Rozbřesk: Nový odhad HDP EU, data z amerického trhu práce pomohla dolaru

Čtěte více

• Rozbřesk: Nová regulace zkresluje čísla z automobilového trhu
  Automobilový průmysl je největším tuzemským průmyslovým oborem vytvářejícím přímo přes šest procent HDP nebo také 23 % přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu. ČR je proto zemí nejvíce závislou na výrobě dopravních prostředků v celé EU navzdory tomu, že o poznání menší Slovensko produkuje (montuje) více osobních automobilů na hlavu.
• Rozbřesk: Nová tvrdá opatření zastaví v Česku post-pandemické oživení
  V Česku máme za sebou další den, kdy počet nově nakažených zlomil hranici 8000. To podtrhuje vážnost situace, na druhé straně to již není nic překvapivého. Exponenciální nákaza má svou logiku a je pravděpodobné, že denní přírůstky nakažených v nejbližších dnech dál porostou a překonají hranici 10 tisíc (za předpokladu funkčního testování).
• Rozbřesk: Nová vlna opatření dopadne na českou ekonomiku
  Dostáváme se do stádia, kdy se vláda snaží krotit šíření pandemie “za každou cenu” i opatřeními, která zjevně moc nepomohou. K takovým patří i nově přijatý zákaz nočního vycházení. Podle slov ministra Havlíčka se vláda inspirovala ve Francii a ve Španělsku, kde skutečně na přelomu dubna a května mohly být noční toulky po plážích problém. V Česku na přelomu října a listopadu opravdu nic takového nehrozí. I podle jedné z největších studií zkoumajících účinnost proti-pandemických opatření na vzorku 41 zemí (https://bit.ly/31J5iqw) “zákazy vycházení z domu” v průměru zatím nepomáhají. Klíčové v boji s pandemií zůstává omezení práva shromažďovat se (v Česku aktuálně po dvojicích), uzavření škol a uzavření velké části obchodů a dalších služeb
• Rozbřesk: Nová vlna státních dluhopisů na obzoru
  Už zítra se opět Ministerstvo financí ČR (MF) vydá na finanční trhy půjčit si dalších šestnáct miliard korun. K mání budou tentokrát státní dluhopisy se splatností čtyři až dvanáct let, tedy spíše delší, přesně v souladu s cílem prodlužování splatnosti českého státního dluhu. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 4,8 let, přičemž střednědobým cílem zůstává šest let. Tak „dlouhý“ byl ovšem státní dluh naposledy v roce 2010. Od té doby průměrná doba splatnosti státních bondů stále klesala s vyšší preferencí krátkodobějších výpůjček státu. A podobně ve směru prodlužování splatnosti státního dluhu hodlá pokračovat i v červnu, kdy na trhu budou k mání nové dluhopisy v hodnotě 35 mld. korun s průměrnou splatností cca 8 let.
• Rozbřesk: Nové kmeny koronaviru udržují trhy v napětí
  Investoři zatím přes velice dobrý start americké výsledkové sezóny zůstávají opatrní. Poslední zprávy o prudkém růstu tržeb Microsoftu tak širší trhy neovlivňují. Hlavním důvodem šířící se “tržní skepse” jsou obavy z nových kmenů koronaviru. Trhům nejde tolik ani o to, že jsou nakažlivější a pravděpodobně povedou k výraznějšímu omezení ekonomického života v nejbližších týdnech. Potíž je spíš s tím, že také mohou být více odolné vůči schváleným vakcínám.
• Rozbřesk: Nové nejistoty na obzoru: od Teheránu přes Řím po Buenos Aires
  Globálních nejistot jako kdyby v posledním týdnu přibylo. USA vypověděly dohodu s Íránem a v důsledku toho se cena ropy přiblížila k 80 USD za barel. Přímé dopady zvýšeného napětí do inflace by sice měly být omezené, vypovězení dohody je ale potenciálně další komplikací pro volný globální obchod. Spojené státy totiž teoreticky mohou uplatňovat sekundární sankce vůči nadnárodním evropským společnostem, které nepřeruší své operace v Íránu.
• Rozbřesk: Nové registrace aut v EU zmírňují propad, OPEC+ od srpna zvýší produkci
  S opětovným rozběhem výroby a znovuotevřením autosalónů se propad prodejů automobilů v zemích EU začíná zmírňovat. Alespoň to naznačují červnové statistiky registrací nových osobních aut zveřejněné dnes ráno. Ve srovnání s loňským červnem celý trh propadl o 22,3 %, respektive o 273 tisíc vozů. Propad od začátku roku nicméně stále dosahuje více než 38 %, což konkrétně znamená, že se trh EU (bez Velké Británie) zmenšil o více než 2,6 mil. automobilů a k historickému minimu dosaženému při minulé recesi už zbývá jen velmi malý krůček.
