Míra nezaměstnanosti se snížila

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti klesla na dvé letošní dno, letos vzroste až na 4,8 procenta
  Míra nezaměstnanosti v Česku se v květnu v souladu s většinou expertních očekávání snížila na 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší květnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červnu lze očekávat setrvání na nynější úrovni 4,2 procenta a ve druhé polovině roku pak vzestup míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta. Nárůst míry nezaměstnanost na maxima za posledních osm let má na svědomí zejména snižování stavů zaměstnanců v průmyslu, který se trvaleji potýká s dopady problémového vývoje německé ekonomiky, s poměrně vysokými úrokovými sazbami či s nárůstem cen energií v posledních letech.
• Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům
  Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD.
• Míra nezaměstnanosti roste, volných pracovních je v Česku nejméně od dubna 2018. Počet volných pracovních míst na poměry posledních let nezvykle zaostává za počtem uchazečů
  Míra nezaměstnanosti v Česku vzrostla v prosinci 2023 na úroveň 3,7 procenta, v souladu s předpoklady. Byla tedy totožná s tou o rok dříve, v prosinci 2022. V porovnání s listopadem 2023 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti, a to z úrovně 3,5 procenta. Podobný nárůst se však opakuje každoročně, a to kvůli příchodu zimní sezóny a souvisejícímu ukončování sezonních pracovních úvazků a prací v exteriéru, například v lesnictví, zemědělství, stavebnictví či povrchové těžbě. V listopadu 2023 navíc v Česku spadlo nejvíce srážek za všechny listopady od roku 1961, jak plyne z dat ČSÚ, což dopad ukončování prací v exteriéru do trhu práce ještě o něco zvýraznilo.
• Míra nezaměstnanosti rostla v dubnu hlavně v příhraničí, kvůli pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v dubnu stoupla na 3,4 procenta. Úřad práce tak dnes potvrdil dřívější informaci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká, a to i vzhledem k dnešním nepříznivým číslům za průmysl a zejména zahraniční obchod. Tato čísla se sice týkají ještě měsíce března, ale je z nich zřejmé, že dubnový propad průmyslové výroby a zahraničního obchodu bude pravděpodobně ještě citelnější.
• Míra nezaměstnanosti rostla v květnu hlavně v Praze a na Karlovarsku, kvůli úbytku turistů a pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v květnu stoupla na 3,6 procenta, vyplývá z dnešních čísel Úřadu práce. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká. Rostla hlavně v Praze a na Karlovarsku.
• Míra nezaměstnanosti se držela na úrovni 2,1 procenta
  „Pnutí na trhu práce vede k růstu mezd a posléze i k růstu inflace. Firmy zdražují zboží a služby, aby mohly hradit vyšší mzdové náklady. Stále více firem zaměstnává cizince nebo investuje do nového strojního vybavení, které šetří lidskou práci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra nezaměstnanosti se ještě drží na 3,8 %
  Míra nezaměstnanosti v ČR zůstala v září beze změny na 3,8 %. To je v souladu s naším i tržním očekáváním. Loni v září dosahovala 2,7 %. Řady nezaměstnaných poklesly o 2 063 osob na celkových 277 015, v případě dosažitelných nezaměstnaných na 257 355. V porovnání s loňským zářím je počet registrovaných nezaměstnaných vyšší o 75 108 osob. Hodnoty jsou srovnatelné s vývojem v letních měsících, kdy počet nezaměstnaných přesahoval 279 tisíc.
• Míra nezaměstnanosti se nesnížila
  Míra nezaměstnanosti v dubnu rostla o 4,3 % meziměsíčně jako v březnu. Trhy naopak očekávaly pokles na 4,2 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti v květnu rostla podle očekávání trhů o 4,2 % meziměsíčně oproti 4,3 % v dubnu.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v březnu snížila na 3,7 % oproti 3,9 % únoru. Trhy očekávaly snížení na 3,8 %.
• Míra nezaměstnanosti setrvává na svém letošním dně, je však nejvyšší za osm let a letos vzroste až na 4,8 procenta. Od roku 2019 přibylo takřka 120 tisíc nezaměstnaných, skoro jedna celá Plzeň
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu v souladu s většinou expertních setrvala na úrovni 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší červnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červenci lze očekávat vzestup na 4,4 procenta pak ve druhé polovině roku pak růst míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti v dubnu zůstala podle očekávání trhů na 5,6 % jako v březnu.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje na 4 %, napětí na trhu práce zlehka zvolňuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic. Jejich podíl dosáhl v únoru hodnoty 0,9, což je nejméně za posledních šest let.
• Míra nezaměstnanosti stoupla
  Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly 4,1 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti v Austrálii na 12letých maximech, AUD 1% v mínusu; analýza AUD/USD, EUR/AUD
  Australský dolar (AUD) dostal v noci silnou ránu v podobě negativních zpráv z trhu práce. Míra nezaměstnanosti v ...
• Míra nezaměstnanosti v Brazílii dále klesá
  Míra nezaměstnanosti v listopadu v Brazílii dále klesla, což odpovídá tržním očekáváním. Statistická agentura IBGE uvedla, že míra nezaměstnanosti klesla na 12 procent; šlo o osmý, po sobě jdoucí, pokles. Nezaměstnaná populace klesla o 4,1 procenta, zatímco zaměstnaná populace se zvýšila o 1 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v březnu stagnovala, „náraz“ přijde v dubnu. Letos může vystoupat k úrovni deseti procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR v březnu ještě na opatření spojená s šířením koronaviru prakticky nereagovala. Vykázala tak úroveň tří procent, což je výrazně lepší výsledek, než s jakým trh počítal (ve střední hodnotě analytických odhadů trh dle Bloombergu počítal s úrovní 3,6 procenta). Mezi analytiky se dokonce objevovaly odhady, že by míra nezaměstnanosti mohla už právě za březen překonat pětiprocentní úroveň.
• Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla nejvýše za více než osm let a letos bude atakovat pětiprocentní hranici. Od roku 2019 přibylo přes 124 tisíc nezaměstnaných
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červenci v souladu s většinou expertních poskočila na úroveň 4,4 procenta, přesněji 4,43 procenta. Byla tak nejvyšší za více než osm let, za celé období od jara 2017. V srpnu lze očekávat vzestup na 4,5 procenta a pak ve až na prosincovou úroveň 4,9 procenta.