Rostoucí bankovní vklady

06.09.2026 V Česku se mimořádně rozšířil argument, podle nějž by přijetí eura přineslo státu výraznou úsporu na obsluze veřejného dluhu. Úroky z českého dluhu jsou totiž obecně vyšší než v řadě zemí eurozóny. Samotnou výši úrokové sazby ovšem nelze posuzovat ve vakuu. Ekonomicky podstatné je také to, jak velký dluh daná země nashromáždila a kolik nakonec na jeho obsluhu skutečně vydává.

12.09.2024 Publikace obsahuje aktuální makroekonomickou prognózu Raiffeisenbank.

04.11.2021 Banky reagují na zvyšování úrokových sazeb České národní banky vyšším úročením vkladových produktů, výrazněji si ovšem polepší jen ti střadatelé, kteří jsou ochotni se zavázat k časové fixaci, a využít tak termínovaných produktů. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici. V nejbližší době podle ní bez investování i nadále nepůjde dosáhnout reálného zhodnocení vkladů. Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zvýšení základní repo sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, nejvíce od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici.

05.01.2017 Hodnota finančního majetku německých domácností loni vzrostla o téměř 230 miliard na více než 5,7 bilionu eur (154 bilionů Kč), tedy asi o čtyři procenta. Vyplývá to ze studie společnosti DZ Bank. Údaje zahrnují například hotovost, bankovní vklady či peníze vložené do investičních fondů a akcií.

25.09.2026 Bitcoin a ethereum opět posílily a blíží se k plnohodnotnému růstovému trendu. Stále nelze přesně určit důvody tohoto prudkého růstu digitálních aktiv, ačkoli vše se samozřejmě nakonec odvíjí od nabídky a poptávky. Poptávka vzrostla a ceny krypto aktiv ji následovaly. Je však těžké zpětně říci, proč se poptávka zvýšila. Zajímavé je, že dvě poslední významné události pro svět kryptoměn byly negativní. Centrální banky (zejména Federální rezervní systém) začaly zpřísňovat měnovou politiku, což zvyšuje poptávku po bezpečných aktivech, jako jsou bankovní vklady a státní dluhopisy. Návrh zákona Clarity Act, který měl regulovat investice do digitálních aktiv v USA, opět neprošel Kongresem. Logicky by tak trh s kryptoměnami měl spíše klesat, než aby předvedl nový explozivní růst. Jak jsme však již dříve varovali, prudké růsty cen (tzv. pumpy) nepotřebují důvody a neřídí se žádnou logikou.

12.01.2026 Sezóna zveřejňování finančních výsledků amerických bank právě začíná a první zprávy přicházejí od největších bank. Po mimořádně silném roce 2025, kdy bankovní sektor dosáhl téměř historických rekordů v ziscích a tržbách, vstupují trhy do tohoto období s vysokými očekáváními a ostrým zaměřením na detaily. Minulý rok ukázal, že banky mohou úspěšně kombinovat několik příznivých faktorů současně. Silná investiční bankovní činnost a poradenské služby zvýšily výnosy z poplatků, zatímco rostoucí počet fúzí a akvizic a vysoké objemy obchodů vedly k růstu tržeb. Čisté úrokové výnosy (NII), tedy rozdíl mezi úroky z úvěrů a náklady na vklady, zůstaly stabilní a poskytly pevný základ pro provozní výkonnost.

14.11.2025 Poslední týden přinesl do světa kryptoměn výbušnou kombinaci geopolitiky, centrálních bankovních experimentů a výrazné volatility u vybraných altcoinů. Ukázalo se, že digitální aktiva už nejsou jen technickou záležitostí, ale stávají se důležitým nástrojem mezinárodního tlaku a státních zásahů. V této rekapitulaci se zaměříme na čtyři klíčová témata, která během týdne ovlivnila jak mediální prostor, tak i samotné trhy. Probereme velkou krádež bitcoinů z poolu LuBian, experiment České národní banky, prudký pohyb ceny Zcash (ZEC) a politickoprávní debatu kolem omilostnění CZ.

03.03.2026 Rozšíření digitálních měn označovaných jako stablecoiny by mohlo v eurozóně oslabit účinnost měnové politiky, odčerpat vklady z bank a snížit poskytování úvěrů v reálné ekonomice. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB).

07.10.2022 Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden pět členů, zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v první polovině roku kvůli rostoucí inflaci.

08.06.2026 Zdá se, že k tomuto poklesu přispělo několik faktorů, včetně pokračujících odlivů kapitálu ze spotových bitcoinových ETF, likvidace pákových dlouhých pozic na perpetual futures a celkového zhoršení tržního sentimentu.