Status XTB po překvapivém prohlášení Švýcarské národní banky

Během uplynulého týdne, po prohlášení Švýcarské národní banky (SNB) o uvolnění regulací švýcarského franku (CHF), zaznamenala XTB Group zlepšení svých finančních výsledků. Leden se stal nejziskovějším měsícem za poslední půlrok. Čistý zisk XTB Group za posledních 6 měsíců, včetně předpokládaného zisku za leden 2015, by měl dosáhnout 15 milionů EUR. 15 % z toho bylo realizováno její odnoží X Open Hub (XOH), institucionálním poskytovatelem technologie a likvidity ostatním brokerům a bankám.

Existuje několik důvodů, proč XTB Group vyšla ze švýcarské tsunami silnější než předtím:

1. Inteligentní technologie pro řízení rizik XOH, která umožňuje úpravu otevřených pozic do riziko averzního profilu.

2. Konzervativní řízení finanční páky. Průměrná páka nabízená XTB je 1:100, přičemž její výše se s rostoucím kapitálem klientů snižuje. Navíc byla XTB schopna aplikovat pokročilou strategii řízení rizika u měnových párů s CHF několik měsíců před prohlášením SNB.

3. Většina otevřených pozic před prohlášením SNB byla long CHFPLN, což výrazně přispělo k lednovým výsledkům.

XTB jako silný broker aktivně vyhledá akviziční a join ventures příležitosti, aby rozšířila svou klientskou základnu a geografický dosah.

