně hladce odejít bez výrazného tlaku na kurz koruny, rozhodně česká ekonomika sama o sobě dostatečné zdroje eur vygenerovat nedokáže. A ty, které sem přišly, má už dávno ve své bilanci ČNB.
• Rozbřesk: Český kurzarbeit na obzoru, Fed mění přístup k inflaci i nezaměstnanosti
  Firmy sice z programu Antivirus A a B čerpají stále méně peněz, avšak s nezaměstnaností v ČR to zatím vůbec nic nedělá. Z přehledu MPSV vyplývá, že boom čerpání „dotací“ na mzdy v rámci české obdoby kurzarbeitu již skončil. I když tyto programy mají fungovat ještě další dva měsíce, od dubna se čerpání peněz postupně snižuje.
• Rozbřesk: Český maloobchod na vlně květnových rozvolnění…
  Dnešní květnový výsledek maloobchodních tržeb může patřit k těm dobrým letním zprávám. Maloobchodní tržby bez prodejů motorových vozidel stouply meziročně bez očištění o 8,1 procenta. Trh čekal tempo zhruba poloviční. Přírůstky nakažených (nejen) díky postupující vakcinaci poklesly v květnu z více než dvou tisíc nových případů na méně než pět set nových nakažených za den. I v důsledku toho došlo na první vlny výraznějších rozvolnění - otevíraly se školy, zahrádky, hotely a zmírňovala se pravidla pro kulturní akce. A proto se viditelně vylepšil index mobility mapující pohyb lidí v maloobchodě, pohostinství a rekreačních objektech.
• Rozbřesk: Český průmysl ovládl pesimismus
  S předběžně odhadnutým růstem o 0,6 % si česká ekonomika ve druhém kvartále nevedla vůbec zle ve srovnání s tím zbytkem Evropy, který vůbec dokázal své HDP ve stejném čase odhadnout či vypočítat. Co přesně za tímto výsledkem stálo, se dozvíme sice až v pátek, ale už podle prvního komentáře statistického úřadu je zřejmé, že motorem ekonomického růstu tentokrát nebylo největší tuzemské odvětví – průmysl – ale některé služby. Navzdory (zřejmě) počínající německé recesi se ekonomice podařilo udržet si tempo nastavené už na začátku roku, se kterým sice nemůžeme soupeřit s Maďarskem nebo Polskem, avšak stále trojnásobným ve srovnání třeba s eurozónou.
• Rozbřesk: Český realitní trh - na obzoru ochlazení, zatím ne pád
  Ceny na českém realitním trhu pomalu začínají zvolňovat svůj růst. Nejedná se však o žádný pád, zatím spíše o pozvolné sešlapování brzdového pedálu. Ve druhém kvartále 2022 ceny stávajících bytů stále mezikvartálně rostly o 5,3 % (6,2 % v prvním kvartále 2022 a 7,3 % ve čtvrtém kvartále 2021). Výrazněji zpomaluje dynamika v hlavním městě, kde ceny stávajících bytů rostly jenom o 1,8 % mezikvartálně a ceny nových bytů prakticky stagnovaly.
• Rozbřesk: Český realitní trh se v roce 2018 dál přehřívá
  Poslední data z OECD ukazují, že nadhodnocenost českého realitního trhu postupně narůstá. I když v roce 2018 postupně zvolňuje dynamika růstu cen nemovitostí, ty pořád pádí meziročně vpřed rychleji než nájmy nebo mzdy. Především vůči příjmům domácností jsou tak ceny nemovitostí hodně vysoko nad dlouhodobým průměrem - podle našich propočtů skoro 2 směrodatné odchylky. Z tohoto pohledu se zdá nadhodnocení vůči nájmům o poznání menší - poměr cen nemovitostí k nájmům je nad dlouhodobým průměrem stále necelou jednu směrodatnou odchylku. Poslední čísla tak potvrzují naše závěry z konce minulého roku. Český realitní trh je v průměru drahý pro domácnosti, které chtějí bydlet - koupit nemovitost a splácet ji ze svého příjmu. Naopak nemusí být nutně předražené pro domácnosti, které peníze jednoduše mají, chtějí je do nemovitostí uložit a inkasovat nájem.
