Rozbřesk: Česká vláda chce pomoci s udržením pracovních míst

Čtěte více

• Rozbřesk: Česká koruna pod 24,00 EURCZK. Co čekat dál?
  Česká koruna se včera na chvíli dostala pod psychologickou hranici 24,00 EUR/CZK a ukazuje, že na začátku roku přeladila na “překvapivě” pozitivní vlnu. Hlavním důvodem optimismu je podle nás nadále na prvním místě překvapivě teplé počasí, které v posledních dnech tlačí dolů ceny energií a výrazně snižuje pravděpodobnost dalšího vyhrocení energetické krize.
• Rozbřesk: Česká koruna reaguje pozitivně na zasedání Fedu a slabší dolar
  Dokud Fed neuvidí skutečné, a nikoliv jen prognózované zlepšení na trhu práce, tak od něj zpomalení měnové expanze nečekejte. Stejně předčasné je si myslet, že se nyní uvnitř Fedu rýsuje majorita centrálních bankéřů, která by do konce roku 2023 chtěla zvednout úrokové sazby. Tyto holubičí vzkazy, zdůrazněné na tiskovce šéfa Fedu J. Powella, nutně musely zastínit bezprecedentně pozitivní revizi makroekonomického výhledu ze strany amerických centrálních bankéřů.
• Rozbřesk: Česká koruna se drží v defenzivě, německá výrobní inflace nejvýše od roku 1974
  Česká koruna nebyla v posledních dvou týdnech schopna ocenit další nárůst domácí inflace ani novou sérii jestřábích komentářů z ČNB. Ty sice poslaly dál vzhůru krátký konec výnosové křivky - dvouletý český swap se pohybuje nad 3 % a výnosové rozpětí oproti eurovým sazbám zdolalo 3,5 procentního bodu. Česká koruna však současně s tím zařadila "zpátečku" a vrátila se nad 25,50 EUR/CZK - úroveň, kde se pohybovala před zářijovým zasedáním ČNB. To je varovné znamení, které nás pravděpodobně přinutí přehodnotit náš pozitivní výhled na korunu minimálně do konce.
• Rozbřesk: Česká koruna se snaží rozšířit zisky po silnější inflaci… Nedaří se jí ale zaútočit na 25,50 CZKEUR
  Česká koruna se po silnější inflaci pokusila rozšířit svoje zisky. Detailní pohled do čísel ovšem ukázal, že jádrová složka inflace stagnuje a za růstem jsou opět do značné míry především rychlejší potraviny. Navíc odpoledne centrální banka řekla, že říjnová inflace je v souladu s poslední prognózou centrální banky, a ta kreslí další růst sazeb až pro druhou polovinu příštího roku. Minimálně část centrálních bankéřů je ale naladěna na více jestřábí notu a mohou zvažovat další růst sazeb již na letošním prosincovém zasedání. Co je do té doby zásadní sledovat a co může změnit jejich názor?
• Rozbřesk: Česká koruna v sevření globální nejistoty a holubičí ČNB
  Česká koruna před sebou bude mít další náročný týden, který bude zarámován zasedáním ČNB. Globální trhy jsou pod velkým tlakem, a to minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, přetrvává velká nejistota ohledně dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku - to jenom podtrhlo další zhoršení indexů nákupních manažerů za měsíc září. A za druhé, nehledě na reálnou hrozbu recese si klíčové centrální banky nemohou dovolit nezvyšovat sazby. To zase připomněl v uplynulém týdnu americký Fed, který se v nejbližších kvartálech podle Jay Powella musí primárně soustředit na boj s inflací a úrokové sazby se proto v USA mohou vyšplhat v příštím roce do blízkosti 5 %.
• Rozbřesk: Česká měna pod tlakem a citlivá na zisky dolaru
  Česká koruna se ke konci uplynulého týdne opět dostala pod tlak. Důvody jsou jednoduché - na jedné straně jestřábí komunikace z amerického Fedu (globálně posilující dolar), na druhé straně holubičí komunikace z ČNB. Česká měna se tak pravděpodobně pod úrovní 24,70 EUR/CZK opět držela jen díky intervencím ČNB.
