Analytici: Komodity v poslední době zlevňují, přesto letos výrazně zdražily

Ceny komodit na světových trzích jsou sice výrazně vyšší než počátkem roku, nyní však kvůli silnějšímu dolaru a obavám z recese některé z nich klesají. Pšenice je tak od začátku roku už jen o šest procent dražší. Ropa je letos dražší o 36 procent a plyn o 163 procent, zatímco kvůli ekonomickému zpomalení výrazně klesla cena dřeva. Cena zlata je od začátku roku téměř beze změny. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytli analytici ke konci července.

"Během července jsme se na komoditních trzích dočkali pokračování ve stabilizaci, která začala již v červnu. Zajímavé poklesy jsme viděli na zemědělských komoditách jako kukuřici, bavlně, palmovém oleji nebo řezivu. Klesaly také některé energetické komodity včetně ropy. Další desítky procent pak opět přidaly ceny plynu," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek.

Ceny ropy podle něj znatelně klesly poté, co Čína zavedla další restrikce pohybu a investoři zároveň začínají počítat s variantou recese. "Ta by mohla výrazně zpomalit ekonomickou expanzi a tím pádem také poptávku po ropě. Cena severomořské ropy Brent od začátku roku vzrostla ze 74,72 dolaru o 36 procent na 101,60 dolaru za barel," uvedl Hájek.

Pro Evropu je však podle něj mnohem více zásadní cena plynu, která jen v červenci vzrostla o dalších více jak 30 procent. "Důvodem byly obavy z úplného zastavení toků z Ruska. Dodávky do Německa přes Nord Stream 1 skutečně výrazně slábnou i po plánované údržbě turbíny," řekl Hájek.

Kombinace silnějšího amerického dolaru, obav z recese a uvolnění napětí kolem dodávek z Ruska a Ukrajiny, pomohly podle něj naopak k poklesu cen některých zemědělských komodit. "V dalších měsících by měl podobný trend pokračovat, ale v důsledku nižší averze k riziku na finančních trzích by mohl oslabovat výrazněji také americký dolar. To by mohlo ceny komodit udržet výše," uvedl analytik.

Výrazný nárůst hypotečních sazeb, cen stavebního materiálu a práce podle něj dostává pod tlak celý sektor stavebnictví. Ve Spojených státech se používá ke konstrukci rodinných domů především řezivo, jehož cena na americké burze od začátku roku klesla o 39,2 procenta.

"Cena zlata za prvních sedm měsíců letošního roku klesla o 1,6 procenta na 1770 dolarů za troyskou unci, což odpovídá 42.550 Kč. V korunovém vyjádření zlato o 7,5 procenta posílilo. Stříbro oslabilo o 11 procent na 20,36 dolarů za unci. Palladium od začátku roku posílilo o pětinu na 2191 dolarů, platina naopak o pět procent oslabila na 904 dolarů," upozornil analytik společnost Golden Gate Pavel Ryba.

Cena zlata podle něj letos více kolísá, což je způsobeno zejména vypuknutím války na Ukrajině a rekordně posilujícím dolarem. "V první obchodní den tohoto roku se cena pohybovala okolo 1810 dolarů za unci, vrcholu dosáhla po vypuknutí války na Ukrajině, kdy atakovala 2080 dolarů. Když opadl prvotní strach z agrese, začalo zlato oslabovat. Jeho cenu tlačil níže zejména posilující americký dolar," dodal.

Vývoj ceny zlata (1hodinový graf - H1):

Vývoj ceny stříbra (1hodinový graf - H1):

Vývoj ceny platiny (1hodinový graf - H1):

Vývoj ceny palladia (1hodinový graf - H1):

Vývoj ceny pšenice (1hodinový graf - H1):

Vývoj ceny ropy WTI (1hodinový graf - H1):

Vývoj ceny zemního plynu (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, XTB, Golden Gate, MT4

