ECB v červenci pravděpodobně ponechá sazby beze změny

Klíčové body

• ECB by měla ponechat hlavní úrokovou sazbu na 2,25 %.
• Slábnoucí inflace podporuje vyčkávací přístup centrální banky.
• Další zvýšení sazeb v září zůstává pravděpodobným scénářem.

Makroekonomickou událostí číslo jedna v eurozóně je v tomto týdnu zasedání Evropské centrální banky (ECB), které se uskuteční ve čtvrtek 23. července. Očekává se, že ECB ponechá úrokové sazby beze změny, tj. hlavní sazbu na 2,25 %. Na předchozím zasedání v červnu přitom ECB sazby zvýšila o 25 bazických bodů v reakci na energetický šok spojený s konfliktem na Blízkém východě a na zhoršení střednědobého inflačního výhledu. 

Ponechání sazeb beze změny by v červenci rozhodně nepředstavovalo obrat v měnové politice ECB. Šlo by především o vyčkávací krok, který by centrální bance umožnil vyhodnotit dopady již uskutečněného zvýšení sazeb. Zároveň by ECB získala více informací o tom, nakolik se vyšší ceny energií promítají do ostatních cen. Finanční trh přitom červencovou stabilitu sazeb očekává s vysokou pravděpodobností. Vzhledem k obnovenému konfliktu na Blízkém východě a růstu cen energetických komodit však nelze zcela vyloučit ani další zvýšení sazeb.

Konkrétním argumentem pro další okamžité zvýšení sazeb je především skutečnost, že energetická rizika od začátku července znovu zesílila. Vývoj očekávání finančního trhu je v posledních týdnech určován hlavně cenou ropy. Po předchozím poklesu ropy v červnu trh očekávaný vrchol depozitní sazby snížil, zatímco obnovení napětí na Blízkém východě vrátilo do ocenění možnost růstu sazby až přibližně na 2,75 % na začátku roku 2027. Peněžní trh nyní plně zohledňuje zářijové zvýšení sazeb a pro únor 2027 předpokládá depozitní sazbu až na 2,75 %. 

Červnová prognóza ECB navíc očekává průměrnou inflaci 3,0 % v roce 2026 a 2,3 % v roce 2027, zatímco inflace bez energií a potravin má v obou letech dosáhnout 2,5 %, tedy zůstat nad dvouprocentním cílem. Vyšší sazby by tak bylo možné obhájit jako opatření proti riziku, že se původně nabídkový energetický šok prostřednictvím výrobních nákladů, cen služeb a mezd změní v trvalejší inflační tlak.

Silnější jsou však podle mě přeci jen argumenty pro červencovou stabilitu sazeb. Celková inflace v eurozóně v červnu klesla z květnových 3,2 % na 2,8 %, inflace bez energií a potravin dosáhla 2,4 % a růst cen služeb zpomalil na 3,2 %. Přestože tyto hodnoty stále převyšují cíl ECB, neposkytují přesvědčivý důkaz, že se energetické zdražení již plošně přelévá do domácích cenových tlaků. Zápis z červnového zasedání ECB uvádí, že mzdové tlaky zmírňují a zatím nejsou patrné sekundární dopady energetického šoku prostřednictvím rychlejšího růstu mezd. Nejnovější průzkum mezi podniky navíc ukázal pokles očekávaného růstu prodejních cen i mzdových nákladů. 

Zářijové zasedání ECB proto představuje vhodnější okamžik pro případné zvýšení sazeb. ECB bude mít k dispozici dva další měsíční údaje o inflaci a novou makroekonomickou prognózu, kterou standardně zveřejňuje v březnu, červnu, září a prosinci. Základním scénářem je tak nyní zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů na 2,50 % v září, po němž by ECB mohla cyklus zpřísňování přerušit. Trh však v současnosti připouští také další krok na přelomu let 2026 a 2027. V červencové komunikaci pravděpodobně nezazní jednoznačný příslib budoucího zvýšení, protože ECB opakovaně zdůrazňuje rozhodování podle aktuálních údajů na každém zasedání zvlášť a bez předem stanovené trajektorie sazeb. Prezidentka ECB Ch. Lagardeová nicméně zřejmě zachová důraz na proinflační rizika, aby pokles aktuální inflace nebyl interpretován jako uzavření cyklu a aby si Rada guvernérů ponechala prostor reagovat na ceny energií, inflační očekávání a sílu úvěrové aktivity.

FAQ

Zvýší ECB sazby už v červenci?

Pravděpodobně ne.

Proč ECB vyčkává?

