Co ale diverzifikace vlastně znamená? V nejširším smyslu jde o rozložení rizika, tedy rozptýlení nejistot, které jsou s investováním neoddělitelně spojené. Často se říká, že investor by neměl vsadit všechno na jednu kartu. V angličtině se používá přísloví „Don’t put all your eggs in one basket“ - a to dokonale vystihuje, jak diverzifikace funguje v praxi.
Základním principem je nepodléhat iluzi vlastní neomylnosti a snažit se riziko rozložit mezi více trhů, zemí či jednotlivých akcií. Možností, jak diverzifikovat dlouhodobé investice, existuje hned několik.
Základní způsoby diverzifikace
Diverzifikace mezi třídami aktiv
Mnoho investorů se nespoléhá jen na akcie, ale kombinuje více tříd aktiv. V jejich portfoliu najdeme kromě akcií i dluhopisy, zlato nebo nemovitosti.
Každá třída aktiv má vlastní charakteristiky, jinou míru rizika a také jiná očekávání ohledně výnosů.
● Dluhopisy v minulosti snižovaly celkový výnos, ale zároveň fungovaly jako stabilizátor a zmírňovaly kolísání portfolia.
● Akcie nabízejí největší růstový potenciál, ale také nejvyšší volatilitu.
● Zlato či reality mohou chránit v dobách nejistoty.
Jako příklad poslouží americký akciový trh v letech 2000 až 2010. Za tuto dekádu se prakticky nikam neposunul - a dokonce po deseti letech zůstával mírně v mínusu. Investor, který by však měl část portfolia v dluhopisech, mohl dosáhnout toho, že jeho celková investice klesla méně nebo se z poklesu zotavila rychleji.
Geografická diverzifikace
Další metodou je rozložení investic mezi různé regiony a země. I když jsou světové trhy v posledních desetiletích stále více propojené a korelují mezi sebou, rozdíly mezi regiony přetrvávají.
Příklad je patrný při srovnání vývoje amerických a čínských akcií v posledních letech.
● Zatímco americké trhy stabilně rostly a dosahovaly nových maxim,
● čínské akcie klesaly o desítky procent.
Investor, který by sázel pouze na Čínu, by byl i dnes pravděpodobně ve výrazné ztrátě. Ten, kdo měl portfolio rozložené i na západní trhy, se naopak mohl těšit z růstu.
Sektorová diverzifikace
Diverzifikovat lze také v rámci jedné třídy aktiv, tedy například na akciovém trhu. Investor, který se rozhodne nejít cestou širokých ETF a vybírá jednotlivé akcie, by měl dbát na to, aby jeho portfolio nebylo příliš úzké.
Pokud by například vsadil převážně na technologické akcie a trh by zažil velký výprodej, tento sektor by pravděpodobně propadl mnohem víc než průměr trhu. Investor se slabě diverzifikovaným portfoliem by tak utrpěl větší ztráty než ten, který měl zastoupené i jiné sektory, například zdravotnictví, energetiku nebo finance.
Někteří investoři proto drží desítky titulů a mají široce rozkročené portfolio. Jiní si vystačí jen s několika málo akciemi, které tvoří téměř celý jejich majetek. Optimální počet pozic je individuální, ale obecně platí, že čím je portfolio širší, tím vyšší je míra diverzifikace - a tím více se jeho výkonnost přibližuje průměrnému vývoji trhu.
Časová diverzifikace
Specifickým druhem diverzifikace je rozložení investic v čase. Přestože se o něm příliš nemluví, má velký význam.
Pro mnoho lidí je psychicky náročné vložit najednou velkou jednorázovou částku. Pokud by se trh krátce po investici propadl, hodnota celé investice by prudce klesla. Rozdělením investice na více menších částí, investovaných postupně, lze riziko zmírnit a zároveň si zajistit klidnější spaní.
Diverzifikace vs. koncentrace
Diverzifikované portfolio by mělo přinášet stabilní dlouhodobé výnosy při zachování rozumného rizika. Investování není pouze o tom dosáhnout co nejvyššího zhodnocení - klíčové je, aby šlo o udržitelný výnos spojený s přijatelnou mírou rizika. Proto by se zejména začátečníci měli soustředit na vyšší diverzifikaci.
Na druhou stranu, koncentrované portfolio se může odchýlit od vývoje trhu - a to výrazně nahoru i dolů. Jen minimum investorů dokáže díky koncentraci dlouhodobě překonávat trh. Jedním z nich je legendární Warren Buffett, který více než půl století porážel index S&P 500 průměrně o 12 % ročně.
Buffett i jiní profesionálové však tráví nesrovnatelné množství času studiem firem a díky velikosti svých investičních společností mají přístup k výhodám, které běžným drobným investorům zůstávají nedostupné.
ETF jako praktická cesta k diverzifikaci
Pro většinu investorů, kteří chtějí mít s investováním co nejméně starostí, jsou nejjednodušší cestou indexové ETF fondy. Tyto nástroje umožňují diverzifikovat jak geograficky, tak sektorově - a to v rámci jediného produktu.
● Nejoblíbenější je ETF sledující americký index S&P 500,
● existují však i ETF fondy pokrývající celý světový akciový trh.
Takové fondy často obsahují stovky až tisíce jednotlivých akcií, čímž investor získává široké zastoupení firem z různých regionů i odvětví.
Další výhodou je možnost pravidelných nákupů, které zajišťují také časovou diverzifikaci. A v dnešní době lze prostřednictvím ETF investovat nejen do akcií, ale také do zlata, stříbra, kryptoměn nebo dluhopisů.
Díky kombinaci několika různých ETF si tak lze jednoduše a levně sestavit dobře diverzifikované portfolio, které pokryje více tříd aktiv.
Každý investor si však musí najít vlastní cestu - v závislosti na délce svého investičního horizontu, vztahu k riziku a cílech, kterých chce dosáhnout.
ℹ️ Pokud se chcete o tomto tématu dozvědět více, Tomáš Vranka z XTB připravil sérii vzdělávacích videí, kde se tyto otázky podrobně probírají. Celý playlist najdete přímo na YouTube kanálu XTB:
👉Playlist na YouTube
Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.
