Záchrana Smartwings má svá úskalí, pokud však zachraňujeme třeba OSVČ, nelze diskriminovat tak, že aerolince záchranu upřeme
Stát by mohl koupit až stoprocentní podíl v letecké společnosti Smartwings, uvedl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Rozhodnout se dle něj musí do konce června, projedná to vláda.
Pokud by vláda leteckého dopravce takto zásadně podpořila, jednalo by se o zcela mimořádný krok, který však v současnosti není v ekonomicky vyspělém světě nijak ojedinělý. I v tradičních tržních ekonomikách typu USA, Austrálie, Německa, Itálie, Švýcarska, Rakouska či třeba Belgie příslušné vlády, případně centrální banky zvažují, nebo již přímo podnikají kroky k záchraně leteckých dopravců či výrobců letadel, ať už formou kapitálového vstupu, masivní finanční podpory či garance nebo zatraktivněním dluhu dané společnosti mezi soukromými investory.
Problémem případného kapitálového vstupu do Smartwings je skutečnost, že státní vlastnictví firem je často značně neefektivní. Z principiálního hlediska však své opodstatnění má. Koronavirová krize totiž není běžná očistná krize, není to krize tržní. Je to „státní krize“. Trh před ní fungoval, stát jej však „vypnul“, byť ze zdravotních důvodů. A dobře fungovaly také Smartwings – pravidelně dosahovaly zisku, což svědčí o jejich celospolečenské přínosnosti.
Nyní existují v zásadě dvě možnosti. Buď necháme trh, aby se novým podmínkám přizpůsobil. Aby se tedy přizpůsobil podmínkám „poloválečné“ situace koronavirové krize.
Nebo vytvoříme iluzi, že jsme trh nevypnuli a že se v něm peníze točí dále. Trh se tedy nebude muset přizpůsobovat něčemu, co je stejně dočasné. Iluzi, že trh jede víceméně normálně dále, může vytvořit pouze stát. Na dluh. Nikdo jiný si nemůže půjčit tak levně a v takovém objemu. Takhle dnes prostě fungují mezinárodní finance.
Z hlediska daňového poplatníka je podstatné to, že výsledkem celé současné situace bude dluh tak jako tak. Zmíněné přizpůsobení trhu znamená to, že budou bankrotovat živnostníci, firmy i podniky, které v podmínkách „státní krize“ neobstojí. Budou tedy bankrotovat ti, včetně Smartwings, z jejichž hrubého zisku se platí třeba starobní důchody. Když zbankrotují, bude místo nich muset platit penze opět stát – tedy na dluh, protože stát sám žádné peníze nevydělává.
A v tom je pointa. Pro daňového poplatníka bude nakonec levnější dluh vzniklý vytvořením iluze nadále fungujícího trhu než dluh vzniklý hromadnými bankroty podnikatelů a firem. Proto je teď správná doba se zadlužit. Němci plánují růst veřejného dluhu z 60 na 75 HDP. Pokud ten český vzroste ze současných zhruba 30 na 45 procent, je to optimální řešení. Musíme především zabránit vyhladovění podnikatelů a firem, na nich jsme všichni tak či onak závislí.
Jestliže ovšem takto zabráníme vyhladovění řadové OSVČ nebo třeba „pekaře na rohu“, principálně je správné, když už se rozhodneme zachraňovat, pomoci také firmám typu Smartwings. Nebo snad má být Smartwings diskriminována oproti bežné OSVČ tím, že jde o velkou společnost?
Frmám typu Smartwings pochopitelně nemůže stačit záchrana v podobě Pětadvacítky nebo půjček z programů Covid. Smartwings je vysoce specifická firma, která prostě potřebuje vysoce specifický druh záchrany.
Měl by to však být trh, a nikoli úředník – ten který „vypnul“ trh –, kdo rozhodně o tom, zda má Smartwings dále přežit či ne. Za tím účelem je ovšem aerolince pomoci do té doby, než bude trh opět uspokojivě fungovat a zákazníci na něm budou opět moci svým „hlasováním platební kartou“ určit, která firma či aerolinka přežije, a která nikoli.
Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, CZECH FUND
Čtěte více
-
Zahýbe Fed akciovými trhy?
