Znáte ten pocit, kdy vám něco „sedne“ hned na první dobrou, aniž byste přesně věděli proč? Možná jste právě zažili intuitivní myšlení v praxi. Intuice je fascinující fenomén, který nás provází každodenním životem, ať už si to uvědomujeme nebo ne. V behaviorální ekonomii, která zkoumá, jak se lidé skutečně rozhodují. Často v rozporu s tím, co by předpokládala klasická ekonomická teorie. Hraje intuice klíčovou roli. Jedním z nejznámějších experimentů, který ukazuje sílu intuitivního myšlení, je test Gordona Pennycooka z roku 2015. Otázka zní: „Raketa a míček stojí dohromady 1,10 dolaru. Raketa stojí o 1 dolar více než míček. Kolik stojí míček?“ Většina lidí odpoví „10 centů“. Tato odpověď je intuitivní, ale chybná. Správná odpověď je 5 centů. Raketa pak stojí 1,05 dolaru, což dohromady dává 1,10. Tento příklad ukazuje, jak snadno nás intuice může svést a zároveň, jak hluboce je zakořeněná v našem způsobu uvažování.
„Intuitivní myšlení je rychlé, automatické, bez námahy, často emocionální; analytické myšlení je pomalé, kontrolované, náročné a logické ...“ Daniel Kahneman
Intuitivní myšlení je rychlé, automatické, emocionálně zabarvené a často založené na zkušenosti. Funguje jako mentální zkratka, která nám umožňuje rozhodovat se bez složité analýzy. Když si v restauraci vybíráme jídlo, většinou neprovádíme detailní rozbor nutričních hodnot nebo cenové optimalizace. Prostě nás něco zaujme, máme na to chuť, a objednáme si to. Intuice je v tomto smyslu velmi praktická. Pomáhá nám orientovat se v komplexním světě, kde nemáme čas ani kapacitu vše promýšlet do detailu. Je to náš vnitřní kompas, který se opírá o vzpomínky, emoce, asociace a zkušenosti.
Behaviorální ekonomie ukazuje, že lidé se často rozhodují iracionálně. Ne proto, že by byli hloupí, ale protože používají intuitivní zkratky, tzv. heuristiky. Ty mohou být užitečné, ale také zavádějící. Například efekt dostupnosti. Máme tendenci přeceňovat pravděpodobnost událostí, které si snadno vybavíme (např. letecké nehody, pokud jsme o nich nedávno slyšeli ve zprávách). Nebo efekt kotvení, první číslo, které vidíme, ovlivní naše další odhady, i když s danou věcí vůbec nesouvisí. Tyto kognitivní zkreslení jsou důkazem toho, že naše mysl není čistě logická, je lidská, a tedy i omylná.
„Intuice je posvátný dar a rozum je věrný služebník. Vytvořili jsme společnost, která si cení služebníka a zapomněla na dar ...“ Albert Einstein
Intuitivní myšlení má své limity. Funguje dobře tam, kde máme zkušenost. Například lékař s dlouholetou praxí může intuitivně rozpoznat vzácnou diagnózu, kterou by začínající kolega přehlédl. Ale pokud zkušenost chybí, intuice může být zavádějící. Navíc je náchylná k vlivu předsudků, stereotypů a kulturních vzorců. Může nás vést k rozhodnutím, která nejsou objektivní, ale emocionálně nebo sociálně podmíněná. A právě zde vstupuje do hry analytické myšlení, pomalejší, systematické, logické. To nám umožňuje zpochybnit první dojem, ověřit fakta, propočítat možnosti. Je to nástroj kritického uvažování, který doplňuje intuitivní reakce.
Ideální je, když se oba typy myšlení doplňují. Intuice nám může nabídnout rychlý vhled, zatímco analýza nám pomůže ověřit jeho správnost. V praxi to znamená, že bychom neměli slepě důvěřovat ani jednomu. Místo toho je užitečné naučit se rozpoznávat, kdy se spoléháme na intuici, a kdy je vhodné zapojit rozum. Například v krizových situacích může být intuice neocenitelná. Rozhodujeme se rychle, bez času na analýzu. Naopak při plánování investic nebo řešení mezilidských konfliktů je lepší dát prostor analytickému přístupu.
Každý člověk má jinou míru intuitivního a analytického myšlení. Někdo se spoléhá více na pocity, jiný na logiku. Ani jeden přístup není „lepší“, oba jsou součástí lidské kognice. Důležité je, abychom si byli vědomi toho, jak myslíme, a dokázali své rozhodování reflektovat. Intuice není magická schopnost, ale výsledek komplexního zpracování informací, které probíhá mimo naše vědomí. Je to tichý hlas zkušenosti, který nám může pomoci, pokud mu nasloucháme s rozumem Marek Horňanský psycholog, PhDr. Ψ bibliografie:
- Baláž, V. 2009. Riziko a neistota. Úvod do behaviorálnej ekonómie a financií. Bratislava: Veda, 2009. ISBN : 978 - 80 - 224 - 1082 – 3
- Cartwright, Edward. Behavioral economics. Fourth edition. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2024. ISBN 978-1-03-241410-2
- Russel J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
