Rozbřesk: Globální výprodeje dluhopisů pokračují…

Čtěte více

• Rozbřesk: Gazprom brnká Evropě na nervy “vyšší mocí”
  Píše se rok 2018 a americký prezident Donald Trump na půdě OSN hřímá, že se Německo může stát totálně závislé na ruských energetických zdrojích, pokud okamžitě nezmění kurz. V sále poslouchá německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas, který na Trumpova reaguje pobaveným úsměvem.
• Rozbřesk: Geopolitické napětí lehce pokleslo, akcie se snaží o pozitivní obrat
  Včera během dne sice geopolitické napětí pokleslo s tím, jak ruský prezident Putin stáhl část vojsk od ukrajinských hranic. Americký prezident Biden však současně varoval, že se může jednat o taktický manévr a že invaze Rusů na Ukrajinu zůstává dál ve hře. Zopakoval, že v takovém případě Amerika (a spojenci) zavedou vůči Rusku tvrdé sankce a Američané se budou muset připravit na “ještě vyšší” ceny energií.
• Rozbřesk: Geopolitické napětí roste, americké akcie zažily nejhorší den roku 2022
  Americké akcie včera zažily nejhorší výprodej v roce 2022 - Dow Jones ztratil 1,8 %, zatímco S&P500 2,1 %. Důvod je jasný, eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou a rostoucí pravděpodobnost ozbrojeného střetu. Jak už jsme tento týden psali, historicky geopolitické napětí americké akciové indexy spíše poškodilo krátkodobě a vytvářelo “příležitosti k nákupu” - propady trhů v průměrné délce tří týdnů s průměrným návratem zpět také okolo tří týdnů.
• Rozbřesk: Globální akcie i korunu povzbudil pokles inflačních očekávání i americký maloobchod
  Na globálních trzích bylo přes veškerou nejistotu v pátek opět o něco veseleji. Částečně je to díky silnějším ziskům řady amerických firem za třetí kvartál. Hlavním překvapením byl však silný výsledek maloobchodu za měsíc září (růst o 0,7 % oproti očekávanému poklesu plus pozitivní revize za srpen), a to i v jádrových složkách, které přímo vstupují do HDP.
• Rozbřesk: Globální dluh nezadržitelně roste, doplatí na něj rozvíjející se ekonomiky?
  Růst míry globálního zadlužení opět nabírá na síle. Jen za první kvartál tohoto roku vzrostl dle dat washingtonského Institutu pro mezinárodní finance (IIF) globální dluh o 8 bilionů dolarů, což je nejrychlejší tempo od začátku roku 2016. Aktuálně se tak absolutní výše globálního dluhu pohybuje na rekordní úrovni 247 bilionů dolarů, což představuje 318 % světového hrubého domácího produktu. Jaké mohou být důsledky takto rapidní úvěrové expanze?
• Rozbřesk: Globální dluh znovu na vzestupu
  Zatímco minulý rok se nesl ve znamení stagnace globálního zadlužení, včera zveřejněná data washingtonského Institutu pro mezinárodní finance (IIF) potvrzují návrat růstového trendu. Jen za první čtvrtletí roku 2019 totiž vzrostl globální dluh o tři biliony dolarů celkem na 247 bilionů dolarů, což představuje téměř 320 procent světového hrubého domácího produktu.
• Rozbřesk: Globální ekonomika se synchronizovaně přehřívá, úroky přesto zůstávají nízko
  Globální ekonomika vstoupila do nového roku podle prvních indicií velmi úspěšně. Svědčí o tom především indexy podnikatelských nálad (PMI či ISM) zveřejněné v prvních dnech roku. Ty se dále vylepšují nejen v USA či eurozóně, ale třeba také u nás či našich sousedů v Polsku.
• Rozbřesk – Globální inflace na vzestupu, co čekat dál?
  Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let.
