Rozbřesk: Dolar prudce padá… proč mu nepomáhají silná domácí čísla?

Čtěte více

• Rozbřesk: Dluh zemí EU se přiblížil hranici 100 % HDP
  ECB podle očekávání ani na dubnovém zasedání nezařadila nižší rychlost v nákupech dluhopisů a hodlá tak pokračovat v tisku eur i nadále. Jen v případě nouzového pandemického programu PEPP s rámcem 1,9 bilionů hodlá pokračovat až do března příštího roku. Od loňského začátku až do poloviny letošního dubna jen v rámci tohoto nástroje již nakoupila papíry za téměř bilion eur, přičemž jen v březnu objem těchto nákupů překročil hodnotu 73 mld.
• Rozbřesk: Dnešek je o inflaci, eurodolar pod 1,19
  Dnešní spotřebitelská inflace v Česku ukázala na únorový meziměsíční růst o 0,2 procenta a meziroční o 2,1 procenta. To při prognóze ČNB a jejím cíli 2,2 %. To, co bude na dnešních datech centrální banku pravděpodobně zajímat nejvíce je, zda viditelněji poleví jádrová inflace. Ta i na začátku roku 2021 nadále zůstávala poblíž historických maxim a zvlášť ve světle relativně odolného trhu práce a překvapivě rychlého růstu mezd na konci roku 2020 mohou být centrální bankéři na vyšší jádrovou inflaci víc a víc “alergičtí”.
• Rozbřesk: Dnešní data napoví, nakolik se inflace 'zakusuje' do evropského růstu
  Dnešní výsledky evropských květnových podnikatelských nálad zveřejněné v 10:00 ukážou, do jaké míry začíná vysoká inflace ohrožovat hospodářský růst. Budeme chtít vidět, jak podniky v eurozóně přenášejí vysoké vstupní náklady na své zákazníky a jak na vyšší ceny reaguje poptávka. To je klíčová informace pro centrální bankéře. Pokud tváří v tvář vysoké inflaci bude poptávka sama šlapat výrazně na brzdu, nemusí na ni tak agresivně šlapat centrální banka. A naopak, pokud uvidíme v ekonomice mzdy dorovnávající inflaci a zrychlování nákupů domácností, které chtějí nakoupit “ještě za levno”, musí být centrální banka ve své reakci agresivnější.
• Rozbřesk: Dnešní předběžný odhad českého HDP zklamal, eurodolar se soustředí na čísla z eurozóny
  Dnes v devět hodin vyšla nová čísla o předběžném odhadu HDP za třetí čtvrtletí, která přinesla zklamání, a ukazují, nakolik českou ekonomiku zasáhl rychlý útlum automobilového průmyslu a služeb. Mezičtvrtletně vzrostl český HDP o 1,4 %, když trh čekal růst o 1,8 %, meziročně vzrostl o 2,8 % při odhadu trhu 3,2 %.
• Rozbřesk: Dobré časy = rychlejší dohánění vyspělé Evropy
  Ekonomická teorie říká, že chudší by měli časem dohánět bohatší, a to jak v hospodářském výkonu, tak v mzdové úrovni. Jenže tato zákonitost nefunguje jednoduše jako mechanický budík, který natáhnete, a on pak už jen rovnoměrně běží. Dohánění neboli konvergence probíhá ve vlnách. Ty výrazně sílí právě v dobrých časech, jako jsou tyto. Český růst je oproti eurozóně více jak dvojnásobný a mzdy vystřelily vzhůru o 7,6 % - v eurozóně rostou “pouze? zhruba o 1,5 %. Proč najednou tak velký skok?
• Rozbřesk: Dočasné příměří USA - Čína povzbudilo trhy. Čeká nás rozuzlení brexitu
  A máme tu další týden ve znamení geopolitických třenic. Během pátečního obchodování trhy příjemně překvapila dohoda mezi USA a Čínou na dočasném příměří. I když ji Donald Trump označil za průlom a první fázi nadcházející velké obchodní dohody, nejedná se zatím podle nás o nic jiného než o dočasný klid zbraní...
• Rozbřesk: Dochází už průmyslu dech?
