Mastercard: Ekonomika ČR by měla v příštím roce růst o 2,2 procenta

Česká ekonomika by měla v příštím roce patřit k nejrychleji rostoucím v Evropě. Podle nové prognózy Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard vzroste český hrubý domácí produkt v roce 2026 o 2,2 procenta. To je více než v případě Německa či Rakouska a zhruba na úrovni dalších zemí střední a východní Evropy.

Oživení očekává institut napříč regionem střední a východní Evropy, zatímco jádro eurozóny bude podle odhadů růst pomalejším tempem. Německo by si v roce 2026 mělo polepšit o 1,2 procenta, Rakousko o 0,9 procenta a Švýcarsko o 0,7 procenta. Mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky by se měly zařadit zejména Polsko s očekávaným růstem o 3,4 procenta, Bulharsko s 3,3 procenta a Švédsko s 2,6 procenta.

Prognóza pro eurozónu jako celek počítá s růstem o 1,2 procenta, ke kterému by měly přispět nižší úrokové sazby, klesající inflace, stabilní spotřebitelská poptávka a podpůrná fiskální politika. Průměrná inflace v Evropě by měla v roce 2026 zpomalit na 1,8 procenta, a to zejména v důsledku poklesu cen energií, posílení eura a levnějších dovozů z pevninské Číny. Globální ekonomika by podle odhadů institutu měla v roce 2026 mírně zpomalit tempo růstu na 3,1 procenta.

"Evropská ekonomika v roce 2026 poroste stabilním tempem. Podpoří ji v tom nižší inflace, nižší úrokové míry a odolný trh práce. Zároveň se však růst bude lišit podle fiskální odvahy. Fiskální expanze pomůže Německu k urychlení růstu, zatímco v zemích, kde zůstane opatrná, bude tempo růstu střídmější, například ve Francii, Itálii nebo Velké Británii. Výkon ekonomik na jihu kontinentu a ve střední a východní Evropě zůstane stabilní,” uvedla hlavní ekonomka institutu Natalia Lechmanova.

I přes silné základní parametry zůstávají spotřebitelé spíše opatrní. Jsou ochotní utrácet více za potraviny a další drobnější výdaje, ale odkládají větší nákupy, jako je například drahý nábytek nebo elektronika. Kategorie menších výdajů zahrnují oblečení, kosmetiku, diskontní zboží, zábavu jak v podobě digitální, tak i mimo domov, pozemní cestování a útraty v restauracích.

"Spotřebitelé v Evropě zůstávají mnozí spíše opatrní a pečlivě si vybírají, za co utrácet. Upřednostňují zážitky a spíše drobnější výdaje, čímž přispívají k odolné domácí poptávce. Malé a střední podniky pokračují ve své digitalizaci a proměňují tak sektor retailu v celém regionu. Využívání umělé inteligence se přesouvá od experimentování k plné produkční integraci, což zvyšuje produktivitu a růst. Tyto trendy ukazují na odolnou a nadále se vyvíjející evropskou ekonomiku,“ upozornila Lechmanova.

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt zvýší podle výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK o dvě až 2,5 procenta. Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností.

