Odhad: Německá ekonomika letos vzroste o 0,2 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta. Ve společném podzimním výhledu to dnes uvedlo pět předních německých hospodářských institutů. V jarní prognóze předpovídaly růst jen o 0,1 procenta. Kvůli expanzivní fiskální politice vlády kancléře Friedricha Merze by podle výzkumníků mohlo německé hospodářství v příštím roce vzrůst o 1,3 a v přespříštím o 1,4 procenta. Německo je největším obchodním partnerem České republiky.

"Německé hospodářství stojí nadále na hliněných nohách," uvedla hlavní ekonomka DIW Geraldine Danyová-Knedliková. "V nadcházejících dvou letech se sice citelně zotaví, vzhledem k přetrvávajícím strukturálním slabinám ovšem tato dynamika nebude mít dlouhého trvání," dodala.

Strany Merzovy vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - se už v březnu dohodly na vzniku zvláštních fondů na obranné výdaje a na investice do infrastruktury, které budou financované z půjček. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ve fondu na infrastrukturní investice bude 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč). Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.

Ze zvláštních fondů vyjdou podle pětice institutů impulzy, které se v německé ekonomice projeví, ale za delší dobu, než s jakou počítá rozpočet. "Půjčky slouží také k tomu, aby se (vláda) vyhnula konsolidaci, která by přitom byla potřebná," stojí ve zprávě ekonomických odborníků.

Expanzivní fiskální politika podle institutů sice podpoří hospodářské zotavení, "strukturální problémy se ale budou jen kašírovat", protože potřebné reformy k posílení hospodářské pozice Německa nejsou v dohledu. Hospodářství podle ekonomů brzdí a nadále budou brzdit ceny energií, které jsou v mezinárodním srovnání v Německu vysoké, dále vysoké jednotkové náklady práce, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a klesající konkurenceschopnost.

Oživení v následujících letech čeká podle výhledu především sektor služeb, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se projeví jen mírně. Důvodem je nadále klesající poptávka po německém zboží v zahraničí, za což mohou kromě klesající konkurenceschopnosti také vyšší cla. Export tak nebude hospodářský růst pohánět tak silně jako v minulosti.

S oživením německého hospodářství by se mohla zlepšit situace také na trhu práce. Podle institutů to spolu s rostoucími reálnými příjmy podpoří soukromou spotřebu. "Spotřebitelské ceny vzrostou ve sledovaném období předběžně o zhruba dvě procenta," uvedly instituty.

"Celkově je hospodářský vývoj v Německu vystaven značným rizikům," uvedly na závěr svého výhledu instituty. Počítají mezi ně obchodní spor Evropské unie se Spojenými státy, který má podle nich "velký potenciál eskalovat". "Německo stojí v hospodářské politice na rozcestí," dodali ekonomové z pěti ústavů.

