Česko poprvé předstihlo Polsko v investicích do komerčních nemovitostí. Logistika drží prim, hotely přitahují rekordní částky

Čtěte více

• Česko nyní dováží více než polovinu plynu z Ruska, plyne z dat rakouské plynárenské společnosti
  V posledních zhruba dvou měsících rozhodně neplatí, že by do Česka tekly pouze jednotky procent ruského plynu. Jsou to desítky procent. Třeba tento pátek činil dovoz ruského plynu 54,4 procenta celkového dovezeného objemu. V sobotu pak 55,1 procenta. Vyplývá to z údajů Gas Connect Austria, rakouské plynárenské společnosti zaměřující se na přepravu a distribuci plynu, graf zachycující přeshraniční průtoky plynu ve středoevropském regionu v megawatthodinách denně konkrétně pro sobotu 25. 11. je také níže).
• Česko odebírá nebývale vysoké množství plynu z Ruska. Nic na tom nemění ani nový dovoz z Alžírska
  Hned 94 % plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas (viz graf níže). Jen 6 % plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
• Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat
  Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
• Česko od začátku invaze do letošního dubna dovezlo ruskou ropu celkem za 107 miliard korun. Problém je, že „ruskou“ může být navíc i ropa ázerbájdžánská
  Ázerbájdžán dle včera zveřejněných dat letos v prvním pololetí dovážel meziročně o zhruba 34 % více ruské ropy. Přitom už loni svůj dovoz ropy z Ruska zčtyřnásobil.
• Česko opět vymírá. Nedostatečná imigrace je stále palčivější ekonomickou brzdou, přispívá k rekordní inflaci
  Na konci letošního září mělo Česko o takřka 20 tisíc obyvatel méně než na začátku roku. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v první letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací. Česko tak bohužel navázalo na nejsmrtelnější rok ve své historii, rok 2020, kdy zemřelo přes 129 tisíc osob, nejvíce od roku 1993.
• Česko opouští recesi jako “princezna Koloběžka první”
  Česká ekonomika jako by připomínala známou “princeznu Koloběžku” z pohádky Jana Wericha – ustrojená neustrojená, obutá neobutá, učesaná neučesaná… Na jednu stranu opouští pomalu ale jistě spotřebitelskou recesi a zdá se, že domácnostem se díky napjatému trhu práce a rychlému nominálnímu růstu mezd blýská na lepší časy. Na druhé straně se však stahují nová mračna nad zahraničním obchodem a investicemi - dvěma pozitivními motory českého hospodářství posledních kvartálů.
• Česko otcům nepřeje, přichází tak až o desítky miliard ročně. Zítřejší Den otců si připomíná jen každá pátá rodina, zůstává ve stínu Dne matek
  Už zítra slavíme Den otců – svátek, který v Česku stále zůstává ve stínu výrazně komercializovanějšího Dne matek. Zatímco Den matek je v naší zemi spojován s květinami, čokoládami, reklamami a slevovými akcemi, Den otců obchodníci téměř ignorují a věnují mu jen zlomek pozornosti. Podle průzkumu ho přitom slaví zhruba každá pátá rodina.
• Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z dluhu ven, jinak ratingovým agenturám dojde trpělivost
  Česko padá hlouběji do dluhu. Státní dluh ČR vykázal za loňský rok prvně v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun.
• Česko, Plzeň nebo Dubaj? Kam dnes dává smysl investovat do nemovitostí
  Necelých 71 tisíc fyzických osob v Česku pronajímá přibližně 225 tisíc investičních bytů. Podle analýzy společnosti Dataligence to představuje zhruba deset procent ze všech 2,4 milionu bytů v bytových domech. Investiční bydlení tak hraje v české ekonomice nezanedbatelnou roli – a přesto část investorů dnes obrací svou pozornost k zahraničí.
• Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů
  Čeští zemědělci tak zřejmě stupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát.
• Česko povážlivě táhne dolů čipový hladomor a zdražující ropa. I tak ale růst tuzemské ekonomiky překonal očekávání
  Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále se však nejedná o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.
