Státy EU stále nemají jasno ve stropu cen pro plyn, jednají o 220 eurech

Čtěte více

• Stát v minulém roce hospodařil se zanedbatelným deficitem
  Státní rozpočet zakončil uplynulý rok v deficitu 28,5 mld. Kč. Oproti listopadu se deficit snížil o 10,1 mld. Kč. Jedná se tak o nejhorší výsledek státního rozpočtu za poslední čtyři roky. Z historického hlediska to lze považovat za nadprůměrný výsledek hospodaření.
• Stát v únoru hospodařil s největším deficitem v historii
  Státní rozpočet hospodařil za první dva měsíce tohoto roku s deficitem 27,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 7,5 mld. Kč. Zároveň je to také nejhorší únorový výsledek v moderní historii.
• Stát vybere na windfall tax od bank jednotky miliard korun, řekl Stanjura
  Stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) jednotky miliard korun. České televizi (ČT) to večer potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně přitom loni ministerstvo odhadovalo výnos za bankovní sektor 33 miliard korun.
• Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent
  Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
• Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 12,6 pct. méně
  Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.
• Státy EU míří ke shodě na dani pro elektrárny a ropné firmy i úsporách elektřiny
  Státy Evropské unie se v pátek patrně shodnou na balíku krizových opatření proti dopadům vysokých cen energií. Ministři energetiky schválí maximální hranici příjmů elektráren a producentů fosilních paliv stejně jako povinné úspory elektřiny. Novinářům to dnes sdělil dobře informovaný unijní činitel. Debata o cenovém stropu pro plyn podle něj patrně nepřinese okamžitou shodu, Evropská komise však příští týden předloží podrobnější návrh dalšího postupu. Eurokomisařka Kadri Simsonová vyzvala k zastropování cen plynu z Ruska, které však zatím nemá většinovou podporu a zástupci vlád o něm v pátek rozhodovat nebudou.
• Státy EU o půl roku prodloužily hospodářské sankce proti Rusku
  Státy Evropské unie dnes formálně schválily půlroční prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho přístup ke krizi na východě Ukrajiny. Postihy zaměřené na banky či energetické podniky se EU rozhodla zachovat, neboť Moskva podle ní dál neplní podmínky mírové dohody z Minsku. Informovala o tom dnes Rada EU. Sankce tak budou v platnosti nejméně do konce ledna 2021.
• Státy EU podpořily synchronizaci energetické sítě s Ukrajinou, zásob mají dost
  Státy Evropské unie chtějí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavést nová společná opatření proti rostoucím cenám energie. Podporují také nouzovou synchronizaci k propojení energetické sítě EU s ukrajinskou sítí. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla francouzská ministryně Barbara Pompiliová. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v Bruselu navrhl zavedení povinných nouzových zásob plynu v rámci unie. Česko má podle něj dostatečné zásoby energií do konce této topné sezony.
• Státy EU se neshodly na řešení drahých energií, EK zváží společný nákup plynu
  Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část zemí Evropské unie v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s unijními ministry energetiky to dnes řekla eukomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se přitom navzdory volání po rychlé akci neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Zatímco některé země jako Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.
• Státy EU se shodly na prodloužení bezcelního režimu pro obilí z Ukrajiny
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli, že o rok prodlouží bezcelní režim pro potraviny a zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Omezení pro některé obiloviny požadovaná pěticí východoevropských států v čele s Polskem dohoda neobsahuje. Evropská komise (EK) chce v příštích týdnech navrhnout celounijní řešení, které nahradí jednostranné zákazy dovozu do těchto zemí. Brusel hovoří o možnosti dočasně omezit dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen.
• Státy USA plánují příští týden podat žalobu na Facebook
  Skupina amerických států, v čele s New Yorkem, vyšetřuje firmu Facebook kvůli možnému porušení antimonopolních zákonů a plánuje příští týden podat na sociální síť žalobu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři informované zdroje. Bude to druhá významná žaloba na velkou technologickou společnost. V říjnu ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na firmu Google.
