Rozbřesk: Nové kmeny koronaviru udržují trhy v napětí

Čtěte více

• Rozbřesk: Nová čísla potvrdila kondici české ekonomiky
  Včera zveřejněná data z maloobchodu jasně potvrdila, že čeští spotřebitelé nemají hluboko do kapsy a rozhodně se nebojí ani případného zhoršení ekonomického vývoje v ČR. Dnes můžeme očekávat další nadílku tvrdých dat, která nám ukáže, jak se české ekonomice vedlo v červenci.
• Rozbřesk: Nová čísla z autoprůmyslu sama trend nezmění
  Možná dohoda, která by zažehnala tvrdý brexit a po třech letech by konečně dala jasnou odpověď na otázku, zda a jak Británie z EU odejde, by nepochybně pomohla evropskému automobilovému průmyslu, který rozhodně neprožívá svoje nejlepší období. A nic na tom nemění ani dnes zveřejněná zářijová čísla evropských registrací nových osobních automobilů. Než totiž začneme jásat nad jejich dvojciferným meziročním růstem (+14,5 %), musíme vzít v úvahu, že toto číslo vychází z loňského super nízkého základu. Tehdy se totiž – „díky“ přípravě na nová emisní pravidla – propadly registrace o 23,5 %. Takže když letošní září porovnáme jen tak cvičně se zářím 2017, tak je trh stále o více než o 12 % v mínusu, ale to jen tak mimochodem.
• Rozbřesk: Nová data potvrdila skvělou kondici české ekonomiky
  Ještě před začátkem adrenalinového italského víkendu jsme se dozvěděli jedny z posledních dat z české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku. Tuzemský HDP už podle bleskového odhadu překonal hranici pěti procent (5,1 %), dnes jsme se dozvěděli přesnější čísla včetně struktury HDP a zpřesnění údaj ten první rychlý ještě překonává: meziroční růst o 5,2 procenta, mezikvartální o 0,5 procenta.
• Rozbřesk: Nová data potvrzují silnou kondici české ekonomiky
  Jak už naznačila včera zveřejněná data o zahraničním obchodě, byl březen pro českou ekonomiku velmi úspěšným měsícem. Přebytek obchodní bilance vzrostl navzdory vyšším cenám dovážených komodit a opět se o to zasloužil automobilový průmysl. Vývoz aut dosáhl historicky nejvyšší hodnoty (95,4 mld. korun) a znovu tak potvrdil, že výroba aut má nejenom dominantní postavení v rámci průmyslu i celé ekonomiky, ale i nadále jí pomáhá k ekonomickému růstu. Díky autům i dnes zveřejněné výsledky za celý průmysl dopadly velmi povzbudivě a napovídaly to už dříve zveřejněné výsledky indexu nákupních manažerů. Největší tuzemské odvětví si i v prvním čtvrtletí letošního roku udrželo pozici motoru české ekonomiky, které opět dopomohlo – po mírném zpomalení na konci loňského roku – k jejímu opětovnému zrychlení. Nové zakázky naznačují výborný start průmyslu do druhého čtvrtletí. Průmyslová výroba v březnu celkově stoupla meziročně o 10,9 procenta, očekáván trhem byl růst o 9,5 procenta.
• Rozbřesk: Nová pracovní místa v Evropě nepřibývají
  I když ekonomický růst EU rozhodně neatakuje žádné rekordy, situace na trhu práce se v posledních měsících stále zlepšuje. Potvrzuje to míra nezaměstnanosti, která sice dosahuje 6,3 % a na naše poměry je ještě docela vysoká, nicméně pořád je to nejnižší číslo za posledních dvacet let.
• Rozbřesk: Nová prognóza zatím “nerozhoupe” ČNB k akci
  Česká národní banka dnes zveřejní novou prognózu. Ta by měla reagovat na vesměs pozitivní zprávy z české ekonomiky. Očkování najíždí na rozumné tempo, které se blíží původnímu plánu - použito bylo již více než 30 vakcín na 100 obyvatel. V prvním kvartále jsme navíc viděli, že další vlna pandemie (podobně jak ČNB očekávala) již ekonomiku výrazněji nezasáhla. Částečně díky relativně odolnému průmyslu a skutečnosti, že řada služeb již jednoduše neměla “kam padat”.
• Rozbřesk: Nová regulace zkresluje čísla z automobilového trhu
  Automobilový průmysl je největším tuzemským průmyslovým oborem vytvářejícím přímo přes šest procent HDP nebo také 23 % přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu. ČR je proto zemí nejvíce závislou na výrobě dopravních prostředků v celé EU navzdory tomu, že o poznání menší Slovensko produkuje (montuje) více osobních automobilů na hlavu.