Vyhodnocuje dopady červnového zvýšení sazeb.

Kdy může přijít další zvýšení sazeb?

Nejpravděpodobněji v září.

Čtěte více

• ECB ušetrila od roku 2008 piatim krajinám eurozóny na úrokoch 10% HDP
  Podľa neho politika ECB od roku 2008 ušetrila na úrokových nákladoch zhruba 10% HDP až piatim krajinám – Taliansku, Holandsku, Rakúsku, Francúzsku a Belgicku. Laický pohľad by teda povedal, že ukončenie QE (teda nákupov štátnych dlhopisov zo strany ECB), teda bude mať reverzný efekt, t.j. predraží krajinám obsluhu verejného dlhu a tie sa tak môžu znovu dostať do problémov.
• ECB už další uvolňování neplánuje
  ECB snížila tři úrokové sazby, které je nyní možné považovat za "neutrální". Připomeňme, že "neutrální" sazby jsou takové, které ani nestimulují ekonomiku, ani nepodněcují inflaci. Index spotřebitelských cen v eurozóně klesl na cílovou úroveň a nedostává se pod 2 %. Další uvolňování měnové politiky proto není aktuálně vůbec potřeba, což potvrdila i členka vedení ECB Isabel Schnabel.
• ECB už není tak jestřábí? Kazaks hlásí možné nižší zvýšení
  Velkým překvapením byla dnes nižší inflace v Německu, i když její výrazný pokles byl způsoben jednorázovou událostí na trzích s energiemi. Vrchol inflace je ovšem možná za námi a inflace by měla klesat, a to i díky tomu, že ceny plynu se vrátily téměř na loňská minima.
• ECB už nevylučuje zvýšenie sadzieb a oznamuje rekalibráciu politiky
  Objavili sa správy, že niektorí členovia ECB sa domnievajú, že v tomto roku nemožno vylúčiť zvýšenie úrokových sadzieb. To by súhlasilo s vyhlásením Lagardeovej, že situácia sa zmenila. Tie isté zdroje navyše naznačujú, že po marcových nových prognózach môže dôjsť k rekalibrácii menovej politiky, čo sa zhoduje aj so správami Lagardeovej, ktorá naznačila, že prognózy budú kľúčové pri ďalšom hodnotení situácie a rozhodovaní. EUR/USD atakoval po tejto informácii oblasť 1,1400.
• ECB už se nebojí inflace, ale slabého růstu
  Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k důležitému mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
• ECB varuje před korekcí na nemovitostním trhu. Růst cen realit přesáhl 7 %, jedná se nevýšší nárůst od 2005
  Evropská centrální banka varuje, že na nemovitostním trhu začíná docházet k přehřátí, čímž se zvyšuje pravděpodobnost cenové korekce u rezidenčních i komerčních realit. Růst cen nemovitostí totiž dosáhl více než 7 %, což je nejvyšší nárůst o roku 2005.
• ECB varuje: Stablecoiny mohou ohrozit měnovou suverenitu eurozóny 💶
  Evropská centrální banka ve své pracovní studii upozorňuje, že masivní rozšíření stablecoinů by mohlo představovat významné riziko pro bankovní sektor eurozóny i pro samotnou měnovou suverenitu ECB. Obzvlášť problematické by byly stablecoiny navázané na cizí měny, zejména americký dolar.
• ECB v březnu narazila na limit své schopnosti boje s inflací. Co bude dál?
  V prosinci ECB úspěšně zabránila šíření finanční krize tím, že použila velkou ba...
• ECB v čase ekonomické recese
  Zasedání Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne jen potvrdilo, co mnozí ekonomové a analytici již delší dobu tvrdí – politika ECB je dlouhodobě poměrně „schizofrenní“ a „bezkrevná“. Ve vztahu k ekonomice, vývoji inflace a úrokových sazeb v měnové unii, zůstává měnová autorita ve složité situaci. Zatímco se eurozóna potýká s určitou mírou ekonomického „nerůstu“ a odezníváním inflačních tlaků z minulých let, ECB čeká, co udělá americká centrální banka nebo data z ekonomiky. V jejím rozhodování panuje tedy tzv. politika „pohledu do zpětného zrcátka“.
• ECB v červenci pravděpodobně ponechá sazby beze změny
  Makroekonomickou událostí číslo jedna v eurozóně je v tomto týdnu zasedání Evropské centrální banky (ECB), které se uskuteční ve čtvrtek 23. července. Očekává se, že ECB ponechá úrokové sazby beze změny, tj. hlavní sazbu na 2,25 %. Na předchozím zasedání v červnu přitom ECB sazby zvýšila o 25 bazických bodů v reakci na energetický šok spojený s konfliktem na Blízkém východě a na zhoršení střednědobého inflačního výhledu.
