Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením

Čtěte více

• Přijde finanční krize v roce 2019? 9 znaků blížícího se pádu burzy
  Přehřívání trhu a slábnoucí výsledky z minulého roku jsou pro řadu analytiků předzvěstí blížící se finanční krize, či dokonce potenciálního pádu burzy.
• PŘIJDE KOLAPS JEŠTĚ LETOS? ❌ Nejdůležitější graf říká, ať se připravíme 🔥 FREE Discord TradeCZ
  Týdenní videokomentář: akcie, indexy, Forex, komodity a kryptoměny.
• Přijde krize? Doba optimismu světových lídrů končí, tři z deseti předpokládají pokles růstu
  Podle názoru světových CEOs se blýská na horší časy. Tři z deseti (29 %) očekávají v roce 2010 zpomalení růstu světové ekonomiky. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 2013, například v loňském roce bylo o poklesu růstu ekonomiky přesvědčeno jen 5 % CEOs. Existenční hrozby jako terorismus či klimatické změny vystřídal strach z nadměrné regulace, politické nestability, poklesu růstu HDP i nedostatku talentů pro využití dat a umělé inteligence. Vyplývá to z již 22. ročníku globálního průzkumu poradenské společnosti PwC mezi více než 1 300 generálními řediteli po celém světě. Jeho výsledky byly představeny tento týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
• Příjemné překvapení, česká ekonomika rostla v prvním čtvrtletí rychleji. Problémem jsou poměrně slabé zisky firem a jejich slabé investice
  Český statistický úřad dnes dále zpřesnil údaj o růstu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství přidalo meziročně 2,8 procenta. Dosavadní údaj přitom činil 2,6 procenta.
• Příjemné překvapení z české ekonomiky
  Navzdory kulminující pandemii a nedostatku dovážených komponent se české ekonomice dařilo i v závěru minulého roku. Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu se HDP ČR zvýšil oproti předchozímu čtvrtletí o 0,9 %, meziročně o 3,6 %. S ohledem na situaci i třeba na stávající prognózu ČNB jde o velmi dobrý výsledek, za kterým stojí na straně poptávky zahraniční obchod, na straně nabídky zase souhrnné odvětví obchodu, dopravy a HORECA.
• Příjemné překvapení z maloobchodu
  Tržby maloobchodníků v dubnu překvapivě meziměsíčně vzrostly, a to o 0,1 %. Zdražení se zatím markantněji projevilo v prodejích pohonných hmot, kde došlo v dubnu k reálnému poklesu tržeb o 2,3 %. Za potraviny se naopak utržilo o 0,4 % více, za nepotravinářské zboží o 0,3 %. Dopad vysoké inflace a nejistoty v souvislosti s dopady války na Ukrajině tak je zatím zřejmě alespoň částečně kompenzován dosavadními úsporami domácností.
• Příjemné ranní překvapení v eurozóně
  Dnes ráno nás pozitivně překvapily předběžné údaje o růstu HDP v druhém kvartálu ve Francii a Německu.
• Přijetí bitcoinu roste, protože významná změna pravidel povzbuzuje další firmy
  Aktualizovaná účetní pravidla nyní umožňují americkým společnostem přesně vykazovat zisky z hodnoty kryptoměn přímo ve svých finančních výkazech což je odklon od předchozích omezení.
• Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria
  Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
• Přijetí eura by představovalo ekvivalent výrazného rozvlnění rozpočtových pravidel. Přesto po vstupu ČR do eurozóny často volají titíž, kteří rozvolnění pravidel kritizují
  V souvislosti s kritikou vlády za zamýšlené rozvolnění rozpočtových pravidel vyvstává pozoruhodný paradox. Kabinet kritizují často titíž, kteří se jednoznačně vyslovují pro vstup do eurozóny. Přitom přijetí eura v ČR by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel, jak dokládá letošní studie portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy (viz abstrakt níže). Studie vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, což je oficiální periodikum Rakouské ekonomické asociace.
• Přijetí eura Česku prospěje jen za „příznivého počasí“. Za současného stavu ekonomické integrace převažují nevýhody
  V posledních týdnech se opět rozvířila debata o přechodu Česka na společnou evropskou měnu. Podporovatelé věří, že zavedení eura pomůže zvýšit konkurenceschopnost českých exportérů. Za současného stavu evropské integrace je to však sporné. Ekonomická politika celé eurozóny se tříští pod vlivem dílčích zájmů jednotlivých zemí a regionů, uvádí ve svém komentáři analytik rizik společnosti Bibby Financial Services Ondřej Makeš.
