Inflace v OECD vystoupila na 3,3 procenta, zvyšuje se nejvíce od roku 2008

Míra inflace v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v dubnu vystoupila na 3,3 procenta z březnové hodnoty 2,4 procenta, a zaznamenala tak nejvýraznější vzestup od globální finanční krize z roku 2008. Ceny se rychle zvyšují nejen v nejvyspělejších zemích, ale i jinde. Citelně k tomu přispívá zdražování energií.

Ceny se ale zvyšují, i když se neberou v úvahu kolísavější ceny energií a čerstvých potravin. Pokud by se tyto produkty z výpočtů odebraly, i tak se inflace v dubnu zvýšila na 2,4 procenta z březnových 1,8 procenta.

Vyšší inflace se objevuje spolu s tím, jak se ekonomiky zotavují z pandemického šoku a jak postupný návrat k normálu zvyšuje poptávku. Tento vývoj se odráží i v politice centrálních bank, z nichž některé uvažují o zmírnění stimulačních opatření nebo dokonce o zvýšení úrokových sazeb. Mezi nimi je i Česká národní banka (ČNB), jejíž guvernér Jiří Rusnok nevyloučil, že v České republice by se mohly základní úroky zvýšit už tento měsíc, případně v srpnu.

Růst cen je špatná zpráva pro každého, kdo má pevný příjem, tedy bez pohyblivé složky, která reaguje na inflaci. Týká se to zpravidla většiny zaměstnanců. Ekonomové se shodují, že růst cen bude pokračovat, nejsou ale zajedno v tom, zda je růst cen přechodná záležitost, která odezní, až se ekonomiky a spotřebitelé přizpůsobí životu po pandemii, anebo zda nynější růst cen signalizuje začátek vytrvalého trendu s citelnými dopady na zaměstnance i firmy.

Napříč zeměmi OECD se ale ceny zvyšují nerovnoměrně. Například ve Spojených státech míra inflace v dubnu vystoupila na 4,2 z březnové hodnoty 2,6 procenta, zatímco v sousední Kanadě byla v dubnu 3,4 procenta, kam se zvýšila z 2,2 procenta v březnu. V Evropě byl růst méně výrazný - v Británii inflace v dubnu vystoupila na 1,6 procenta, v Německu na dvě procenta, ve Francii na 1,2 procenta, v Itálii na 1,1 procenta, ale například v České republice na 3,1 procenta.

Je ale zřejmé, že růst cen pokračuje. Rychlý růst cen energií například způsobil, že inflace v eurozóně v květnu vystoupila na dvě procenta, a je tedy nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V dubnu byla na 1,6 procenta.

OECD má 38 členů, mezi nimiž je i Česká republika a Slovensko. Organizace nyní očekává, že prudký růst inflace do konce letošního roku poleví, mimo jiné díky tomu, že se k normálu vrátí dodavatelské řetězce a výrobní kapacity narušené pandemií. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí je kvůli dopadům pandemie covidu-19 stále bez práce, ekonomové OECD nepředpokládají, že se objeví tlak na růst mezd a následný další růst inflace. A to ani navzdory tomu, že v některých odvětvích je nedostatek pracovní síly.

Následující měsíce ale mohou být pro další vývoj inflace zásadní. Jednou z obav je, že inflační očekávání - mezi podniky i spotřebiteli - se výrazně zvyšují, například ve Spojených státech. Po desetiletích mírné inflace už lidé neočekávají, že ceny zůstanou pod kontrolou, napsal server CNN. Takové změny v chování se mohou promítnout do začarovaného kruhu, kdy výrobci budou více vyrábět na sklad a spotřebitelé více nakupovat v naději, že tak ušetří na nákladech a zboží využijí až později. Právě to ale inflaci povzbudí ještě více.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNN

Čtěte více

• Inflace v Německu zůstala na 0,1 procenta
  Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu se v červenci ustálilo. Podle údajů harmonizovaných...
• Inflace v Německu zůstala na 0,7 %
  Inflace v Německu zůstala v listopadu na říjnové hodnotě, která byla nejvyšší za dva roky. Podle údajů harmonizovaných s výpočty Evropské unie spotřebitelské ceny v listopadu ve srovnání se stejným měsícem loni vzrostly o 0,7 procenta, tedy stejným tempem jako v říjnu. Předběžné údaje, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad, ukazují, že cenové tlaky jsou stále slabé navzdory ekonomickému oživení a mimořádně uvolněné měnové politice Evropské centrální banky (ECB).
• Inflace v Německu zůstala na 0,7 procenta
  Meziroční míra inflace v Německu v listopadu podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie zůstala na 0,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl německý statistický úřad, a potvrdil tak předběžné údaje zveřejněné zhruba před dvěma týdny.
• Inflace v Německu zůstala na 0,8 procenta
  Meziroční inflace v Německu zůstala v srpnu na červencovém tempu 0,8 procenta, a přetrvala tak na...
• Inflace v Německu zůstala na 0,8 procenta
  Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala...
• Inflace v Německu zůstala na 1,3 procenta
  Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie v červnu zůstalo na květnových 1,3 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Inflace v největší evropské ekonomice tak zůstává vzdálena cíli Evropské centrální banky (ECB) a podporuje rozhodnutí banky nezvyšovat v nadcházejícím roce úrokové sazby.
• Inflace v Německu zůstala na 1,7 procenta
  Spotřebitelské ceny v Německu se v únoru meziročně zvýšily o 1,7 procenta, což je stejné tempo jako v lednu. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie, které dnes zveřejnil německý statistický úřad. Inflace tak třetí měsíc za sebou zůstala pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).
• Inflace v Německu zůstala na 1,8 %
  Meziroční míra inflace v Německu v září podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie zůstala na 1,8 procenta, kde byla i v předchozím měsíci. V konečné zprávě to dnes potvrdil německý statistický úřad. Beze změn zůstaly také údaje neharmonizované, kdy roční inflace zůstala rovněž na 1,8 procenta.
• Inflace v Německu zůstala v říjnu na dvou procentech
  Míra inflace v Německu podle prvního rychlého odhadu zůstala v říjnu na zářijových dvou procentech.
• Inflace v Německu zůstala v září na 0,8 %
  Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala...
• Inflace v Polsku bude podle šéfa centrální banky pokračovat v rychlém poklesu
  Inflace v Polsku bude pokračovat v rychlém poklesu. Předpověděl to dnes podle agentury PAP guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. V únoru se polská inflace vyšplhala až na 18,4 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 26 let. Od té doby se však snižuje a v květnu sestoupila na roční minimum 13 procent.
• Inflace v Polsku dál zpomaluje, dostala se na 2,8 procenta
  Míra inflace v Polsku v únoru podle předběžných údajů zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,7 procenta, oznámil dnes polský statistický úřad. Je to výraznější pokles, než se čekalo. Meziměsíčně pak ceny vzrostly o 0,3 procenta proti růstu o 0,4 procenta v předchozím měsíci.
• Inflace v Polsku poprvé od loňského února sestoupila pod deset procent
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v září zpomalil na 8,2 procenta ze srpnových 10,1 procenta. Inflace se tak dostala pod desetiprocentní hranici poprvé od loňského února. Vyplývá to z dnešního rychlého odhadu polského statistického úřadu. Polský premiér Mateusz Morawiecki po zveřejnění statistických údajů uvedl, že do konce roku by inflace mohla klesnout pod šest procent a že polská centrální banka by mohla přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb.
• Inflace v Polsku se dál zvyšuje, v únoru vzrostla na 18,4 procenta
  Míra inflace v Polsku v únoru vzrostla na 18,4 procenta z lednové hodnoty 16,6 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil polský statistický úřad. Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński uvedl, že navzdory pokračujícímu růstu spotřebitelských cen je další zvýšení úrokových sazeb nepravděpodobné. Základní úrok je v Polsku na 6,75 procenta.
• Inflace v Polsku stoupla na 15,6 procenta, je nejvyšší za čtvrt století
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v květnu zrychlil na 15,6 procenta ze 13,9 procenta v dubnu. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni za čtvrt století. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil polský statistický úřad. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v červnu zvýšily o 1,5 procenta.
• Inflace v Polsku v červnu vystoupila na 15,5 z květnových 13,9 procenta
  Meziroční míra inflace v Polsku v červnu vystoupila na 15,5 z květnových 13,9 procenta. V konečné zprávě to dnes uvedl polský statistický úřad, který v rychlém odhadu uváděl inflaci 15,6 procenta.
• Inflace v Polsku v dubnu klesla na 14,7 procenta, nejníže od loňského května
  Meziroční míra inflace v Polsku v dubnu sestoupila na 14,7 procenta z březnových 16,1 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil polský statistický úřad. Inflace tak klesla druhý měsíc za sebou a dostala se na nejnižší úroveň od loňského května.
• Inflace v Polsku vystoupila na 8,6 procenta, je nejvyšší za více než 20 let
  Míra inflace v Polsku v prosinci pokračovala v růstu a dostala se na 8,6 procenta - nejvýše za více než 20 let. Proti listopadu ceny vzrostly o 0,9 procenta, oznámil dnes ve svém rychlém odhadu polský statistický úřad. Výsledek překonal odhady analytiků, kteří počítali s mírnějším růstem. Inflace v Polsku je tak nejvyšší ze všech zemí Visegrádské skupiny (V4), kam patří ještě Česká republika, Maďarsko a Slovensko.
• Inflace v Polsku vystoupila na 9,2 procenta, hospodářský růst zpomalil
  Míra inflace v Polsku v lednu vystoupila na 9,2 procenta, a dostala se tak nejvýše za více než 20 let. Oznámil to dnes polský statistický úřad. Ten rovněž uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů zvolnil růst proti předchozím třem měsícům na 1,7 procenta z tempa 2,3 procenta ve třetím čtvrtletí.
• Inflace v prosinci byla pod odhadem ČNB kvůli regulaci cen energií
  Inflace v prosinci byla o 3,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména regulované ceny energií, bez započítání takzvaného úsporného tarifu by byla inflace 19,3 procenta, nikoli 15,8 procenta, jak dnes vykázal Český statistický úřad (ČSÚ), upozornil ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Výrazně pomaleji, než centrální banka očekávala, rostly v prosinci ceny pohonných hmot. Rychlejší bylo naopak zdražování potravin.