• Rozbřesk: Nové zakázky slibují pokračování boomu české ekonomiky
  Ještě než přijde příští týden na řadu bleskový odhad českého HDP za druhý kvartál, máme zde poslední várku dat, která ukazují, jak se ekonomice vedlo v červnu. Indexy nákupních manažerů již řadu měsíců naznačují zpomalování tempa výroby, nicméně poslední výsledek největšího tuzemského odvětví byl opět velmi dobrý – ať už jde o samotnou produkci nebo nové objednávky.
• Rozbřesk: Nový americký ministr financí přeladil na “konzervativní? strunu
  Vystoupení nového ministra financí Spojených států Stevena Mnuchina ukazuje, že administrativa Donalda Trumpa v řadě bodů ustupuje od původních agresivních postojů. Mnuchin přiznal, že zatím nehodlá Čínu označit za měnového manipulátora - krok, který by pravděpodobně předcházel zavedení výraznějších cel na dovoz čínského zboží (i když technicky vzato to nezbytná podmínka není). Ministerstvo financí ale podle Mnuchina bude postupovat tradičním způsobem a vyhodnotí Čínu spolu s ostatními ekonomikami až v pravidelné dubnové zprávě.
• Rozbřesk: Nový hlavní problém pro trhy = inflace
  Nový hlavní problém pro globální trhy nese jméno inflace. Pandemie COVID 19 sice není zdaleka za námi, ale ve vyspělém světě investoři zatím mají všechny důvody sázet na to, že druhá polovina roku bude díky vakcíně výrazně lepší než ta první. Na scénu však přichází nečekaná komplikace v podobě inflace. Ta vzrostla v dubnu jak v USA, tak v eurozóně i ve střední Evropě výrazně rychleji, než se očekávalo. A nešlo jen o očekávané meziroční zdražování pohonných hmot (a v česku piva). Vysoko je i jádrová inflace. Optimisté tvrdí, že je to dočasný fenomén spojený s koncem pandemie, kdy zadržované úspory a nedostatek výrobních kapacit přechodně zvýší inflaci. Kde ale vzít jistotu, že to bude skutečně jen přechodný fenomén? A bez této jistoty mohou podle pesimistů centrální bankéři víc a víc přemýšlet nad tím, že je třeba rychleji sundat nohu z plynu a začít hledat brzdový pedál.
• Rozbřesk: Nový rozpočet se schodkem těsně pod 400 miliard. A Brent zpět nad 70 dolary
  Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 mld. korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má ČR docela dobře našlápnuto. Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 mld. korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby. Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně, a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Dnes odpoledne budeme mít možnost podívat se, zda tyto negativní trendy pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.
• Rozbřesk: Nový šéf Fedu nechce přehřát ekonomiku, euro čeká na inflaci a forint krvácí
  Nový šéf Fedu Jeremy Powell se představil trhům bez “velkých” překvapení, byť na nich hned na poprvé zanechal viditelnou stopu. Trh totiž již během jeho vystoupení v Kongresu začal sázet na agresivnější růst oficiálních úrokových sazeb v USA.
• Rozbřesk: Nulový posun v jednáních o brexitu dopadá na libru
  Libra je opět pod tlakem a po více než měsíci se pokouší o návrat nad 0,90 EUR/GBP, proč? Příští týden je na programu kriticky důležitý summit EU, kde se mají na nejvyšší úrovni probrat výsledky pátého vyjednávacího kola. Zdá se, že pokrok je prakticky nulový. Zatímco britská premiérka Theresa Mayová se zaklíná tím, že je dohoda na spadnutí, tak zprávy od evropských vyjednavačů ukazují podle Financial Times na pravý opak. Navíc vlivná skupina v čele s Německem nechce otevřít jakoukoliv debatu o přechodném období - začíná být přitom více než jasné, že dohoda o nových vztazích mezi Unií a Británií se do roku 2019 jednoduše nestihne.
• Rozbřesk: Obchod i služby zahájily rok poklesem
  Zatímco průmysl vstoupil do nového roku v poměrně dobré kondici, stavebnictví, maloobchod a některé další služby zůstávají dál ve vleku pandemie. Včera zveřejněná lednová čísla maloobchodu jen potvrdila očekávání, že začátek roku bude pro toto odvětví ve znamení propadu. Pokles o více než šest procent ve srovnání s loňským prosincem i začátkem loňského roku je odrazem znovuzavedených omezení, které dopadly na část obchodní sítě. S poklesem tržeb se musely vypořádávat snad všechny typy obchodů s výjimkou těch internetových, ve kterých spotřebitelé utratili o třetinu více peněz než na začátku loňského roku. Lockdown přinesl této části obchodu další stimul pro jejich boom a domácnostem příležitost nakoupit si v časech, kdy je velká část obchodů uzavřena.
