Záchranáři v daňovém ráji
Mezi ekonomiky eurozóny postižené dluhovou krizí patří také Kypr, i když v populární zkratce GIPSI své písmenko nemá. O pomoc požádal už v polovině minulého roku, ale stále není rozhodnuto, zda ji dostane. Zatímco u větších zemí eurozóna (s ECB a MMF) řešila, jak zastavit růst výnosů a kde najít peníze, když tržní zdroje vyschly, u Kypru má situaci aspoň na první pohled jednoduchou. Finanční pomoc by byla relativně malá, hovoří se o 17,5 mld. EUR, a kdyby ji Kypr nedostal, také by to pro eurozónu vzhledem k jeho velikosti nemělo znamenat velký problém. Přesto hra, kterou jednotliví aktéři rozjeli, začala být docela zajímavá. Především díky roli Kypru jako daňového ráje hojně využívaného bohatými Rusy.
Vezměme to třeba z jejich pohledu. Poslali peníze do bank v daňovém ráji, kde navíc mohli snadno přijít k občanství a přístupu do EU a možná peníze i vyprat, kdo ví. Jenže banky špatně investovaly a nakoupily řecké dluhopisy, jejichž hodnota byla osekána restrukturalizací. Bez vnější pomoci se neudrží a hrozí tak velké ztráty. Naštěstí dané banky jsou součástí velmi malé ekonomiky, v níž mají velkou váhu, a ta ekonomika je navíc součástí eurozóny. Takže nic není ztraceno, je tu šance na pomoc.
Z pohledu eurozóny je situace rovněž zajímavá. Eurozóna, respektive ECB, už pomáhají bankám, kterým předtím dávaly za vinu spuštění krize. Pomáhají Řecku a současně sčítají, kolik jim toho Řecko nakonec nesplatí. A nakonec mohou pomáhat kyperským bankám, aby bohatí Rusové nepřišli o peníze. To by se určitě dobře prodávalo veřejnosti třeba v Německu, které je hlavním sponzorem a navíc má před volbami.
Není tedy divu, že se spekuluje o takové formě pomoci, která by zároveň znamenala seškrtání vkladů, a podobně. Řešení by to bylo sice nestandardní, ale politicky i ekonomicky levnější. V případě eurozóny je ale dost možné, že stejně jako u Řecka nakonec ustoupí a pošle peníze pouze na základě nějakého slibu zamezit praní špinavých peněz. Měkký postoj naznačují také zástupci ECB, otázkou je pozice MMF jakožto třetího z Trojky.
Tuto hru, kterou už několik let vidíme u Řecka, zkouší evidentně hrát i samotný Kypr. Sází na svou důležitost jakožto hrozba nákazy dalších zemí periferie. Proto jsme odsud slyšeli odmítání pomoci, pokud by podmínkou byla privatizace důležitých podniků nebo zrušení indexace mezd. Také to je asi důvodem, proč se rozhodnutí o finanční pomoci odkládá až po prezidentských volbách v únoru. Sestavení nové vlády by mělo následovat na začátku března.
Bez zajímavosti jistě není ani postoj ECB. Ta je poslední dobou hlasitým zastáncem finanční pomoci pro Kypr a její zástupci upozorňují na systémová rizika třeba v propojenosti s Řeckem. ECB má výhodu, že nemusí řešit politické otázky. Na druhou stranu po spuštění OMT pravidelně ujišťuje, jak tento nástroj zlepšuje situaci na finančních trzích a znamená efektivní prostředek pro omezení tržních otřesů. Doposud tomu vše nasvědčuje, ale že by nakonec nebyl tak efektivní, aby zamezil nákaze po pádu malého Kypru?
Evidentně i v tomto případě převažuje vyčkávání a nikomu se příliš nechce testovat křehké uklidnění na dluhopisových trzích periferie. Rozhodnutí o pomoci doposud nepadlo, Trojka zatím žádné setkání s kyperskými představiteli neplánuje a výsledek podle některých zpráv budeme znát až ke konci března. Do té doby se s novou vládou může změnit postoj k požadovaným reformám, Rusko může prodloužit svou půjčku, nebo i navýšit, ale na periferii už nemusí být takový klid, třeba kvůli Itálii.
