Trumpův celní maraton už se táhne prakticky rok, republikánský prezident s ním začal po opětovném návratu do Bílého domu. Největší sadu cel uvalil na státy loni v dubnu, také v dalších měsících ale pokračoval v obchodním zastrašování zemí po celé planetě.
Že se něco takového nelíbí státům, na která cla míří, je logické. Cla však narážejí také v USA. Tariffy ovlivňují zakázky amerických firem a ženou růst ceny zboží. Některé společnosti společně s vybranými americkými státy napadly Trumpovu celní válku u soudu. Kritici cel argumentují, že takové zásahy do obchodu může schvalovat pouze Kongres a prezident na ně nemá pravomoc.
Nižší soudy postupně rozhodly o tom, že Trump meze překračuje. Případ má teď na stole Nejvyšší soud USA. Ten měl rozhodnout už minulý týden, ale nakonec se verdikt zase posunul. Dopředu se totiž neví, které případy bude Nejvyšší soud v daný den zrovna projednávat. Každopádně se čeká, že by mohl rozhodnout o clech už tento týden. Potenciálně v úterý.
Pokud soud vyslyší podniky a postaví se proti clům, vypukne chaos. S největší pravděpodobností by to způsobilo zvýšenou volatilitu na trzích, protože nikdo nebude vědět, co se bude dít dál. Americká administrativa ostatně už dala najevo, že se obává, že by musela firmám v takovém případě platit odškodnění.
Ministr financí Scott Bessent se domnívá, že soud cla nezvrátí. Investoři to vidí jinak, na predikční platformě Polymarket předpovídají, že šance, že soud rozhodne ve prospěch administrativy, je pouze 31 procent.
Trumpův tým by i v případě pro něj negativního verdiktu zřejmě hledal jiné cesty, jak cla dál aplikovat. To by vedlo k další erozi právního pořádku v USA a napětí na Wall Street – tam totiž nejvíc ze všeho nesnáší, když nevědí, na čem jsou.
Filip Kalčák