• Rozbřesk: Obchodní válka 3.0. Americké firmy pryč z Číny, jüan na 11letých minimech, ropa pod tlakem
  Obchodní válka mezi Čínou a USA je v plném proudu. Na konci uplynulého týdne nejprve Čína zavedla odvetná cla v hodnotě 5-10 % na zboží v celkovém objemu 75 miliard euro. Donald Trump s odpovědí dlouho nečekal. Nejprve vzkázal americkým firmám, aby s čínským trhem pro jistotu vůbec nepočítaly a následně oznámil zvýšení cel (ze stávajících 25 na 30 % a plánovaných od 1. září na 15 z 10 %). Nová vlna nejistoty trhy okamžitě zchladila a nepomohly ani relativně holubičí komentáře šéfa Fedu Jeremyho Powella - americké akcie (S&P 500) propadly o 2,6 % (za celý týden o 1,4 %) a jedná se o čtvrtý týdenní pokles v řadě. Výnosy dluhopisů šly dolů a půdu pod nohama, pro někoho možná překvapivě, ztrácel i americký dolar. Trhy jednoduše věří, že ve světle rostoucího globálního napětí bude Fed nakonec agresivnější.
• Rozbřesk: Obilnice Evropy čelí agresi, připravme se na další pro-inflační šok
  Vstup ruských vojsk na východní Ukrajinu je budíčkem nejen pro řadu politiků, ale také investorů, kteří sázeli na to, že post-covidový nárůst inflace je jen krátkodobou epizodou, která tento rok odvane. Rusko-ukrajinské vojenské manévry s sebou totiž přinášejí další problémy, a mezi nimi bude nárůst inflace spojený s růstem cen komodit.
• Rozbřesk: Oblasti HORECA pomohl start letní sezóny
  Zatímco v pondělí jsme měli možnost vidět podrobné červencové výsledky průmyslu a stavebnictví, včera přišly na řadu služby včetně maloobchodu. A celkově na nich není v podstatě nic moc překvapivého. Reálné útraty v obchodech se meziměsíčně zvýšily o půl procenta, meziročně jsou o téměř šest procent výše než loni v červenci. Pozitivně vyznívá i srovnání s rokem 2019, i když lze asi jen těžko hovořit o nějakém přehnaném nákupním boomu.
• Rozbřesk: Obrat nebo alespoň stabilizace automobilového trhu se zatím nekoná
  Zápis z posledního zasedání bankovní rady ČNB sice naznačuje chuť pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, nicméně obavy z vnějších rizik a nejistot tentokrát převážily a centrální banka proto zvolila neškodnou možnost vyčkávání, dokud se situace nevyjasní. V mezičase tuzemská čísla potvrdila velmi dobrý stav české ekonomiky v závěru loňského roku a vyšší inflační tlaky v úvodu toho letošního a „porazila“ tak hned 2x prognózu ČNB. Otázka, zda půjdou sazby nahoru už na konci března, však zůstává dál na stole bez jasnější odpovědi, protože situace u našich hlavních obchodních partnerů zatím jasnějších obrysů nenabyla. Německá ekonomika se sice s odřenýma ušima vyhnula recesi, ale přesto na její hranici dál balancuje.
• Rozbřesk: Obrat průmyslu zůstává dál nejistý
  Tento týden nás čeká nejen první letošní rozhodnutí bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb, ale je to rovněž týden bohatý na čísla z české ekonomiky. A některá už máme dokonce za sebou. Tím prvním byl nepochybně index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu, který dopadl o něco málo lépe než v prosinci (45,2 oproti 43,6), ale jeho hlavní poselství se tím vlastně vůbec nemění. Nachází se stále hluboko pod hranicí 50, takže průmysl dál podle PMI setrvává i na začátku roku ve fázi útlumu. Trpí nedostatkem zakázek, klesá produkce, firmy dál propouštějí a jsou nuceny i zlevňovat své výrobky. Se zpožděním tak na naše největší odvětví doléhá to, co pociťuje průmysl v Německu již delší dobu. I tam se v posledním měsíci PMI zvýšil (dokonce na jedenáctiměsíční maximum), nicméně fakticky dopadl téměř stejně jako v ČR, a tak podle tohoto průzkumu dál klesají objednávky, výroba i zaměstnanost. Jediný rozdíl je v tom, že německé firmy jsou ohledně budoucnosti optimističtější než ty české. Je otázkou, jak dlouho jim to vydrží, když jedním z důvodů má být oživení poptávky v Číně, která se v posledních týdnech potýká s šířícím se koronavirem.
• Rozbřesk: Od ČNB nově očekáváme 2 další růsty sazeb letos a 3 příští rok
  Červnové zasedání ČNB a série posledních čísel z domácí a zahraniční ekonomiky nás přiměly upravit náš výhled na politiku centrální banky v tomto a v příštím roce. Jak jsme psali již po zasedání ČNB, zásadní je posun v náladě uvnitř centrální banky jestřábím směrem. V dubnu ještě ČNB vnímala svoji prognózu jako hodně nejisté varování před možnou inflací. V květnu výrazně zesílila výrobní inflace (na desetiletých maximech nad 5 %) a v průběhu června se výrazně vylepšila domácí epidemiologická situace, navíc trh práce se vyvíjí lépe, než ČNB očekávala.