• ECB v červnu zvýší úrokové sazby
  Euro včera vůči americkému dolaru mírně oslabilo, ovlivněno řadou faktorů, včetně zvýšeného geopolitického napětí a očekávání dalších kroků Evropské centrální banky (ECB). Mnoho účastníků trhu diskutuje o možných dopadech eskalace konfliktu na Blízkém východě na globální ekonomiku a následně i na politiku ECB.
• ECB ve čtvrtek asi zaujme vyčkávací pozici. Březnové zasedání už ale může být pro EUR mnohem více rizikové
  Ve čtvrtek nás čeká letos první zasedání ECB a i když se pravděpodobně žádných zásadních změn nedočkáme (je stále ješt...
• ECB věří ekonomice a táhne vzhůru euro i výnosy
  Pohled na růst výnosů italských dluhopisů napovídá, že se trhů nepouštějí obavy z rozpočtových plánů nové vlády. Určitě nepomohla ani německá opozice vytvoření krizového fondu eurozóny. Jenže tentokrát je tu i další faktor, který tlačí nahoru výnosy nejen na periferii, ale také v jejím jádru. Hlavní ekonom ECB Peter Praet ve svém komentáři zdůraznil, že ekonomika eurozóny zůstává silná a vývoj inflačních očekávání stále více odpovídá cíli ECB.
• ECB ve vyčkávacím módu
  Včerejší zasedání Evropské centrální banky dopadlo zcela dle očekávání – úrokové sazby zůstaly beze změny na 4 %, podobně jako doprovodný komentář. Prosincová prognóza centrální banky se tak sice naplňuje, příchozí makroekonomická data – především na inflační frontě – ale zatím neumožňují jít se sazbami směrem dolů. To ostatně na tiskové konferenci zdůraznila i prezidentka ECB Christine Lagardeové, dle které je diskuze o nižších úrokových sazbách předčasná.
• ECB v expanzivním módu, co mzdy USA?
  Makroekonomické události 6. listopad   ECB v expanzivním módu, co mzdy USA? 13.45 SEČ - Eurozóna - Klí...
• ECB vidí největší riziko v politice
  Evropská centrální banka vydala před pár dny svou „Zprávu o finanční stabilitě“, ve které identifikuje hlavní rizika pro finanční stabilitu v eurozónu. Hlavní nebezpečí se podle centrální banky skrývá ve zvýšení globální rizikové prémie, zejména pak způsobenou nepřiměřenou reakcí finančních trhů na politickou nejistotu, rizikem dalších krizí v rozvíjejících se ekonomikách nebo obratem ve výhledu americké ekonomiky.
• ECB vidí rizika budoucího vývoje jako vybalancovaná
  Na finančních trzích dnes panovala celkem optimistická nálada. Tu podpořilo včerejší schválení amerického fiskálního balíku Kongresem, zítra legislativní proces svým podpisem završí prezident J. Biden. Většina Američanů tak se může těšit na přímou podporu ve výši 1400 USD z celkového balíčku ve výši 1,9 bil. USD. Akciové indexy se tak vydaly opět vzhůru, na devizovém trhu z vyššího apetitu po rizikovějších měnách lehce profitovalo euro. Odpolední zveřejnění výsledku jednání ECB jednoznačný trend euru nedalo, na trhu byla pouze patrná zvýšená volatilita.
• ECB v kleštích vysoké inflace a války
  Finanční trhy, které aktuálně žijí ve stínu ruské invaze, budou mít šanci se dnes zaměřit i na jiné důležité makro-události, jakými budou zasedání ECB a zveřejnění americké inflace za měsíc únor. Začněme ECB, která stejně jako ostatní centrální banky, musí čelit velmi vysoké inflaci a to v podmínkách, kdy válka probíhá jen nedaleko za hranicemi měnové unie.
• ECB v říjnu nákupy dluhopisů prodlouží, ale v lednu sníží, soudí analytici
  Evropská centrální banka v říjnu oznámí šestiměsíční prodloužení programu nákupů dluhopisů, od ledna ale jejich nákupy omezí na 40 miliard eur (1,05 bilionu Kč) měsíčně ze stávajících 60 miliard eur. Ukázaly to dnes výsledky průzkumu, který si mezi analytiky udělala agentura Reuters.
• ECB v souladu s očekáváním ponechala sazby beze změny
  Depozitní sazba ECB (11. září): aktuální hodnota: 2,0 %.