Strany německé vlády se dohodly na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Na tiskové konferenci to včera oznámili předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

Křesťanskodemokratická unie (CDU), její bavorská sesterská Křesťansko-sociální unie (CSU) a sociální demokracie (SPD), které tvoří německou vládu, o reformním balíku jednaly několik měsíců. O posledních sporných bodech předsedové stran - kancléř Merz, bavorský premiér Markus Söder a spolupředsedové SPD Bärbel Basová a Lars Klingbeil - vyjednávali ve středu večer. Včera výsledky rozhovorů představili veřejnosti.

"Naše země dokáže víc, naše země chce víc," řekl Merz na tiskové konferenci. Němci podle něj nyní žijí v době "velkých nejistot a velkých otázek", ve společnosti je ale podle něj zájem o reformy, které by zemi připravily na budoucí výzvy. "Zapojte se, podpořte nás teď u potřebných reforem," vyzval kancléř obyvatele Německa.

Podle Merze se koaliční strany definitivně dohodly, že přijmou všech 33 doporučení, které nedávno představila vládní důchodová komise. Už dříve řekl, že si vláda nemůže dovolit jednotlivá opatření z balíku vyjímat či odmítat, protože se vzájemně doplňují a vyvažují.

Komise navrhla mimo jiné postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 68 let v roce 2051. Lidé narození po roce 1964 mají nyní podle zákona nárok na odchod do důchodu v 67 letech. Do systému by měl také přibýt kapitálový pilíř, část příspěvků do důchodového systému by tak putovala na akciové trhy. Do povinného důchodového pilíře by měli přispívat poprvé i politici a živnostníci. Omezena by měla být možnost předčasného odchodu do důchodu bez srážek. Minimální věk odchodu do důchodu by měl být 64 let.

Už dříve se strany německé vlády dohodly na reformě zdravotnického systému, příslušné zákony už projednávají poslanci Spolkového sněmu. Včera navíc představily plán na zrušení možnosti získat neschopenku po telefonu. Tuto možnost zavedla německá vláda v roce 2023 za pandemie covidu-19. "Počet dní na neschopence je v Německu příliš vysoký," uvedl Merz.

Podstatnou částí balíku je reforma daně z příjmu, která by měla pomoci především lidem s nízkými a středními příjmy. Platit by měla začít od ledna příštího roku a podle Merze by průměrné domácnosti mělo zůstat v peněžence ročně až 600 eur (14.500 Kč) navíc. Celkově by měla reforma přijít státní kasu ročně na deset miliard eur (242 miliard Kč). Výpadek by měla financovat změna sazeb takzvané daně pro bohaté. Od ročního příjmu 250.000 eur (šest milionů Kč) a více by měla být nově 45 procent, od 280.000 eur (6,7 milionu Kč) a více 47 procent. Na zvažovaném zvýšení dědické a majetkové daně se strany nedohodly.

Cílem další části reformního balíku je odstranit přebytečnou byrokracii. Merz včera řekl, že vláda se chce soustředit na přebujelé povinnosti související s ochranou osobních dat, která často klade překážky dobrému fungování státu.