• Rozbřesk: Nová tvrdá opatření zastaví v Česku post-pandemické oživení
  V Česku máme za sebou další den, kdy počet nově nakažených zlomil hranici 8000. To podtrhuje vážnost situace, na druhé straně to již není nic překvapivého. Exponenciální nákaza má svou logiku a je pravděpodobné, že denní přírůstky nakažených v nejbližších dnech dál porostou a překonají hranici 10 tisíc (za předpokladu funkčního testování).
• Rozbřesk: Nová vlna opatření dopadne na českou ekonomiku
  Dostáváme se do stádia, kdy se vláda snaží krotit šíření pandemie “za každou cenu” i opatřeními, která zjevně moc nepomohou. K takovým patří i nově přijatý zákaz nočního vycházení. Podle slov ministra Havlíčka se vláda inspirovala ve Francii a ve Španělsku, kde skutečně na přelomu dubna a května mohly být noční toulky po plážích problém. V Česku na přelomu října a listopadu opravdu nic takového nehrozí. I podle jedné z největších studií zkoumajících účinnost proti-pandemických opatření na vzorku 41 zemí (https://bit.ly/31J5iqw) “zákazy vycházení z domu” v průměru zatím nepomáhají. Klíčové v boji s pandemií zůstává omezení práva shromažďovat se (v Česku aktuálně po dvojicích), uzavření škol a uzavření velké části obchodů a dalších služeb
• Rozbřesk: Nová vlna státních dluhopisů na obzoru
  Už zítra se opět Ministerstvo financí ČR (MF) vydá na finanční trhy půjčit si dalších šestnáct miliard korun. K mání budou tentokrát státní dluhopisy se splatností čtyři až dvanáct let, tedy spíše delší, přesně v souladu s cílem prodlužování splatnosti českého státního dluhu. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 4,8 let, přičemž střednědobým cílem zůstává šest let. Tak „dlouhý“ byl ovšem státní dluh naposledy v roce 2010. Od té doby průměrná doba splatnosti státních bondů stále klesala s vyšší preferencí krátkodobějších výpůjček státu. A podobně ve směru prodlužování splatnosti státního dluhu hodlá pokračovat i v červnu, kdy na trhu budou k mání nové dluhopisy v hodnotě 35 mld. korun s průměrnou splatností cca 8 let.
• Rozbřesk: Nové nejistoty na obzoru: od Teheránu přes Řím po Buenos Aires
  Globálních nejistot jako kdyby v posledním týdnu přibylo. USA vypověděly dohodu s Íránem a v důsledku toho se cena ropy přiblížila k 80 USD za barel. Přímé dopady zvýšeného napětí do inflace by sice měly být omezené, vypovězení dohody je ale potenciálně další komplikací pro volný globální obchod. Spojené státy totiž teoreticky mohou uplatňovat sekundární sankce vůči nadnárodním evropským společnostem, které nepřeruší své operace v Íránu.
• Rozbřesk: Nové registrace aut v EU zmírňují propad, OPEC+ od srpna zvýší produkci
  S opětovným rozběhem výroby a znovuotevřením autosalónů se propad prodejů automobilů v zemích EU začíná zmírňovat. Alespoň to naznačují červnové statistiky registrací nových osobních aut zveřejněné dnes ráno. Ve srovnání s loňským červnem celý trh propadl o 22,3 %, respektive o 273 tisíc vozů. Propad od začátku roku nicméně stále dosahuje více než 38 %, což konkrétně znamená, že se trh EU (bez Velké Británie) zmenšil o více než 2,6 mil. automobilů a k historickému minimu dosaženému při minulé recesi už zbývá jen velmi malý krůček.
• Rozbřesk: Nové zakázky slibují pokračování boomu české ekonomiky
  Ještě než přijde příští týden na řadu bleskový odhad českého HDP za druhý kvartál, máme zde poslední várku dat, která ukazují, jak se ekonomice vedlo v červnu. Indexy nákupních manažerů již řadu měsíců naznačují zpomalování tempa výroby, nicméně poslední výsledek největšího tuzemského odvětví byl opět velmi dobrý – ať už jde o samotnou produkci nebo nové objednávky.