Čtěte více

• Analytici: Inflace může vystoupat až k 15 procentům kolem poloviny roku
  Inflace zřejmě nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent. Vrchol lze přitom očekávat kolem poloviny roku. Po zbytek roku ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstane i tak dvouciferný. Ke dvěma procentům by se mohla inflace přiblížit nejdříve v polovině příštího roku. Navíc dnešní data jsou zároveň impulzem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o březnové inflaci.
• Analytici: Inflace potvrdila, že konec intervencí byl správný
  Údaje o březnové inflaci podle analytiků oslovených ČTK potvrzují, že rozhodnutí ČNB ukončit kurzový závazek minulý týden bylo správné. Inflace by podle většiny ekonomů měla v dalších měsících zůstat nad dvěma procenty, její růst ale bude brzdit posilování koruny. Proto také podle nich centrální banka nemusí spěchat se zvyšováním úrokových sazeb.
• Analytici: Inflace se může ve zbytku roku blížit tříprocentní hranici
  Meziroční inflace zůstane i ve zbytku roku nad dvouprocentním cílem centrální banky a může atakovat tříprocentní hranici. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Na očekávání růstu sazeb ČNB se podle nich nic nemění. Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, tempo růstu tak ve srovnání s květnem zpomalilo o 0,1 bodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Největší vliv na zdražování měly ceny aut a pohonných hmot.
• Analytici: Inflace v dalších měsících překoná 10 pct, víc poleví v polovině roku
  Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
• Analytici: Inflace v prosinci klesla rychleji díky zlevnění potravin
  Meziroční inflace se v prosinci snížila víc, než očekával trh, když dosáhla 6,9 procenta. Přispělo k tomu především zlevnění potravin, jejichž ceny meziročně klesly poprvé v loňském roce, upozorňují analytici, které ČTK oslovila. V letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží mezi 2,6 a 3,5 procenta proti loňským 10,7 procenta. Rozhodující budou údaje z ledna, kdy se obvykle mění většina ceníků.
• Analytici: Inflace v říjnu kvůli statistickým vlivům vzrostla nad osm procent
  Meziroční inflace v říjnu po osmi měsících poklesu vzrostla a bude se pohybovat mezi osmi a devíti procenty po zářijových 6,9 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Důvod růstu inflace je ale podle nich čistě statistický, protože Český statistický úřad (ČSÚ) loni započítal vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny, které letos působit nebude. Meziměsíčně se v říjnu ceny podle analytiků téměř nezměnily. ČSÚ zveřejní hodnotu říjnové inflace v pátek.
• Analytici: Inflace zatím zůstane vyšší, ČNB reagovat nebude
  Inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne, důvodem bude mimo jiné letošní zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Od poloviny roku by ovšem již inflace mohla začít postupně klesat zpět ke dvěma procentům. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich nebude muset ČNB na nynější vysokou inflaci reagovat v únoru zvýšením úrokových sazeb, protože stále přetrvávají rizika spojená s negativním vývojem v zahraničí. Centrální banka navíc změnou sazeb reaguje na situaci, kterou očekává zhruba za jeden až 1,5 roku a aktuální inflaci tak již ovlivnit nemůže, vyplývá z vyjádření ekonomů.
• Analytici: Johnsonova dohoda je ekonomicky horší než ta od Mayové
  Nová dohoda o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie sjednaná premiérem Borisem Johnsonem je podle analytiků pro růst britské ekonomiky méně příznivá než dohoda jeho předchůdkyně Theresy Mayové. Uvedla to včera agentura Bloomberg.
• Analytici jsou před jednáním ČNB rozděleni, část čeká první pokles sazeb
  Názory analytiků na postoj bankovní rady České národní banky (ČNB) k nastavení úrokových sazeb se rozcházejí. Část odborníků oslovených ČTK předpokládá, že rada ve čtvrtek zahájí cyklus snižování základní úrokové sazby jejím poklesem o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta. Další ale upozorňuji na makroekonomická rizika a očekávají v listopadu ještě stabilitu sazeb, první krok směrem k nižším sazbám podle nich přijde později. Guvernér ČNB Aleš Michl v říjnu v debatě se studenty ve Zlíně nevyloučil žádnou možnost při rozhodování bankovní rady.