• Rozbřesk: Český rozpočet dál láme rekordy a půl biliónový schodek začíná být realitou
  Český rozpočet dál láme rekordy. Za prvních pět měsíců dosáhl schodek 255 miliard korun. To je více než polovina letošního plánu, který možná na začátku roku vypadal hodně nadsazeně…, dnes už je však půl biliónový deficit realistickým základním scénářem.
• Rozbřesk: Český rozpočet míří k rekordnímu schodku
  Český rozpočet láme nové rekordy - za první čtyři měsíce deficit narostl na rekordních 192 miliard korun (ze 125 miliard v březnu). Zatímco z počátku roku vypadal plán ministryně Schillerové počítající s deficitem 500 miliard korun jako přehnaně pesimistický, a již tradičně vytvořený s velkou rezervou, po čtyřech měsících je vše jinak. Třetina roku je za námi a pokud se něco zásadního nezmění, můžeme být za deficit okolo půl bilionu korun ještě rádi.
• Rozbřesk: Český růst hluboko pod trojkou regionu
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla o půl procenta – tedy stejně jako v úvodu roku. V meziročním srovnání však v důsledku vysokého srovnávacího základu tempo HDP propadlo až na 2,3 %. Na první pohled je to hodně velký sešup ze 4,2 % dosažených v prvním čtvrtletí, avšak ve skutečnosti to až takové překvapení není. S číslem hluboko pod trojkou se více méně počítalo na trhu i v centrální bance. Česká ekonomika se už fakticky dostává na hranici svých možností, takže vlastně ani prostor pro zrychlení zatím nemá. Úspěšné firmy jedou naplno a na další expanzi nemají v danou chvíli ani technologie, ani zaměstnance.
• Rozbřesk: Čeští centrální bankéři se do snižování sazeb nehrnou
  Na úvod nového týdne ještě stojí za to ohlédnout se za pátečními předběžnými výsledky indexu nákupních manažerů v eurozóně, který v mezičase, než budou k dispozici zpožděná tvrdá data, indikuje dění v průmyslu i ve službách. Tentokrát celkový index pod vlivem nastupující druhé vlny pandemie zamířil zpět pod padesátku. O pokles se postaraly služby, které tíží obavy z dalších potenciálních proti-pandemických omezení, zatímco průmysl dál pokračoval v růstu v dosahovaní krátkodobých maxim. Situace v německém průmyslu, na který je do jisté míry navázán i ten tuzemský, zůstává velmi příznivá nejenom z pohledu aktuálního růstu, ale i nových zakázek.
• Rozbřesk: Čína hlásí nejhorší HDP od krize a napětí na italských dluhopisech stoupá
  Čína zaznamenala nejpomalejší růst za posledních deset let (6,5 %). To není dobré znamení pro ekonomiku, která v budoucnu podle našich analýz může být jedním z epicenter finanční krize.
• Rozbřesk: Čína hlásí prudký nárůst počtu nových nakažených koronavirem
  Čínská provincie Hubei nahlásila prudký nárůst nových případů koronaviru (14840) i počtu mrtvých (242). Současně čínská vláda odvolala v postižené provincii šéfa tamní komunistické strany. Ukazuje se, že čínské úřady nemají situaci zatím pod kontrolou a paralýza čínské ekonomiky na začátku roku může být výraznější.
• Rozbřesk: Čína pokračuje v rozvolnění opatření proti COVIDu...a posílá stíhačky cvičit k Tchaj-wanu
  Před Vánoci se koruna obchodovala kolem EUR/CZK 24,20. Obchodování mezi svátky by mělo být tradičně klidnější, alespoň co se týče objemů. Volatilita sice může být vyšší, nicméně případným výkyvům bychom z hlediska interpretace nepřikládali velký význam.