Česko poprvé předstihlo Polsko v investicích do komerčních nemovitostí. Logistika drží prim, hotely přitahují rekordní částky

Čtěte více

• Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat
  Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
• Česko od začátku invaze do letošního dubna dovezlo ruskou ropu celkem za 107 miliard korun. Problém je, že „ruskou“ může být navíc i ropa ázerbájdžánská
  Ázerbájdžán dle včera zveřejněných dat letos v prvním pololetí dovážel meziročně o zhruba 34 % více ruské ropy. Přitom už loni svůj dovoz ropy z Ruska zčtyřnásobil.
• Česko opět vymírá. Nedostatečná imigrace je stále palčivější ekonomickou brzdou, přispívá k rekordní inflaci
  Na konci letošního září mělo Česko o takřka 20 tisíc obyvatel méně než na začátku roku. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v první letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací. Česko tak bohužel navázalo na nejsmrtelnější rok ve své historii, rok 2020, kdy zemřelo přes 129 tisíc osob, nejvíce od roku 1993.
• Česko opouští recesi jako “princezna Koloběžka první”
  Česká ekonomika jako by připomínala známou “princeznu Koloběžku” z pohádky Jana Wericha – ustrojená neustrojená, obutá neobutá, učesaná neučesaná… Na jednu stranu opouští pomalu ale jistě spotřebitelskou recesi a zdá se, že domácnostem se díky napjatému trhu práce a rychlému nominálnímu růstu mezd blýská na lepší časy. Na druhé straně se však stahují nová mračna nad zahraničním obchodem a investicemi - dvěma pozitivními motory českého hospodářství posledních kvartálů.
• Česko otcům nepřeje, přichází tak až o desítky miliard ročně. Zítřejší Den otců si připomíná jen každá pátá rodina, zůstává ve stínu Dne matek
  Už zítra slavíme Den otců – svátek, který v Česku stále zůstává ve stínu výrazně komercializovanějšího Dne matek. Zatímco Den matek je v naší zemi spojován s květinami, čokoládami, reklamami a slevovými akcemi, Den otců obchodníci téměř ignorují a věnují mu jen zlomek pozornosti. Podle průzkumu ho přitom slaví zhruba každá pátá rodina.
• Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z dluhu ven, jinak ratingovým agenturám dojde trpělivost
  Česko padá hlouběji do dluhu. Státní dluh ČR vykázal za loňský rok prvně v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun.
• Česko patřilo v závěru roku 2025 mezi desítku zemí s nejrychlejším růstem cen bytů a domů v EU
  V Česku i na Slovensku patří bydlení dlouhodobě mezi klíčová společenská témata, zejména pokud jde o vývoj cen, dostupnost bydlení a výstavbu nových nemovitostí. Ceny bytů a domů ovlivňuje celá řada faktorů, především vztah mezi nabídkou a poptávkou, výše úrokových sazeb u hypoték, lokalita nebo celkový ekonomický vývoj. Jak si Česko stojí v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie? Na tuto otázku odpovídá Eva Sadovská, analytička WOOD & Company, která se ve své aktuální analýze zaměřila na nejnovější data Eurostatu za čtvrté čtvrtletí 2025.
• Česko, Plzeň nebo Dubaj? Kam dnes dává smysl investovat do nemovitostí
  Necelých 71 tisíc fyzických osob v Česku pronajímá přibližně 225 tisíc investičních bytů. Podle analýzy společnosti Dataligence to představuje zhruba deset procent ze všech 2,4 milionu bytů v bytových domech. Investiční bydlení tak hraje v české ekonomice nezanedbatelnou roli – a přesto část investorů dnes obrací svou pozornost k zahraničí.
• Česko podlehlo mýtu, že firmu jako Agrofert lze vložit do slepého fondu. Ne, možné to není; ani v ČR, ani v USA, kde se to nezdařilo prezidentu Carterovi a Trump už na to zcela rezignoval
  Lidé, kteří nyní žádají, aby premiér Babiš vložil holding Agrofert do fondu, který bude skutečně slepý, žádají vlastně nemožné. Nejde to ani v Česku, ani v zemích typu USA s nepřerušenou tradicí právního státu. Ostatně právě v USA se účinné vložení vlastní firmy do slepého fondu nezdařilo prezidentu Jimmy Carterovi, přičemž Donald Trump už na něco takového zcela rezignoval. A to přitom právní pořádek USA institut slepého fondu zakotvuje, zatímco ten český tak úplně ne.
• Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů
  Čeští zemědělci tak zřejmě stupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát.
• Česko povážlivě táhne dolů čipový hladomor a zdražující ropa. I tak ale růst tuzemské ekonomiky překonal očekávání
  Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále se však nejedná o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.