• Rozbřesk: Nový americký ministr financí přeladil na “konzervativní? strunu
  Vystoupení nového ministra financí Spojených států Stevena Mnuchina ukazuje, že administrativa Donalda Trumpa v řadě bodů ustupuje od původních agresivních postojů. Mnuchin přiznal, že zatím nehodlá Čínu označit za měnového manipulátora - krok, který by pravděpodobně předcházel zavedení výraznějších cel na dovoz čínského zboží (i když technicky vzato to nezbytná podmínka není). Ministerstvo financí ale podle Mnuchina bude postupovat tradičním způsobem a vyhodnotí Čínu spolu s ostatními ekonomikami až v pravidelné dubnové zprávě.
• Rozbřesk: Nový hlavní problém pro trhy = inflace
  Nový hlavní problém pro globální trhy nese jméno inflace. Pandemie COVID 19 sice není zdaleka za námi, ale ve vyspělém světě investoři zatím mají všechny důvody sázet na to, že druhá polovina roku bude díky vakcíně výrazně lepší než ta první. Na scénu však přichází nečekaná komplikace v podobě inflace. Ta vzrostla v dubnu jak v USA, tak v eurozóně i ve střední Evropě výrazně rychleji, než se očekávalo. A nešlo jen o očekávané meziroční zdražování pohonných hmot (a v česku piva). Vysoko je i jádrová inflace. Optimisté tvrdí, že je to dočasný fenomén spojený s koncem pandemie, kdy zadržované úspory a nedostatek výrobních kapacit přechodně zvýší inflaci. Kde ale vzít jistotu, že to bude skutečně jen přechodný fenomén? A bez této jistoty mohou podle pesimistů centrální bankéři víc a víc přemýšlet nad tím, že je třeba rychleji sundat nohu z plynu a začít hledat brzdový pedál.
• Rozbřesk: Nový odhad HDP EU, data z amerického trhu práce pomohla dolaru
  ČR má už tu nejzajímavější várku dat za sebou, stejně jako srpnové zasedání bankovní rady ČNB i s novou prognózou. Na řadu tak nyní přijdou evropská data, z nichž nejzajímavější bude průmyslová výroba ve středu a další odhad HDP za druhý kvartál v pátek.
• Rozbřesk: Nový rozpočet se schodkem těsně pod 400 miliard. A Brent zpět nad 70 dolary
  Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 mld. korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má ČR docela dobře našlápnuto. Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 mld. korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby. Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně, a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Dnes odpoledne budeme mít možnost podívat se, zda tyto negativní trendy pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.
• Rozbřesk: Nový šéf Fedu nechce přehřát ekonomiku, euro čeká na inflaci a forint krvácí
  Nový šéf Fedu Jeremy Powell se představil trhům bez “velkých” překvapení, byť na nich hned na poprvé zanechal viditelnou stopu. Trh totiž již během jeho vystoupení v Kongresu začal sázet na agresivnější růst oficiálních úrokových sazeb v USA.
• Rozbřesk: Nulový posun v jednáních o brexitu dopadá na libru
  Libra je opět pod tlakem a po více než měsíci se pokouší o návrat nad 0,90 EUR/GBP, proč? Příští týden je na programu kriticky důležitý summit EU, kde se mají na nejvyšší úrovni probrat výsledky pátého vyjednávacího kola. Zdá se, že pokrok je prakticky nulový. Zatímco britská premiérka Theresa Mayová se zaklíná tím, že je dohoda na spadnutí, tak zprávy od evropských vyjednavačů ukazují podle Financial Times na pravý opak. Navíc vlivná skupina v čele s Německem nechce otevřít jakoukoliv debatu o přechodném období - začíná být přitom více než jasné, že dohoda o nových vztazích mezi Unií a Británií se do roku 2019 jednoduše nestihne.
• Rozbřesk: Obchod i služby zahájily rok poklesem
  Zatímco průmysl vstoupil do nového roku v poměrně dobré kondici, stavebnictví, maloobchod a některé další služby zůstávají dál ve vleku pandemie. Včera zveřejněná lednová čísla maloobchodu jen potvrdila očekávání, že začátek roku bude pro toto odvětví ve znamení propadu. Pokles o více než šest procent ve srovnání s loňským prosincem i začátkem loňského roku je odrazem znovuzavedených omezení, které dopadly na část obchodní sítě. S poklesem tržeb se musely vypořádávat snad všechny typy obchodů s výjimkou těch internetových, ve kterých spotřebitelé utratili o třetinu více peněz než na začátku loňského roku. Lockdown přinesl této části obchodu další stimul pro jejich boom a domácnostem příležitost nakoupit si v časech, kdy je velká část obchodů uzavřena.