Yu Lan / Shutterstock.com

Čtěte více

• Státní svátek v USA
  Americké finanční trhy měly včera zavřeno z důvodu státnické události – pohřeb bývalého prezidenta USA Jimmyho Cartera.
• Státní v minulém roce hospodařil s rekordním deficitem 367,4 mld. Kč
  Státní rozpočet skončil v minulém roce s deficitem 367,4 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek doposud rekordního roku 2009. Loňský výsledek je historicky rekordní i v relativním vyjádření vůči HDP, který zmíněný rok překonalo o dva procentní body na -6,8 %. Nicméně prosincová data pouze potvrdila trendy předchozích měsíců a na finálním obrázku hospodaření státu příliš nezměnila. Celkové příjmy klesly oproti roku 2019 o 3,1 %, zatímco výdaje narostly o 18,8 %.
• Státní zaměstnanci si příští rok polepší více než zaměstnanci soukromé sféry. To není úplně zdravé, když je stát ve stamiliardovém deficitu, vláda by měla citelněji snížit počet pracovníků „eráru“
  Většině zaměstnanců státu a veřejných služeb se od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. Průměrný hrubý plat státních zaměstnanců tak poskočí z letošních 44 200 korun na 47 190 korun. To představuje růst o 6,8 procenta. Takový vzestup platů podle všeho překročí růst mezd v soukromé neboli tržní sféře, který dle aktuální prognózy České národní banky dosáhne příští rok pouze 5,7 procenta.
• Státní zásahy zkreslují data o inflaci
  „Lidé, kteří žijí z výplaty do výplaty, se kvůli prudkému růstu cen dostávají do obtížně řešitelných situací. Někteří si začínají půjčovat na svou běžnou spotřebu, což povede k nasekání nesplatitelných dluhů. Hrozí, že se zvýší počet lidí v exekucích,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní zastupitelství oslabuje pozici Strnadova holdingu
  Komentář Radky Háčkové z agentury JEAN PIERRE: V insolvenčním řízení s ostravskými strojírnami Vítkovce Heavy Machinery došlo k posunu. Krajské státní zastupitelství v Ostravě se vyjádřilo k návrhům na odvolání dvou věřitelů z prozatímního věřitelského výboru kvůli účelovému propojení s majoritním vlastníkem VHM, holdingem Czechoslovak Group.
• Stát přijde o 10 miliard korun na dani z tabákových výrobků
  „Lafferova křivka nám říká, že zvyšování daní vede od určitého bodu k nižším daňovým výnosům. Toho si naši zákonodárci zřejmě nebyli vědomi, když zvyšovali daně na tabákové výrobky. Data totiž potvrzují, že prudké zvýšení daní snížilo daňový výběr. Letošní plán se nepodaří naplnit o 10 miliard korun a výběr spotřební daně z tabákových výrobků klesne pod úroveň loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stát se nově chystá platit nájemné za hospodské či kadeřnice. Je to dobře, mohl však být velkorysejší
  Vláda chystá další opatření na podporu podnikatelů zasažených ekonomickými důsledky opatření pro boj s šířením koronaviru. Premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že stát bude za dotčené podnikatele hradit část nájemného, a to za období od vyhlášení nouzového stavu dne 12. března až do letošního 30. června. Uleví se tak desetitisícům provozů typu hospod, malých obchodů či kadeřnictví.
• Stát si vezme z loňského zisku Lesů ČR 4,4 mld. Kč, další půl miliardu z Budvaru
  Stát si vezme z loňského zisku státního podniku Lesy ČR (LČR) 4,4 miliardy korun, další půl miliardy korun pak do státního rozpočtu odvede Budějovický Budvar. Odvody státních firem dnes schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
• Stát skupuje další a další podniky. Vytlačuje trh
  Kapitalismus tak postupně mizí. Místo toho, abychom věděli, jak to bude s budoucností energetiky, máme zde jen spekulace.
• Status pozorovatele v eurozóně by byl signál, že se s námi počítá
  Vláda ČR chce na závěr svého mandátu prosadit Česku status pozorovatele v eurozóně. Na jednání ministrů financí eurozóny by tak ráda měla i svého zástupce. Jedná se o pragmatické řešení, pokud nechceme ztratit kontakt s vývojem a máme zájem ukázat, že s námi Unie může počítat. Před volbami tím navíc naznačujeme, že dosud spíše skeptický přístup české vlády k přijetí eura se nyní mění.
• Stát už prodělal šest miliard korun jenom na protiinflačních dluhopisech vydaných loni v lednu. Půjčoval si zbytečně draze, někteří lidé na tom ale dobře vydělávají
  V pátek zveřejněná říjnová čísla k meziroční inflaci v ČR potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představuje i letos stále jeden z nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů (viz graf níže), neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
• Stát v minulém roce hospodařil se zanedbatelným deficitem
  Státní rozpočet zakončil uplynulý rok v deficitu 28,5 mld. Kč. Oproti listopadu se deficit snížil o 10,1 mld. Kč. Jedná se tak o nejhorší výsledek státního rozpočtu za poslední čtyři roky. Z historického hlediska to lze považovat za nadprůměrný výsledek hospodaření.
• Stát v únoru hospodařil s největším deficitem v historii
  Státní rozpočet hospodařil za první dva měsíce tohoto roku s deficitem 27,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 7,5 mld. Kč. Zároveň je to také nejhorší únorový výsledek v moderní historii.
• Stát vybere na windfall tax od bank jednotky miliard korun, řekl Stanjura
  Stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) jednotky miliard korun. České televizi (ČT) to večer potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně přitom loni ministerstvo odhadovalo výnos za bankovní sektor 33 miliard korun.
• Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent
  Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
• Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 12,6 pct. méně
  Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.
• Státy EU míří ke shodě na dani pro elektrárny a ropné firmy i úsporách elektřiny
  Státy Evropské unie se v pátek patrně shodnou na balíku krizových opatření proti dopadům vysokých cen energií. Ministři energetiky schválí maximální hranici příjmů elektráren a producentů fosilních paliv stejně jako povinné úspory elektřiny. Novinářům to dnes sdělil dobře informovaný unijní činitel. Debata o cenovém stropu pro plyn podle něj patrně nepřinese okamžitou shodu, Evropská komise však příští týden předloží podrobnější návrh dalšího postupu. Eurokomisařka Kadri Simsonová vyzvala k zastropování cen plynu z Ruska, které však zatím nemá většinovou podporu a zástupci vlád o něm v pátek rozhodovat nebudou.
• Státy EU o půl roku prodloužily hospodářské sankce proti Rusku
  Státy Evropské unie dnes formálně schválily půlroční prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho přístup ke krizi na východě Ukrajiny. Postihy zaměřené na banky či energetické podniky se EU rozhodla zachovat, neboť Moskva podle ní dál neplní podmínky mírové dohody z Minsku. Informovala o tom dnes Rada EU. Sankce tak budou v platnosti nejméně do konce ledna 2021.
• Státy EU podpořily synchronizaci energetické sítě s Ukrajinou, zásob mají dost
  Státy Evropské unie chtějí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavést nová společná opatření proti rostoucím cenám energie. Podporují také nouzovou synchronizaci k propojení energetické sítě EU s ukrajinskou sítí. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla francouzská ministryně Barbara Pompiliová. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v Bruselu navrhl zavedení povinných nouzových zásob plynu v rámci unie. Česko má podle něj dostatečné zásoby energií do konce této topné sezony.
• Státy EU se neshodly na řešení drahých energií, EK zváží společný nákup plynu
  Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část zemí Evropské unie v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s unijními ministry energetiky to dnes řekla eukomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se přitom navzdory volání po rychlé akci neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Zatímco některé země jako Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.