Americký akciový trh nakonec včerejší seanci otočil do zeleného, když ke čtvrtprocentnímu zisku se propracoval až v poslední půlhodině obchodování. V plusu uzavřela drtivá většina sektorů v čele s realitními společnostmi (+1,4 %). Průmyslové podniky završily včerejšek s červenou nulou, zatímco energetické společnosti ztratily 1,5 % v reakci na zprávu, že obnova rafinérií v Saudské Arábii po víkendovém útoku bude oproti očekáváním rychlejší. Akcie těchto firem tak zkorigovaly pondělní nárůst. -
Zahýbe italské referendum trhy?
Pokud Matteo Renzi nezvítězí, mohla by se v Itálii politická nestabilita opět stát „novým standardem“, a to v dosud nejhorší dobu. Problém nesplácených úvěrů v italském bankovním sektoru dosud nebyl vyřešen a zdá se stále pravděpodobnější, že země nedosáhne svých růstových a deficitových cílů pro rok 2016 ani 2017. -
Zahýbou trhem projevy guvernérů světových bank?
V předchozím týdnu byly trhy uzavřeny již ve čtvrtek, díky pátečnímu svátku jsme tedy měli zkrácené obchodní dny. Po p... -
Záchrana BES pomohla dluhopisům, euro si však další zisky nepřipsalo
Pohyb eurodolaru byl za dnešek nevýrazný. Ceny výrobců v eurozóně nejsou pro trh určující a jiná data z hlavních ekonomik chyběla. Kurz se tak držel na vyšší úrovni dosažené koncem minulého týdne a během dne jen pozvolna klesal. Záchrana Banco Espírito Santo kurzu směr neukázala a aktuálně se obchoduje na 1,3421. -
Záchrana Euribor po evropsku: Zakážeme tomu se rozpadat
Chcete-li být dalším odpadlíkem ze skandálem otřeseného systému stanovování mezibankovních sazeb Euribor a Libor, pr... -
Záchrana Grécka v ohrození
Piatok nebol dobrým dňom pre eurozónu. Akciové ... -
Záchrana Grécka vyjde banky viac, krajine pomôže málo
Na finančných trhoch sme včera videli opäť vlnu optimizmu. Ten podporili už pre nás dobre známe šumy, že euroval na Slovensku prejde. Okrem toho lepšie dáta z UK trhu práce a z výrobného sektora v eurozóne tiež pomohli situácii. Euro dosahovalo oproti doláru najsilnejšie úrovne od polovice septembra a index Dow Jones dokonca na chvíľu vymazal všetky straty od začiatku roka, no zápisnica FOMC a šumy o neochote európskych bánk získavať kapitál poslali trhy mierne nadol k záveru obchodovania. Býci si ale napriek tomu odniesli domov slušné zisky. -
Záchrana Kypru: Zásadní změna pravidel hry?
Krize eurozóny zažila nečekaný obrat po kontroverzním zdanění vkladů na Kypru v rámci záchranného balíčku ve výši... -
Záchrana nemusí priniesť vyššiu dôveru
Plán záchrany španielskych bánk ani nebol ešt... -
Záchranáři v daňovém ráji
Mezi ekonomiky eurozóny postižené dluhovou krizí patří také Kypr, i když v populární zkratce GIPSI své písmenko nemá. ... -
Zachrání ECB eurozónu? Data PMI ze sektoru služeb v eurozóně a Británii zklamala, včerejšek bohatý na pinbary, analýza S&P 500, ropy, GBP/USD
Již včera jsme psali o ropě a indexu S&P 500. U Ropy jsme doporučovali vyčkat si na korekci před vstupem do krátk... -
Záchranný fond ESM prodal první dluh za 1,927 mld. eur. Zpět dostane víc, než si půjčil
Stálý záchranný mechanismus eurozóny ESM ve své první aukci krátkodobého dluhu prodal papíry za 1,927 miliardy eur. U... -
Záchranný garančný fond Eurozóny
Nemecká delegácia v Bruseli odmietla všetky možnosti aktuálneho navršovania záchranného ba... -
Záchranný plán Írska
Podľa ostrovného denníka Guardian bude záchranný plán Írska nasledovný.... Írsko potrebuje celkovo... -
Záchvěvy globálních trhů
