Státy EU o půl roku prodloužily hospodářské sankce proti Rusku

Čtěte více

• Status pozorovatele v eurozóně by byl signál, že se s námi počítá
  Vláda ČR chce na závěr svého mandátu prosadit Česku status pozorovatele v eurozóně. Na jednání ministrů financí eurozóny by tak ráda měla i svého zástupce. Jedná se o pragmatické řešení, pokud nechceme ztratit kontakt s vývojem a máme zájem ukázat, že s námi Unie může počítat. Před volbami tím navíc naznačujeme, že dosud spíše skeptický přístup české vlády k přijetí eura se nyní mění.
• Status XTB po překvapivém prohlášení Švýcarské národní banky
  Během uplynulého týdne, po prohlášení Švýcarské národní banky (SNB) o uvolnění regulací švýcarského franku (CHF), zaznamenala XTB Group zlepšení...
• Stát už prodělal šest miliard korun jenom na protiinflačních dluhopisech vydaných loni v lednu. Půjčoval si zbytečně draze, někteří lidé na tom ale dobře vydělávají
  V pátek zveřejněná říjnová čísla k meziroční inflaci v ČR potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představuje i letos stále jeden z nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů (viz graf níže), neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
• Stát v minulém roce hospodařil se zanedbatelným deficitem
  Státní rozpočet zakončil uplynulý rok v deficitu 28,5 mld. Kč. Oproti listopadu se deficit snížil o 10,1 mld. Kč. Jedná se tak o nejhorší výsledek státního rozpočtu za poslední čtyři roky. Z historického hlediska to lze považovat za nadprůměrný výsledek hospodaření.
• Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy. Paušální daň jim vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace
  Podnikatelé s nižšími příjmy, kteří jsou zapojeni do režimu paušální daně, se v příštím roce musí připravit na výrazný růst svých odvodů; takový, který vysoce předčí inflaci.
• Stát v únoru hospodařil s největším deficitem v historii
  Státní rozpočet hospodařil za první dva měsíce tohoto roku s deficitem 27,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 7,5 mld. Kč. Zároveň je to také nejhorší únorový výsledek v moderní historii.
• Stát vybere na windfall tax od bank jednotky miliard korun, řekl Stanjura
  Stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) jednotky miliard korun. České televizi (ČT) to večer potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně přitom loni ministerstvo odhadovalo výnos za bankovní sektor 33 miliard korun.
• Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent
  Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
• Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 12,6 pct. méně
  Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.
• Státy EU míří ke shodě na dani pro elektrárny a ropné firmy i úsporách elektřiny
  Státy Evropské unie se v pátek patrně shodnou na balíku krizových opatření proti dopadům vysokých cen energií. Ministři energetiky schválí maximální hranici příjmů elektráren a producentů fosilních paliv stejně jako povinné úspory elektřiny. Novinářům to dnes sdělil dobře informovaný unijní činitel. Debata o cenovém stropu pro plyn podle něj patrně nepřinese okamžitou shodu, Evropská komise však příští týden předloží podrobnější návrh dalšího postupu. Eurokomisařka Kadri Simsonová vyzvala k zastropování cen plynu z Ruska, které však zatím nemá většinovou podporu a zástupci vlád o něm v pátek rozhodovat nebudou.
• Státy EU podpořily synchronizaci energetické sítě s Ukrajinou, zásob mají dost
  Státy Evropské unie chtějí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavést nová společná opatření proti rostoucím cenám energie. Podporují také nouzovou synchronizaci k propojení energetické sítě EU s ukrajinskou sítí. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla francouzská ministryně Barbara Pompiliová. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v Bruselu navrhl zavedení povinných nouzových zásob plynu v rámci unie. Česko má podle něj dostatečné zásoby energií do konce této topné sezony.
• Státy EU se neshodly na řešení drahých energií, EK zváží společný nákup plynu
  Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část zemí Evropské unie v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s unijními ministry energetiky to dnes řekla eukomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se přitom navzdory volání po rychlé akci neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Zatímco některé země jako Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.