• Česko přichází o desítky miliard korun ročně vývozem neopracovaného dřeva. České lesy tak export nízké přidané hodnoty drancuje více než kůrovec
  Česká republika aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu. Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu.
• Česko, připrav se na „peníze z vrtulníku“
  Ministryně financí Alena Schillerová včera potvrdila, že stát zvažuje možnost „znárodňování“, tedy přechodného kapitálového vstupu do strategických podniků.
• Česko roste nejrychleji v regionu, Řecko rychleji než Německo, ropa zůstává pod prodejním tlakem, analýza EUR/USD
  Nervozita na globálních finančních trzích byla částečně zmírněna, když Čínská centrální banka (PBOC) uvedla, že není důvod, aby...
• Česko růst svého zadlužení s přehledem ukočíruje, prognózuje světově významná ratingová agentura Moody’s. Úrokové platby ČR budou v příštích letech narůstat pomaleji než běžně
  Světově významná ratingová agentura Moody’s včera potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3, přičemž udržela stabilní výhled. Česko tak vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie nebo Spojené království. Česká republika vykazuje v očích agentury Moody’s nejlepší hodnocení své úvěrové spolehlivosti ze všech zemí bývalého východního bloku. Má lepší ratingové hodnocení dokonce i než Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU.
• Česko se kvůli koronaviru zadlužilo měně výrazně než v průměru země EU. Reakce trhů na poslední debatu Trump–Biden je omezená: Trump se prý sice zlepšil, Bidenův náskok ale nedotáhne
  Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostla mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu.
• Česko se letos stalo rájem levných pohonných hmot. Znatelněji levnější jsou v celé pevninské EU pouze v Bulharsku, plyne z dat Evropské komise
  Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle nejnovějších dat Evropské komise vykazuje totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU (viz tabulka níže). Tato cena odpovídá v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.
• Česko se musí připravit na tsunami změn na trhu práce, varuje OECD
  Český trh práce stojí na prahu zásadních proměn. Nová zpráva OECD varuje, že kombinace stárnutí populace, technologických změn a strukturální transformace ekonomiky vytvoří tlak na zaměstnanost i veřejné finance. Do roku 2060 klesne počet lidí v produktivním věku o téměř čtvrtinu, zatímco počet seniorů prudce vzroste. Index závislosti, který udává počet osob nad 65 let na každých 100 lidí v produktivním věku, se zvýší z dnešních 35,7 na alarmujících 60,9. Jinými slovy, ekonomika bude stále více záviset na těch, kteří se již pracovního procesu aktivně neúčastní.
• Česko se může stát „Detroitem Evropy“, kvůli nástupu elektromobility, varuje agentura Bloomberg. ČR selhává v lákání zahraničních investorů, výrazně zaostává i za Maďarskem a Polskem
  Americké město Detroit, symbol automobilové výroby 20. století, se především v důsledku globální finanční krize let 2008 a 2009 a úpadku tamní produkce aut stalo nakonec také symbolem ekonomické devastace a krachu. Pád tamních automobilek General Motors a Chrysler z něj učinil „město duchů“, plné opuštěných, chátrajících fabrik, v němž míra nezaměstnanosti stoupala ke 30 procentům, podle některých odhadů dokonce atakovala hranici 50 procent. Agentura Bloomberg ve svém dnešním článku varuje, že Česko se může proměnit v „Detroit Evropy“, podobně jako Slovensko.
• Česko se odstřihne od ruské ropy asi ještě letos, přitom nemá náhradu. Problémy mohou nastat v podobě citelného zdražení pohonných hmot, ale i ohrožení dodávek okenních rámů, palubních desek či obalů na potraviny
  Evropská komise dnes navrhla kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, které mají mít čas na odstřižení do konce příštího roku. Česko podle zákulisních informací usilovalo o podobnou výjimku také, ale nakonec si ji zřejmě neprosadilo. O návrhu Evropské komise se může hlasovat už dnes. Maďarsko sice hrozilo vetováním, ale je otázka, zda tento postoj zachová.