• Rozbřesk: Globální optimismus přeje i koruně, ale vybízí k opatrnosti
  Po vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských volbách jako by před sebou trhy přestaly vidět jakákoliv výraznější rizika. A svým způsobem mají pravdu. Ekonomika eurozóny i Spojených států může dál těžit z dobrého výkonu pracovního trhu a domácí poptávky. V Evropě se navíc může s ústupem politického napětí více rozjet investiční aktivita.
• Rozbřesk: Globální výprask dluhopisů se rozjíždí
  Vládní dluhopisy konečně dostávají nakládačku, kterou řada investorů a analytiků slibuje roky a ona stále nepřichází. Jinak řečeno úrokové sazby se u nás i ve světě posunují vzhůru, přičemž v průběhu září jakoby se vše urychlilo. Jen pro zajímavost, od 8. září ztratil “bezpečný? český vládní dluhopis na ceně více než dvě a půl procenta.
• Rozbřesk: Globální výprodej na trzích vládních dluhopisů pokračuje a sazby jdou nahoru
  Blížící se konec devizových intervencí poznamenal český finanční trh nejen rekordní likviditou, kterou vyráběla ČNB svými devizovými intervencemi, ale poznamenal i dění na tuzemském dluhopisovém trhu. Na něj se vrhli zahraniční investoři, kteří hledali příležitost pro uložení korun, které získali právě v rámci intervenčního boje ČNB, a začali skupovat stále větší díl státních dluhopisů.
• Rozbřesk: Google a strach z klesajících marží
  Špatné výsledky Googlu jako by nečekaně přerušily jinak velice dobrou výsledkovou sezónu v USA. Hlavní pozornost trhů se soustředila na překvapivě slabé tržby technologického gigantu a stranou zůstala otázka setrvale klesajících marží - ty poklesly meziročně z 25 % na 18 %. Jsou to přitom právě vysoké marže, které jsou podle nedávné (inspirativní) studie Bridgewater klíčové pro udržení současných valuací amerických akcií. Pokud by se měl zlomit více než dvacetiletý trend nárůstu marží na americkém trhu a ty se začaly z okolí 20 % vracet k historickým průměrům, jsou americké akcie pravděpodobně příliš drahé.
• Rozbřesk: Guvernér Rusnok počítá s růstem sazeb až na přelomu roku
  Guvernér ČNB Jiří Rusnok dnes v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdil, že zvýšení úrokových sazeb zatím není na pořadu dne. Současná prognóza ČNB počítá s jejím růstem již v průběhu třetího kvartálu tohoto roku, je to ale modelový výstup. Guvernér místo toho opatrně odhaduje první růst úroků spíše na konec roku 2017 nebo začátek roku 2018. Důvodů pro opatrnost je řada.
• Rozbřesk: Guvernér Rusnok se bojí o hospodářský růst, koruna na lokálních maximech
  Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině “...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu. Inflace bude sice v první polovině roku výrazně vyšší, měla by ale tak jako tak začít klesat a hlavním problémem bude slabý růst české ekonomiky. Domácnosti zasažené inflací a poklesem reálných mezd budou opatrné a řada firem bude kvůli výpadkům subdodávek z Ukrajiny a Ruska řešit nové potíže ve výrobě (oceláři, automotive). Co to tedy znamená pro další politiku ČNB?
• Rozbřesk: G20 neskončila fiaskem, ale závěry jsou příliš obecné
  Světová ekonomika stále zažívá velice příznivé časy. Přesto zasedání G20 připomínalo ostrou diplomatickou bitvu, kde se válčí o každé slovo. Na rozdíl od krizových let po pádu Lehman Brothers, kdy na setkáních panovala kooperativní nálada, je teď jakákoliv dohoda složitější a nová prohlášení čím dál obecnější. O víkendu se zástupci G20 sice dohodli na tom, že Světová obchodní organizace (WTO) potřebuje reformu. Už ale nikde není psáno jakým směrem. Rozdíly mezi postojem EU, která si přeje zachování a prohlubování systému “multilaterálního obchodního řádu”, a Spojenými státy, které věří, že bilaterálně vyjednané obchodní dohody jsou pro ně prospěšnější, jsou příliš hluboké na to, aby mohla panovat byť jen obecná shoda na tom, jakým směrem WTO reformovat. Rozdíly mezi EU a USA také otupují společný transatlantický tlak na Čínu. S tou vedou svoji obchodní válku USA v zásadě po vlastní ose, zatímco ze společného prohlášení G20 vypadla jakákoliv kritika Číny za nekalé obchodní praktiky nebo za nadměrné kapacity v ocelářském průmyslu.