  Česká ekonomika směřuje k slabším výsledkům a potvrdila to i včera zveřejněná čísla z průmyslu. Růst produkce o necelá dvě procenta nebyl nikterak překvapivý a ani to, že za slabšími výsledky můžeme hledat nižší výkon automobilek. Mnohem zajímavější byly jako vždy nové zakázky, které vzrostly tentokrát pouze o 2,4 %. V případě automobilek dokonce stagnovaly. Slabší výsledky sice můžeme částečně zdůvodnit možným přesunem dovolených mezi letními měsíci, avšak hlavní problém, co bude dál s evropským automobilovým trhem, až tak jednoduše ze stolu shodit nemůžeme.
• Rozbřesk: Dojdou v tomto týdnu trhům pozitivní stimuly?
  Akciové trhy zaznamenaly nejlepší týden od roku 2009 - index S&P 500 si připsal přes 10 %. Problém je, že vše přichází po týdenním propadu, který dosáhl skoro 15 % a navíc na konci uplynulého týdne už rozhodně nebylo na trzích tak veselo jako na začátku. Zisky v uplynulém týdnu byly reakcí na bezprecedentní stimuly centrálních bank a vlád, jejichž výdajové programy většinou přesahují 10 % HDP. Problém je, že v nejbližších týdnech už nedostaneme asi na této frontě nové pozitivní zprávy - již není mnoho “nového” na oznámení. Navíc platí, že stimulační balíky začnou efektivně podporovat ekonomiku až ve chvíli, kdy budou odstraněna karanténní opatření. V tuto chvíli dokáží pouze zabránit nejhorší ekonomické nákaze.
• Rozbřesk: Dolar a bezpečné přístavy - budou ve 2020 pod tlakem?
  Americký dolar zažil podařený rok. Globální nejistota mu hrála do karet a v říjnu na okamžik dostala nejostřeji sledovaný měnový pár dokonce pod 1,10 dolaru za euro. Strach z rozjezdu obchodních válek a neřízeného brexitu hnal tou dobou investory do “bezpečného” dolaru nehledě na skutečnost, že americký Fed hned třikrát snížil úrokové sazby. Role dolaru jako “bezpečného přístavu” se tedy opět potvrdila i bez toho, že ji holubičí Fed trochu mírnil.
• Rozbřesk: Dolarová výnosová křivka invertuje. Čeká Ameriku recese?
  Debata o možné recesi v USA dostala včera nový impuls, když část americké výnosové křivky tzv. invertovala. Konkrétně rozpětí mezi desetiletým a dvouletým výnosem amerického dluhopisu se poprvé od roku 2019 dostalo do záporu. Proč je to důležité?
• Rozbřesk: Dolar slábne v obavách z Trumpova protekcionismu
  Dnes jsou trhy v eurozóně znervózněné výsledky italských parlamentních voleb a zároveň zklidněné vznikem velké koalice v Německu budou mít možnost seznámit, jak na tom evropská ekonomika skutečně byla v závěru loňského roku. Prozatím totiž měly k dispozici pouze předběžný odhad sestavený na základě neúplných dat, navíc bez jakýchkoliv podrobností. I ten ovšem vyzníval na evropské podmínky velmi povzbudivě. Mezičtvrtletní růst o 0,6 % se řadí mezi ty velmi solidní, stejně jako aktuální meziroční tempo 2,7 %. Dá se předpokládat, že k ekonomickému růst eurozóny – podobně jako v předchozím období – přispěla jak spotřeba, tak investice i se zahraničním obchodem. Na straně nabídky si největší zásluhu zřejmě opět připíše zpracovatelský průmysl, který budou v závěsu následovat některé služby. Konkrétně doprava, obchod a IT služby.
• Rozbřesk: Dolaru pomůže kolaps čínských akcií. Těm nepomůže nic?
  I když se růst amerických výnosů a spanilá jízda dolaru v pátek zastavily, rozvíjející se trhy a s nimi nakonec i česká koruna stále nemají na růžích ustláno.
• Rozbřesk: Donald Trump na dohodu s Čínou nespěchá a posílá tak akcie dolů
  Jakou sílu mají obchodní války pohnout tržním sentimentem, včera opět ukázal Donald Trump. Prozradil, že nemá žádný pevný termín, do kdy by chtěl uzavřít první fázi dohody s Čínou. A navíc dodal, že by možná osobně preferoval, kdyby se uzavřela až po amerických volbách - tedy ne dříve než za rok.
