Odhad MF: Cla by letos zpomalila ekonomiku ČR o 0,4 procenta

Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom včera informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová cla ohlásil americký prezident Donald Trump minulý týden, mají vstoupit v platnost od 1. srpna.

Vývoz do USA představuje necelá tři procenta z celkového českého exportu. Podle Stanjury by ale Česko bylo zasaženo přes evropské partnery, kteří odebírají české zboží a komponenty. "Do USA přitom každoročně míří až 20 procent unijního exportu, po němž by v důsledku zdražení po zavedení cel klesla poptávka," uvedl Stanjura. Odhad ministerstva o zpomalení ekonomiky označil za velmi konzervativní.

Členské státy Evropské unie považují hrozbu třicetiprocentních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa za absolutně nepřijatelnou. Po včerejším jednání v Bruselu to uvedl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič zopakoval, že EU dál prosazuje vyjednané řešení a využije k jednání každého dne až do 1. srpna, kdy by avizovaná cla měla začít platit. Trump včera prohlásil, že je před vstupem nových cel v platnost připravený s Evropskou unií jednat.

"Negativní dopad cel se určitě neprojeví okamžitě a stále je prostor pro evropské lídry najít s americkou administrativou řešení, které neskončí s minusovým součtem jako celní válka," napsal Stanjura.

Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do včerejška. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale o víkendu oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna.

Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Odborník: Bitcoin nenahradí oficiální měnu
  Digitální měna bitcoin by v budoucnosti neměla nahradit oficiální měnu, ale stane se součástí měnového systému. Běžné peníze ztratí své privilegované postavení. Na mezinárodní konferenci AMEC Global Summit to dnes řekl odborník na kryptoměnu Jakub Jedlinský z Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle něj se některé tradiční měny přesunou i do decentralizovaných databází (tzv. blockchain), které uchovávají neustále se rozšiřující počet záznamů a u kryptoměn slouží jako účetní kniha.
• Odbory vyjednaly německým zaměstnancům v kovoprůmyslu vyšší mzdy
  Německá odborová organizace IG Metall vyjednala zaměstnancům kovodělného a elektrárenského průmyslu v klíčové spolkové zemi růst mezd na příští dva roky v úhrnu o více než osm procent, což bere v úvahu vysokou inflaci v zemi. Největší německý odborový svaz to uvedl ve svém dnešním sdělení. Prospěch z pilotní dohody bude mít na 3,9 milionu lidí.
• Od Británie se kvůli viru izolují další země, i Polsko či Kanada
  Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt. Saúdská Arábie mezitím pozastavila mezinárodní lety na týden, zatímco Izrael zakázal vstup cestujícím z Británie s výjimkou izraelských občanů. Izraelci přilétající z Británie musí podstoupit dvoutýdenní karanténu.
• Odbyt koncernu Volkswagen loni klesl o sedm procent, více než předloni
  Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen loni navzdory lepšímu druhému čtvrtletí klesl o sedm procent na 8,3 milionu vozů. Propad je hlubší než v předchozím roce, kdy se odbyt snížil na desetileté minimum. Volkswagen dnes zároveň uvedl, že si udržel pozici předního evropského výrobce elektromobilů s bateriemi. Odbyt čistě elektrických vozů meziročně vzrostl o 26 procent.
• Od července bude novým guvernérem ČNB Aleš Michl, chce stabilitu sazeb
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června prezident musí jmenovat ještě tři členy bankovní rady, a tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky.
• Od čtvrtka v obchodu mezi EU a Kanadou padají celní bariéry
  Od čtvrtka začne v prozatímním režimu platit rozsáhlá hospodářská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou označovaná jako CETA. Ročně by měla pro evropské firmy například představovat 590 milionů eur (skoro 16 miliard Kč) úspor na zrušených celních poplatcích. Plně začne smlouva platit poté, co ji ratifikují všechny členské státy unie a europarlament.
• Od ECB se čeká holubičí rétorika
  Evropská centrální banka (ECB) má na čtvrtek v plánu další měnové zasedání. Analytici z Credit Agricole...
• Od ECB se čeká snížení úroků na minimum
  Od zítřejšího zasedání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) čekají finanční trhy...
• Odhad Goldman Sachs srazil cenu ropy
  Ceny ropy opět výrazně klesají a dnes je srazily prudce snížené cenové odhady banky Goldman Sachs...
• Odhad inflace v Německu zůstal na 0,8 %
  Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala...
• Odhad: Ruská invaze na Ukrajinu může snížit světový HDP o 0,5 až jedno procento
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco, který má ČTK k dispozici.
• Odhad škody v Pásmu Gazy je 18,5 miliardy USD
  Pásmo Gazy za první čtyři měsíce izraelského bombardování utrpělo škody na kritické infrastruktuře ve výši zhruba 18,5 miliardy dolarů (435 miliard Kč), odhadují Světová banka a OSN ve včera zveřejněné zprávě. Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října.
• Odhady: Konzervativci přesvědčivě vyhráli volby, mají většinu
  Předčasné parlamentní volby v Británii vyhrála včera Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. Podle odhadů výsledků, které zveřejnily stanice BBC, ITV a Sky News, získala vládní strana v Dolní sněmovně přesvědčivou absolutní většinu. Británie by tak mohla na konci ledna opustit Evropskou unii.
• Odhady počítají s posilováním koruny
  Česká ekonomika v následujících letech poroste tempem kolem 2,6 procenta ročně, v roce 2020 by pak měl růst zpomalit na 2,4 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 19 tuzemských odborných institucí. Letos i příští rok by podle materiálu měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu vlády i domácností. Zároveň odhady počítají s posilováním koruny až pod hranici 25 korun za euro.
• Odhady výsledků voleb ve Francii poslaly euro vzhůru
  Údaje agentury Reuters před otevřením forexového trhu v Asii signalizují nárůst eura vůči americkému dolaru na čtyřtýdenní maximum 1,0900 EUR/USD z pátečního závěru 1,0726 EUR/USD. Jednotná evropská měna tak reaguje na odhady výsledků prvního kola prezidentských voleb ve Francii, podle kterých zvítězil centristický kandidát Emmanuel Macron.
• Odhlasovat brexit byla chyba, ale ne katastrofa, řekl Cameron
  To, že Britové předloni souhlasili s odchodem Spojeného království z Evropské unie, byla sice chyba, nebyla to ale katastrofa. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to včera v soukromém rozhovoru řekl bývalý britský premiér David Cameron. Situace se podle něj ukázala být "méně zlou, než jsme si původně mysleli".
• Odchod Británie by byl pro EU katastrofou
  Odchod Británie z Evropské unie by byl pro Brusel katastrofou. V rozhovoru pro včerejší vydání rakouského...
• Odchod Katalánska podle tří čtvrtin šéfů firem poškodí ekonomiku
  Hnutí za odtržení Katalánska může podle téměř tří čtvrtin šéfů španělských firem ohrozit domácí ekonomiku. Ukázal to průzkum konzultační firmy Deloitte, který včera zveřejnil list El País. Katalánská regionální vláda plánuje referendum o oddělení hospodářsky silného regionu od Španělska na 1. října, třebaže španělské soudy označily tuto akci za neústavní.
• Odchod Řecka z eurozóny by byl riskantní
  Bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer včera důrazně varoval před případným vyloučením či...
• Odchod Řecka z eurozóny by německé banky příliš nezasáhl
  Případné vystoupení Řecka z eurozóny by německý bankovní systém příliš zasáhnout nemělo, protože úvěrová...