Jednotlivé zákony spojené s reformním balíkem by chtěla vláda Spolkovému sněmu předložit na podzim. Cílem je podle Merze schválit je ještě do konce tohoto roku.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Steve Eisman čeká propad britských bank
  Americký investor a podnikatel Steve Eisman, který předpověděl finanční krizi 2008, nyní sází na oslabení britského bankovního systému v důsledku vystoupení Británie z Evropské unie, napsal zpravodajský server BBC.
• Stiglitz varuje Evropu před americkým scénářem
  Americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz kritizoval plány Britů na opuštění Evropské unie a varoval Evropu před vývojem, jakým nyní procházejí Spojené státy. Společná evropská měna podle něj ztroskotala.
• Stiglitz: Vše, co Trump dělá, je nenormální. Svět čekají problémy
  Nastupující americký prezident Donald Trump ničí poválečný mezinárodní řád, nectí právní normy a nerozumí jednoduchým ekonomickým ani politickým zásadám. S novou hlavou státu stojí USA a s nimi celý svět před vážnými problémy. Řekl to americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz, kterého během návštěvy ve Švýcarsku vyzpovídal list Neue Zürcher Zeitung.
• Stimulace v eurozóně podporují ekonomiku
  Ekonomika eurozóny by měla nadále mírně oživovat díky pokračující podpoře v podobě stimulačních...
• Stocksbtc má falešnou licenci, upozorňuje MFSA
  Maltský finanční regulátor Malta Financial Services Authority (MFSA) varuje veřejnost před brokerem Stocksbtc.com, který zfalšoval svou investiční licenci. Nemá tak oprávnění nabízet své služby.
• Stoupenci brexitu prý vedou o deset procent
  Tábor odpůrců britského členství v Evropské unii podle nejnovějšího průzkumu společnosti ORB vede o deset...
• Stoupenci brexitu před referendem posilují
  Rozdíl v podpoře odchodu či setrvání Velké Británie v Evropské unii se tři týdny před hlasováním v zásadním...
• Stoupenci růstu sazeb v ČNB argumentovali malým ochlazením ekonomiky
  Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub. Kubelková a Holub původně navrhovali růst sazeb o 0,5 procentního bodu. Argumentovali především malým ochlazením ekonomiky i trhu práce a hrozbou vzniku mzdově-inflační spirály. Vyplývá to ze záznamu jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Čtyři členové bankovní rady ale podpořili zachování sazeb, základní sazba tak zůstala na sedmi procentech, kde je od loňského června.
• Strach z krachu Řecka roste
  Po neúspěchu víkendových rozhovorů mezi zadluženým Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli dnes obě...
• Strana AfD dorovnala v průzkumech unii CDU/CSU
  Strana Alternativa pro Německo (AfD) se vyrovnala konzervativní unii CDU/CSU a je spolu s ní vůbec poprvé v čele volebních preferencí. Vyplývá to z průzkumu, který včera zveřejnil deník Bild am Sonntag.
• Strany příští německé vlády podepíší koaliční smlouvu
  Deset týdnů po volbách podepíší dnes předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) koaliční smlouvu, která bude základem práce příští německé vlády. Krátce předtím SPD představí jména svých sedmi ministrů ve vládě Friedricha Merze (CDU). Večer čeká dosluhujícího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze slavnostní ceremonie, při které mu vojáci bundeswehru zahrají písně na přání.
• Strategie a equity křivka člena VIP zóny
  Finanční trhy na základě námi zveřejněných informací o institucionálních objednávkách z mezibankovního trhu nabízí příležitosti k ziskovým obchodům se zajímavým poměrem risku a zisku (RRR). Níže přinášíme náhled do obchodování z reálného účtu jednoho z klientů uzavřené VIP zóny - Forex Asistent, kde najdete veřejnosti běžně nedostupné informace o institucionálním tradingu z mezibankovního trhu a Price Action strategie, které v kombinaci s institucionálními objednávkami dosahují dlouhodobé úspěšnosti až nad 85 %.
• Strauss-Kahn byl šéfem MMF, potýkal se i se skandály
  Francouzský politik Dominique Strauss-Kahn, který se narodil 25. dubna 1949, se za svoji kariéru potýkal s mnoha skandály, kvůli kterým stanul i před soudem. Na konci 90. let byl ministrem financí, po finančním skandálu podal demisi, ale po očištění soudem se do politiky vrátil. Politik, přezdívaný DSK, se stal šéfem Mezinárodního měnového fondu (MMF), z funkce ale musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění hotelové pokojské v roce 2011 v New Yorku.
• Stres testy a evropské banky
  Dnes okolo 18 h našeho času by se měli zveřejnit výsledky stress testů evropských bank.
• Strnad dle Bloombergu tvrdí, že investoři jeho firmu CSG na burze podhodnocují
  Podnikatel Michal Strnad tvrdí, že investoři jeho zbrojařskou společnost Czechoslovak Group (CSG) podhodnocují. Říká to poté, co akcie podniku od lednového debutu na burze v Amsterodamu a Praze ztratily asi polovinu hodnoty. Strnad se v rozhovoru s agenturou Bloomberg takto veřejně vyjádřil poprvé od doby, kdy akcie CSG minulý týden dál výrazně oslabily po analýze firmy Hunterbrook.
• Strnad je díky prodeji akcií CSG nejbohatším Čechem
  Vizitka majitele holdingu Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada (33), který se po vstupu CSG na burzu nejspíš stal nejbohatším Čechem:
• Strnadova CSG vstoupila na burzu, získala tím 92,9 miliardy korun
  Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada dnes vstoupila na hlavní trh burzy v Amsterodamu. Prodejem akcií získala 3,8 miliardy eur (92,2 miliardy korun), což představuje 15,2 procenta jejího základního kapitálu. Podle analytiků to byl největší úpis akcií zbrojařské firmy vůbec. Ocenění skupiny na základě konečné nabídkové hodnoty akcií dosáhlo 25 miliard eur (607 miliard korun), když upisovací cena akcie byla 25 eur. Za první dopoledne obchodování akcie CSG posílily o 28 procent na 32 eur za akcii.
• Strnadův holding CSG nabízí na burze v Amsterodamu akcie za 3,3 mld. eur
  Holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, který se zaměřuje hlavně na zbrojní průmysl, nabízí na burze Euronext v Amsterodamu akcie za přibližně 3,3 miliardy eur (téměř 80,2 miliardy Kč). Při případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur (asi 92,3 miliardy korun). Upisovací období potrvá ode dneška do čtvrtka, přičemž začátek obchodování je plánovaný na pátek. Vyplývá to z informací na webu holdingu. Akcie jsou určené pro institucionální investory.
• Strojírenské firmy v Německu čekají kvůli narušení dodávek potíže
  Většina strojírenských firem v Německu očekává citelné až vážné problémy způsobené narušením dodavatelských řetězců. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes oznámil strojírenský svaz VDMA. V příštím roce se to podle něj projeví zpomalením růstu výroby z letošních deseti na pět procent.
• Strukturální schodek rozpočtu by měl klesnout na 1 % HDP
  Strukturální schodek státního rozpočtu a fondů by měl do roku 2028 klesnout na jedno procento hrubého domácího produktu (HDP). Předpokládá to rozpočtová strategie, kterou včera schválila vláda. Letos by podle prognózy ministerstva financí měl být strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištění o hospodářský cyklus a mimořádné vlivy, činit 1,9 procenta HDP, stejně jako loni.