Německé hospodářské instituty vydávají svou společnou prognózu dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Spolupracuje na ní Německý institut pro výzkum hospodářství (DIW), Institut Ifo, Kielský institut pro světové hospodářství, Leibnizův institut pro hospodářský výzkum z Halle a RWI-Leibnizův institut pro hospodářský výzkum.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Od Británie se kvůli viru izolují další země, i Polsko či Kanada
  Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt. Saúdská Arábie mezitím pozastavila mezinárodní lety na týden, zatímco Izrael zakázal vstup cestujícím z Británie s výjimkou izraelských občanů. Izraelci přilétající z Británie musí podstoupit dvoutýdenní karanténu.
• Odbyt koncernu Volkswagen loni klesl o sedm procent, více než předloni
  Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen loni navzdory lepšímu druhému čtvrtletí klesl o sedm procent na 8,3 milionu vozů. Propad je hlubší než v předchozím roce, kdy se odbyt snížil na desetileté minimum. Volkswagen dnes zároveň uvedl, že si udržel pozici předního evropského výrobce elektromobilů s bateriemi. Odbyt čistě elektrických vozů meziročně vzrostl o 26 procent.
• Od července bude novým guvernérem ČNB Aleš Michl, chce stabilitu sazeb
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června prezident musí jmenovat ještě tři členy bankovní rady, a tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky.
• Od čtvrtka v obchodu mezi EU a Kanadou padají celní bariéry
  Od čtvrtka začne v prozatímním režimu platit rozsáhlá hospodářská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou označovaná jako CETA. Ročně by měla pro evropské firmy například představovat 590 milionů eur (skoro 16 miliard Kč) úspor na zrušených celních poplatcích. Plně začne smlouva platit poté, co ji ratifikují všechny členské státy unie a europarlament.
• Od ECB se čeká holubičí rétorika
  Evropská centrální banka (ECB) má na čtvrtek v plánu další měnové zasedání. Analytici z Credit Agricole...
• Od ECB se čeká snížení úroků na minimum
  Od zítřejšího zasedání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) čekají finanční trhy...
• Odhad Goldman Sachs srazil cenu ropy
  Ceny ropy opět výrazně klesají a dnes je srazily prudce snížené cenové odhady banky Goldman Sachs...
• Odhad inflace v Německu zůstal na 0,8 %
  Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala...
• Odhad: Meziroční inflace v ČR zpomalila na 2,7 pct
  Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu, kdy dosáhla svého letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhad, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zvolnění inflace na 2,7 procenta očekávali. Její konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
• Odhad MF: Cla by letos zpomalila ekonomiku ČR o 0,4 procenta
  Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom včera informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová cla ohlásil americký prezident Donald Trump minulý týden, mají vstoupit v platnost od 1. srpna.
• Odhad: Ruská invaze na Ukrajinu může snížit světový HDP o 0,5 až jedno procento
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco, který má ČTK k dispozici.
• Odhad škody v Pásmu Gazy je 18,5 miliardy USD
  Pásmo Gazy za první čtyři měsíce izraelského bombardování utrpělo škody na kritické infrastruktuře ve výši zhruba 18,5 miliardy dolarů (435 miliard Kč), odhadují Světová banka a OSN ve včera zveřejněné zprávě. Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října.
• Odhady: Konzervativci přesvědčivě vyhráli volby, mají většinu
  Předčasné parlamentní volby v Británii vyhrála včera Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. Podle odhadů výsledků, které zveřejnily stanice BBC, ITV a Sky News, získala vládní strana v Dolní sněmovně přesvědčivou absolutní většinu. Británie by tak mohla na konci ledna opustit Evropskou unii.
• Odhady počítají s posilováním koruny
  Česká ekonomika v následujících letech poroste tempem kolem 2,6 procenta ročně, v roce 2020 by pak měl růst zpomalit na 2,4 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 19 tuzemských odborných institucí. Letos i příští rok by podle materiálu měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu vlády i domácností. Zároveň odhady počítají s posilováním koruny až pod hranici 25 korun za euro.
• Odhady výsledků voleb ve Francii poslaly euro vzhůru
  Údaje agentury Reuters před otevřením forexového trhu v Asii signalizují nárůst eura vůči americkému dolaru na čtyřtýdenní maximum 1,0900 EUR/USD z pátečního závěru 1,0726 EUR/USD. Jednotná evropská měna tak reaguje na odhady výsledků prvního kola prezidentských voleb ve Francii, podle kterých zvítězil centristický kandidát Emmanuel Macron.
• Odhlasovat brexit byla chyba, ale ne katastrofa, řekl Cameron
  To, že Britové předloni souhlasili s odchodem Spojeného království z Evropské unie, byla sice chyba, nebyla to ale katastrofa. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to včera v soukromém rozhovoru řekl bývalý britský premiér David Cameron. Situace se podle něj ukázala být "méně zlou, než jsme si původně mysleli".
• Odchod Británie by byl pro EU katastrofou
  Odchod Británie z Evropské unie by byl pro Brusel katastrofou. V rozhovoru pro včerejší vydání rakouského...
• Odchod Katalánska podle tří čtvrtin šéfů firem poškodí ekonomiku
  Hnutí za odtržení Katalánska může podle téměř tří čtvrtin šéfů španělských firem ohrozit domácí ekonomiku. Ukázal to průzkum konzultační firmy Deloitte, který včera zveřejnil list El País. Katalánská regionální vláda plánuje referendum o oddělení hospodářsky silného regionu od Španělska na 1. října, třebaže španělské soudy označily tuto akci za neústavní.
• Odchod Řecka z eurozóny by byl riskantní
  Bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer včera důrazně varoval před případným vyloučením či...
• Odchod Řecka z eurozóny by německé banky příliš nezasáhl
  Případné vystoupení Řecka z eurozóny by německý bankovní systém příliš zasáhnout nemělo, protože úvěrová...