Přijde krize? Doba optimismu světových lídrů končí, tři z deseti předpokládají pokles růstu

Čtěte více

• Přichází průlomový den pro Teslu
  Samořídící auta CEO Tesly Elon Musk zmiňoval už v roce 2016, kdy říkal, že tato technologie bude dostupná za dva roky.
• Přichází reflace v USA
  Díky zásadní politické změně se naším základním ekonomickým scénářem pro rok 2025 stává reflace americké ekonomiky.
• Přichází teď už opravdu krize? Češi v květnu v obchodech utráceli mnohem méně, než se čekalo
  Maloobchodní tržby v ČR v květnu zklamaly. Češi v obchodech utráceli mnohem méně, než se čekalo. Maloobchod bez motoristického segmentu rostl meziročně tempem pouze 2,7 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s expanzí ve výši 5,1 procenta. Některé analytické odhady dokonce předpovídaly v porovnání se skutečností více než dvojnásobný procentuální nárůst. Tržby se zahrnutím motoristického segmentu rostly v květnu meziročně tempem 2,3 procenta. Trh ovšem předpokládal opět výrazně vyšší růst, čítající rovná čtyři procenta.
• Přichází tržní korekce?
  Poslední týdny se nesly v pozitivním duchu, a to zejména po vyřešení nedávné krize kolem vzácných surovin a možných odvetných cel mezi USA a Čínou. Na tuto situaci reagovala pozitivně celá řada aktiv, včetně akcií, kdy se hlavní americký index S&P 500 dokonce přiblížil hranici 7 000 bodů, a nakonec se zastavil kolem 6 916 bodů. V posledním týdnu však začíná trh pozvolna korigovat – zklamání přineslo zasedání americké centrální banky i výsledky některých technologických společností. Jaký může být výhled? Dojde k razantnímu poklesu trhů?
• Přichází týden předstihových indikátorů
  Týden zahájí pondělní informace o únorovém americkém indexu ekonomické aktivity z dílny chicagského Fedu. Trh si od něj slibuje pokračování předchozího mírně rostoucího trendu, tedy podobný signál, jaké americká ekonomika v posledních týdnech vysílá téměř ve všech oblastech.
• Přichází zpráva společnosti Alphabet. Udrží si Google svou hegemonii v "nové době umělé inteligence"? 📈
  Technologický gigant Alphabet (GOOGL.US) dnes po skončení seance na Wall Street oznámí výsledky za 2. čtvrtletí. Trh bude věnovat pozornost vývoji umělé inteligence, ale také příjmům z reklamy (hlavní složka příjmů společnosti) a situaci v oblasti Google Cloud. Nejsilnější vliv na představy a očekávání investorů může mít otázka generativní umělé inteligence, na které Google intenzivně pracuje. Klíčová bude také situace celosvětově dominantního prohlížeče Google, který čelí rostoucí konkurenci ve vyhledávání mimo jiné ze strany Microsoft Bing a Opera (OPRA.US). Zpráva bude pro Google jednou z nejvýznamnějších za mnoho let, protože pokračují spekulace kolem toho, že konkurenční UI sníží dominanci prohlížeče Google v internetovém provozu.
• Příchod jara a progress v očkování povzbuzuje odvětví cestovního ruchu
  Od začátku pandemie je nejhůře zasaženým odvětvím bezpochyby odvětví cestovního ruchu, což táhne hlavní letecké společnosti k obchodování na vážně nízkých úrovních, což způsobuje problémy v životaschopnosti mnoha z těchto společností.
• Přijato Radou EU – okamžité platby v eurech budou v EU a zemích EHP plně dostupné
  13.3.2024 přijal Evropský parlament a Rada Evropské unie nařízení, díky němuž budou okamžité platby v eurech plně dostupné pro spotřebitele a podniky v Evropské unii a zemích Evropského hospodářského prostoru. Jelikož Crede Experto, dceřiná společnost Arbes Technologies, tento krok již delší dobu očekává, má připravené inovativní řešení pro integraci těchto plateb do již existujících bankovních core systémů.
• Přijde finanční krize v roce 2019? 9 znaků blížícího se pádu burzy
  Přehřívání trhu a slábnoucí výsledky z minulého roku jsou pro řadu analytiků předzvěstí blížící se finanční krize, či dokonce potenciálního pádu burzy.
• PŘIJDE KOLAPS JEŠTĚ LETOS? ❌ Nejdůležitější graf říká, ať se připravíme 🔥 FREE Discord TradeCZ
  Týdenní videokomentář: akcie, indexy, Forex, komodity a kryptoměny.