• Rozbřesk: Česká nás kritický letní týden, HDP odhalí “skutečnou” hloubku propadu
  Začíná jeden z kritických týdnů tohoto léta. Budou zveřejněny odhady HDP za druhý kvartál - pro globální ekonomiku pravděpodobně nejhorší kvartál v poválečné historii. Nepůjde sice o novou zprávu - propad hospodářství jasně předznamenala čísla z průmyslu a maloobchodu - bude ale jasno ohledně skutečné míry COVID propadu v první polovině roku. A tím pádem bude jasněji i ohledně odhadů délky návratu do normálu nebo potřeby hospodářských stimulů.
• Rozbřesk: Česká nezaměstnanost klesla na 2,8 %
  Po sérii slabších českých čísel včetně průmyslu a maloobchodu dnes přišlo opět jedno pozitivní. Trh práce si podle našich odhadů vede dál velice dobře - míra nezaměstnanosti poklesla v říjnu na 2,8 %, což je méně, než očekávaly trhy. To je dobrá zpráva pro hlavní poptávkový motor české ekonomiky v posledních kvartálech - spotřebu domácností.
• Rozbřesk: Česká nezaměstnanost na novém minimu
  Zatímco ve světě eskalují obchodní války, Německo stále více pociťuje důsledky slábnoucí čínské poptávky a automobilový průmysl ve světle nižších prodejů řeší svoji novou „zelenou“ budoucnost, v české ekonomice zůstává na první pohled vše při starém. Firmám se stále nedostávají zaměstnanci, nezaměstnanost klesá na nová minima a v ekonomice pracuje nejvyšší počet lidí v novodobé historii ČR, nejenom těch domácích.
• Rozbřesk: Česká potravinová inflace
  Spokojená s inflací už nemusí být jen ČNB, ale jak to tak vypadá i ECB. Včera potvrzená inflační data sice ukazují pokles celkové inflace v eurozóně, ale jádrové indexy vesměs všechny míří pomalu a jistě nahoru. Ať už se podíváme na inflaci bez potravin, bez energií či další subindexy, drží se tyto sledované ukazatele mírně nad jedničkou a jejich další nárůst je velmi pravděpodobný.
• Rozbřesk: Česká výrobní inflace zrychluje
  Podle včera zveřejněných údajů statistického úřadu se ceny v tuzemském průmyslu za poslední měsíc zvýšily o 1,4 % a meziročně jsou výše dokonce už o 3,3 %. Hlavním důvodem jsou nepochybně vyšší ceny ropy a ropných derivátů promítající se nejenom do vývoje cen v rafinérském, ale i v chemickém průmyslu. Není to jediný důvod, protože ceny jsou v meziročním srovnání výše ve všech oborech s výjimkou výroby potravin a těžebního průmyslu. Kromě již zmíněných rafinérií, jejichž čísla se nezveřejňují, a základní chemie se rychle zvyšují zejména ceny kovů (konkrétně u surového železa o více než 17 %) a výstupní ceny v elektrotechnickém průmyslu. A zapomenout nelze ani rychle rostoucí cenu vody.
• Rozbřesk: České a německé domácnosti již v únoru šlapaly na brzdu
  Nálada mezi českými domácnostmi před invazí nebyla nijak oslnivá - podle průzkumu ČSÚ zůstávala v únoru (před ruskou invazí) poblíž nejnižších úrovní za celé období pandemie. A březen pak zaznamenal další výrazný propad v náladě na úrovně nejnižší od roku 2012-2013, kdy bylo Česko zasaženo vleklou recesí spojenou s euro-krizí a strachem z deflace. Dnes je problém zcela opačný. Domácnosti se bojí dalšího nárůstu inflačních tlaků a poklesu reálné mzdy.
• Rozbřesk: České dluhopisy jsou nejdražší na světě
  Na světě včera nebylo dražších dluhopisů než českých (tedy trochu přesněji v případě krátkých splatností). Výnos českého dvouletého dluhopisu propadl až pod -1,06 % a dostal se dokonce pod úroveň super-nízko úročených švýcarských dluhopisů. Silný apetit po českých dluhopisech potvrdila i včerejší aukce jednoletého státního dluhopisu, kde si ministerstvo financí půjčilo za rekordně nízký úrok (-1,72 %).
• Rozbřesk: České dluhopisy se učí plavat v post-intervenčních vodách
  Tomáš Holub z ČNB se přidal k hlasům tlumícím sázky na rychlý růst úrokových sazeb v Česku. Podle jeho prezentace nelze současnou prognózu ukazující na růst úrokových sazeb od třetího kvartálu 2017 brát úplně vážně. Jedná se o modelový výstup, který měl více než cokoliv jiného sloužit jako “vodítko pro správné načasování kurzového závazku? - k prvnímu kroku k utažení měnových podmínek. I z našeho pohledu se zdá být více než jasné, že si na vyšší úrokové sazby budeme muset počkat do roku 2018. Do chvíle, kdy se usadí post-intervenční volatilita na koruně (zatím pravda nijak vysoká) a kdy se přece jen více přiblíží konec měnové expanze v eurozóně.