• Rozbřesk: Historická prohra Theresy Mayové, na co budou trhy citlivé?
  Ne, které zaznělo v britském parlamentu při hlasování o brexitu bylo hodně silné. Theresa Mayová prohrála poměrem 432 ku 202 s tím, že proti bylo i 118 poslanců vlastní strany. Libra přitom relativně dobře držela pozice a během včerejška nakonec ztráty smazala. Jde v prvé řadě pravděpodobně o pozitivní reakci na pokračování vládní koalice Theresy Mayové - dnes večer bude sice čelit hlasování o důvěře, ale zdá se, že bude mít dostatečnou podporu. To je dobrá zpráva, protože nové volby by dohodu o brexitu v termínu prakticky vylučovaly.
• Rozbřesk: Hlasy pro brzký růst sazeb v ČR sílí, Fed svou prognózu představí dnes
  Týden před zasedáním bankovní rady začíná být téměř jisté, že hlasy pro červnové zvýšení úrokových sazeb nebude vůbec těžké najít. Už čtyři centrální bankéři se vyjádřili ve smyslu brzkého zvýšení sazeb a pouze jeden pro vyčkávání. Jednání tak zřejmě bude do poslední chvíle napínavé a výsledek nejistý.
• Rozbřesk: Hlavní obětí obchodních válek je Německo
  Tento týden nastartoval lepším výsledkem čínských podnikatelských nálad PMI. To jen potvrzuje, že hlavní obětí současného nárůstu geopolitického napětí nejsou ani Čína ani Spojené státy, ale Německo. Tam index PMI v průmyslu v září spadl na nejnižší úrovně od roku 2009 a finální čísla tento týden to jen potvrdí. Ekonomika USA je na první pohled z velkých hráčů nejodolnější, ovšem i tam index ISM v průmyslu spadl v posledním měsíci překvapivě pod klíčovou hodnotu 50 bodů. I proto tento týden budou v centru pozornosti vedle slušných čísel z amerického trhu práce právě čerstvé výsledky nálad z průmyslu.
• Rozbřesk: Hlavní událostí týdne bude zasedání bankovní rady ČNB
  Hlavní událostí tohoto týdne bude pro český finanční trh nepochybně zasedání bankovní rady ČNB. Série jestřábích komentářů dala jasně najevo, jaký je asi většinový postoj centrálních bankéřů, takže čtvrtprocentní navýšení sazeb by ani tentokrát nemělo nikoho překvapit. Nelze však vyloučit, že i tentokrát padne návrh na ještě rychlejší navýšení repo sazby, který nejspíš nezíská dostatečnou podporu. Pro finanční trhy bude zajímavý nejenom výsledek jednání, ale i nová prognóza, jejíž horizont se posune až na konec roku 2023 a ukáže se tak, s jakou rychlostí by se asi ČNB mohla (podle jejího modelu) dostávat k neutrální tříprocentní hranici, o které mluvil v polovině července viceguvernér Mora.
• Rozbřesk: Hlavní úkolem staronového polského prezidenta je udržení štědrého penězovodu z EU
  Zachování stávajícího stavu v Polsku - tedy alespoň do roku 2023. Tak by se dal stručně shrnout výsledek druhého kola prezidentských voleb v Polsku, kterého proběhlo o víkendu a v nichž těsně obhájil svůj post dosavadní prezident Duda. Prezidentský mandát je sice v Polsku na pět let, ale současná vláda pod vedením sociálně-konzervativní strany Právo a spravedlnost s níž Duda sympatizuje, bude v Polsku vládnout minimálně do roku 2023, kdy v zemi mají proběhnout řádné parlamentní volby.