• Příjemné překvapení, česká ekonomika rostla v prvním čtvrtletí rychleji. Problémem jsou poměrně slabé zisky firem a jejich slabé investice
  Český statistický úřad dnes dále zpřesnil údaj o růstu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství přidalo meziročně 2,8 procenta. Dosavadní údaj přitom činil 2,6 procenta.
• Příjemné překvapení z české ekonomiky
  Navzdory kulminující pandemii a nedostatku dovážených komponent se české ekonomice dařilo i v závěru minulého roku. Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu se HDP ČR zvýšil oproti předchozímu čtvrtletí o 0,9 %, meziročně o 3,6 %. S ohledem na situaci i třeba na stávající prognózu ČNB jde o velmi dobrý výsledek, za kterým stojí na straně poptávky zahraniční obchod, na straně nabídky zase souhrnné odvětví obchodu, dopravy a HORECA.
• Příjemné překvapení z maloobchodu
  Tržby maloobchodníků v dubnu překvapivě meziměsíčně vzrostly, a to o 0,1 %. Zdražení se zatím markantněji projevilo v prodejích pohonných hmot, kde došlo v dubnu k reálnému poklesu tržeb o 2,3 %. Za potraviny se naopak utržilo o 0,4 % více, za nepotravinářské zboží o 0,3 %. Dopad vysoké inflace a nejistoty v souvislosti s dopady války na Ukrajině tak je zatím zřejmě alespoň částečně kompenzován dosavadními úsporami domácností.
• Příjemné ranní překvapení v eurozóně
  Dnes ráno nás pozitivně překvapily předběžné údaje o růstu HDP v druhém kvartálu ve Francii a Německu.
• Přijetí bitcoinu roste, protože významná změna pravidel povzbuzuje další firmy
  Aktualizovaná účetní pravidla nyní umožňují americkým společnostem přesně vykazovat zisky z hodnoty kryptoměn přímo ve svých finančních výkazech což je odklon od předchozích omezení.
• Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria
  Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
• Přijetí eura by představovalo ekvivalent výrazného rozvlnění rozpočtových pravidel. Přesto po vstupu ČR do eurozóny často volají titíž, kteří rozvolnění pravidel kritizují
  V souvislosti s kritikou vlády za zamýšlené rozvolnění rozpočtových pravidel vyvstává pozoruhodný paradox. Kabinet kritizují často titíž, kteří se jednoznačně vyslovují pro vstup do eurozóny. Přitom přijetí eura v ČR by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel, jak dokládá letošní studie portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy (viz abstrakt níže). Studie vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, což je oficiální periodikum Rakouské ekonomické asociace.
• Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením
  V Česku se vzedmula další z vln celospolečenské diskuse o přijetí eura. Nyní nastává v kontextu jiné debaty, a to té o stále hůře dostupném vlastnickém bydlení. Pikantní je, že často ti samí lidé, včetně četných politiků, kteří volají po přijetí eura, zároveň kritizují horšící se dostupnost vlastnického bydlení; přitom přijetí eura by jeho dostupnost ještě zhoršilo. Plyne to z mezinárodního odborného výzkumu.
• Přijetí eura Česku prospěje jen za „příznivého počasí“. Za současného stavu ekonomické integrace převažují nevýhody
  V posledních týdnech se opět rozvířila debata o přechodu Česka na společnou evropskou měnu. Podporovatelé věří, že zavedení eura pomůže zvýšit konkurenceschopnost českých exportérů. Za současného stavu evropské integrace je to však sporné. Ekonomická politika celé eurozóny se tříští pod vlivem dílčích zájmů jednotlivých zemí a regionů, uvádí ve svém komentáři analytik rizik společnosti Bibby Financial Services Ondřej Makeš.
• Přijetí eura neznamená lepší pozici u vyjednávacího stolu v rámci EU či eurozóny, ani silnější negociační kartu, všímá si agentura Bloomberg. Region střední a východní Evropy stále obsazuje jen zhruba 3 % klíčových funkcí EU
  Stoupenci přijetí eura v České republice s oblibou hlásají, že vstup do eurozóny by Česku zajistil silnější pozici v rámci EU či „lepší místo“ u unijního stolu – tedy silnější vyjednávací kartu. Pohled na data ovšem nic takového nedokládá. Představitelé západní části EU dominují ve 20. letech z hlediska obsazení klíčových unijních postů a funkcí ještě výrazněji než v minulém desetiletí, navzdory tomu, že se v posledních patnácti letech eurozóna významně rozšířila východním směrem. Rozrostla se po roce 2010 postupně o Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Chorvatsko a letos také o Bulharsko.