• Přijetí eura neznamená lepší pozici u vyjednávacího stolu v rámci EU či eurozóny, ani silnější negociační kartu, všímá si agentura Bloomberg. Region střední a východní Evropy stále obsazuje jen zhruba 3 % klíčových funkcí EU
  Stoupenci přijetí eura v České republice s oblibou hlásají, že vstup do eurozóny by Česku zajistil silnější pozici v rámci EU či „lepší místo“ u unijního stolu – tedy silnější vyjednávací kartu. Pohled na data ovšem nic takového nedokládá. Představitelé západní části EU dominují ve 20. letech z hlediska obsazení klíčových unijních postů a funkcí ještě výrazněji než v minulém desetiletí, navzdory tomu, že se v posledních patnácti letech eurozóna významně rozšířila východním směrem. Rozrostla se po roce 2010 postupně o Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Chorvatsko a letos také o Bulharsko.
• Přijetí eura? Teoreticky nejdříve v roce 2024
  Zatímco podle programů politických stran je postoj „NE“ k přijetí eura s 5 stranami v nové Sněmovně jen v mírné převaze vůči 4x „ANO“ pro přijetí eura, pak vezmeme-li v úvahu počty poslaneckých mandátů, je výsledek jednoznačný. Více než 80 % PSP obsadili poslanci stran, které přijetí eura odmítají.[1]
• Přijetí eura v Česku? Nejdříve v polovině třicátých let
  Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru důvěřuje EU 52 % Evropanů, nejvíce za posledních osmnáct let. Ještě větší důvěře se těší společná evropská měna, a to 74 %, v eurozóně dokonce 83 %. V obou případech jde o nejvyšší hodnoty za celou historii měření od roku 2004. Jinak je tomu – jako již tradičně – v Česku. Podpora eura zůstává posledních pět let setrvale nízká – v letošním roce na úrovni 31 %, proti se vyslovilo 61 % dotazovaných. To je druhá nejnižší podpora společné měny hned po Dánsku. Češi jsou skeptiky i v jiných otázkách.
• Přijetí technologií má před sebou ještě dlouhou cestu
  ADAPTACE: Akcie technologických společností tvoří 40 % indexu S&P 500. To je dvakrát více než ve zbytku světa a je to největší hnací síla dramatického 13letého překonávání mezinárodních trhů v USA. Dnešní „zimu“ technologických akcií způsobilo prudce nižší ocenění a pandemická návratnost růstu, a to si vynucuje propouštění. Z analýzy 300 000 amerických společností však vyplývá, že zavádění technologií má před sebou ještě dlouhou cestu. To je klíčová podpora pro dodavatele v oblasti robotiky, cloudu, umělé inteligence a softwaru. Navíc tlak na ocenění pravděpodobně poleví s poklesem inflace. Zavádění technologií je také velkým rozdělovatelem společností, které se potýkají s tlakem na mzdy a produktivitu.
• Přijme Argentina bitcoin jako zákonné platidlo?
  Zvolení Javiera Mileiho argentinským prezidentem vyvolalo v bitcoinové komunitě intenzivní debatu o možném přijetí BTC jako zákonného platidla. Samson Mow, generální ředitel společnosti Jan3 a klíčový hráč v oblasti přijetí Bitcoinu národními státy, nyní nabąídl zasvěcenou analýzu této záležitosti.
• Přijme Irsko záchranný balíček v řeckém stylu?
  V pátek došlo k poměrně nervóznímu obchodování s EUR v centru pozornosti. Zprávy o tom, že Ir...
• Příjmy dolů, výdaje nahoru. Rodičovství mění rozpočet od základů
  Plánování rodiny většina párů spojuje s výběrem kočárku, výbavičky a jména. Často s tím ale přichází i otázka, jak domácnost zvládne období s nižším příjmem a novými výdaji. Přitom právě finance mohou hrát v prvních měsících rodičovství zásadní roli.
• Příjmy domácností omezuje vysoká inflace
  Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. V meziročním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí činil 4,0 % po 5,7 % ve čtvrtletí třetím. Důvodem zpomalení meziročního růstu byl především efekt vysoké srovnávací základny mezd ve zdravotnictví, které byly v posledním čtvrtletí roku 2020 podpořeny prvním kolem mimořádných odměn za nasazení v době covidu. V důsledku toho zde průměrná mzda klesla meziročně o 8,1 %.
• Příjmy domácností omezuje vysoká inflace
  Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. V meziročním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí činil 4,0 % po 5,7 % ve čtvrtletí třetím. Důvodem zpomalení meziročního růstu byl především efekt vysoké srovnávací základny mezd ve zdravotnictví, které byly v posledním čtvrtletí roku 2020 podpořeny mimořádnými odměnami za nasazení v době covidu.