• Rozbřesk: České firmy si loni udržovaly solidní ziskovost
  Zatímco trhy se už v pátek dozví, jak si asi vedla eurozóna v posledním kvartále loňského roku, na první české předběžné odhady si budeme muset počkat ještě do poloviny února. Centrální banka tak nebude mít k dispozici jedno z nejvýznamnějších a pozornosti nejvíce dostávající číslo, nicméně už na začátku únorového zasedání se alespoň dozví, jak si vedlo největší tuzemské odvětví – průmysl – v závěru roku. Stěží se dá čekat, že to bude výborný nebo alespoň dobrý výsledek, a tak se nedá asi předpokládat, že by se většina v bankovní radě hned chtěla přiklonit ke zvýšení úrokových sazeb. V každém případě mají centrální bankéři už jen jeden den na to, aby své aktuální naladění odkryli prostřednictvím komentářů a možná alespoň naznačili, jakým směrem se ubírá nová prognóza ČNB, která bude zveřejněna až po zasedání.
• Rozbřesk: Českému průmyslu začal v srpnu docházet dech, počty nakažených v ČR zdolaly další rekord
  Česká ekonomika začala už na konci druhého čtvrtletí nabírat dech, avšak ten jí už v srpnu – jak ukázala včera zveřejněná čísla – začal docházet. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, ať už z pohledu podílu na přidané hodnotě nebo zaměstnanosti, meziměsíčně poklesl o necelé procento, meziročně byl níže o 5,5 %. Dá se proto říct, že poté, co se firmy po uvolnění pustily do dokončování dříve přijatých objednávek sice produkce na začátku léta rychle poskočila nahoru a poklesla i rozpracovanost výroby, avšak výrobní kapacity zůstávají dál ve větší míře nevyužity. Optimismus pro další měsíce zatím nepřidávají ani statistiky nových zakázek, které byly tentokrát meziročně nižší o téměř celou desetinu.
• Rozbřesk: České mzdy brzdí. Dopřeje omikron trhům oddych?
  České mzdy ve třetím kvartále podle očekávání zpomalily. Ovšem ne o tolik, co čekala Česká národní banka – dynamika mezd klesla z 11,3 % na 5,7 % (očekávání centrální banky 4,7 %). Vedle slabší koruny a pozitivní revize HDP to je v bankovní radě další argument pro vyšší úrokové sazby. Zvolnění mezd je důsledek postupného ukončení mimořádných příplatků ve zdravotnictví a pohled na klíčová odvětví české ekonomiky nevypadá zatím z pohledu zaměstnanců nijak špatně.
• Rozbřesk: České mzdy rozhodnou o prosincové ČNB
  První prosincový týden bude ve znamení čísel z trhu práce. Jak v Česku, tak v USA to budou poslední čísla, která mohou ovlivnit prosincové rozhodnutí centrálních bank. Zatímco v USA je poměrně jasno a trhy počítají s dalším růstem sazeb s pravděpodobností 98 %, situace v Česku zdaleka tak jednoznačná není. V našem základním scénáři počítáme s dalším růstem sazeb již v prosinci, trhy ovšem jako by v posledním týdnu začaly více váhat - sazby FRA poklesly a koruna se vrátila nad 25,50 EUR/CZK. Důvodem může být nejistota před dnešním důležitým číslem - růstem mezd za 3Q 2017.
• Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem
  Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.
• Rozbřesk: Česko čeká na HDP, pro investory je ale důležitější úspěšný přechod na chytrou karanténu
  I Česko se na konci týdne dozví, jaké jsou první reálné dozvuky epidemie v ekonomice - v pátek bude zveřejněn odhad HDP za první kvartál a podle březnových propadů průmyslu a maloobchodu se karanténní opatření v tomto měsíci již naplno zakousla do ekonomického výkonu. Počítáme s tím, že více než v sousedním Německu, kde byl náběh karanténních omezení mírnější a pomoc podnikům a domácnostem přicházela rychleji. I proto počítáme s mezikvartálním propadem mezi 3-4 %.