• Česko po volbách: skokové navýšení rozpočtového deficitu
  Od parlamentních voleb uběhlo pouze pět dní, na stole je však již razantní navýšení rozpočtového schodku pro příští rok. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš nejprve v úterý oznámil, že ve státním rozpočtu chybí 60 miliard korun, včera již hovořil o částce 80 miliard. Hrozí tak, že celkový deficit veřejných financí se v příštím roce posune výrazně nad 300 miliard korun, nedaleko od Maastrichtského limitu 3 % HDP.
• Česko premiantem v Evropě, inflace byla v dubnu třetí nejnižší
  Inflační tlaky v evropské ekonomice nabírají na obrátkách, což potvrdila dubnová harmonizovaná data zveřejněná Eurostatem. V EU vzrostla meziroční inflace z březnových 2,8 % na 3,2 %, tedy na nejvyšší hodnotu od prosince 2023. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které reagují na vyšší ceny ropy na světových trzích v důsledku protahujícího se konfliktu na Blízkém východě.
• Česko premiantem v Evropě, inflace byla v dubnu třetí nejnižší
  Inflační tlaky v evropské ekonomice nabírají na obrátkách, což potvrdila dubnová harmonizovaná data zveřejněná Eurostatem. V EU vzrostla meziroční inflace z březnových 2,8 % na 3,2 %, nejvyšší hodnotu od prosince 2023. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které reagují na vyšší ceny ropy na světových trzích v důsledku protahujícího se konfliktu na Blízkém východě. Mezi jednotlivými členskými státy ale panují zásadní rozdíly. Nejvyšší inflaci hlásí Rumunsko s dubnovým meziročním tempem 9,5 %, následované Bulharskem (6,0 %) a Chorvatskem (5,4 %). Nejnižší cenové tlaky naopak reportuje Švédsko (0,5 %) a Dánsko (1,2 %).
• Česko přichází o desítky miliard korun ročně vývozem neopracovaného dřeva. České lesy tak export nízké přidané hodnoty drancuje více než kůrovec
  Česká republika aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu. Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu.
• Česko přichází změnou času o 180 miliard korun ročně, i kvůli neblahým dopadům na zdraví, plyne z analýzy London Schoool of Economics. Přitom úspora ze změny činí jen 84 milionů korun, tedy zhruba 2000krát méně
  O víkendu si opět přetočíme hodiny zpět, z letního na zimní čas. Získáme hodinu spánku navíc, a tak se může zdát, že tentokrát jde o příjemnou změnu. Jenže tato drobná úleva zakrývá větší problém. Celý systém střídání času dvakrát do roka je z ekonomického hlediska dávno překonaný a ze společenského spíš škodlivý než přínosný.
• Česko, připrav se na „peníze z vrtulníku“
  Ministryně financí Alena Schillerová včera potvrdila, že stát zvažuje možnost „znárodňování“, tedy přechodného kapitálového vstupu do strategických podniků.
• Česko roste díky spotřebě a investicím, dražší energie mohou ekonomiku brzdit
  Česká ekonomika ve druhém kvartále podle zpřesněných odhadů meziročně vzrostla o 1,9 %. A i když meziroční růst lehce zvolnil (z 2,2 % na začátku roku), mezičtvrtletní momentum se zvýšilo (0,4 % z 0,2 %) a ekonomika postupně nabírá dech k dalšímu růstu. Za celý rok 2026 nadále předpokládáme růst v blízkosti 2 % a v příštím roce lehké zrychlení ekonomiky do blízkosti jejího potenciálu (odhadujeme 2 až 2,5 %). Ekonomiku aktuálně táhne především domácí poptávka v čele se spotřebou domácností (+0,5 % mezikvartálně a 2,7 % meziročně) a investicemi (+1,5 % mezikvartálně a 7,1 % meziročně).
• Česko roste nejrychleji v regionu, Řecko rychleji než Německo, ropa zůstává pod prodejním tlakem, analýza EUR/USD
  Nervozita na globálních finančních trzích byla částečně zmírněna, když Čínská centrální banka (PBOC) uvedla, že není důvod, aby...
• Česko růst svého zadlužení s přehledem ukočíruje, prognózuje světově významná ratingová agentura Moody’s. Úrokové platby ČR budou v příštích letech narůstat pomaleji než běžně
  Světově významná ratingová agentura Moody’s včera potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3, přičemž udržela stabilní výhled. Česko tak vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie nebo Spojené království. Česká republika vykazuje v očích agentury Moody’s nejlepší hodnocení své úvěrové spolehlivosti ze všech zemí bývalého východního bloku. Má lepší ratingové hodnocení dokonce i než Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU.