Rozbřesk: Česká měna pod tlakem a citlivá na zisky dolaru

Čtěte více

• Rozbřesk: Česká inflace zůstává vysoko nad cílem, co na to ČNB?
  Inflace v celé střední Evropě míří vzhůru. Již v listopadu se česká, stejně tak jako maďarská, inflace vyšplhala nad 3 %. V sousedním Polsku přinesla prosincová čísla další šokující nárůst až k 3,4 %, a tak byla velice ostře sledovaná dnešní česká čísla za prosinec. Zítra budou i ta maďarská.
• Rozbřesk: Česká koruna, aneb startuje období rychlejších zisků?
  Česká koruna v posledních dnech kvůli vyšším obavám z koronaviru zařadila zpětný chod a vrátila se do blízkosti 25,00 EUR/CZK. Jenom se potvrzuje, jak moc je dnes závislá právě na globálním sentimentu. Je však třeba rozlišit, zda jsou globální kapitálové toky pouze hybatelem volatility nebo dokáží korunu ovlivňovat trvale.
• Rozbřesk: Česká koruna atakuje 26,30 k euru. Co jí dává sílu k ziskům?
  Česká koruna se včera dostala do těsné blízkosti 26,30 EUR/CZK a atakuje post-intervenční maxima. České měně svědčí relativní klid na globálních trzích a velice nízké indikátory globálního strachu - VIX přes včerejší nárůst zůstává stále hluboko pod dlouhodobým průměrem. Současně se jí líbí i dobrá nálada na sousedním polském trhu. To vše zvyšuje trpělivost těch, kteří si vsadili na její zisky a neuvažují tak v tuto chvíli o likvidování svých pozic. Proto koruna dostává v posledních týdnech prostor k postupným ziskům, a pokud se na globální scéně neobjeví větší mraky, může jí dobrá nálada v nejbližší době vydržet.
• Rozbřesk: Česká koruna jako protiinflační faktor. Vydrží silná nehledě na akciové výprodeje?
  Česká koruna se včera opět probojovala pod 24,30 EUR/CZK, nehledě na padající akcie (Nasdaq vstoupil oficiálně do korekce) a rostoucí globální výnosy se pokouší rozšířit své novoroční zisky. A v tuto chvíli se již pohybuje na silnějších úrovních, než ukazuje poslední prognóza ČNB (24,40 EUR/CZK). Pokud se nálada neotočí, může začít pomalu hrát roli “proti-inflačního” faktoru.
• Rozbřesk: Česká koruna nejsilnější od září, co čekat dál?
  Česká koruna pokračuje dál na vítězné vlně a zpevňuje na nejsilnější úrovně od září 2018 - pod 25,60 EUR/CZK. Co stojí za náhlým úspěchem české měny? Máme se připravit na další zpevňování?
• Rozbřesk: Česká koruna pod 24,00 EURCZK. Co čekat dál?
  Česká koruna se včera na chvíli dostala pod psychologickou hranici 24,00 EUR/CZK a ukazuje, že na začátku roku přeladila na “překvapivě” pozitivní vlnu. Hlavním důvodem optimismu je podle nás nadále na prvním místě překvapivě teplé počasí, které v posledních dnech tlačí dolů ceny energií a výrazně snižuje pravděpodobnost dalšího vyhrocení energetické krize.
• Rozbřesk: Česká koruna reaguje pozitivně na zasedání Fedu a slabší dolar
  Dokud Fed neuvidí skutečné, a nikoliv jen prognózované zlepšení na trhu práce, tak od něj zpomalení měnové expanze nečekejte. Stejně předčasné je si myslet, že se nyní uvnitř Fedu rýsuje majorita centrálních bankéřů, která by do konce roku 2023 chtěla zvednout úrokové sazby. Tyto holubičí vzkazy, zdůrazněné na tiskovce šéfa Fedu J. Powella, nutně musely zastínit bezprecedentně pozitivní revizi makroekonomického výhledu ze strany amerických centrálních bankéřů.
• Rozbřesk: Česká koruna se drží v defenzivě, německá výrobní inflace nejvýše od roku 1974
  Česká koruna nebyla v posledních dvou týdnech schopna ocenit další nárůst domácí inflace ani novou sérii jestřábích komentářů z ČNB. Ty sice poslaly dál vzhůru krátký konec výnosové křivky - dvouletý český swap se pohybuje nad 3 % a výnosové rozpětí oproti eurovým sazbám zdolalo 3,5 procentního bodu. Česká koruna však současně s tím zařadila "zpátečku" a vrátila se nad 25,50 EUR/CZK - úroveň, kde se pohybovala před zářijovým zasedáním ČNB. To je varovné znamení, které nás pravděpodobně přinutí přehodnotit náš pozitivní výhled na korunu minimálně do konce.
• Rozbřesk: Česká koruna se snaží rozšířit zisky po silnější inflaci… Nedaří se jí ale zaútočit na 25,50 CZKEUR
  Česká koruna se po silnější inflaci pokusila rozšířit svoje zisky. Detailní pohled do čísel ovšem ukázal, že jádrová složka inflace stagnuje a za růstem jsou opět do značné míry především rychlejší potraviny. Navíc odpoledne centrální banka řekla, že říjnová inflace je v souladu s poslední prognózou centrální banky, a ta kreslí další růst sazeb až pro druhou polovinu příštího roku. Minimálně část centrálních bankéřů je ale naladěna na více jestřábí notu a mohou zvažovat další růst sazeb již na letošním prosincovém zasedání. Co je do té doby zásadní sledovat a co může změnit jejich názor?
• Rozbřesk: Česká koruna v sevření globální nejistoty a holubičí ČNB
  Česká koruna před sebou bude mít další náročný týden, který bude zarámován zasedáním ČNB. Globální trhy jsou pod velkým tlakem, a to minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, přetrvává velká nejistota ohledně dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku - to jenom podtrhlo další zhoršení indexů nákupních manažerů za měsíc září. A za druhé, nehledě na reálnou hrozbu recese si klíčové centrální banky nemohou dovolit nezvyšovat sazby. To zase připomněl v uplynulém týdnu americký Fed, který se v nejbližších kvartálech podle Jay Powella musí primárně soustředit na boj s inflací a úrokové sazby se proto v USA mohou vyšplhat v příštím roce do blízkosti 5 %.
• Rozbřesk: Česká nás kritický letní týden, HDP odhalí “skutečnou” hloubku propadu
  Začíná jeden z kritických týdnů tohoto léta. Budou zveřejněny odhady HDP za druhý kvartál - pro globální ekonomiku pravděpodobně nejhorší kvartál v poválečné historii. Nepůjde sice o novou zprávu - propad hospodářství jasně předznamenala čísla z průmyslu a maloobchodu - bude ale jasno ohledně skutečné míry COVID propadu v první polovině roku. A tím pádem bude jasněji i ohledně odhadů délky návratu do normálu nebo potřeby hospodářských stimulů.
• Rozbřesk: Česká nezaměstnanost klesla na 2,8 %
  Po sérii slabších českých čísel včetně průmyslu a maloobchodu dnes přišlo opět jedno pozitivní. Trh práce si podle našich odhadů vede dál velice dobře - míra nezaměstnanosti poklesla v říjnu na 2,8 %, což je méně, než očekávaly trhy. To je dobrá zpráva pro hlavní poptávkový motor české ekonomiky v posledních kvartálech - spotřebu domácností.
• Rozbřesk: Česká nezaměstnanost na novém minimu
  Zatímco ve světě eskalují obchodní války, Německo stále více pociťuje důsledky slábnoucí čínské poptávky a automobilový průmysl ve světle nižších prodejů řeší svoji novou „zelenou“ budoucnost, v české ekonomice zůstává na první pohled vše při starém. Firmám se stále nedostávají zaměstnanci, nezaměstnanost klesá na nová minima a v ekonomice pracuje nejvyšší počet lidí v novodobé historii ČR, nejenom těch domácích.
• Rozbřesk: Česká potravinová inflace
  Spokojená s inflací už nemusí být jen ČNB, ale jak to tak vypadá i ECB. Včera potvrzená inflační data sice ukazují pokles celkové inflace v eurozóně, ale jádrové indexy vesměs všechny míří pomalu a jistě nahoru. Ať už se podíváme na inflaci bez potravin, bez energií či další subindexy, drží se tyto sledované ukazatele mírně nad jedničkou a jejich další nárůst je velmi pravděpodobný.
• Rozbřesk: Česká vláda chce pomoci s udržením pracovních míst
  Česká vláda dál ladí balík ekonomické pomoci. Stát uhradí ze 100 % zaměstnavatelům výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v karanténě (zaměstnanci dostávají v takovém případě 60 % své mzdy). Pokud někdo z důvodu nařízení vlády musí provozovnu kvůli epidemii uzavřít, vláda uhradí podnikům 80 procent z náhrady mzdy (která v takovém případě dosahuje 100 % předešlé mzdy). Podrobně zde.
• Rozbřesk: Česká výrobní inflace zrychluje
  Podle včera zveřejněných údajů statistického úřadu se ceny v tuzemském průmyslu za poslední měsíc zvýšily o 1,4 % a meziročně jsou výše dokonce už o 3,3 %. Hlavním důvodem jsou nepochybně vyšší ceny ropy a ropných derivátů promítající se nejenom do vývoje cen v rafinérském, ale i v chemickém průmyslu. Není to jediný důvod, protože ceny jsou v meziročním srovnání výše ve všech oborech s výjimkou výroby potravin a těžebního průmyslu. Kromě již zmíněných rafinérií, jejichž čísla se nezveřejňují, a základní chemie se rychle zvyšují zejména ceny kovů (konkrétně u surového železa o více než 17 %) a výstupní ceny v elektrotechnickém průmyslu. A zapomenout nelze ani rychle rostoucí cenu vody.
• Rozbřesk: České a německé domácnosti již v únoru šlapaly na brzdu
  Nálada mezi českými domácnostmi před invazí nebyla nijak oslnivá - podle průzkumu ČSÚ zůstávala v únoru (před ruskou invazí) poblíž nejnižších úrovní za celé období pandemie. A březen pak zaznamenal další výrazný propad v náladě na úrovně nejnižší od roku 2012-2013, kdy bylo Česko zasaženo vleklou recesí spojenou s euro-krizí a strachem z deflace. Dnes je problém zcela opačný. Domácnosti se bojí dalšího nárůstu inflačních tlaků a poklesu reálné mzdy.
• Rozbřesk: České dluhopisy jsou nejdražší na světě
  Na světě včera nebylo dražších dluhopisů než českých (tedy trochu přesněji v případě krátkých splatností). Výnos českého dvouletého dluhopisu propadl až pod -1,06 % a dostal se dokonce pod úroveň super-nízko úročených švýcarských dluhopisů. Silný apetit po českých dluhopisech potvrdila i včerejší aukce jednoletého státního dluhopisu, kde si ministerstvo financí půjčilo za rekordně nízký úrok (-1,72 %).
• Rozbřesk: České dluhopisy se učí plavat v post-intervenčních vodách
  Tomáš Holub z ČNB se přidal k hlasům tlumícím sázky na rychlý růst úrokových sazeb v Česku. Podle jeho prezentace nelze současnou prognózu ukazující na růst úrokových sazeb od třetího kvartálu 2017 brát úplně vážně. Jedná se o modelový výstup, který měl více než cokoliv jiného sloužit jako “vodítko pro správné načasování kurzového závazku? - k prvnímu kroku k utažení měnových podmínek. I z našeho pohledu se zdá být více než jasné, že si na vyšší úrokové sazby budeme muset počkat do roku 2018. Do chvíle, kdy se usadí post-intervenční volatilita na koruně (zatím pravda nijak vysoká) a kdy se přece jen více přiblíží konec měnové expanze v eurozóně.
• Rozbřesk: České firmy si loni udržovaly solidní ziskovost
  Zatímco trhy se už v pátek dozví, jak si asi vedla eurozóna v posledním kvartále loňského roku, na první české předběžné odhady si budeme muset počkat ještě do poloviny února. Centrální banka tak nebude mít k dispozici jedno z nejvýznamnějších a pozornosti nejvíce dostávající číslo, nicméně už na začátku únorového zasedání se alespoň dozví, jak si vedlo největší tuzemské odvětví – průmysl – v závěru roku. Stěží se dá čekat, že to bude výborný nebo alespoň dobrý výsledek, a tak se nedá asi předpokládat, že by se většina v bankovní radě hned chtěla přiklonit ke zvýšení úrokových sazeb. V každém případě mají centrální bankéři už jen jeden den na to, aby své aktuální naladění odkryli prostřednictvím komentářů a možná alespoň naznačili, jakým směrem se ubírá nová prognóza ČNB, která bude zveřejněna až po zasedání.