Česká koruna v posledních týdnech rezignovala na tuzemské vlivy a zaznamenává jen mírné záchvěvy spojené s globálními pohyby na trhu. Celý minulý týden se stabilně držela nad úrovní EUR/CZK 25,30, kde se obchoduje i dnes. Vůči dolaru je situace o poznání zajímavější vzhledem k turbulencím mezi dolarem a eurem. I přes velké změny v průběhu týdne ve výsledku koruna posílila vůči dolaru o tři desetníky a v současnosti se obchoduje na úrovni USD/CZK 20,40. -
Zájem Čechů o investování ve fondech meziročně znatelně poklesl. V porovnání se Západem investují stále málo
Majetek, který mají Češi uložen v podílových fondech, stoupl během tří uplynulých čtvrtletí letošního roku o necelých patnáct miliard korun, na 498,4 miliardy korun ke konci září. Jde o výrazně zpomalení přílivu nových prostředků do fondů. Loni od ledna do září totiž do nich přiteklo bezmála 40 miliard korun. Ztráta dynamiky růstu objemu investovaných prostředků souvisí se silnou kolísavostí finančních trhů celého světa, která je patrná prakticky od začátku letošního roku. Nepříznivě působí také růst úrokových sazeb zejména ve Spojených státech, který je klíčovým důvodem citelného poklesu zájmu o investice hlavně v dluhopisových fondech. Dluhopisové fondy zaznamenávají letos zdaleka největší odliv prostředků ze všech druhů fondů. Od ledna do září z nich odteklo 17,1 miliardy, zatímco ostatní druhy fondů – až na strukturované – vykázaly naopak čistý příliv prostředků. -
Zájem firem o zajištění proti kurzovému riziku slábne
Zájem českých firem o zajištění proti kurzovému riziku české koruny slábne. Důvodem je oslabování kurzu české měny a postupný přechod firem na účtování v eurech. Více než polovina exportérů (56 pct) se proti kurzovému riziku v letošním roce již zajistila nebo se hodlá zajistit. Dalších 19 procent využívá tzv. přirozeného zajištění, kdy příjmy a výdaje jsou ve stejné měně. Jen osm procent se nechystá zajistit se vůbec a 17 procent čeká, co přijde. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace exportérů a Raiffeisenbank. -
Zájem o akcie neustává
Evropské akcie navázaly na úspěšný vstup asijských trhů do nového týdne a i na starém kontinentu převládaly nákupní příkazy. Index Stoxx 600 v odpoledních hodinách přidává zhruba 0,4 % a nachází se tak na nejvyšší úrovni za posledních pět měsíců. Daří se většině sektorů, když je obecně cítit větší chuť po cyklických akciích na úkor defenzivních. O první příčku se perou energetici a průmyslníci, jejichž akcie dosahují zisku shodně okolo 0,8 %. Naproti tomu utility či realitní společnosti mírně klesají, když jejich ztráty činí 0,3 %, respektive 0,2 %. -
Zájem o bitcoiny u nás stále stoupá
Zájem o bitcoiny prodávané v bitcoinmatech v České republice s prvním pololetí tohoto roku opět stoupl o jednu pětinu a neustále se zvyšuje. Zájem o nákup bitcoinů prostřednictvím sítě takzvaných bitcoinmatů v České republice se v prvním pololetí tohoto roku zvýšil o jednu pětinu. Hlavním důvodem je významné oživení na trhu kryptoměn a současně výrazný nárůst kurzu nejrozšířenější virtuální měny s názvem bitcoin v posledních týdnech. Zájem sleduje společnost WBTCB provozující největší českou síť bitcoinmatů, která má 40 zařízení. -
Zájem o bitcoiny v bitcoinmatech v ČR stoupl o pětinu
Zájem o nákup bitcoinů prostřednictvím sítě bitcoinmatů v Česku se za poslední půlrok zvýšil o pětinu. Důvodem je oživení na trhu kryptoměn a výrazný nárůst kurzu nejrozšířenější virtuální měny v posledních týdnech. Uvedla to společnost WBTCB provozující největší českou síť bitcoinmatů, která čítá 40 zařízení.