• Analytici komentují řecké dluhopisy
  Vítězství levicové strany SYRIZA v řeckých parlamentních volbách nepovede i přes ostrou předvolební rétoriku nakonec podle analytiků oslovených ČTK k výraznějším změnám v řeckém dluhopisovém programu. Ekonomové spíše očekávají kompromisní dohodu v podobě prodloužení splatnosti nebo snížení úroků u řeckého dluhu. Stejně tak je nyní podle analytiků mimo jiné nepravděpodobný odchod Řecka z eurozóny.
• Analytici: Konflikt na Blízkém východě může oslabit korunu a zdražit ropu
  Ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě mohou pocítit i Češi, zejména oslabením kurzu české měny a zdražením pohonných hmot. Uvedli to ekonomové, které ČTK oslovila. Dopad na českou ekonomiku bude podle nich záviset především na dalším vývoji konfliktu.
• Analytici: Koronavirus je pro finanční trhy perfektní černá labuť
  Koronavirus je pro finanční trhy perfektní černá labuť. Nejistota a neznámo je totiž pro trhy to nejhorší, vysvětlují analytici současné nevídané propady akcií a jejich rozkolísanost v uplynulých týdnech. Krokům centrálních bank k uklidnění situace zatím podle nich trhy příliš nevěří. Vyplývá to z dnešní ankety ČTK mezi analytiky.
• Analytici: Koronavirus stáhne italskou ekonomiku do recese
  Italská ekonomika se podle analytiků kvůli negativním hospodářským dopadům epidemie nového typu koronaviru téměř jistě dostane do recese. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se přitom již v posledních třech měsících loňského roku snížil o 0,3 procenta.
• Analytici: Koruna bude i nadále pod tlakem
  Česká koruna bude mít příští rok s blížícím se koncem režimu forexových intervencí tendenci posilovat..
• Analytici: Koruna by během 12 měsíců mohla zpevnit o tři procenta
  Česká koruna by během příštích 12 měsíců mohla vůči euru postupně zpevnit o více než tři procenta a dostat se na 25,13 Kč za euro. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi analytiky provedla agentura Reuters. Koruna by si tak měla vést lépe než například polský zlotý či maďarský forint.
• Analytici: Koruna by měla v roce 2024 mírně oslabit kvůli snižování sazeb ČNB
  Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 Kč za euro, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
• Analytici: Koruna by při eskalaci konfliktu mohla oslabit až k 28 Kč/EUR
  Česká koruna by mohla v případě eskalace konfliktu na Ukrajině nebo v případě úplného přerušení dodávek surovin z Ruska oslabit až k 28 korunám za euro. V takovém případě by ale bylo možné očekávat intervence České národní banky. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Krátkodobě by nyní koruna mohla zřejmě svoje ztráty z předchozích dnů korigovat, ale v delším časovém období je proti jejímu posilování geopolitická situace. Řada investorů kvůli riziku začíná v takovém případě stahovat své investice z regionálních měn.
• Analytici: Koruna by v příštích měsících měla oslabit o několik desítek haléřů
  Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků, které oslovila ČTK. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
• Analytici: Koruna je nejsilnější od února hlavně díky vývoji na světových trzích
  Za posílením koruny k euru i dolaru na nejsilnější úrovně od letošního února je především vývoj na světových trzích a změna přístupu investorů k rizikovějším aktivům, mezi které řadí i českou měnu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Další vývoj koruny bude podle nich záviset na krocích centrálních bank v EU a USA. Pokračující posilování české měny spíše čekat nelze, uvedli.
• Analytici: Koruna letos oslabila k euru i dolaru
  Česká měna v letošním prvním čtvrtletí vůči oběma hlavním světovým měnám výrazně oslabila. K euru klesla z kurzu 24,70 koruny k aktuálním 25,30 koruny za euro, což odpovídá ztrátě 2,5 procenta. K dolaru propadla o 4,5 procenta z 22,50 koruny na 23,50 koruny za dolar. ČTK to řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.