• Rozbřesk: Donald Trump nastupuje do úřadu, peso zůstává pod tlakem
  Donald Trump se dnes, tedy 20. ledna 2017, stane 45. prezidentem Spojených států amerických. Po slavnostním složení přísahy nás pravděpodobně nečeká nic mimořádného. Na druhou stranu již na začátku příštího týdne může padnout řada důležitých rozhodnutí. Trhy mají strach především z výraznějšího osekání severoamerické obchodní dohody (NAFTA) - Donald Trump slíbil, že jednání o ní otevře již v prvních dnech svého prezidentství.
• Rozbřesk: Donald Trump přitvrzuje, Čína odmítá vyjednávat s “pistolí u hlavy”
  Donald Trump opět překvapivě přitvrzuje v obchodním tažení proti Číně. Donald Trump chce od pátku (podle dvou twitterových zpráv) zvýšit cla na zboží v hodnotě 200 miliard dolarů z 10 na 25 %.
• Rozbřesk – Donald Trump ukořistil Bílý dům, republikáni mají celý Kongres
  Kdo se těšil na vyšší volatilitu po amerických volbách tak, ten se jí dnes dočká vrchovatě. Trhy, sázkové kanceláře a agentury provádějící předvolební průzkumy se opět ocitly mimo, když zcela podcenily schopnost Donalda Trumpa získat Bílý dům. A aby toho nebylo málo, tak Republikáni mají celý kongres (tedy včetně důležitého Senátu), takže následující dva roky mohou opravdu kormidlovat Ameriku, kam chtějí.
• Rozbřesk: Do Německa se vrací optimismus, USA chtějí po Mexiku dohodu s Kanadou
  I když se od srpnového indexu Ifo příliš nečekalo, dokázal příjemně překvapit. Subindex hodnocení současné situace a především pak očekávání se výrazně zlepšil a Ifo se vrátilo na úrovně, které jsme naposledy viděli na začátku roku. Příznivě naladěni jsou především podnikatelé v průmyslu, ve stavebnictví a ve službách. Naproti tomu se situace v obchodě až tak moc v posledním měsíci nezlepšila. Možná i proto, že spotřeba domácností v letošním roce zpomaluje a z pohledu ekonomického růstu hraje až druhé housle. Hlavní roli si totiž drží investice směřované především do strojního vybavení a stavebnictví.
• Rozbřesk: Do nového roku s vysokou inflací a sazbami
  Hlavní událostí uplynulého týdne bylo jednoznačně poslední letošní zasedání bankovní rady k měnovým otázkám. ČNB se i tentokrát rozhodla překonat očekávání a zvýšila své sazby o jeden procentní bod. Svoji hlavní úrokovou sazbu tak dostala už na úroveň 3,75 %, kde byla naposledy před zhruba 13,5 lety. Ale to nebylo zdaleka vše, protože bankovní rada dala jasně najevo, že se zvyšováním úrokových sazeb hodlá pokračovat dál.
• Rozbřesk: Donutí Trump Německo k vojenské výdajové expanzi a zlevní Bundy?
  Americký prezident Donald Trump zavítal tento týden do centrály severoatlantické aliance v Bruselu, aby zde vypeskoval evropské členy vojenské formace za to, že na rozdíl od USA vynakládají na obranu jen minimum prostředků a jsou uvnitř obranné formace de facto jen “černými pasažéry”. Těžko říct jestli Trumpova snaha způsobí to, že se u některých bohatých evropských členů aliance hne svědomí a začnou konečně vydávat více peněz na zbrojení, ale pokud by se tak náhodou stalo, mohlo jít o jednu z největších fiskálních expanzí v eurozóně za poslední období.
• Rozbřesk: Dopady hurikánu Harvey na trh s ropou jako z učebnice
  Hurikán Harvey dále pustoší jih USA. Uvidíme, jaké bude mít nakonec ekonomické dopady (Katrina v roce 2005 ekonomiku USA výrazněji neovlivnila), ale dopady na trh s ropou jsou patrné již nyní a jsou jako z učebnice. Na jižním pobřeží USA (PADD III) se totiž kromě nalezišť ropy nachází i nejvýznamnější část americké rafinační kapacity (asi polovina) a na první pohled možná trochu paradoxně tak v současnosti trpí hlavně ceny ropy, které tlačí dolů právě nižší poptávka rafinerií spojená s jejich odstávkami.