Čtěte více
-
Zahraniční obchod ČR dvojnásobně překonal očekávání. Daří se vývozcům aut, pomáhá zlevňující ropa a slabá koruna, škodí brexit či turecký ekonomický propad
Český zahraniční obchod v květnu podobně jako dubnu překonal očekávání trhu. A to více než dvojnásobně. Trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s přebytkem bilance zahraničního obchodu ve výši 11,3 miliardy korun. Skutečný výsledek je však mnohem příznivější, jelikož činí 24,4 miliardy korun. Celkový letošní prozatímní přebytek ze zahraničního obchodu tak činí 94,1 miliardy korun a je tak o 18,7 procenta vyšší než přebytek za loňské období od ledna do května. To je tváří v tvář zhoršujícím se podmínkám v mezinárodním obchodě nečekaně příznivý výsledek. -
Za hranou
Ve vzduchu visí přesně ten stejný pocit jako před krachem banky Lehman Brothers. Pamatuji si, že jsem byl téměř jediný, kdo měl za to... -
Zahýbe italské referendum trhy?
Pokud Matteo Renzi nezvítězí, mohla by se v Itálii politická nestabilita opět stát „novým standardem“, a to v dosud nejhorší dobu. Problém nesplácených úvěrů v italském bankovním sektoru dosud nebyl vyřešen a zdá se stále pravděpodobnější, že země nedosáhne svých růstových a deficitových cílů pro rok 2016 ani 2017. -
Zahýbou trhem projevy guvernérů světových bank?
V předchozím týdnu byly trhy uzavřeny již ve čtvrtek, díky pátečnímu svátku jsme tedy měli zkrácené obchodní dny. Po p... -
Záchrana BES pomohla dluhopisům, euro si však další zisky nepřipsalo
Pohyb eurodolaru byl za dnešek nevýrazný. Ceny výrobců v eurozóně nejsou pro trh určující a jiná data z hlavních ekonomik chyběla. Kurz se tak držel na vyšší úrovni dosažené koncem minulého týdne a během dne jen pozvolna klesal. Záchrana Banco Espírito Santo kurzu směr neukázala a aktuálně se obchoduje na 1,3421. -
Záchrana Euribor po evropsku: Zakážeme tomu se rozpadat
Chcete-li být dalším odpadlíkem ze skandálem otřeseného systému stanovování mezibankovních sazeb Euribor a Libor, pr... -
Záchrana Grécka v ohrození
Piatok nebol dobrým dňom pre eurozónu. Akciové ... -
Záchrana Grécka vyjde banky viac, krajine pomôže málo
Na finančných trhoch sme včera videli opäť vlnu optimizmu. T... -
Záchrana Kypru: Zásadní změna pravidel hry?