• Stát zaostává za svým příslibem, že se z krize „proinvestuje“. Důsledkem je citelný propad stavebnictví, včetně už i stavitelství inženýrského
  Jako při minulé krize i při současné koronavirové krizi vykazuje stavebnictví vyšší setrvačnost než ostatní sektory ekonomiky. Zatímco průmysl, zahraniční obchod či maloobchod už se v červenci druhý měsíc v řadě zotavovaly, stavebnictví prohlubovalo svůj propad – který ještě nekončí. Stavební výroba poklesla meziročně o 10,4 procenta. Propadalo se přitom jak stavitelství pozemní, tak letos poprvé výrazněji také stavitelství inženýrské. Varovný je také více než desetinový propad bytové výstavby.
• Stát zatím stanovisko k dividendě ČEZ neuvede, rozhodne do poloviny června
  Stát rozhodne o svém postoji k dividendě energetické skupiny ČEZ nejpozději deset dnů před konáním červnové valné hromady společnosti. Zatím návrh vedení ČEZ na dividendu ve výši 80 procent z loňského zisku, který odpovídá 52 korunám na akcii, nebude ministerstvo financí (MF) komentovat. Důvodem je to, že výše dividendy ČEZ má vliv na kurz akcií ČEZ na burze. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Filip Běhal. O konečné výši dividendy ČEZ rozhodne valná hromada podniku, která se uskuteční 24. června.
• Stáva sa z eura „carry“ mena?
  V posledných týždňoch sa začalo špekulovať, či sa z eura stala carry mena. Teda mena, v ktorej sa pri dobrej nálade ob...
• Stává se Pinterest novou platformou elektronického obchodování generace Z?
  Mnoho sociálních platforem je v současné době vystaveno nejistotám obchodní politiky USA, měnící se reklamě a preferencím mladých uživatelů. Pinterest naopak tiše, ale důrazně ukazuje, že i v takovém protivětru se dokáže posunout vpřed. Přestože výsledky za první čtvrtletí roku 2025 nebyly bez výhrad, celkový obraz, který společnost buduje, si jistě zaslouží pozornost a důvěru investorů. Kromě toho již zareagovala samotná cena akcií Pinterestu, která vzrostla o 20 %. Otázka investorů je jasná: "Může si ji Pinterest ponechat?"
• Stavby nových domů klesly
  Počet zahájených staveb nových domů klesl v dubnu na 1,724 mil. oproti revidovaným 1,728 mil. v březnu. Trhy očekávaly 1,756 mil. zahájených staveb.
• Stavby se prodražují. Mnozí lidé nemají peníze na dokončování rozestavěných projektů
  „Stavební firmy preferují práce na větších projektech. Ty jsou často zadávány veřejným sektorem v oblasti inženýrských staveb. Naopak menší soukromé zakázky jsou vytěsňovány, protože na ně chybí výrobní kapacity,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stav českého průmyslu se nelepší
  „Průmyslová produkce si v listopadu opět pohoršila. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. V listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %, meziměsíčně byla nižší o 1,5 %. Český průmysl se dlouhodobě potýká s poklesem výroby strojů a zařízení, nižší byla také výroba motorových vozidel. Stejný propad přitom byl zaznamenán v průmyslové produkci už před rokem. Tehdy činil meziroční pokles také 2,7 %. Vypadá to tedy, že dva měsíce růstu, které česká průmyslová produkce zaznamenala v srpnu a září, byly v jejím celkovém vývoji spíše výjimkou,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Stav českého průmyslu se zhoršuje už takřka 30 měsíců v řadě, obrat je v nedohlednu. Propouští se
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou stále ponuré. V září se zhoršovaly 28. měsíc v řadě. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Ten vykázal hodnotu 46 bodů. V srpnu to bylo 46,7 bodu. Meziměsíční zhoršování podmínek tedy ještě o něco zrychlilo.
• Stav českého průmyslu se zlepšuje jedním z nejrychlejších temp v historii. Příznivý výsledek je však zčásti statistickým zkreslením, neboť svět svírá mohutný výpadek subdodávek typu čipů
  Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu meziměsíčně zlepšovaly jedním z nejvýraznějších temp v historii sledování od začátku milénia. Příslušný index, který sestavuje společnost Markit, vykázal hodnotu 58,9 bodu. Jakákoli hodnota nad úrovní padesáti bodů přitom dokládá meziměsíční zlepšování podmínek.