Zdroj: Reuters, ČTK, Mastercard

Čtěte více

• Markit: Britský průmysl v červenci klesl
  Aktivita v britském zpracovatelském průmyslu klesla v červenci nejrychleji za více než tři roky. Ukázaly to dnešní...
• Markit: Ekonomice eurozóny hrozí pokles
  Podnikatelská aktivita v eurozóně rostla v listopadu pomaleji, než se původně předpokládalo. Vyplývá to...
• Markit: Německý průmysl v září klesl
  Aktivita v německém zpracovatelském průmyslu v září poprvé po 15 měsících klesla. Ukázaly to konečné...
• Markit: Podnikatelská aktivita v Německu po šesti letech klesla
  Podnikatelská aktivita v Německu v září poprvé za více než šest let klesla, v celé eurozóně se pak její růst téměř zastavil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit a které výrazně zaostaly za očekáváním analytiků.
• Markit: Pokles ekonomické aktivity v eurozóně zpomalil
  Pokles ekonomické aktivity v eurozóně v červnu zpomalil, hospodářské oživení však brzdí slabé zakázky...
• Markit: Průmyslová aktivita v USA roste
  Aktivita v americkém zpracovatelském průmyslu rostla tento měsíc nečekaně rychle a její tempo se dostalo...
• Markit: Výroba amerických továren klesla
  Celková aktivita zpracovatelského sektoru Spojených států v říjnu rostla nejpomalejším tempem za...
• Marshallův plán postavil na nohy západní Evropu, pomohl i USA
  Hlavní údaje o americkém zákonu o zahraniční pomoci, jehož součástí byl Marshallův plán, který byl zveřejněn před 75 lety, 5. června 1947:
• Má Řecko stále naději na dohodu?
  Jednání s Řeckem o jeho záchraně před bankrotem a odchodem z eurozóny lze kdykoli obnovit. Řekli to...
• Mastercard a Nexo vydají společně první platební kartu krytou kryptoměnami
  Švýcarská kryptoměnová společnost Nexo a americký vydavatel platebních karet Mastercard se spojily a vydávají společnou platební kartu. Jako první na světě bude kryta kryptoměnami. Společnost Nexo to uvedla na svém webu. Firmy reagují na rostoucí rozšířenost a oblibu digitálních aktiv, napsala agentura Reuters.
• Mastercard: Ekonomika ČR v příštím roce zrychlí na 2,6 procenta
  Česká ekonomika v příštím roce zrychlí růst na 2,6 procenta, což bude jedno z nejrychlejších temp ve středoevropském prostoru a silnější růst než v eurozóně. Odhad zveřejnil Institut pro ekonomiku společnosti Mastercard. K růstu v Česku podle něj přispějí i maloobchodní tržby, které by měly v roce 2025 stoupnout o 3,9 procenta. Predikce fondu zhruba odpovídá listopadovým odhadům českých institucí, ministerstvo financí předpokládá v příštím roce růst české ekonomiky o 2,5 procenta a Česká národní banka o 2,4 procenta.
• Mastercard se přidá k boji proti neregulovaným brokerům
  Světové platební společnosti Mastercard a VISA se chtějí podílet na boji proti neregulovaným brokerům. Společnost Mastercard uvedla, že někteří brokeři binárních opcí poškozují značku této společnosti.
• Má to americký dolar spočítané?
  Americký dolar prý bude během příštích 25 let jako rezervní měna nahrazen.
• Mayová bude v Bruselu dále jednat o vztazích s EU
  Následující týden bude pro budoucnost Británie klíčový, řekla dnes v rozhovoru s televizí Sky News britská premiérka Theresa Mayová. Londýn podle ní nepodepíše část brexitové smlouvy věnované výstupu z unie, dokud se s EU nedohodne na budoucích vztazích. O těch se chystá Mayová jednat příští týden v Bruselu. Britská premiérka také uvedla, že podle jejích informací jí v tuto chvíli nehrozí hlasování o vyslovení nedůvěry jako lídryni strany.
• Mayová dnes oznámila razantní odchod země z EU
  Britská premiérka Theresa Mayová dnes oznámila záměr dosáhnout takzvaného tvrdého brexitu, tedy nekompromisního odchodu země z Evropské unie. Londýn ve společenství neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství. Hodlá vystoupit z jednotného trhu a z dalších unijních struktur, včetně soudního systému. Chce mít kontrolu na přílivem lidí z unijních zemí a hodlá s EU uzavřít zcela novou celní dohodu.
• Mayová hovořila se španělským premiérem kvůli Gibraltaru
  Španělská vláda je podle premiéra Pedra Sáncheze rozhořčena, že návrh dohody o rozluce Spojeného království a Evropské unie neoznačuje záležitost britského Gibraltaru za výlučnou věc mezi Londýnem a Madridem. Sánchez proto podle agentury AP varoval, že Španělsku nepodpoří dohodu, pokud nebude příslušně upravena. Britská premiérka Theresa Mayová ve středu večer Sánchezovi telefonovala a ujistila ho, že má zájem na takové dohodě, který se bude vztahovat nejen na Británii, ale i na Gibratlar a britská zámořská území, napsala dnes agentura Reuters.
• Mayová chce mít obchodní dohodu s EU
  Británie si přeje mít po brexitu "odvážnou a ambiciózní" obchodní dohodu s Evropskou unií. Prohlásila to dnes na ekonomickém fóru v Davosu britská premiérka Theresa Mayová. Oznámila přitom, že v očekávání dohody s unií Británie již začala vyjednávat své budoucí obchodní vztahy i s Novým Zélandem, Austrálií a Indií.
• Mayová: Irská pojistka by komplikovala uzavírání obchodních dohod
  Zavedení nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes irskou hranici by pro Británii přineslo jistá omezení v souvislosti s uzavíráním obchodních dohod po odchodu z Evropské unie. Před poslanci to včera připustila britská premiérka Theresa Mayová. Zároveň uvedla, že na víkendovém summitu G20 ujistila amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti vytvoření nové britsko-americké obchodní dohody.
• Mayová jednoznačně odmítá celní unii s EU po brexitu
  Britská premiérka Theresa Mayová kategoricky odmítá jakýkoli druh celní unie s EU po brexitu. Informují o tom dnes s odvoláním na vládní kruhy britská média po několikadenních spekulacích, že by Londýn mohl usilovat o částečné zachování celní unie.
• Mayová kvůli brexitu čelí doma odporu, setká se s Junckerem
  Britská premiérka Theresa Mayová čelí kvůli dohodě o brexitu rozkolu v britském parlamentu, kde se proti ní může postavit jak část poslanců její Konzervativní strany, tak koaliční partneři ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Ministerská předsedkyně nicméně pokračuje v jednáních s Evropskou unií a dnes bude s šéfem Evropské komise mluvit o vznikající politické deklaraci o budoucnosti vzájemných vztahů Londýna a Bruselu. Tu by spolu s připravenou dohodou o brexitu měli v neděli schválit šéfové států a vlád ostatních 27 zemí unie na mimořádném summitu.