Krize eurozóny zažila nečekaný obrat po kontroverzním zdanění vkladů na Kypru v rámci záchranného balíčku ve výši... -
Záchrana nemusí priniesť vyššiu dôveru
Plán záchrany španielskych bánk ani nebol ešt... -
Zachrání ECB eurozónu? Data PMI ze sektoru služeb v eurozóně a Británii zklamala, včerejšek bohatý na pinbary, analýza S&P 500, ropy, GBP/USD
Již včera jsme psali o ropě a indexu S&P 500. U Ropy jsme doporučovali vyčkat si na korekci před vstupem do krátk... -
Záchranný fond ESM prodal první dluh za 1,927 mld. eur. Zpět dostane víc, než si půjčil
Stálý záchranný mechanismus eurozóny ESM ve své první aukci krátkodobého dluhu prodal papíry za 1,927 miliardy eur. U... -
Záchranný garančný fond Eurozóny
Nemecká delegácia v Bruseli odmietla všetky možnosti aktuálneho navršovania záchranného ba... -
Záchranný plán Írska
Podľa ostrovného denníka Guardian bude záchranný plán Írska nasledovný.... Írsko potrebuje celkovo... -
Záchvěvy globálních trhů
Česká koruna v posledních týdnech rezignovala na tuzemské vlivy a zaznamenává jen mírné záchvěvy spojené s globálními pohyby na trhu. Celý minulý týden se stabilně držela nad úrovní EUR/CZK 25,30, kde se obchoduje i dnes. Vůči dolaru je situace o poznání zajímavější vzhledem k turbulencím mezi dolarem a eurem. I přes velké změny v průběhu týdne ve výsledku koruna posílila vůči dolaru o tři desetníky a v současnosti se obchoduje na úrovni USD/CZK 20,40. -
Zájem Čechů o investování ve fondech meziročně znatelně poklesl. V porovnání se Západem investují stále málo
Majetek, který mají Češi uložen v podílových fondech, stoupl během tří uplynulých čtvrtletí letošního roku o necelých patnáct miliard korun, na 498,4 miliardy korun ke konci září. Jde o výrazně zpomalení přílivu nových prostředků do fondů. Loni od ledna do září totiž do nich přiteklo bezmála 40 miliard korun. Ztráta dynamiky růstu objemu investovaných prostředků souvisí se silnou kolísavostí finančních trhů celého světa, která je patrná prakticky od začátku letošního roku. Nepříznivě působí také růst úrokových sazeb zejména ve Spojených státech, který je klíčovým důvodem citelného poklesu zájmu o investice hlavně v dluhopisových fondech. Dluhopisové fondy zaznamenávají letos zdaleka největší odliv prostředků ze všech druhů fondů. Od ledna do září z nich odteklo 17,1 miliardy, zatímco ostatní druhy fondů – až na strukturované – vykázaly naopak čistý příliv prostředků. -
Zájem firem o zajištění proti kurzovému riziku slábne
Zájem českých firem o zajištění proti kurzovému riziku české koruny slábne. Důvodem je oslabování kurzu české měny a postupný přechod firem na účtování v eurech. Více než polovina exportérů (56 pct) se proti kurzovému riziku v letošním roce již zajistila nebo se hodlá zajistit. Dalších 19 procent využívá tzv. přirozeného zajištění, kdy příjmy a výdaje jsou ve stejné měně. Jen osm procent se nechystá zajistit se vůbec a 17 procent čeká, co přijde. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace exportérů a Raiffeisenbank. -
Zájem o akcie neustává
Evropské akcie navázaly na úspěšný vstup asijských trhů do nového týdne a i na starém kontinentu převládaly nákupní příkazy. Index Stoxx 600 v odpoledních hodinách přidává zhruba 0,4 % a nachází se tak na nejvyšší úrovni za posledních pět měsíců. Daří se většině sektorů, když je obecně cítit větší chuť po cyklických akciích na úkor defenzivních. O první příčku se perou energetici a průmyslníci, jejichž akcie dosahují zisku shodně okolo 0,8 %. Naproti tomu utility či realitní společnosti mírně klesají, když jejich ztráty činí 0,3 %, respektive 0,2 %. -
Zájem o bitcoiny v bitcoinmatech v ČR stoupl o pětinu
Zájem o nákup bitcoinů prostřednictvím sítě bitcoinmatů v Česku se za poslední půlrok zvýšil o pětinu. Důvodem je oživení na trhu kryptoměn a výrazný nárůst kurzu nejrozšířenější virtuální měny v posledních týdnech. Uvedla to společnost WBTCB provozující největší českou síť bitcoinmatů, která čítá 40 zařízení. -
Zájem o nová auta v Evropě je stále vysoký
Nejvýznamnější částí průmyslu je výroba osobních automobilů orientovaná zejména na trh zemí EU. Auta představují 1/3 průmyslu, 1/3 exportu a přímo ovlivňují necelých 10 % celé ekonomiky. Boom poptávky po osobních automobilech v EU trvá už nepřetržitě od 2013. Poptávka po nových vozech může růst i nadále, pokud budou mít tuzemští výrobci vůbec ještě kapacity vycházet poptávce vstříc. Situace na jednotlivých národních trzích EU se liší a poptávka není nijak extra synchronizovaná.