• Státy EU se shodly na prodloužení bezcelního režimu pro obilí z Ukrajiny
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli, že o rok prodlouží bezcelní režim pro potraviny a zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Omezení pro některé obiloviny požadovaná pěticí východoevropských států v čele s Polskem dohoda neobsahuje. Evropská komise (EK) chce v příštích týdnech navrhnout celounijní řešení, které nahradí jednostranné zákazy dovozu do těchto zemí. Brusel hovoří o možnosti dočasně omezit dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen.
• Státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským subjektům
  Zástupci členských států Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Formálně musí krok schválit ještě Rada EU, která zastupuje jednotlivé členské státy, mělo by se tak stát v příštích dnech takzvanou písemnou procedurou. Bez dohody by sankce vypršely v pondělí 15. září.
• Státy EU stále nemají jasno ve stropu cen pro plyn, jednají o 220 eurech
  Sjednotit pohled zatím rozdělených zemí Evropské unie na možné zavedení cenového stropu pro případ výrazného zdražení plynu se v těchto dnech pokouší české předsednictví bloku. Velvyslanci členských států mají dnes na stole upravený návrh, podle něhož by nejvyšší cena za plyn prodávaný na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) mohla být 220 eur (zhruba 5350 Kč) za megawatthodinu místo 275 eur původně zamýšlených Evropskou komisí (EK).
• Státy USA plánují příští týden podat žalobu na Facebook
  Skupina amerických států, v čele s New Yorkem, vyšetřuje firmu Facebook kvůli možnému porušení antimonopolních zákonů a plánuje příští týden podat na sociální síť žalobu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři informované zdroje. Bude to druhá významná žaloba na velkou technologickou společnost. V říjnu ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na firmu Google.
• Stát zaostává za svým příslibem, že se z krize „proinvestuje“. Důsledkem je citelný propad stavebnictví, včetně už i stavitelství inženýrského
  Jako při minulé krize i při současné koronavirové krizi vykazuje stavebnictví vyšší setrvačnost než ostatní sektory ekonomiky. Zatímco průmysl, zahraniční obchod či maloobchod už se v červenci druhý měsíc v řadě zotavovaly, stavebnictví prohlubovalo svůj propad – který ještě nekončí. Stavební výroba poklesla meziročně o 10,4 procenta. Propadalo se přitom jak stavitelství pozemní, tak letos poprvé výrazněji také stavitelství inženýrské. Varovný je také více než desetinový propad bytové výstavby.
• Stát zatím stanovisko k dividendě ČEZ neuvede, rozhodne do poloviny června
  Stát rozhodne o svém postoji k dividendě energetické skupiny ČEZ nejpozději deset dnů před konáním červnové valné hromady společnosti. Zatím návrh vedení ČEZ na dividendu ve výši 80 procent z loňského zisku, který odpovídá 52 korunám na akcii, nebude ministerstvo financí (MF) komentovat. Důvodem je to, že výše dividendy ČEZ má vliv na kurz akcií ČEZ na burze. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Filip Běhal. O konečné výši dividendy ČEZ rozhodne valná hromada podniku, která se uskuteční 24. června.
• Stáva sa z eura „carry“ mena?
  V posledných týždňoch sa začalo špekulovať, či sa z eura stala carry mena. Teda mena, v ktorej sa pri dobrej nálade ob...
• Stává se Pinterest novou platformou elektronického obchodování generace Z?
  Mnoho sociálních platforem je v současné době vystaveno nejistotám obchodní politiky USA, měnící se reklamě a preferencím mladých uživatelů. Pinterest naopak tiše, ale důrazně ukazuje, že i v takovém protivětru se dokáže posunout vpřed. Přestože výsledky za první čtvrtletí roku 2025 nebyly bez výhrad, celkový obraz, který společnost buduje, si jistě zaslouží pozornost a důvěru investorů. Kromě toho již zareagovala samotná cena akcií Pinterestu, která vzrostla o 20 %. Otázka investorů je jasná: "Může si ji Pinterest ponechat?"